Další zkouškové a upadající elán

Od ledna mi opět začaly zkoušky. Mám zkoušky ze 7 předmětů, takový normál. Už mám za sebou zkoušky 4, zbylé mě ještě čekají. Jedna z nich zítra. A co že se neučím a místo toho píšu na blog? Odpověď je právě v tomto příspěvku:

Jednoduše řečeno, už mě to nebaví. Všechny předměty až na jeden vidím znova. Chodit znova na ty přednášky se mi nechtělo, tento semestr jsem nebyl ani na jedné (!!) přednášce - na co, když už vím, jak to tam chodí. Byl jsem vlastně asi 4x na semináři STI kvůli teoretické informatice, ale ten nemám ani zapsaný.

Čím to je? Asi proto, že už jsem na té škole 6. rok, za tu dobu už tak nějak tuším, jak vypadají zkoušky. Dva předměty už vím, že jsem udělal a to jsem se na ně díval v podstatě jen jeden den předem. Dřív jsem se snažil vstřebat ohromné množství údajů naráz, čímž jsem se nic nenaučil pořádně a podle toho ty zkoušky dopadly. Teď se podívám, co bylo za otázky minulý roky a zkouška mi dopadne ještě líp, než předtím. Akorát na matematiku a teoretickou informatiku se budu muset podívat víc, ale to jsou 2 předměty, to se nějak dá.

V informatice už jsem se tak nějak specializoval, vím, co mě baví a zajímá. Ve škole se však musím učit věci, které mě nijak neberou, což taky na motivaci učit se nepřidá. Ano, učím se rád nové věci, když musím... tady taky musím, ale beru to spíš jako obtěžování, protože vím, že na zkoušce stejně je třeba jen vyplnit správně test nebo okecat něco konkrétního, nepotřebuju to znát tak do hloubky.

Takže školu vlastně dodělávám už jen kvůli titulu... když už jsem to začal, tak to dokončím. Vím, že v IT na titulech zas tak moc nezáleží... za loňské cca 2 měsíce čistého času jsem si vydělal dost slušné peníze (nechci tady machrovat nějakou konkrétní částkou, ale průměrný plat to převyšovalo několikrát) a to jsem jen "blbej bakalář". A to jsem se tomu nemohl věnovat pořádně, protože "otravovaly" školní projekty.

Zkrátka a dobře, doufám, že se mi tím zkouškovým a dalším semestrem podaří prodrat a nějak to zvládnu. Už se ale těším na to období po škole... práce bude asi plno, ale budu mít jen tu a tu si už dokážu rozvrhnout nějak sám podle potřeb. Konečně nějakej pravidelnej životachod... tak snad mi to vyjde.