Barcamp Brno 2012

Tak moje shrnutí Barcampu 2012.

Přednáška HTML5 & hry byla v pohodě, takové techničtěji zaměřené základy toho, co vlastně HTML5 pro vývoj her znamená. Žádné technické detaily, spíš jen úvod.

Co by měl umět dobrý vývojář - opět spíše motivační povídání, které si poslechnete na první přednášce softwarového inženýrství. Žádné detaily, ono se toho za 50 minut moc stihnout nedá. Bylo vidět, že přednášející ten časový rámec nestíhal a povídal by dál.

PostgreSQL bylo po technické/programátorské stránce asi nejzajímavější. Svižný úvod do databáze (žádné zbytečné popisování datových typů apod.), popis pár užitečných fičur (hstore) a lehké srovnávání s MySQL. Dobrá byla i debata, protože se tam sešli vesměs opravdu programátoři, nahoře měl totiž zároveň přednášku David Grudl o 10000 followerech a na takový ptákoviny holt lidi letí víc.

Osobní zpověď copywritera v ČR: Jak se mu žije, pracuje a vydělává?Na tuto přednášku jsem šel spíše kvůli vyplnění času a abych se dozvěděl něco o copywritingu z pohledu copywritera. Nic, co bych chtěl dělat, ale pár základních motivačních věcí se tam člověk dozvěděl.

Sociálním idiotem snadno a rychle bylo spíš takové povídání o založení coworkingové společnosti v Brně. Coworking je o práci freelancerů v nějakých pronajatých prostorách, aby se při práci nezbláznili ze samoty.

UX - dřina, která není vidět byla moje poslední přednáška, zaujala mě asi nejméně, protože toto jde opravdu mimo moji oblast zájmu. Povídání  různých nástrojích na měření návštěvnosti a proklikovosti na netu... nic, co by mě zajímalo, svůj web nemám a nedělám. Ale aspoň jsem se oťuknul, že něco takového existuje.

Celkově se mi Barcamp líbil, zajímavé zpestření soboty. Asi bych bral více odborné technické přednášky, ale chápu, že v takto krátkých 45-minutových blocích se nic pořádně probrat nedá.
Jo a bohužel jsme nezvládli Super Swarm Badge, sice tam bylo registrovaných víc jak 1000 lidí, ale horko těžko se na událost checkinulo 150 lidí. Matoucí bylo i to, že to bylo uvedeno jako událost, která se ve Foursquare nezobrazovala, takže se 40 lidí hlásilo na FIT VUT a ne na Barcamp event.

Příští rok snad zase!

Bio nebio - příběh několika párků

Zkusil jsem si zaexperimentovat s kvalitou potravin a koupil jsem si hospodskou klasiku - vídeňské párky. A to ve dvou baleních; jedny byly vídeňské bio párky s obsahem vepřového masa 95%, druhé byly Interspar-made párky. Cenově vyšly 4 nožky bio párku na 59,90 Kč (tedy cca 15 Kč za nožku), Interspar párky za 19,20 Kč (tj. 6,40 Kč za nožku).

Bio Vídeňské párky

Interspar Vídeňské párky

Podívejme se na složení.
Bio párky nabízejí 95% masa, zbytek jsou soli, konzervanty. stabilizátory apod. Celkem příjemné zjištění, že jím opravdu maso. Interspar párky obsahují masa 60%, tedy skoro polovina párku je něco jiného. Nevím, co z toho tvoří největší část, tipoval bych to na tu rozemletou kůži. Konzervanty a soli jsou na tom podobně. Tady se nikdo nemůže zlobit, že se to tam přidává, pokud lidi chtějí, aby to nezačalo hnít dřív, než s tím dojedou domů.

Složení bio párků

Složení Interspar párků

Párky jsem vybalil a pustil se do náročného procesu vaření. Nejprve se podívejme na fotky studených nevařených párků. Z Intersparu jsou o něco tmavší, jiné složení prostě dělá svoje. Jinak mi oba druhy přijdou podobné.

Studené Interspar párky

Studené bio párky

Vaření proběhlo ve vodě, což je u mě nezvyk, protože většinou strčím párky do mikrovlnky na minutu, dokud se neozve puknutí. :-) Ale chtěl jsem tentokrát mít párky takové, jaké je tvůrci zamýšleni. Pravda, pukly mi některé i tak, prostě se mi to tak víc líbí. :-)
Barva se nijak znatelně nezměnila, bio párky jsou světlejší

Uvařené Interspar párky

Uvařené bio párky

Zkusil jsem si párky rozříznout, jestli budou vizuálně vypadat jinak uvnitř. Tady už jsem si rozdílu všimnul. Zatímco bio párek šel nožem přeříznout hladce, ostří zajelo do masa, Interspar párky byly takové gumovější a kladly noži odpor.
Maso mi u bio párku přišlo takové růžovější, co se struktury týče, tak jsem žádný výrazný rozdíl neviděl.

Rozříznutý bio párek

Rozříznutý Interspar párek

A je čas na samotné ochutnání!
Musím říct, že zde už jsem si rozdílu všimnul i já jako gastronomií nepolíbený laik. Vůně Interspar párků byla taková nijaká oproti vůni bio párků. Bylo prostě víc cítit to maso. Chuťově tam také rozdíl byl. Normálně, kdybych si koupil jen Interspar párky a jedl je, tak mi přijdou jako normální párky. Ale protože jsem měl hned vedle i párky z 90% masa, bylo vidět, že tam chuťový rozdíl je. Bio párky byly víc chuťově výraznější. Neříkám, že mi Interspar párky nechutnaly, ale byly prostě takové nijaké. Kdybych si měl vybrat, dám přednost těm bio párkům.

A to je všechno. Zkusil jsem si, jaký je rozdíl mezi naoko stejným jídlem za 60 Kč nebo 19 Kč, a rozdíl tam skutečně je. Jen si ho všimnu až když mám vedle sebe ke srovnání oba druhy. Normální člověk moc velký rozdíl nepozná, důležitý je spíše pocit, že jíte něco, co je bio a co má o 35% masa víc. Zdraví škodlivé to bude myslím obojí stejně, nepovažuji vepřovou kůži za něco toxického.

Google+ - první dojmy a názory

Google uvedl další službu, která rozvířila vody světového Internetu. Je to Google+, sociální síť, podobná známému Facebooku.

Aspoň stručně popíšu, o co jde, recenzí už bylo napsáno celkem dost. Nějaké to detailní počtení si můžete projít třeba na Živě. Google+ je vzhledově obšlehnutý Facebook, o tom není pochyb. Vlevo seznam lidí, uprostřed tok statusů, videí, obrázků (tento koncept proudu zase obšlehnul Facebook z Twitteru), vpravo nějaké to doporučení jiných lidí.

Chtěl bych se na Google+ podívat trošku kritičtěji a trochu zmírnit ten povyk, který se okolo toho spustil. Je fakt, že Google+ je mi sympatický. Jeho největší silou je podle mě integrace s jednou ostatními službami, Gmailem, Picasou, Youtube, Buzz, Latitude, s tlačítkem +1, časem i Calendar... a věřím, že do budoucna přibudou i aplikace založené na HTML5. A také reklama, která zatím chybí. :-)

Nicméně si nemyslím, že by Google přinášel něco revolučního. Mluví se hodně o kruzích. V podstatě jde o to stejné, čím jsou na Facebooku seznamy přátel. Nebo na Diaspoře aspekty. Do kruhů si přidáváte lidi a můžete pak podle toho filtrovat, co chcete číst, případně komu to chcete psát. S tím psaním je to komplikovanější, tam to má Facebook vymyšlené lépe. Například pokud chcete něco napsat určitému kruhu, ale z něj chcete vyjmout určitou skupinu lidí, tak ta možnost zatím není. (Říkám tomu problém žen a milenek. Chcete napsat status všem ženám, že nikoho nemáte, ale nechcete, aby to viděly milenky. Pro puritánštěji založené jedince: problém ajťáků a spolužáků z informatiky). Ale čekám, že časem to bude zvládat i množinové operace a budete moct kruhy libovolně kombinovat.

Vadou na kráse je, že tam zatím není moc lidí. Google+ je stále v beta verzi a dostanete se tam jen na pozvánky a i to jen někdy. Podle prvních ohlasů si myslím, že o uživatelskou základnu nebude mít Google+ nouzi. Lidí se tam jen z ČR nahrnuly stovky, na Facebook přicházeli postupně. Díky tomu, že Google už má statisíce uživatelů díky svým dalším službám, bude pro něj lehčí přetáhnout do Google+ i ostatní. Určitě to má větší potenciál než Google Buzz nebo polomrtvý Google Wave. Už jen to, že jsem viděl o Google+ psát na Facebooku běžné uživatele, o něčem svědčí. Ti často ani netuší o Twitteru, natož něco jiného.

Obávám se ale, že projekt bude smrtelnou ránou pro Diasporu. To je open source projekt, decentralizovaná sociální síť, kterou však podle GIThubu dělá jen 15 lidí a vývoj jde o dost pomaleji, než by svět čekal. Nápad je dobrý (dle mého ještě lepší než Google+), ale lidé nedočkaví.

Nechám se překvapit, jak Google svou službu bude udržovat a jestli se prosadí. Já jí fandím.

První dojmy z Unity

Považuji se za fanouška nových technologií a na nové Ubuntu 11.04 s desktopovým prostředím Unity jsem byl celkem zvědavý. Nemám problém s novinkami, většinou si na ně za pár minut nebo hodin zvyknu. Zkusím však popsat svoje dojmy z Unity, které na mě moc pozitivně nezapůsobilo.

První, co mě napadlo, když jsem to uviděl, byl Mac OS. Podoba je více než zřejmá. Launcher (spouštěč aplikací) je teď víceméně stejný na Macu, Ubuntu Linuxu i Windows 7. :) Okna mají textovou nabídku také v horní liště desktopu jako Mac OS. Pochopil jsem, proč v minulosti strčilo Ubuntu ovládací prvky okna doleva, bylo to právě kvůli tomuto - vpravo jsou totiž ikony pro Bluetooth, hlasitost, síťové připojení apod.

Na to by se dalo zvyknout, problém mám spíš s Launcherem. Musel jsem nainstalovat Manažer nastavení Compizu (ani nevím, jak se to jmenuje jako binárka, strašný tady ty klikačky :-) a ani ten mi nepomohl. Mám desktop na dvou monitorech a pokud mi někde vlevo jednou problikne Psi, že došla nová zpráva, ani si toho nevšimnu - chtělo by to větší možnosti konfigurace. A když už jsme u toho Psi - celkem mi trvalo, že když chci vidět roster, musím na ikonu v Launcheru kliknout dvakrát, abych se k němu dostal.

Další věc, na kterou si zatím nemůžu zvyknout, je přepínání ploch. Předtím jsem se přepínál pomocí ctrl+alt+šipka doleva/doprava. Teď musím ještě čarovat se šipkami nahoru a dolů, protože 4 virtuální plochy jsou poskládány do čtverce. Zatím se mi nepodařilo najít, kde se ty plochy dají nastavit.

Občas mi udělá problém mouse focus, okno nechce přebrat focus, i když na něj kliknu. Asi to bude souviset s tím seskupováním aplikací, nevím. Také mně občas dělá problémy se zorientovat v novém menu a něco tam vůbec najít, ale to je snad jen věc času a zvyku.

Bohužel jsem zatím nenašel nic, co by bylo tak úžasné, že by stálo za to přejít z Gnome na Unity. Ale dám tomu ještě pár dní šancí a uvidím.

Malá vánoční genocida (kaprů)

Blíží se Štědrý den a opět jako každý rok se na náměstích objevují kádě s kapry. Prodavač vám kapra vyloví, zabije, vykuchá i naporcuje. Dalo by se říct, že je to už taková klasika. A stejně jako každý rok se objeví spousta akcí, upozorňujících na to, že kapr také cítí bolest, že je to kruté, že zemře tolik ryb jen kvůli nějakému dni a podobně.

Mně tady ty reakce přijdou přehnané. Mám rád přírodu a zvířata, ale nejsem vegetarián. Nebudu teď řešit to, zda je to dobře nebo špatně; podle mě je to normální způsob lidské obživy, kterým si lidé zabezpečují přežití už statisíce let. Neberu však vegetariánům jejich názor, stejně jako neberu názor věřícím. Sám ale myslím, že maso na stůl patří a člověk ho jíst musí.

Vraťme se k naší kapří genocidě. Ano, na Štědrý den zemřou tisíce a tisíce kaprů, náměstí je špinavé od krve. Ale dámy a pánové, tak to v přírodě chodí. Pokud byste si nedali toho kapra, dali byste si kuře. Nebo svíčkovou. Nebo chleba se salámem. Nebo vepřový řízek. Tak jako tak by kvůli tomu jídlu, které všichni potřebujeme, zemřelo zvíře. Člověk je v potravinovém řetězci nahoře a tak prostě má to zvíře smůlu, že skončí u někoho žaludku. Na Štědrý den zemře mnoho kaprů, zasytí člověka a ten pak nemá potřebu zabíjet zvíře jiné. Takže na Štědrý den neumře kuřátko, prasátko ani kravička, kapr je svou smrtí zachránil. Za pár dnů se vše vrátí do normálu a bude opět prováděna genocida kuřat, jenže to už lidé tak nějak nevnímají, protože ta nejsou zabíjena veřejně, ale v přítmí továrních hal.

Takže vážení aktivisté, zamyslete se, jestli to má smysl. Ano, můžete se snažit přesvědčit ostatní, aby omezili jezení masa třeba na jednou týdně nebo bojkotovali fastfoody, které chovají zvířata v krutých podmínkách. Ale tím, že přesvědčíte někoho, aby nebral kapra, tak ten člověk si dá ke štědrovečernímu bramborovýmu salátu řízek a umřela kvůli vám kráva. Toť vše, co jsem měl na srdci.

Děkuji, že odcházíte

Českou republikou teď celkem hýbe kauza odchodu lékařů z nemocnic. Podle posledních údajů podalo výpověď přes 3500 lékařů.

Já lékařům fandím. Zaslouží si vysoké platy a lepší podmínky. Když čtu diskuze u zpráv, občas mám sto chutí ty lidi proplesknout. Vůbec netuší, o čem mluví. Zkusím se tady shrnout to, jak to vidím já a proč je dobré, aby měl lékař vysoký plat.

Lékař je jedno z nejdůležitějších povolání, ne-li zcela nejdůležitější. Zdraví máme jen jedno a to si uvědomíme často až tehdy, když s ním máme nějaký problém. A co občas lékaři dovedou, je k neuvěření. Když člověk čte, jak dokázali vrátit slepému člověku zrak, přišít utrženou ruku, rozdělit siamská dvojčata nebo jak díky lékařské péči vymizely nemoci, které byly před stovkou let smrtelné, musí jejich práci pochválit. Denně používáme věci, které stály léta vývoje a pokusů, a bereme je už jako samozřejmost.

Jejich práce se nedá ničím nahradit. Bez počítačů bude vše pomalejší a svět bude jiný, ale budeme žít. Když ubude prodavačů, budou větší fronty, ale prodávat se bude dále a nikoho to na životě neohrozí. Nebudou silničáři, budou se dělat kolony na pár sjízdných silnicích, budou finanční ztráty, mnohé podniky zkrachují, ale člověka to přímo nezabije.

Práce lékaře je namáhavá. Nejde jen o to, že dělají měsíčně obrovské přesčasy a jedou v podstatě ve 100% zápřahu (ne jak kancelářské krysy, co si chodí na hodinku na kafíčku, hodinku na cigárko a po 6 hodinách jdou domů, protože vyplnily těch pár lejster), ale i o velkou zodpovědnost. I lékař je ale člověk a může udělat chybu, kvůli které se nemusí podařit nějaký zákrok. To je pro lékaře stresující. Sice bývá proti takovým chybám pojištěný, ale stresu se nezbaví. Vědomí, že říznutí o kousíček vedle z nich může udělat "vraha", není nic příjemného.

Za co jsou tak moc placeni vrcholoví manažeři? Určitě ne za to, že sedí na zadku na meetincích, občas něco podepíšou a odprezentují. Mají podpisovou odpovědnost. Když se něco pokazí, jde to na jejich hřbet. Ale přiznejme si, že v dnešní době se z toho takový manažer dokáže vykroutit. Platy těchto manažerů se pohybují vysoko nad průměrem, často nad hranicí 100 tisíc měsíčně. Jejich odpovědnost je ale dle mého názoru nižší než odpovědnost lékaře, který řeší způsob operace, na které závisí pacientův život.

A proč má lékař za něco takového jen 40-50 tisíc měsíčně, když manažer má 2-4x tolik? Proč má začínající lékař menší plat než prodavač? Lékaři si rozhodně zaslouží větší částku.

Výše platu ukazuje míru nahraditelnosti. Čím je zaměstnanec snadněji nahraditelný, tím nižší má plat. A kdo může být nenahraditelnější více než lékaři? Asi málokdo. Možná je to smutné, ale prodavače může dělat i člověk, co vychodil základku; nechceš dělat za 10 tisíc hrubého? Tak jdi pryč, máme tady řadu lidí, co za tu cenu dělat budou (samozřejmě hranice nějaké minimální mzdy je také důležitá, ale to je na úplně jinou úvahu; nejsem v tomto asociál, aby to tak nevyznělo).

Aplikujme si to na lékaře. Nechceš dělat za 20 tisíc hrubého? Tak jdi... počkat, ale my ho nemáme kým nahradit! Vlastně ano, můžeme sem nabrat lékaře z východu... ale v Česku je teď taková anticizácká nálada, že by lidi brblali i na toto. Nehledě na fakt, že česká lékařská věda patří ke světové špičce; budete se chtít léčit od nějakého přeškoleného řezníka z Rumunska?

Spousta lidí krátkozrace odsekává, ať si jdou, ale ať zaplatí školné. Ano, školné lékaře je asi nejdražší ze všech vysokoškolských studií (něco kolem 200000 ročně jsem někde četl), ale to by lékař za pár let vrátil na daních. Pokud by vydělával 100000 měsíčně, tak o to dřív. A zajímalo by mě, jestli ty uřvané diskutéry napadlo, že i oni studovali zadarmo z daní; sice jen základní školu, ale ta se taky počítá. A popravdě, pokud by mi měl nějaký lékař svým zákrokem zachránit život, tak mu celé jeho studium zaplatím sám, i kdybych mu to měl splácet celý život. Ti diskutéři, kteří by nechtěli lékařům dát ani korunu, ať se léčí doma sami z nějakých knížek babky kořenářky.

Že jsou lékaři důležití, lze vidět i na současné situaci. Chce jich odejít "jen" nějakých 3500 (s tím, že si mnoho z nich založí vlastní ordinace, neznamená to, že půjdou do zahraničí) a už se diskutuje o tom, že to bude pro ČR mimořádný stav podobně jako povodně. Když stávkovali nedávno úředníci (to jsou ti nahraditelní, viz výše), tak se té trapné demonstraci všichni zasmáli a to jich bylo řádově o dost víc.

Někteří to nazývají vydíráním. Svým způsobem to vydírání je, ale jak jinak chcete v této zemi dosáhnout na zlepšení situace? Obyčejná demonstrace s máváním transparentů k ničemu nepovede, vláda a stát musí poznat, že bez demonstrujících se bude dařit hůř. Což v případě lékařů platí. Vzpomínám si na pár lidí, co se zhruba v půlce roku smáli, že jich odejde jen pár a bude to jen takový bububu, co vyšumí do prázdna. A ejhle, už se to začíná řešit jako kritická situace.

Nejde jen o platy samozřejmě, ale celkově o podmínky ve zdravotnictví (viz http://www.dekujeme-odchazime.cz/13_duvodu_exodu). Lékaři si určitě lepší podmínky zaslouží, kdo říká, že ne, nechť se léčí a operuje doma sám. Já jsem pro, aby měl lékař plat vysoký, několikanásobně vyšší, než je průměrný plat. Tím se do lékařství pohrne více lidí, bude více lékařů, kteří budou stíhat léčit (a pečlivě), budou si svých pacientů i více vážit a to se pak odrazí i ve spokojenosti obyvatel.

Takže lékaři - vydržte a neustupujte. Neříkám přímo odejděte, spíš bych apeloval na vládu, ať přehodnotí svá stanoviska a udělá podmínky takové, abyste odcházet nemuseli. Fandím vám.

Pekelné zážitky s Internet Explorerem

Čas od času se mi stane, že musím použít operační systém Windows. Když už v tomto systému jsem, k přístupu na Internet používám prohlížeč Internet Explorer. Ptáte se proč? Je to z důvodu, abych byl v obraze, co ten prohlížeč umí a dokázal ho srovnat s ostatními. V Linuxu běžně používám Firefox, případně Chrome/Chromium. A musím říct, že v porovnání s těmito prohlížeči je Internet Explorer peklo. Rozhodl jsem se sepsat body, které mi na IE celkem vadí, přijdou mi podivné a neintuitivní.

Používám Internet Explorer 8, což je současná stabilní verze prohlížeče.

Takže, co mi vadí?

Pomalost -- oproti Firefoxu či Chrome je prohlížeč strašně utahaný. Odezva GUI mi přijde o něco pomalejší, jsou to jen milisekundy, ale i to stačí, aby to člověka začalo po nějaké době štvát. Ani nemluvím o Flashi, který dokáže zatopit počítačem; čekal bych, že když už je to dělané primárně pro Windows a IE, že to zde bude rychlejší. Nevím, zda to svádět jen na Flash, takhle mi to nebrzdí žádný jiný prohlížeč.

Otevření nové záložky trvá také zbytečně dlouho, to je věc, která musí být hned, ne půl vteřiny. Ctrl+T Alt+D a píšu adresu, nehodlám čekat. Nebo klikání prostředním tlačítkem (kolečkem) na odkaz - měl by se otevřít v novém okně. Někdy je zpoždění takové, že klikám znova a pak se mi najednou objeví záložky tři. A někdy se mi to i tak otevře ve stejném okně. :-P Případně kliknu na odkaz a než se stránka vykreslí, nemůžu ani přepnout na jiné záložky. Vykreslování stránky mi přijde, jakoby fungovalo následovně: nejprve něco načítám, uvnitř zpracovávám a pak zobrazím. To zobrazení na konci je celkem rychlé, ale to načítání + zpracovávání předtím, kdy se uživateli zdá, že se nic neděje, to je nepříjemné.

Nedodržování standardů -- Microsoft byl vždy pověstný tím, že na standardy kašlal a šel si podle svého. Stačí se podívat na Internet Explorer 6, který se rozšířil s Windows XP a na který programátoři webových stránek dost nadávali a nadávají. Museli vyrábět různé hacky a obezličky, aby v něm něco rozchodili. Bohužel tyto hacky nebyly funkční v dalších verzích IE, kdy Microsoft začal dohánět ostatní prohlížeče v jakémsi takémsi dodržování webových standardů a to způsobuje programátorům problémy dodnes, jejich webové aplikace nejsou přenositelné na nové prohlížeče a starým vyprchává podpora ze strany Microsoftu.

IE8 přicházel s tím, že by se to mělo změnit k lepšímu. Ale není tomu tak. Spousta stránek se mi zobrazuje rozbitých, špatně vykreslených a polofunkčních. Příklad za všechny: Facebook - neumí pořádně zpracovávat vložené odkazy do políčka "What's on your mind", v ostatních prohlížečích se vložený odkaz hned zpracuje, v IE musím kliknout na tu ikonku pro vložení odkazu a stisknout Attach. Někdy se to povede vložit i bez tohoto, ale je to otravné.

Další věc je podpora standardů HTML5. Respektive nepodpora. Sice udělal IE velký krok v před oproti verzi 7, ale i tak stále dost věcí chybí. Argumentem vývojářů bývá, že HTML5 stejně nemá hotovou specifikaci (ta bude až tak kolem roku 2020), ale to mi přijde jako směšný argument. Za prvé, standardy jsou tvořeny tím, co vyžadují uživatelé a uživatelé musí mít možnost si to někde vyzkoušet. Za druhé, čekat od r. 1999, kdy byla vydána specifikace HTML4, nějakých 21 let do specifikace HTML5 bez jakéhokoliv vývoje, toho je schopný opravdu jen Microsoft (a proto díky bohu za konkurenci, díky které MS svým pomalým zadkem vůbec hejbe, jinak bychom tu měli ještě IE5). Za třetí, některé věci ve finální podobě budou tak jako tak, jen se trochu změní jejich forma. Za čtvrté, ze dne na den nikdo na HTML5 nepřejde, vývojáři potřebují mít na čem vývoj zkoušet. Za páté, v dnešní době už se některé fičury HTML5 tak zapsaly do podvědomí lidí, že web bez nich by působil jako z pravěku.

Internet Explorer má momentálně v ACID3 testu jen 20 bodů ze 100, což je nejméně ze všech prohlížečů.

A další drobnosti a nezařaditelné chybky:

• proč nemůžu nikde najít Google Addon pro vyhledávání v Internet Exploreru?
• občas se mi stává, že se při scrollování obraz úplně rozmaže a musím skočit úplně nahoru v obrazovce a scrollovat znova
• stahování souborů je uděláno tak nešikovně, pro 10 stahovaných souborů mám 10 okýnek
• málo doplňků a potřeba restartovat po instalaci doplňku (to sice musí Firefox taky, ale ve verzi 4, co vyjde cobydup, už by to být nemělo)
• neintuitivní nastavení vlastností prohlížeče (pokročilé nastavování na jedné hromadě s nastavením, které může využít i běžný uživatel)
• ... (ono toho bude víc, budu postupně doplňovat :-)

A klady?

Abych jen nehanil, IE8 je určitě pokrok dopředu oproti předchozím verzím. Přijde mi stabilnější a i když má chyby, tak přece jen ty stránky nějak zobrazuje. Vykreslování písma vypadá také dobře, i když např. u ajaxových stránek ala Facebook nebo Twitter se občas setkám s tím, že nově vložený text je nevyhlazený a zubatý, po refreshi už je to v pořádku. Celkem slibně vypadá přicházející verze IE9, která by krom velké podpory webových standardů měla přinést i hardwarovou akceleraci, čímž ostatním prohlížečům dost uteče. Ale už jsem také četl pár názorů na betaverzi, že to třeba s tou podporou standardů není tak slavné, že nebude pořádně podporovat SVG se ví už teď.

Uvidíme. Momentálně je pro mě Internet Explorer jeden z nejhůře používatelných prohlížečů (když odmyslím experimenty nebo specializované prohlížeče jako Konqueror, links, lynx atd.) Pravda, je to hodně o zvyku, ale i tak jsou prostě stránky, které i zvyklý uživatel musí vidět.

Škrty, škrty, škrty... a já jim fandím

Nejen na Facebooku jsem se zúčastnil debat o současných škrtech, které probíhají v naší zemi. Většinou jsem se setkal s odmítavým postojem, někdy jsem byl nazýván ODSákem a prostě obecně jsem našel málo spřízněných duší, které by bylo pro škrty, stejně jako já.

Proto jsem se rozhodl svůj názor a postoj k finančním škrtům shrnout sem na blog. Dodávám, že nejsem žádný ekonom a do detailů jednotlivé programy také neznám, ale myslím si, že můj názor není úplně zcestný.

V roce 2008 přišla ekonomická krize. Zavinil ji nezodpovědný přístup bank (a myslím, že by se dalo ukázat na konkrétní lidi, kdyby byla politická vůle) a zasáhla celý svět. Avšak  prostý lid se smál. Noviny psaly o tom, že lidé nakupují stále více dárků k Vánocům a zdálo se, že krize neexistuje, že to je jen vzdálená teorie z Ameriky.

V roce 2009 přišlo první šetření a to ve firmách a obecně v soukromé sféře. A letos v roce 2010 přišla krize i do pozic ve státní sféře. Odbory se zvedly a začaly stávkovat, demonstrovat, že to takhle tedy nejde.

Neříkám, že jsou škrty příjemné. To nejsou. Ale státní dluh je obrovský. Téměř 100 miliard korun ročně ztrácíme jen na úrocích. Za tuto částku by šlo o třetinu zvýšit důchody. A s každým rokem je to stále horší, státní dluh již přesáhl 1 bilión korun. Že se dluhy neplatí, si může myslet jen ignorant nebo Jiří Paroubek. Krásná ukázka toho, jak můžeme dopadnout, se naskýtá v Řecku a nebo na Islandu. Takže základní premisa této úvahy je: Dluhy se platit musí.

Dobrá, chceme splatit dluh, jak na to? Ideálním řešením by bylo vést ekonomický systém země tak, aby dokázal vydělávat. To se jaksi minulým vládám dvakrát nedařilo, dluh rostl a rostl a to i v období ekonomického růstu. Nebudu rozebírat, jestli je to vina ČSSD nebo ODS (osobně si myslím, že je to kombinací obou, protože žádná vláda nebyla u moci tak dlouho, aby své nápady mohla dotáhnout do konce), skutečnost je taková, že to tu šlo do háje a dluh utěšeně narostl do obřích rozměrů. Na stránkách http://www.verejnydluh.cz můžeme pěkně vidět, jak penízky naskakují. A narostl do takových rozměrů, že už ho jen šikovné hospodaření nespraví, je na čase sáhnout po nepopulárním kroku, a to vzít peníze od občanů.

Odkud taky odjinud? "Běžný občan" vyhrkne, že se to má vzít od bohatých. Je to celkem jasné, hájí svůj vlastní zájem. Na průměrný plat 23000 Kč nedosáhnou 2/3 lidí, medián je cca 20000 Kč. Většina lidí tedy žije s platem cca 15 tisíc čistého a s tím se v dnešní době žije špatně.

Kdybych byl sprostý ODSák (a nebo prostě ultrapravičák), tak bych řekl, že je to každého věc, jak si to zařídí: člověk může více studovat, hledat lepší práci, založit si živnost a dřít jak mezek na 150%. Zvítězí ten silnější. Jenže to neřeknu; ne každý má jako smysl existence práci a chce se věnovat i něčemu jinému, koníčkům, rodině, cestování... práci uznává a nevyhýbá se jí, ale bere ji jen jako něco, co mu dává peníze na plnění svých tužeb, ne jako životní cíl.

Sprostý ODSák ale nejsem. A nebráním se tomu, aby bohatší dávali o něco vyšší peníze do státní kasy, než to dělají chudší. Ale tady to chce jednat velmi, velmi opatrně.

Ať už to zní jakkoliv škaredě, ti bohatí jsou zároveň často i ti, co dávají chudým práci. Podnikatelé, manažeři a ředitelé firem. Těmto lidem nevadí, když je stát obere na daních o pár tisíc navíc než někoho chudšího. Ale vocamcaď pocamcaď. Já být na místě majitele firmy ve státě, kde se pro bohaté lidi zvedne daň na 40% (jak navrhovala KSČM), tak udělám jedno: sbalím si svých pět švesteky a založím firmu v jiném státě. Ubude pracovních pozic a stát ze mě nedostane na daních ani to, co bral předtím. Možná je ještě jako jeden podobný příklad vhodné uvést Pohádku pro asociální demokraty.

Navíc - bohatých tu opravdu není moc. Nemám přesná čísla, ale jak se říká "horních deset tisíc"... vezměme tedy těch 10000 lidí a zabavme jim pěkně po komunisticku všechen plat, řekněme 1500000 Kč ročně. Dostáváme se na 15 miliard korun ročně. Jenže státní dluh je přes bilión a těch 15 mld. korun nepokryje ani úrok (~100 miliard korun ročně)! Ne, ani kdybychom okradli bohaté o všechno, co mají (vždyť za to přece mohou oni, řekl by kovaný levicový dělník...), nepomohlo by to. Je tedy třeba sáhnout i mezi běžný lid. Souhlasíte? Pokud ne, nemusíte dál číst, ale aspoň v komentáři by mě zajímal váš názor, kde jinde chcete ty peníze vzít (všecko zprivatizovat? Ale kdeže, to by tady bylo ještě hůř. A navíc je to sakra nesociální řešení)

Dobrá tedy, vezmeme peníze i od těch, co nejsou bohatí. Nejen střední vrstvu, ale i od těch chudších. Tady souhlasím s tím, že chudým by se zase tolik brát nemělo. Současné životní minimum 8000 Kč dnes opravdu náklady na živobytí nepokryje. Běžným lidem, co nejsou za hranicí chudoby, by ale nějaký stržený peníz neměl způsobovat vážné problémy. Holt se to chce uskrovnit, snížit životní standard. Toto si spousta lidí nechce připustit (a nedivím se jim), ale nic jiného jim nezbude. Šetřit se prostě musí.

Prostě si člověk nebude moct kupovat maso každý den. Nebude moct každý měsíc kupovat nové oblečení. Nebude se vozit v autě, bude muset do MHD a nebo jet na kole. Nebude se koupat dvakrát denně. Životní komfort lidí se zvednul, dříve byly takové věci samozřejmé. A nikdo se tohoto komfortu nechce zbavovat. Ale neznamená to, že se takhle nedá žít. Dá. Možná to zní arogantně (a teď budu ten zlej ODSák), ale pohodlný a komfortní život není zadarmo.

Škrty již postihly soukromou sféru a teď přišly do státní. Není žádný důvod, proč by státní sféra neměla také šetřit. Ano, u některých povolání je to diskutabilní. Určitě je důležitější lékař než nějaký úředník či informatik. To teď ale neřeším, to už je věc detailnější analýzy. Jde ale o to, že na redukci státního dluhu by se měli podílet všichni. Neříkám, zda je správné zrovna o těch navrhovaných 10%, protože do toho tak moc nevidím. Ale nevěřím, že chystané škrty způsobí, že v zemi bude hladomor a poroste anarchie a kriminalita bude jak v Bronxu. Jen se prostě lidé budou muset uskrovnit.

Až budeme z dluhové pasti venku, tak se teprve začnou dělat reformy a změny, které zabrání tomu, aby takové problémy vznikaly. Ale to bude běh na dlouhou trať. Zabránit růstu dluhu je třeba co nejrychleji a to jde právě přes daně. Věřím, že za 5 let se bude dařit lépe a životní úroveň lidí poroste. Nemohu si však odpustit rýpnutí: zde se asi ukáže slabina demokracie, a to taková, že lidé, kteří vidí nejdále do termínu další výplaty, budou příště volit úplný opak toho, co jde zde dnes (jak tomu bylo skoro pokaždé) a následující vláda všechny chystané změny zahodí a zkusí začít odznova se svým novým řešením.

To je můj názor, který jsem si tu vylil, neříkám, že se s ním musí shodovat všichni, protože každý má pohled na svět jiný - někdo je liberálnější, někdo konzervativnější. Ale snad to aspoň některým ukáže věci z jiného úhlu pohledu.

Hloupá moderní angličtina aneb stydíme se za češtinu

Přemýšleli jste někdy, co vlastně nosíte na oblečení za nápisy? Vybíráte si tyto nápisy účelově a nebo na sebe vezmete cokoliv? Přiznám se, sám mám asi 15 let staré tričko s nápisem Hardvard Fond, které nosím na cvičení. :-) Líbí se mi trička s názorem, nějakým vtipem, co okolojdoucího pobaví. I když... koupil jsem si kdysi tričko RTFM ze seriálu IT Crowd a lidé se na mě občas dívali jak na mladého komunistu, protože neznali pointu. Toho se příště chci vyvarovat a taková trička nosit maximálně na nějaké geek srazy. :-)

Zamysleli jste se ale někdy nad těmi běžnými nápisy a značkami, které lidé hrdě nosí? Většina z nich je v anglickém jazyce. Budiž, angličtina je světový jazyk, módní, rozumí tomu skoro každý. Tedy, umí to přeložit, ale necítí význam těch nápisů. Myslím, že většinu nápisů z těchto triček byste si na sebe v češtině nevzali. :-)

Podívejme se na některé známé značky. Quiksilver = Rtuť. Horsefeathers = Koní perutě. Private member = Soukromý člen. G-Star = Hvězda G. Jistě si vzpomenete na další (klidně je napište do komentáře), já na módní značky znalec nejsem.

A když odmyslím loga, spousta lidí nosí podobné přiblblé nápisy, které by na sebe v češtině také nenavlékli. Jmenuji jen pár, co mě teď napadá: Denim = Džínovina, Love = Láska... Schválně, zkuste si prolézt šatník a zkuste podobně uvažovat, jestli byste s tím samým tričkem česky vylezli vůbec na ulic. Ale třeba jo, když i do televize jde pán s nápisem Suck my dick a ani mu to nepřijde blbý. :) Být to česky, tak ho nepustí ani za vrátnici.

Nechci být žádný módní policajt (naopak, tydle šašky, co nemají nic jiného na práci, než hledat, kdo je jak oblečenej, rád nemám), jen chci nabídnout jinej pohled na věc. Že angličtina je sice světová, ale nesnažme se být za každou cenu free cool in. :-)

Jděte volit!

Tento článek je krapet delší, proto ti, kteří neradi čtete dlouhé texty, zascrollujte dolů, až najdete červený text, a přečtěte si aspoň ten krátký odstavec. :-)

Dne 28. a 29. května začnou volby do Poslanecké sněmovny. Česká republika je potřebuje jako sůl. Před 4 lety došlo k volebnímu patu, tedy k tomu, že koalice a opozice měla zhruba stejný počet poslanců. Co se prorokovalo už tehdy, dnes vidíme v plné síle: politici jsou neschopní se na čemkoliv dohodnout, žádná strana nemůže udělat žádné pořádné rozhodnutí, co jedna strana schválí, to druhé zruší. I toto svým dílem přispělo k loňskému pádu vlády a také neschopností dojít k předčasným volbám.

Pravidelné volby už jsou naštěstí za rohem a s tím i šance tu konečně něco změnit. Důležité však je se těchto voleb zúčastnit!

Nebudu nic nalhávat, jsem zastánce spíše liberálnějších stran, koneckonců budu volit Českou pirátskou stranu, jak jsem psal v minulém příspěvku. Dělení na levici a pravici nicméně moc neuznávám, líbí se mi myšlenky jak levicové, tak pravicové. Proti čemu ale rozhodně jsem, jsou současné velké politické strany. Ty jsou v naší politické scéně už moc dlouho a berou se jako součást státního aparátu, jde jim o to se v politice udržet, nikoliv o splnění svých původních idejí. V kombinaci s problémy, které s velkými stranami přichází, je opravdu čast na provětrání české politické scény.

ODS je strana, kterou provází pověst mafiánů, v čele s bývalým lídrem Topolánkem, který se "vyznamenal" svými hulvátskými výstupy. Osobně je mi sice milejší než ČSSD, ale stále je to strana, která by tu už dále neměla co dělat.

ČSSD mám rád ještě míň. Hlavně kvůli přístupu lídra Jiřího Paroubka, kterému nelze věřit ani nos mezi očima. Je to typ člověka "kam vítr, tam plášť", respektive "kam průzkum, tam ČSSD". Je schopen měnit své názory ze dne na den. Problémy uvnitř strany přechází, ignoruje, potlačuje. Předvolební sliby nejsou nic než snůška lží. Všimněte si billboardů: na kterém z nich se nachází něco o tom, jak přinést do státní poklady peníze? Jirka slibuje hory doly, ale kde na to vezme, nepíše nikde (ano, na 13. důchody chce vzít peníze z ČEZu a zároveň chce snížit ceny elektřiny). Jak si to může v době krize dovolit? ČSSD je prostě typická strana, která slíbí cokoliv, jen aby dostali hlas. Škoda, že většina volicích lidí se setká s politikou ČSSD akorát skrze tyto billboardy, případně přes pivo za 2 Kč na volebních mítincích. :-/

Levice je dnes v současném složení nebezpečná. Je krize, musíme šetřit, tady není o čem diskutovat. Kde chce šetřit ČSSD a KSČM? Sociální přístup v současné době není možný, když nejsme v růstu. Až bude Česká republika bohatá, můžeme mít doktory a dopravu zdarma, teď to nejde.

Kdo tvoří největší podíl voličů levice? Starší lidé, převážně důchodci. Nechci být žádný druhý Mádl, který říká, ať přemluvíme bábu, aby volila pravici. Ale faktem je, že staří lidé prostě volí více, v případě příznivců KSČM je to téměř 100%. Zato mladí lidé, většinou příznivci pravice, chodí k volbám málo; jen 30% mladých lidí jde k volbám! Žádný div, že pak tak drtivě vyhrává ČSSD.

Většina mladých si řekne, že ten můj 1 hlas nic nezmění. Tady ale nelze uvažovat jako jednotlivec, ale jako dav. Kdyby si to takhle řekl každý, nepůjde k volbám nikdo. Jakože si to tak 70% mladých lidí řekne a pak to tak dopadá. Dát hlas, to ne, ale nadávat na Paroubka, to umí každý.

Podobně dalších zcestná úvaha je, že když dám hlas malé straně, tak tento hlas propadne a posílí velké strany. Ano, to se stane, pokud nepůjdete volit. Pokud se účast mladých lidí zvedne o 50%, nebojím se, že to dá šanci spoustě nových stran. A pokud dáte hlas velké straně, můžu odpovědět stejně: myslíte, že ten váš 1 hlas nějak změní rozložení křesel ve sněmovně?

Letošní volby budou jiné. Je tu spousta nových malých stran, které mají šanci se dostat do Sněmovny. Podle statistik na Facebooku, kam chodí převážně mladí lidé, by se do Sněmovny dostala ODS, TOP 09, DSSS (bohužel, ale i to je názor), ČPS a VV. Je to statistika z 26744 hlasů, což je víc, než kolik berou jako vzorek populace různé "oficiální" průzkumné agentury (tam je to kolem 1-2 tisíce lidí). Úplný opak toho, co volí starší lidé. Jenže v případě, že mladí nepůjdou volit, tento názor prostě propadne.

Proto říkám: JDĚTE VOLIT! Nenechte se oblbnout populistickými ulhanými billboardy. Pokud nevíte, koho, zkuste si zagooglit a najít programy stran, mají to většinou v několika bodech rozepsané; je to na hodinku čtení. Nenechte se zmást očividnými výmysly, které nelze splnit.

Volte stranu podle toho, která je vám ideově bližší, ne podle toho, která má šanci dostat se do Sněmovny.

Nevolte strany, které mají v čele nedůvěryhodné lidi. Pokud je i přesto chcete volit, dejte preferenční hlasy jinému kandidátovi.

Pokud nepůjdete volit, nenadávejte pak na to, jaké to tu bude, když jste pro to neudělali ani to nejmenší, co jste udělat mohli.

Proč budu volit Českou pirátskou stranu

Volby se pomalu blíží a pro mnohé je čas rozhodování, komu ten hlas dát. U mě už tento problém odpadá, mám vybráno, budu volit Českou pirátskou stranu.

Česká pirátská strana vznikla inspirována švédskou Pirátskou stranou, která vznikla jako reakcí na proces zábavních společností se serverem Pirate Bay. Do hloubky tento případ neznám, ale šlo v principu o to, že mediální společnosti chtěly Pirate Bay zrušit, protože indexoval torrenty a tím napomáhal stahování nelegálního materiálu. Problém však je, že Pirate Bay ten samotný materiál neobsahoval, jen obsahoval odkazy. To bychom mohli zažalovat i samotný Google, protože ten vám odkazy na torrenty a nelegální materiál ukazuje také. Hlavní viníci, tedy ti, kteří nelegální obsah šířili, zůstávali vesměs nepotrestáni.

Pirátská strana nechce podporovat warez a nelegální sdílení filmů, ale právo na přístup k informacím. Tato jemná nuance však spoustě lidí uniká a spojují Piráty se stahovači a warezáky (i když, přiznejme si to, spousta příznivců této strany bude z řad těchto lidí rekrutovat).

Je fakt, že volba názvu strany je trochu nešťastná, protože lidé se takto do hloubky o stranu zajímat nebudou a pro většinu pirát = zločinec. Snad jim to moc voličů neubere.

Trošku si zafilozofujme. Hodně lidí na ČPS říká, že nemají žádný obecný program, že se věnují jen Internetu a že jsou daleko důležitější věci. Jenže já si myslím, že Internet je se současnou společností prorostlý v dost velké míře, žádná strana se mu nevěnuje a pravidla chování na internetu ovlivňují jen lobbystické a mediální firmy. A to je špatně, protože těmto skupinám jde jen a pouze o zisk a to i na úkor svobody.

Že nic takového nehrozí? Podívejme se na různé zákulisní dohody jako je třeba ACTA, plány politiků cenzurovat Internet (Velká Británie, Francie a Austrálie se pomalu blíží k Velkému Čínskému Firewallu), blokovat stránky s nevhodným obsahem. Pro masy je to prezentováno jako ochrana lidí před pedofilním materiálem, což je velmi líbivé, ale kde to skončí? O filtraci se stará britská organizace Internet Watch Foundation, která své blacklisty nabízí ostatním, včetně operátora Vodafone. Kdo zaručí, že někdo nepodšoupne organizaci pár papírků a na blacklistu se objeví třeba konkurenční firma? Vždyť už se tam na chvíli dostala i Wikipedia... Budeme mít časem jen povolené stránky, na které se můžeme dívat? Veškerý náš pohyb po síti bude monitorován, šifrování zakázáno (to aby mohly vlády lépe kontrolovat, zda nejsme teroristi)? Budeme mít na Internet "občanky" s certifikátem, který nás jednoznačně identifikuje? Kam zmizela původní myšlenka Internetu, svobodně vyměňovat informace?

A to už souvisí s dalším tématem: orwellovským Velkým Bratrem. Tím, kdo nás bude kontrolovat, mít nás neustále pod dozorem, jakákoliv odchylka se bude trestat. Těm naivním doporučuji přečíst knihu 1984, ty myšlenky jsou stále aktuální a nabývají až hrozivých ostrých rysů.

Další věc: biometrické pasy. Opět souvisí s ochranou soukromí. Čipy se nám snaží cpát do všech dokladů a když se objeví bezpečnostní slabina, tak neexistuje, že bysme couvli zpět, vždyť už je v tom tolik peněz... Biometrický pas jde okopírovat, obsahuje o vás stále více údajů A pak můžete ukradnout identitu komu chcete, třeba Elvisovi.Pokud bude státní aparát zkostnatělý a úředníci budou slepě věřit svým nezabezpečeným informačním systémům, může se stát, že jednoho dne si na vás bude hrát někdo jiný a vy to nebudete moci jak vyvrátit.

Proč se tady ty věci neřeší? Jsou tak důležité a přitom je žádná strana neřeší. Česká pirátská strana do těchto problémů vidí, může navrhovat řešení. Nikdo nevyžaduje, aby tato strana měla ústavní většinu. Ale aby byl ve vládě někdo, kdo navrhuje ostatním stranám věci, které jsou také důležité.

Samozřejmě má ČPS v programu věci, s kterými názorově nesouhlasím. Legalizaci marihuany nechci a referendum také ne (česká laická společnost nemůže rozhodovat o specifických problémech, s kterými mají potíže i zkušení ekonomové, snad se nechá nachytat líbivými populistickými návnadami), ale jsou to problémy, které nepovažuji za tak zásadní, abych kvůli nim zavrhl zbytek programu.

ČPS má i jiné, nepočítačové body programu. Transparentní účet strany - která jiná strana takto veřejně ukazuje každou korunu, která z/do strany přišla? Větší kontrolu občanů nad politiky, otevřený přístup (veřejná díla musí být uvolněna pod svobodnou licencí), omezení softwarových patentů (podívejte se do USA, co je tam za bordel, že si firmy musí patentovat i double-click, nákupní košík a další nesmysly). Důležitá je i otázka autorského práva a odlišení krádeže od kopírování (když ukradnete rohlík, tak někde zmizne a někde se objeví; když ukradnete software/hudbu/film z netu, tak vzniknou 2 kopie, což není to samé). Zákaz skupin jako OSA, kterým musíte platit "výpalné" za CDčka, pevné disky a tiskárny. Snížení doby autorského práva na 5-10 let a ne na 70 let, aby se z daného díla mohli živit ještě vnuci a pravnuci, kteří se o dílo nijak nezasloužili.

Zkrátka a dobře, ČPS chce pro občana zachovat svobodu, která pomalu a nenápadně mizí "ve jménu dobra". S tím je třeba začít co nejdřív, protože v současnosti je v tom opravdu divoký západ.

Takže to je důvod, proč já a ČPS. Mohl bych o důvodech vyprávět ještě dlouho; přece jen jsem ajťák a tady do těch věcí okolo Internetu vidím asi víc, než běžný občan. Stejně jako většina příznivců České pirátské strany. Výhody, které tato strana přinese, budou ale v konečném důsledku pozitivní i pro "obyčejné lidi". :-)

iPad - další hračka pro masy

Firma Apple je svými výrobky známá celosvětově. U nás v ČR se o ní začalo mezi laickou veřejností více mluvit až s příchodem telefonu iPhone. Doménou Applu ale byly jejich počítače, celkem precizní práce, vyladěný hardware a software (hlavně operační systém Mac OS (X))mu psaný na míru.

V USA jsou tyto počítače používány celkem běžně, u nás tomu tak není. Důvodem je krom vysoké ceny (platíte za značku) i fakt, že jde o Unixový stroj a lidé se čehokoliv jiného než Windows bojí.

Apple však nechrlí novinky jako na běžícím pásu, většinou si vše tutlá pro sebe a jednou za čas uvede nějakou novinku světu. Proto bývají pokaždé před uvedením takové novinky média plná senzacechtivých zákulisních informací a uživateli je výrobek vychvalován do nebes dříve, než se objeví na veřejnosti.

Podobné očekávání přinesla i letošní konference v San Francisku, kde Steve Jobs, zakladatel Applu, uvedl iPad.

Prezentace byla celkem líbivá, ale to by nebyl Apple, aby si svůj výrobek nevychválil. Nebudu se moc rozepisovat o oficiálních informacích, to lze zjistit například zde. Na iPad se ale dívám kriticky. Proč?

Když to řeknu ve zkratce: je to jen iPod Touch ve větším měřítku. Téměř nic nového to nepřináší. V podstatě vše, co člověk zvládne na notebooku nebo netbooku, zvládne i na iPadu, a to mnohem více. Dotekové obrazovky notebooků existují již nějakou dobu, existují dokonce notebooky jako Lenovo Thinkpad X61 Tablet, které lze používat jako tablety. Případně se podívejte na toto či toto. Jak dostanete do iPadu obsah? Nehrozí, že byste si došli s flash diskem s fotkama, zastrčili ho do iPadu a prohlíželi. iPad nemá ani USB port (ethernetový kabel se do toho zřejmě také nevešel)! Jedinou možností je proprietární iTunes (který se Apple uráčil udělat krom Mac OS X ještě na Windows, toť vše, Linuxáci mají smůlu). Podobně si do iPadu nenahrajete jinak žádný film nebo hudbu. O psaní na klávesnici na takové ploše určitě ještě něco napíšou uživatelé, kteří si to první odzkouší, ale troufnu si říct, že to žádná sláva nebude - prsty potřebují cítit nějaký odpor při doteku, na plochém skle se nedá psát pořádně bez dívání na klávesnici.

Dále mi tam chybí webkamera, což by u takového zařízení mohlo být velmi užitečné například pro nadcházející trend augmented reality, tedy možnosti spojení skutečné reality s informacemi z Internetu. I když takovou desku si lidé ven brát nebudou... bude to spíše na domácí použití. Proč ale doma nesednout k počítači nebo laptopu?
Další věc - chybějící multitasking. Pro neznalé: jde o schopnost operačního systému, který umožňuje běh více aplikací zaráz. Můžete mít např. více okýnek s různými programy a mezi nimi přepínáte. iPad (stejně jako iPod a iPhone) multitasking neumí. Takže i při tak velké ploše neexistuje, že by vám někde v pozadí běžel IM prográmek na kecání s kamarády, mezitím jste si prohlíželi internet a bokem vám běžel film (plocha by na to byla). Prostě můžete dělat jen jedno. (Pro rýpaly: vím, že iPhone/iPad multitasking v jádře podporuje, je to Unix, ale Apple cíleně zabraňuje tomu, aby to uživatelé mohli využívat, takže jakoby tam nebyl)

Zkrátka a dobře, iPad je jen o něco větší iPod. Možná i proto ty názvy od sebe nejsou tak odlišné. Nejde tedy o nic převratného, o žádný zázrak techniky. Avšak Apple umí jinou věc: umí okouzlit běžné uživatele svým brilantním marketingem, virálem své značky a prodat věci, které nejsou technologicky nijak dokonalé, ale jsou líbivé a lidé se cítí být in. :-) Ne nadarmo se uživatelům Mac říká mezi ajťáky "ovce". Ortodoxní uživatelé budou nadále do krve obhajovat výrobky své milované firmy Apple a nepřipustí fakt, že by se tato firma mohla někdy seknout a uvést věc, která je prostě jen zajímavá.

Nicméně Apple jako trendmaker určitě způsobí to, že podobných kopií iPadu se začnou vyrábět hromady jak na běžícím pásu. Které toho sice budou umět víc, ale "nebude to Apple". :-) Nemyslete si však, že Apple je první - něco takového existovalo již dřív, před 10 lety tu byl SONICblue ProGear, který uměl zhruba to samé, v některých oblastech i více, jen si toho prostě nevšimly ovce.

Snad příště uvede Apple opravdu něco revolučního.

Proč už tak málo bloguju?

Ti, kteří můj blog čtete delší dobu, a nebo pokud nahlédnete do historie mého blogování, tak víte, že nepíšu tak jako dřív. Počet blogpostů za jeden měsíc se dá spočítat na prstech jedné ruky, dříve jsem měl 10-15 blogpostů měsíčně. Čím to je?

Tipuji, že tento trend není jen můj případ, ale obecně se počet blogpostů snižuje kvůli nárůstu speciálních serverů, sociálních sítí a hlavně kvůli mikroblogování. I já začal tyto servery používat. Nejvíce na ten úbytek má podle mě vliv Twitter (profil mám na http://twitter.com/m1c4a1), případně další podobné (u mě ještě Identi.ca: http://identi.ca/michal). Sem píši krátké texty, názory, postřehy, odkazy, které mě zaujaly. Obdobně odkazy se zajímavými stránkami ukládám na Delicious: http://delicious.com/m1c4a1. Dříve bych o nich napsal sem do blogu a ještě to obšírně rozebral. Dnes to rozeberu na Twitteru, případně na Facebooku, kam si přeposílám statusy z Twitteru. Facebook je další takový žrout blogů. Napíšete myšlenku, zveřejníte ji a lidé vám na to reagují. Na blogu vám tolik lidí nereaguje (aspoň ne v mém případě, návštěvnost mám pod 100 návštěv měsíčně, o komentářích nemluvím). Je to tam prostě víc cílené.

Blog se v mém případě zřejmě bude ubírat spíš praktičtějším směrem - nějaké ty IT postřehy, vlastní poznatky atd. Jednorázové úvahy typu "wow, vymysleli novou technologii" si nechám na Twitter, Identi.ca nebo Facebook.

PirateBay - vinni nebo nevinni?

Před pár hodinami padl rozsudek na autory obrovského torrent serveru PirateBay. Výsledek - obžalovaní jsou vinni (článek zde nebo česky třeba zde). Proti tomu se samozřejmě zvedla vlna nevole ze strany počítačových uživatelů.

Osobně si myslím, že rozsudek padnul právem. Předem říkám, že nejsem žádný andílek a semtam si taky něco stáhnu. Ovšem počítám s tím, že kdyby se u mých dveří objevila policie, že ponesu následky. Je to prostě výměna pohodlnosti sosání z domu za riziko zatčení či pokuty. Na druhou stranu rozhodně nepatřím k sosalům, co denně postahují gigabity filmů, mají terabyty diskových kapacit a ve svém okolí jsou známí jako "zeptej se Franty, ten má všechno".

Autoři PirateBay věděli, že díky jejich serveru se šíří téměř výhradně warez a filmy, tedy autorsky chráněný obsah. Toho legálního obsahu tam bylo takové minimum, že to lze zanedbat - primárně to prostě byl tracker určený k sosání warezu. Nebudu říkat nelegálního materiálu, to vysvětlím později. On už jen název PirateBay ukazuje na jakousi paralelu se softwarovým pirátstvím.

Teď k té legálnosti: neznám sice švédské zákony, ale předpokládám, že budou v tomto podobně nedokonalé, jako ty naše. U nás je například legální tahat hudbu a filmy (pozor, ne software!), nesmíte je ale šířit dál. Ten stahovač ví, že to, co dělá, není morálně správné, přesto mává paragrafy, které toto nemají ošetřené.

Podobně to je i s PirateBay. Předpokládám, že autoři trackeru spoléhali na tuto (či podobnou) skulinu v zákonech a počítali s tím, že Warner Bros, RIAA a další mají pravomoce pouze na území USA. Když se na to podíváte selským rozumem, je jasné, že minimálně pomáhali šíření warezu a nic proti tomu nedělali, i když věděli, že díky jejich serveru se šíří terabyty autorsky chráněného obsahu. Koneckonců, tak to bylo i v rozsudku: "assisting in making copyright content available". V ČR by se to mohlo nabalit na nějaké napomáhání páchání trestného činu. Hlavní viníci jsou skutečni ti, co torrent stáhli a začali stahovat a sdílet autorsky chráněný obsah, ale proč proti tomu autoři PirateBay nic nedělali? Naopak rozšiřovali kapacity serverů, zrychlovali linky.

Proto říkám, dobře, že to dopadlo takto. I když se to nám jako běžným lidem líbit nebude, svá práva mají i tvůrci filmů. Argumentem je, že jsou filmy (kina) moc drahé... ale to pořád není důvod, proč to stahovat. Když nemám na auto, znamená to, že ho můžu ukrást? Je snad ze zákona mé právo mít přístup k filmu? Osobně bych byl radši, kdyby zákonodárci toto pořádně ošetřili a vymezili, co je legální a co ne. Snad to se současným růstem Internetu nebude trvat dlouho.

Metrosexuál, übersexuál, gastrosexuál a ti další

Dnes mě pobavil článek o nástupu neosexuálů. Další z řady *sexuálů je na světě. Řekl jsem si, co takhle udělat soupis všech těch možných *sexuálů, kteří vznikají v marketingových odděleních každý půlrok? Zapátral jsem po netu, žádný seznam jsem nenašel, tak ho holt udělám sám. Našel jsem ale tento článek, z kterého si dovolím vytáhnout pár vět:

Podobné pojmy prosazují marketingoví experti prostřednictvím lifestylových časopisů. Jde o to vytvořit ve čtenářích dojem, že pokud nenásledují určitý životní styl, jsou „out“ a neuspějí v náročné životní soutěži o atraktivního sexuálního partnera, o lukrativní zaměstnání, o společenský respekt ve své sociální skupině. Jakmile se podobné přesvědčení ve společnosti dostatečně rozšíří, začne to tak i reálně fungovat. Pro kosmetické a oděvní firmy je výhodné tvrdit mužům, že současnou normou je být metrosexuálem. Mohlo by se to klidně jmenovat úplně jinak -klíčové je, aby kupoval kosmetiku a oblečení.

Vůbec celý ten názor odborníka dole v článku stojí za přečtení - všichni to víme, jak to je, ale tady je to pěkně shrnuto. Všichni ti *sexuálové už mezi námi dávno jsou, i já jsem nějaký *sexuál, jen to ještě nemá marketingové pojmenování.

Podívejme se tedy na seznam různých *sexuálů (je dost možné, že to budu časem rozšiřovat podle toho, jak se to bude objevovat v médiích):

Typy *sexuálů

• Metrosexuál - asi klasika, první *sexuál. Pojem vznikl v r. 1994 a ihned byl svázán s fotbalistou Davidem Beckhamem. Jde o muže, který především dbá o svůj vzhled, chodí do solárka, do fitka, řeší vlasy, krémy, oblečení, různé kosmetické přípravky podobně jako žena. Tito muži žijí převážně ve větších městech (metropole), i když díky módní vlně se to rozšířilo i dále.
  Jiný název pro metrosexuála by mohl být "šampón".
• Übersexuál - jde o muže, kteří o svou tělesnou schránku dbají také, i když ne v takové přehnané míře, jako metrosexuálové. Zde však jde už čistě o marketingový trik narozdíl od názvu metrosexuál, který vznikl spontánně. Spousta metrosexuálů byla po zavedení pojmu übersexuál v r. 2005 "převedena" právě na übersexuály. Obvykle jde o starší muže - holt metrosexuální styl by už šedivějícím chlapíkům nesednul, muselo se vymyslet něco nového.
  Übersexuál má zájem o světové dění, méně se zajímá o sebe, více o přátele (vyskytuje se tedy více ve společnosti mužských kamarádů a ne pouze ve společnosti žen). Zajde si pokecat do hospody na pivo, snaží se vybírat si luxusnější věci, které nemusí nutně bít do očí na dálku, jako oblečení metrosexuálů.
  Jiný název pro übersexuála by mohl být prostě "gentleman".
• Gastrosexuál - je muž, jehož hobby je vaření a dobrá jídla. Rád si zajde do luxusní restaurace, vyzná se ve vínech, které si umí náležitě vychutnat. Svou dovedností tak ohromuje nejen přátele, ale i ženy, které v něm vidí vhodného partnera do domácnosti. Často se obléká jako metrosexuál, nebojí se dát svůj koníček najevo.
• Retrosexuál - opak metrosexuála, dalo by se říct. Jde o muže, který kašle na fyzický vzhled a snaží se zaujmout svou podstatou, tedy že je chlap. S nadsázkou se dá říct, že takový retrosexuál musí smrdět i z fotky. Jde typicky o muže posedávající v zakouřených hospodách u škopku, sledujících na obrazovce fotbal.
  Jiný název by mohl být "buran". Ano, i takové typy mužů je třeba nějak marketingově zvelebit a dát jim honosný název.
• Neosexuál - je to muž, který o sebe dbá, ale své mužné znaky, jako vousy, chlupy, namakané tělo, dává na odiv. Pohybuje se tedy někde mezi metrosexuálem a retrosexuálem.
  Tento termín mi přijde nejbližší termínu "normální chlap".
• Technosexuál - jde o muže, který je blázen do elektrických hračiček (angl. gadgety), snaží se mít nejnovější přehrávače, PDA, exotické blbinky jako USB lampičky nebo akvárka s rybičkami poháněnými přes USB kabel. Zároveň se snaží i vypadat dobře; slovo technosexuál má být složenina z "technofil" a "metrosexuál".
  Jiný název by mohl být zažitý anglický název "geek".

Je možné, že jsem něco vynechal, *sexuálové vznikají celkem rychle. Je však třeba si uvědomit, že často nejde o žádné nové objevy nebo nové módní směry, jen se v marketingových centrech někdo rozhodl nějaký ten směr pojmenovat určitým způsobem. Nenechejme se jimi zmást. ;)

Pokud znáte jiné další *sexuály, napište o nic klidně do komentářů.

Chci auto!

I když se považuji za celkem velkého fandy životního prostředí a jsem zastánce (minimálně mírné formy) tzv. ekoterorismu, protože lidé se sami od sebe dobrovolně o prostředí starat nezačnou, dospívám v posledních týdnech k tomu, že potřebuji auto a že jezdit zdejší MHD je stále méně vyhovující.

Někdo, kdo žije přímo ve městě a jezdí mu tramvaj před domem každých 5-10 minut, nemusí co řešit. Já ovšem ve městě nežiji, ale hodně mých činností se v něm odehrává (škola, tréninky, nákupy, ...) Cestování do Brna a zpět je tedy u mě na denním pořádku. Bohužel nevyhovující.

Vezměme si typický příklad: potřebuji se dostat na přednášku, která začíná v 13 hodin. Autobus, kterým to ještě stihnu, jede v 10:30.

1. 9:45 - 10:30 -- vstávání, snídaně, hygiena, oblíkání, cesta na zastávku 500 metrů od domu
2. 10:30 - 11:05 -- cesta přecpaným autobusem do Brna, kde člověk celou tu půlhodinu stojí a čichá smrad pomočených důchodců
3. 11:05 - 11:35 -- cesta tramvají městem ke škole, někdy si tam i sednu
4. 11:35 - 13:00 -- čekání na přednášku; ano, 1,5 hodiny. To proto, že předtím mi nejel líp autobus.
5. přednáška trvá obvykle 2 hodiny, tedy do 15:00
6. 15:00 - 15:35 -- cesta tramvají k autobusu
7. 15:35 - 16:05 -- čekání na autobus (odpoledne jezdívají 2 autobusy za hodinu, tak to někdy stihnu i o půl, ale to málokdy)
8. 16:05 - 16:40 -- cesta přecpaným autobusem domů
9. 16:45 -- konečně doma

A teď to samé s autem:

1. 11:45 - 12:30 -- vstávání, snídaně, hygiena, oblíkání
2. 12:30 - 13:00 -- cesta autem přímo ke škole po rychlém okruhu, netřeba se proplétat městem
3. přednáška 2 hodiny
4. 15:00 -- 15:30 -- cesta domů autem

Takže celkové časy (nepočítám v to přednášku):

• hromadná doprava: 9:45 - 16:45, tj. 5 hodin vyplýtvaného času na cestách, kde se nedá ani nijak učit nebo něco číst, protože vesměs stále stojím kvůli důchodcům, kteří často nijak vábně nevoní.
• osobní doprava - 11:45 - 15:30, tj. necelé 2 hodiny na cestách, navíc v pohodlí a soukromí vlastního vozu.

Neříkám, že to vždy vychází tak špatně, někdy dojedu akorát rovnou na přednášku a z přednášky třeba hned stihnu autobus domů, tak se z toho stanou "jen" 3 hodiny cestování. Ale je třeba vzít v potaz další nevýhody, co plynou z cestování MHD:

• tzv. "mrtvý čas", jak já říkám době, kdy čekám třeba hodinu na autobus a tu hodinu nemůžu začínat nic nového, protože stejně "za chvíli" půjdu na zastávku
• potřeba neustále si hlídat čas; souvisí to s výše zmíněným. Chtěl bych jít ještě nakoupit, ale ujel by mi autobus a musel bych hodinu čekat - typická otázka skoro každého dne
  
• člověk najednou něco potřebuje nebo zmešká autobus a do města se prostě nedostane
• někdy autobus nejede z města až přímo k nám, ale otáčí se ve vedlejší vesnici, musím jít tedy 3 km pěšky (a takto chodím v podstatě už 3 roky každý týden, co jdu večer z tréninku)
• absence nočních rozjezdů - chci-li jet do Brna, musím počítat s tím, že půjdu někdy ve 3 ráno 5 kilometrů pěšky a nebo si počkám do 6 do rána, než jede první autobus z města
• zápach a nepříjemné chování spolucestujících - to je na samostatnou kapitolu. Výše zmiňovaní "prochcaní důchodci", půlhodinová jízda se řvoucím děckem v kočárku, puberťáci pouštějící si z mobilu nahlas nějakého drsného hopera, "nepřizpůsobiví spoluobčané" bavící se přes celou tramvaj, jak kdyby tam byli sami

Hlavně mě ale mrzí ten zabitý čas cestováním. Když si vezmu, že jezdím do Brna do školy už 5. rok skoro den co den, tak jsem v MHD strávil měsíce čistého času. Tady všechny tyto nevýhody pro mě prostě přebíjí ty jediné 2 výhody, co hromadná doprava má - že je to levné a je to ekologičtější, než cesta vlastním autem. Jak začínám pomalu vydělávat, tak mi ten první bod ani tolik nevadí, tisícovka za čtvrt roku se dá přežít.

Zkrátka a dobře, nejspíš si začnu šetřit na nějaké ojeté auto kolem 50-80 tisíc, už mě to v autobusech přestává bavit.

Internetový Babylón

Tak jsem si projížděl nějaký videa na Youtube a pročítal reakce. Zaujala mě tam jedna věc - pár (německých) jazykových prudičů, kterým se nelíbily nějaké polské komentáře. Že když už přispívají na mezinárodní internetový server, mají používat mezinárodní jazyk, aby to bylo srozumitelné co nejvíce lidem. Tedy dle nich anglicky.

Což mě celkem pobavilo, protože angličtina, byť velmi rozšířená, rozhodně není nejčastěji používaný jazyk na světě, i když se nám to možná nezdá. Pravda, anglicky se mluví v nejvíce zemích světa, ale protože každý člověk má stejná práva, důležitý je počet lidí, kteří daným jazykem mluví. A tady je statistika, kolik lidí mluví jakým jazykem po světě:

1. Čínština
2. Španělština
3. Angličtina
4. Bengálština
5. Hindština / urdština
6. Arabština
7. Portugalština
8. Ruština
9. Japonština
10. Němčina
11. Francouzština

Takže jak je vidět, kdyby Čína zrušila svůj Velký firewall, budou youtube a všechny "mezinárodní stránky" plné rozsypaného čaje jakožto nejrozšířenějšího jazyka.

Proto říkám ano jazykové multikultuře na všech těch mezinárodních stránkách, pokud mi chce někdo rozumět, naučí se můj jazyk, pokud chci já někomu něco říct, naučím se jeho jazyk. Zavádět diktátorsky jeden správný jazyk může být opravdu ošemetné.

Windows 7 - zázračný systém?

V médiích se v současné době objevují všemožné recenze nového operačního systému Microsoftu zvaného Windows 7. Zatím je na světě jen veřejná betaverze, nicméně ohlasy jsou již dnes pozitivní.

Osobně jsem měl také možnost si 7 zkusit (ten název bude asi dělat pěkný binec ve větách) a porovnat s Vistama, které mám už přes rok na notebooku. Osobně si myslím, že je okolo 7 celkem velký hype, kdy se společnost snaží autosugescí přesvědčit, že ten nový systém je lepší, než nevyvedená Vista. Mně totiž přijde, že je to na jedno brdo. Proč?

7 má nějaké inovace, které se však z 80% týkají vzhledu. Vylepšený toolbar ala dock z Macintoshů s náhledy běžících aplikací, trošku jiný startovací panel s integrovaným vyhledáváním, cyklení pozadí plochy, k wifi sítím se dá připojovat "neuvěřitelně" už ze systraye. To mají být ty revoluční změny? Ale houby, jde jen o marketingový trik, kterým chce Microsoft dohnat ztráty kvůli neprodávajícím se Vistám. Jde o ty samé vnitřnosti, jen se lehce změnil vzhled, protože ten je to, podle čeho blbý uživatel posuzuje kvalitu celého operačního systému. Kde jsou opravdu zajímavé změny jako je filesystém WinFS, který měl být už ve Vistách? Stačí se podívat na označení verzí Windows: Windows 98 = 4.10, Windows XP = 5.1, Windows Vista = 6.0, Windows 7 = 6.1. Jak je vidět, major číslo verze zůstává; zkrátka a dobře, Windows 7 je prostě jen další service pack pro Vistu.

Neříkám, že bude Windows 7 špatný systém. Popravdě podle testů to vypadá, že bude svižnější a rychlejší než Windows Vista (nicméně se service packem 1 je nyní celkem svižná i Vista), což je podle mě asi nejpodstatnější změna. Říkám, že je víceméně až na pár grafických úprav stejný, jako Vista, jen reakce lidí jsou na téměř stejný systém identické. Připomíná mi to Windows Millenium - na ty se taky nadávalo a byl to jen takový mezikrok k Windows XP (i když ty jsou postaveny na jiném jádře), na které se nadávalo taky (barvičky, hardwarová náročnost) a dnes na ten systém lidi nedají dopustit. Podobně si stádo zvykne i na Windows 7 (kde Vista je ten přechod ala Millenium). A bude nadávat na jakýkoliv nový operační systém, co přijde po 7.

Zajímavé je v této souvislosti video, kde lidem ukazují na notebooku grafické desktopové prostředí KDE z Linuxu a tvrdí ostatním, že je to Windows 7. Lidé vesměs přikyvují, jak je to krásný systém. :-)

Jak chce EU měnit Internet

Na Živě.cz se objevila zprávička, že jakýsi španělský poslanec chce v zemích EU nechat mimo jiné blokovat torrent server Pirate Bay. Což o to, server už ve svém názvu naznačuje, že obsahuje warez, tedy filmy, hudbu, placený software atd. Otázkou je, podobně jako v mém nedávném článku, jestli je takovéto cenzurování obecně prospěšné. Další otázkou je, jak to chce pan španělský poslanec zařídit (ale i francouzský prezident Sarkozy, který nechal schválit odpojování uživatelů od Internetu - že lidi můžou chodit do kaváren nebo používat jiného poskytovatele, na to asi nepomysleli. Nebo tam bude každý mít kartičku, že je oprávněn používat Internet?) Internet např. v ČR neposkytuje žádný státní subjekt, o filtrování se tak budou muset postarat poskytovatelé. Ale poskytovatelé na jaké úrovni? Jestli to bude nix.cz, bude muset investovat obrovské peníze do filtrace celého českého Internetu (nehledě na to, že to zpomaluje provoz). Podpoří to finančně ČR/EU? Nebo padne zátěž na ty nejmenší koncové poskytovatele? To si dost dobře nedokáži představit, spousta wifi sítí na našich vesnicích není ani žádný komerční subjekt... kdo to potom bude vynucovat? Bude po vesnicích chodit nějaká Internetová policie a kontrolovat nastavení firewallů jednotlivých soukromých objektů a občanů? Směšné.

Nehledě na to, že podobné aktivity politiků, kteří nemají páru o tom, jak Internet funguje, vyústí v nějakou překryvnou síť nad Internetem, která nebude vystopovatelná. Místo P2P sítí začnou vznikat I2P sítě, Freenety apod. Řešit nelegální stahování a sdílení určitě ano, ale ne tímto podivným způsobem, který připomíná boj s větrnými mlýny. Jestli budou následky Lisabonské smlouvy podobné, tedy že místo odborníků budou na celoevropské úrovni rozhodovat populističtí politici, tak potěš pánbůh.

Obama - prezident prediktivní analýzy

Zhruba za 3 hodiny začne v USA inaugurace nového prezidenta Baracka Obamy. Nemysleme teď na politiku a na jeho politické názory, ale podívejme se, jakým způsobem byl zvolen. Vycházím ze článku "Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu" časopisu Strategie č. 46/2008.

Každý asi slyšel, že americké volby 2008 byly nejdražší v historii. Věřím, že další volby budou ještě dražší, podobně jako olympiáda a další světové události. O Obamovi slyšel snad každý, volby prezidenta USA jsou něco jiného, než volby na Novém Zélandu. Tým B. Obamy však využil znalostí sociologického výzkumu, využil se software firmy SPSS, využívající algoritmů prediktivní analýzy. Ten v podstatě předpovídá, jak voliči (masa lidí, která se chová podle určitých pravidel) budou reagovat na různá témata, jako je terorismus, ekonomická krize, Irák. Jak budou reagovat na různá hesla ("I can" se celkem ujalo), jak se chovat v té a té vrstvě obyvatel atd. Toho pak bylo využito při microtargetingu, tj. marketingové metody zahrnující osobní emaily, telefonáty, osobní návštěvy, SMSky, atd. Prostě taková ta vlezlá reklama, kterou aspoň já nemám rád. Politické strany v USA do ní investují peníze v řádech miliónů dolarů. U vlastenecky vybuzených Američanů to jistě zapůsobilo, cítili, že právě jejich hlas bude důležitý.
Jak jsem již napsal, lidé se chovají jako předvídatelné stádo (v uzavřených prostorách se dav lidí v pohybu chová zase podobně jako kapalina) a prediktivní analýza umožní předpovědět, jak se toto stádo bude chovat. Myslím si, že použití těchto moderních marketingových metod způsobilo vítězství Baracka Obamy, ne přímo jeho názory a politické myšlenky. Masa lidí je vrtošivá, jde to krásně vidět i u nás, kde se u vlády skoro pravidelně střídá pravice a levice, protože byl lid nespokojen s danou vládou. Jenže lid bude nespokojen vždy.