DVD mechanika přes udev v Gentoo

Nedávno jsem si po delší době strčil do DVD mechaniky placku a zjistil jsem, že mi nefunguje načítání. Ani dmesg nic nevypsal. Začal jsem pátrat po netu a udělal několik úprav, které sem sepíšu, aby případní budoucí hledající byli ušetřeni toho trápení.

Ano, v Gentoo občas něco nefunguje automaticky. I taková trivialita jako je obyčejná DVD mechanika. Gentoo totiž přešlo na udev a s ním je třeba upravit několik konfiguráků. Nejen klávesnici (když už jsem to naťuknul, tak diff souboru /etc/X11/xorg.conf, který je třeba upravit, je zde), ale i zařízení, která jsou připojena na PATA sběrnici. V mém případě to byla právě DVD mechanika. Systém včetně konfigurace jádra mám už snad 8 let, takže obsahuje některé věci, které by v moderní instalaci už asi dávno nebyly. A jednou za čas to dojde do bodu, kdy tyto obsolete věci najdu i já, jako v případě nefunkční DVD mechaniky.

V prvé řadě doporučuji postupovat podle návodu NeddySeagoon's Rough Guide to libata Migration, který jsem objevil při řešení chyby. Je tam popsán způsob, jak přejít na libata. V prvé řadě je třeba v konfiguraci jádra odstranit volbu "ATA/ATAPI/MFM/RLL support (DEPRECATED)" a přesunout podporu DVD mechaniky do "SCSI device support". Dále je třeba upravit i "Serial ATA and Parallel ATA drivers". Tady už se trochu odlišuji od výše uvedeného návodu, proto přikládám screenshot, jak vypadá konfigurace u mě:

Konfigurace (nejen) pro Serial ATA drivery

Důležité je (v mém případě, kdy mám v notebooku i normální SATA disk) ponechat volbu AHCI SATA support a Intel ESB, ICH, PIIX3, PIIX4 PATA/SATA support, jinak dopadnete nějak takto.

Po této změně následoval restart počítače. V systému se mi vytvořilo zařízení /dev/sr0 (dříve jsem tam měl /dev/hda) a symbolický odkaz /dev/scd0. Mnoho aplikací však hledá něco jako /dev/cdrom nebo /dev/dvd; pokud se vám tyto symlinky nevytvořily, budete muset zřejmě upravit soubor /etc/udev/rules.d/70-persistent-cd.rules. Takto vypadá můj:

# DVD-RAM_UJ-850 (pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0)
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="cdrom", ENV{GENERATED}="1"
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="cdrw", ENV{GENERATED}="1"
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="dvd", ENV{GENERATED}="1"
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="dvdrw", ENV{GENERATED}="1"

Každý řádek vytvoří symlink na zařízení dané DVD mechaniky - /dev/cdrom, /dev/cdrw, /dev/dvd, /dev/dvdrw. Podle toho budete možná muset ještě upravit /etc/fstab.

To by bylo vše, každopádně doufám, že se s podobnými hříčkami moc nesetkáte. :-)

OpenIndiana -- hrátky se systémem

Dne 14. září 2010 byla vydána další větev operačního systému OpenSolaris, jehož vývoj Oracle ukončil (ať se za to smaží v křemíkovém pekle), zvaná OpenIndiana. Pro úplně neznalé: jde o Unixový operační systém (má tedy k původním Unixům blíž než rozšířenější Linux), který má být binárně kompatibilní s komerčním Solarisem.

Rozhodl jsem se tento systém vyzkoušet a používat jej jako normální desktopový systém (sice přes VirtualBox, ale na fullscreen :-) Protože tolik do vnitřností a fungování OpenIndiany nevidím, budou následující připomínky brané spíše z pohledu uživatelského. Dodávám, že projekt je teprve v rané fázi vývoje a spousta věcí tam proto nefunguje.

Instalace

Instalace byla vcelku bezproblémová, stáhl jsem ISO a zavedl ho ve Virtualboxu. Jediný zádrhel byla neuvěřitelná pomalost instalačního procesu. Mohlo to trvat dobré 3-4 hodiny, procesor byl vytížen na maximum. Naštěstí po restartu a standardním náběhu systému už se OpenIndiana chovala bezproblémově a relativně svižně i na virtuálním PC.

Instalace si vezme tak 3,5 GB místa na disku.

Instalace OpenIndiany

Desktopové prostředí

OpenIndiana využívá klasické Gnome v aktuální verzi 2.30. Běžný uživatel tak na první pohled nepozná žádný rozdíl oproti Linuxu. Což považuji za plus -- uživatel by se neměl zajímat o vnitřek systému, aby byl schopen systém používat.

Co se rychlosti týče, byl systém o něco pomalejší, ale to připisuji tomu, že jsem to testoval ve Virtualboxu (2 jádra 2GHz, 1,7GB RAM). Při běžné práci se zatížení CPU pohybovalo kolem 30-40%. Problém se vyskytoval také s přehráváním zvuku a hudby, tam to občas trhalo, ale to opět připisuji virtuálnímu prostředí.

Když už jsem naťuknul multimédia, musím se zmínit o jedné vadě na kráse, která mi celkem vadí. Týká se licenčních poplatků za použití různých kodeků. Zde se ukazuje výhoda svobodného kodeku Ogg Vorbis, který to přehrálo bez problémů. Pro MP3 se dá stáhnout volná verze kodeku. Ale pokud jsem chtěl přehrát nějaké video ve formátu MPEG4, vyskočila na mě nabídka pro nákup kodeků. Pro představu Complete Set of Playback Plugins" je za 28€, samotný MPEG4 Part 2 dekodér za 7€. Snad bude v budoucnu dekodér portován i na OpenIndiana.

Kodeky nejsou vždy zadarmo

Systém byl původně zamýšlen jako serverová distribuce, tak se mu absence podpory multimédií dá odpustit, ale do budoucna to bude určitě potřeba. Na IRC jsem se bavil s vývojáři a nějaká implementace kodeků již existuje, tak uvidíme. Jinak přehrávání HD filmu proběhlo naprosto bez problémů a bez trhání.

Přehrávání 720p OGV videa bez problémů.

Co se kancelářského balíčku týče, stáhl jsem si OpenOffice 3.2.1 a fungují bez problémů; koneckonců vycházejí ze StarOffice, které byly původně právě na Solarisu.

OpenOffice na OpenIndiana

Zapojení flash disku bylo bez problémů, stejně jako připojení sdíleného disku přes VirtualBox (kdyby někoho zajímalo: sudo mount -F vboxfs dokumenty /home/michal/gentoo/ , dokumenty jsou název sdílené složky a /home/michal/gentoo je cesta, kam ji chcete připojit).

Balíčkovací systém

Balíčkovací systém je intuitivní, vyhledávání a instalace programů bezproblémová. Grafická nadstavba využívá klasický Solarisový balíčkovací systém a jeho příkazy pkgadd, pkginfo, pkgrm apod. najdete i zde. 

V současnosti může někomu vadit celkem pomalý vývoj balíčků, ale lidí, co se věnují aktivně projektu, je celkem málo, kolem dvacítky. Nicméně to neznamená, že se za projektem nic neděje. Jen krátký pobyt na IRC kanálu #openindiana@Freenode mi ukázal, že se neustále něco řeší. Momentálně například přehození OpenIndiany na projekt Illumos.

Internet

Asi základní činnost na počítači v dnešní době, surfování po Internetu, je bez problémů. OpenIndiana obsahuje prohlížeč Firefox v aktuální verzi 3.6.8. Důkazem, že v něm jde normálně fungovat, budiž tento blogpost, který byl komplet napsán ve Firefoxu a OpenIndianě včetně nasnímání obrázků. V repozitáři balíčků chyběl dnes celkem podstatný plugin pro Flash, ale ten jsem stáhl, rozbalil, zkopíroval soubor libflashplayer.so do adresáře ~/.mozilla/plugins/ a vše jede bez problémů včetně videí.

Na kecání obsahuje systém program Pidgin, na emaily Thunderbird. Se světem zůstanete ve spojení. :-)

Operační systém OpenIndiana doporučuji všem, co se nebojí vyzkoušet něco nového. Pro běžného uživatele, co surfuje, prohlíží si fotky a pouští hudbu a videa, tento OS všechno splňuje. Samozřejmě až na problémy s kodeky, které ale podle mne budou brzy vyřešeny. Projekt je teprve v plenkách, tak je třeba mu dát šanci a počkat si. Osobně se v něm budu vrtat dál a doufám, že se naučím i něco víc o tom, jak funguje Solaris uvnitř.