Považuji se za fanouška nových technologií a na nové Ubuntu 11.04 s desktopovým prostředím Unity jsem byl celkem zvědavý. Nemám problém s novinkami, většinou si na ně za pár minut nebo hodin zvyknu. Zkusím však popsat svoje dojmy z Unity, které na mě moc pozitivně nezapůsobilo.
První, co mě napadlo, když jsem to uviděl, byl Mac OS. Podoba je více než zřejmá. Launcher (spouštěč aplikací) je teď víceméně stejný na Macu, Ubuntu Linuxu i Windows 7. :) Okna mají textovou nabídku také v horní liště desktopu jako Mac OS. Pochopil jsem, proč v minulosti strčilo Ubuntu ovládací prvky okna doleva, bylo to právě kvůli tomuto - vpravo jsou totiž ikony pro Bluetooth, hlasitost, síťové připojení apod.
Na to by se dalo zvyknout, problém mám spíš s Launcherem. Musel jsem nainstalovat Manažer nastavení Compizu (ani nevím, jak se to jmenuje jako binárka, strašný tady ty klikačky :-) a ani ten mi nepomohl. Mám desktop na dvou monitorech a pokud mi někde vlevo jednou problikne Psi, že došla nová zpráva, ani si toho nevšimnu - chtělo by to větší možnosti konfigurace. A když už jsme u toho Psi - celkem mi trvalo, že když chci vidět roster, musím na ikonu v Launcheru kliknout dvakrát, abych se k němu dostal.
Další věc, na kterou si zatím nemůžu zvyknout, je přepínání ploch. Předtím jsem se přepínál pomocí ctrl+alt+šipka doleva/doprava. Teď musím ještě čarovat se šipkami nahoru a dolů, protože 4 virtuální plochy jsou poskládány do čtverce. Zatím se mi nepodařilo najít, kde se ty plochy dají nastavit.
Občas mi udělá problém mouse focus, okno nechce přebrat focus, i když na něj kliknu. Asi to bude souviset s tím seskupováním aplikací, nevím. Také mně občas dělá problémy se zorientovat v novém menu a něco tam vůbec najít, ale to je snad jen věc času a zvyku.
Bohužel jsem zatím nenašel nic, co by bylo tak úžasné, že by stálo za to přejít z Gnome na Unity. Ale dám tomu ještě pár dní šancí a uvidím.
Žádné komentáře:
Okomentovat