Výměna správce oken za Gnome

Linux používám od cca 17 let, tedy zhruba 7 let. Zezačátku to byl alternativní systém, časem se však z něj stal systém majoritní, a Windows mám v dualbootu jen pro jistotu. Postupně jsem si zkusil Redhat Linux (myslím verze 5-7 byla ta "moje"), pak jsem přešel na Slackware Linux (verze 9 až 11), až jsem se dostal k Gentoo Linuxu, na kterém jsem doteď cca 2. rok.

Když jsem začínal používat Linux, bylo pro mě jako pro Windowsáka přirozenější prostředí KDE, v té době ve verzi myslím 2.2. Jednoho dne jsem však zkusil lehkého správce oken Fluxbox a na něm jsem zůstal už napořád, tedy takových 6 let. Dění v ostatních správcích oken a desktopových prostředích šlo mimo mě, občas jsem si něco zkusil ve škole (nebo v práci v AVG), ale protože tam jsem to opravdu používal jen ke spouštění pracovních aplikací, neměl jsem dostatečně času si s tím vyhrát.

Předevčírem jsem se rozhodl, že zkusím Gnome, tedy jednoho ze dvou nejpoužívanějších a nejznámějších desktopových prostředí na Linuxu. Zkusím na něm existovat pár týdnů nebo měsíců, kdoví, třeba se mi zažije do krve už napořád. Důvodem vyzkoušení si ho je ten, že chci poznat, co se za ty roky vůbec změnilo a také očekávám nějaké to ulehčení práce. Fluxbox je sice minimalistický, ale to nese svoje nevýhody, vše se musí nastavovat v konfiguračních souborech a než se něco slušně rozjede, znamená to často delší pročítání manuálů (na druhou stranu tomu pak člověk rozumí pořádně do hloubky, jak mu ten systém funguje).

Zatím Gnome nepoužívám dlouho, jen 3 dny, ale už teď můžu udělat nějaké závěry a porovnání s Fluxboxem, které jsou podle mě nejmarkantnější:

• rychlost - rychlost je opravdu znát, Gnome je pomalejší. Nedělal jsem žádné testy, stačí mi, že to cítím. Prostě pár desítek milisekund trvající prodlevy, které u Fluxboxu neexistovaly a tady mě překvapují (např. stisknutí klávesové zkratky pro otevření terminálu a okamžité psaní příkazů v Gnome nejde tak rychle: stisknu klávesovou zkratku, hned nato napíšu např. ls a ono se to vypíše ještě do předchozího okna, např. do browseru).
• fonty - s Gnome se mi do systému dostaly nové fonty a jiný způsob jejich zpracování. Fonty jsou vyhlazenější, krásnější... to ve Fluxboxu nebylo. Pokoušel jsem se sice o to a nějaké vyhlazování bylo, ale Gnome si s tím samo a snadno umí poradit nějak líp.
• jednotný grafický vzhled - sice nejsem nijak ulítlej na barvičky, ale přesto musí obrazovka oku lahodit. Minimalismus může lahodit taky, ale problém byl jinde - aplikace spuštěné v Gtk, Qt3, Qt4, Javě vypadaly každá úplně jinak, prostě to bylo takové přeplácané. V Gnome je vše defaultně naskinované tak, aby to vypadalo stejně, dokonce Firefox má skin nastavený tak, aby zapadal do prostředí.
  
• větší výběr aplikací - protože Gnome je komplexní moloch provázaný se vším, jsou aplikace na něm postavené také provázané. Některé projekty bez Gnome knihoven ani nemohly běžet (všemožné multimediální přehrávače třeba). Ano, mohl jsem nainstalovat Gnome knihovny a používat dál Fluxbox, ale přijde mi to jako drbání levou rukou za pravým uchem.
  Další věcí jsou applety, kterých je pro Gnome panel dost; ve Fluxboxu je akorát stařičký slit na dockappy, které se už téměř nevyvíjejí; alternativou budiž gkrellm nebo conky, ale u toho člověk musí zase pomalu umět programovat, aby si nastavil konfigurační skripty dle svých představ.
  
• snazší ovládání - pravda, byl jsem zvyklý dělat hodně věcí na příkazové řádce a budu to dělat nadále, ale některé věci jsou prostě zdlouhavé. Chci udělat snímek z webkamery a uložit ho na webový server? Na příkazové řádce jsem to dělal stylem popsaným zde, teď jsem nainstaloval aplikaci Cheese, pustí se mi webkamera a můžu dělat snímky do aleluja stiskem tlačítka myši. Nebo něco nahrát z mobilu do počítače přes Bluetooth a vzpomínat si na složité parametry příkazu ussp-push chvíli trvá; v Gnome se pustí Bluetooth server a nahraje se to raz dva.
  Hodně věcí takto dělat nepůjde, přece jen najet myší na menu, vybrat video přehrávač, v tom najít cestu k filmu a titulkům a pustit je pomalejší, než naťukat to samé na příkazové řádce (schválně jsem si to zkusil změřit a v Gnome mi trvalo spustit film kolem minuty, na příkazové řádce 18 vteřin).

To by snad mohlo stačit, jak říkám, nedělám s Gnome dlouho, uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, třeba se po pokochání se moderním desktopem vrátím zase ke starému dobrému Fluxboxu.

A na závěr ještě screenshot z mého nového desktopu.

Galerie mých sklípkanů (vlastně ne tak docela mých)

Protože se mě občas lidé ptají, co mám všechno za sklípkany, rozhodl jsem se vytvořit galerii obrázků sklípkanů, které chovám doma. Dodávám, že seznam je aktuální k dnešnímu datu, tedy 25.9., za rok to může vypadat o něco jinak. Aktuální seznam mých sklípkanů sice mám, ale nedávám tam obrázky, je to spíš pro mou informaci.
Ještě musím dopsat, že obrázky sklípkanů nejsou z mého chovu! Snažil jsem se jen vybrat reprezentativní obrázky pro představu, jak vypadají v dospělosti. Moji sklípkani jsou v různých svlecích, v dospělosti mohou vypadat odlišně (samec se může lišit od samice) apod. Nafotil bych svoje poklady sám, ale můj foťák v mobilu prostě neprodukuje kvalitní fotky... snad časem. :-)
Takže tady jsou (seznam je v pořadí, jak jsem pavouky kupoval), obrázky jsem přebral kvůli jistotě linkování ze serveru arachnomania.cz (nebyl-li tam příslušný obrázek, až pak jsem hledal jinde):

1. Acanthoscurria geniculata
2. Brachypelma boehmei
3. Brachypelma vagans
4. Lasiodora parahybana
5. Psalmopoeus cambridgei
6. Poecilotheria fasciata
7. Hysterocrates gigas
8. Haplopelma lividum
9. Grammostola sp. formosa
10. Pterinochilus murinus (červená forma)
11. Chromatopelma cyaneopubescens
12. Cyriopagopus sp. blue 2
13. Cyriopagopus schioedtei
14. Ceratogyrus bechuanicus
15. Poecilotheria ornata
16. Pandinus imperator (to je sice štír, ale nebudu na něj dělat spešl kategorii, že ;)

Rozbitý notebook

V pondělí se mi přihodila taková nemilá věc. Odskočil jsem si na 15 minut do obchodu pro rohlíky, vrátím se k zapnutýmu notebooku a co nevidím - zhaslá obrazovka. Myslel jsem, že jen naskočil nějaký úsporný režim, obnovit se z něj se však nepodařilo. Po dalších neúspěšných pokusech následoval reset. Notebook ani poté nanaběhl. Jen se rozsvítila na chvíli LED dioda disku, zahučel větrák a ticho.
Další den ráno jsem vyrazil do servisu ho reklamovat - ještě necelý 2 měsíce mu zbývala záruka. Tam ho bez problémů převzali, otestovali, řekli, že to nejspíš bude deska a že si mám pro něj v pátek dojít, že by to už mělo být.

Takže jsem tei až do pátku bez notebooku! Bez mé pravé ruky! Pravda, mám doma PC, ale to už má cca 7 let a poslední půlrok na něm nějak divně funguje grafické rozhraní - chvilka práce v něm se rovná zatuhnutí počítače a následnému resetu. Asi něco špatného s hardwarem. Bezproblémově funguje pouze linuxový terminál, tedy příkazová řádka. Moje jediné programy, co používám, jsou tedy finch (textová verze Pidginu), irssi a elinks (+ ncmpc na poslouchání hudby). Nepodařil se mi rozjet mplayer či cokoliv, co by zobrazovalo obrázky přes framebuffer či svgalib, takže vidím jen a pouze písmenka. :-( Nějak to přežiju.
S elinksem zjiš>>uji, jak jsou dnes všechny weby dělané na moderní prohlížeče: přihlásit se na facebook či na nějakou lehce složitější stránku se téměř nedá. Jsem zvědav, jak blogger vezme tento příspěvek, který taky píšu v linksu, snad jsem to nepsal zbytečně. :-P

Co mi hlavně vadí, je to, že do pátku nemůžu pracovat. :-( vmware na tomto starém PC nerozjedu (a kdyby ano, tak nerozjedu v WinXP+Win2003 Server + Oracle + Visual Studio 2003), tak musím čekat... Snad to spolupracovníci pochopí.

Dva nové pavoučí přírůstky

Dnes jsem se opět vydal na teraristickou burzu, tentokrát s dědem a jeho autem.

Burza klasicky přecpaná, tentokrát tam bylo hodně plazů, asi se jich přes léto hodně rodí. Nicméně já tam šel za sklípkany.

Tentokrát jsem si koupil 2 větší terárka (45x25x30 (délka x šířka x výška) a 20x30x40). Protože mi zbyly ještě nějaké peníze, neodolal jsem a koupil ještě 2 malé pavoučky ve 3. svleku: Ceratogyrus bechuanicus (sklípkan dozadurohý, útočný a rychlý sklípkan z jižní Afriky, v dospělosti až 12 cm rozpětí nohou) a Poecilotheria ornata (sklípkan ozdobný, stromový rychlý a jedovatý sklípkan ze Srí Lanky, nicméně mooc pěkný v dospělosti, teda pokud to bude samička). Jak vypadají tito sklípkani v dospělosti lze vidět na obrázcích:

Ceratogyrus bechuanicus (v dospělosti má na hlavohrudi růžek)

Poecilotheria ornata

Další výbavou byla ještě 30 cm pinzeta a lignocel. Doma jsem se pustil do velkého stěhování sklípkanů. Do nových terárek jsem nakonec přesunul B. boehmei a P. cambridgei, do jednoho uvolněného většího jsem přesunul Cyriopagopa sp. blue (ten je většinou takový defenzivní, ale když už se rozběhne, je problém ho chytit :-) Vyměnil jsem ještě lignocel u pár terárek a jak to teď u mě vypadá, můžete vidět na fotkách:

Navíc se mi dnes svlíknul P. "usambara" murinus, musím rychle koupit taky nějaký terárko a přemístit jej, dokud je po svleku a neútočí, jinak to bude asi celkem dobrodružný. :D

Vzdálený tisk přes CUPS

Před několika dny jsem za jednu službičku (nastavoval jsem poštovní server) pro jednu dávnou pracovní známost z brigády dostal sice použitou, ale funkční laserovou tiskárnu HP LaserJet 6L. Je to černobílá tiskárna, nicméně já skoro nic netisknu a když už, tak většinou text (přednášky a dokumentaci do školy třeba), takže pro mé potřeby je více než vyhovující.

Tiskárna má paralelní port, ten bohužel nemám na notebooku (existuje redukce paralelní konektor - USB konektor), na starém dobrém domácím PC však ano. Zapojil jsem tedy tiskárnu k tomuto PC a s menšími obtížemi jsem ji rozjel (nastavte v jádře CONFIG_PRINTER=m, CONFIG_PARPORT=y, CONFIG_PARPORT_PC=y a nezapomeňte pak ten modul lp.ko natáhnout :-)

Protože mám domácí síť, do které jsem zapojen ještě s notebookem a brácha s Windows, rozhodl jsem se, že zkusím rozjet síťovou tiskárnu, abych mohl tisknout z jakéhokoliv počítače doma. Na netu je sice spousta návodů, ale i přesto mi trvalo delší dobu a hodně pokusů, než jsem zdánlivě jednoduchou věc nastavil. Holt napoprvé se dělá všecko nejhůř. :-)

Takže pokud hledáte něco podobného, zkuste se řídit mým postupem, co jsem použil doma.

Tiskový server

Na tiskovém serveru (v mém případě to PC) musí být rozjeta dobře tiskárna (návody na rozjetí jsou všude po netu, každopádně ve zkratce spusťte cupsd démona, do prohlížeče zadejte http://localhost:631 a můžete snadno nastavovat), s největší pravděpodobností bude její adresa: Device URI: parallel:/dev/lp. U tiskárny dále povolte v Administration části položky Share published printers connected to this system a Allow printing from the Internet. Ostatní nejsou nijak třeba. Potvrďte Change settings.

Dále v záložce Printers u vaší tiskárny, kterou chcete sdílet, klikněte na tlačítko Publish printer.

To by mělo být vše. Používáte-li firewall, nezapomeňte povolit port 631, přes který bude probíhat komunikace protokolu IPP. V mém případě to vypadá následovně:

iptables -A INPUT -p TCP -s localhost -j ACCEPT

iptables -A INPUT -p TCP -s ! 10.129.99.232/29 --dport 631 -j DROP

iptables -A INPUT -p TCP -s 10.129.99.233 --dport 631 -j DROP

Toto povolí přístup k tiskovému serveru z lokálního stroje a ze všech strojů ze sítě 10.129.99.232/29 (krom 10.129.99.233, což je AP a to mi na tiskový server přistupovat nemusí) - nechceme přece, aby nám mohl z tiskárny tisknout kdokoliv. To samé se dá nastavit i v konfiguračním souboru cupsd.conf, nicméně je to ochrana až na úrovni aplikační vrstvy, firewall chrání na síťové vrstvě... Prostě každý ať si to nastaví dle svých potřeb. :-)

Tiskový klient

I když mluvíme o tiskovém klientu (v mém případě notebook připojený do sítě), i tak je třeba nainstalovat i zde CUPS. Tento CUPS však bude přistupovat k CUPSu na tiskovém serveru skrze protokol IPP. Nainstalujeme tedy CUPS a do prohlížeče zadáme také http://localhost:631. V Administration části dáme vyhledat nové tiskárny a měla by se automaticky najít naše tiskárna, respektive všechny dostupné tiskárny na síti s povoleným protokolem IPP. Možná bude ještě třeba nastavit soubor /etc/cups/client.conf a zadat do něj řádek:

ServerName nazev_vzdaleneho_pocitace

kde nazev_vzdaleneho_pocitace odpovídá doménovému názvu počítače v síti. V mém případě se tiskový server jmenuje m1c4a1, v souboru /etc/cups/client.conf tedy mám:

ServerName m1c4a1

Po této případné změně restartujte CUPS démona na tiskovém klientovi a zkuste vzdálený počítač vyhledat sami, mělo by se to povést. Osobně se mi pak tiskárna na klientovi zobrazuje takto: Device URI: ipp://m1c4a1:631/printers/LaserJet Všimněte si protokolu ipp:// a ne parallel://, jak je tomu u serveru.Ve Windows také není problém tuto tiskárnu přidat a to jako síťovou tiskárnu, možná jen někde budete muset místo ipp:// zadat http:// (aspoň tak jsem to musel udělat já u Windows 2003 Serveru).
Nyní můžete již bez problémů tisknout vzdáleně. Doporučuji případně překompilovat potřebné balíčky, hlavně třeba gtk, pro podporu cups, pokud ji již nemáte. Jinak budete moci tisknout maximálně přes příkazovou řádku a lpr.

Jsem pan živnostník!

Tak jsem ho dnes dostal! Co? No přece živnostenský list. Respektive výpis z živnostenského rejstříku. Je tedy ze mě pan živnostník! :-D Neříkám pan podnikatel, protože kvůli podnikání to nemám. :-)

Živnosťák k oboru činnosti Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály jsem obdržel dnes 8.8. 2008 (v den, kdy začíná olympiáda v Číně :-) a mám ho kvůli nové práci. Budu totiž programovat pro společnost PDS, práci mi dohodil kamarád Pavel, který tam taky dělá (+ ještě jeden kámoš, takže pěkně "rodinná" společnost... aspoň s nimi budu po skončení školy dál v kontaktu).

V čem bude spočívat moje práce, ještě přesně nevím, nicméně rýsuje se tam Oracle BPEL, Java a pravděpodobně i nějaký ten .NET, tedy programování pro Windows platformu. Mám sice raději Linux, ale jako zkušenost se to zajisté bude hodit.

Velkou výhodou je to, že nebudu pracovat 8 hodin denně v kanceláři, ale práce bude z největší části probíhat doma a důležité jsou termíny (deadliny), ne to, že si odsedím svých 8 hodin denně a konec. Ne, že by mi to teď nějak vadilo, ale s blížícím se školním rokem by to bylo stále akutnější, pracovat na full time někde v kanceláři bych asi časově opravdu nezvládal. Takhle si můžu brát práci i do školy na notebooku, takže nebudu ztrácet čas denně jen 3 hodinami cestování. Prostě myslím, že pro školu je taková práce ideální. Uvidíme časem. :-)

Trochu se bojím těch daňových přiznání a různých byrokratických ptákovin, protože vůbec nevím, co budu mít všechno za povinnosti, ale věřím, že si s tím poradím. :-)

Tak snad se v této práci udržím déle, než v té předchozí. :-)