miCoach — věc, co mě naučila běhat

Asi před 2 týdny jsem si zakoupil zařízení zvané miCoach. Už dlouho jsem chtěl začít běhat, abych dělal nějakou aerobní aktivitu, ale vždy, když jsem to zkusil, mě to po několika pokusech omrzelo, při běhu jsem zíval, nudil se a vůbec... nebavilo mě to. S tímto stroječkem je to však naopak.

Ale pěkně postupně. miCoach je věcička od Adidasu, která vás trénuje při běhu. Ať už jste začátečník nebo pokročilý, určitě to využijete. Umí to měřit tep, počítat kroky a uběhnutou vzdálenost a dá se to propojit s MP3 přehrávačem (který ale nemám, takže tuto vlastnost jsem zatím nevyužil). To ale není vše. Hlavním tahákem tohoto zařízení je možnost učení se běhat. Z miCoach vede sluchátko, z kterého vám do uší pouští buď příkazy, jak máte běžet, a nebo vás informuje o aktuálním stavu (kolik jste uběhli, kolik kroků jste udělali, jaký máte tep, kolik jste spálili kalorií atd.) Po doběhnutí miCoach přes USB připojíte k počítači, kde se přes jednu aplikaci synchronizuje s webem Adidasu, kde si zároveň zadáváte a plánujete další tréninky a běhy. Na webu pak vidíte pěkné grafy, které vám ukazují, jak na tom vlastně jste. Ke grafům jdou připisovat poznámky, můžete tam zakreslovat trasy přímo do mapy, můžete lovit "trofeje" (počet nejvíce spálených kalorií, nejdelší uběhnutá trasa a podobně). Výsledky můžete zveřejňovat i ostatním lidem (pravda, výsledkem je jen statický obrázek, ale aspoň něco). Prostě pro technomila jako jsem já úplný ideál. :-)

miCoach obsahuje 3 základní věci: samotný miCoach, což je stroječek o velikosti krabičky od zápalek, pak pás okolo hrudi pro měření tepu a čip pro připevnění k botě na měření kroků.

Vlevo nahoře krokoměr, dole měřič tepu a vpravo nahoře samotný miCoach

Na začátku si uděláte zkušební běh, od pomalého až po maximum. Podle srdeční zátěže vám miCoach určí 4 zóny: modrou (svižnější chůze, poklusávání), zelenou (pomalý běh), žlutou (svižný běh) a červenou (nejrychlejší běh). Pak si navolíte (jako jsem to udělal já) například trénink pro naučení se běhání. Ten obsahuje 33 různých tréninků, což jsou cca 15-30 minutové běhy, ve kterých se vám různě střídají výše uvedené zóny. Tréninky si můžete naplánovat pomocí kalendáře, který je na webu také. Pro začátek běžíte jen 15 minut v modré zóně, v pozdějších trénincích se přidávají na střídačku zelené zóny a podobně. Ze sluchátka se vám ozve "Speed up to green zone" a vy víte, že musíte přidat, než se vám ozve "Maintain green zone". miCoach vás ještě průběžně informuje, jakou část už jste uběhli, případně volitelně stiskem tlačítka vám řekne další informace. Co se jazyků týče, je jich na výběr spousta, jen ta čeština chybí. Ale na tu jednoduchou angličtinu si každý zvykne.

Příklad grafu jednoho mého běhu

miCoach si nemůžu vynachválit, díky tomu se těším na každý další běh, jak bude vypadat ten graf, jak jsem se zlepšil a podobně. Rozhodně to doporučuji všem, co to chtějí zkusit.

Jediný, co tomu můžu vytknout, je synchronizační program, který je dodávaný jen pro Windows. Musím to řešit rebootem do Windows, protože ani ve vmware či VirtualBoxu mi to to zařízení nechce najít.

Uvidíme, jak se budu lepšit postupem času v běhu, pak napíšu snad nějakou další recenzi.

Módní vlastenčení

Tak jsme včera vypadli z Euro 2008. Sice nejsem žádnej fanoušek pasivního fotbalu a žádnej zápas jsem celej neviděl, každopádně jsem to našim přál, aby vyhráli. Nicméně nedělám z toho vědu, že jsme vypadli - lepší vyhrají, horší prohrají, o tom sport je.
Čeho jsem si však hlavně na diskuzních serverech všímal, byl náhlý nával vlastenčení, který se objevuje vždy při jakémkoliv mistrovství. Znáte to: "naši hoši", "Češi, do toho", každej nosí českou vlajku (letos letěly vlaječky na auta ala pan důležitý delegát), Češi jsou prostě nej a všichni jsou rádi, že tu v takové zemi plné báječných lidí a sportovců žijí.
Pak přijde konec. Vlastenčení opadá, to v závislosti na tom, na jaké příčce jsme se umístili. Letos opadlo hodně rychle. A vrací se zpět lamentování a skuhrání: "pitomý reformy ČSSD/ODS/KDU-ČSL/[dosaď si svou neoblíbenou stranu]", "blbý socky/modří ptáci", "Já se odsud odstěhuju, emigruju!", "Podívejte se do země1, země2, země3 ... jak to tam mají zařízený!", "Stydím se, že jsem Čech!" atd. atd. Každý si najde své příklady čecháčkovské povahy. Nespokojenost, brblání, ale zároveň nechuť ke změnám. Vlastenecký zápal zmizel, vidíme najednou jen ty temné stránky, světlé ustupují do pozadí a děláme, že neexistují, popř. je bereme jako samozřejmost.
Jak se říká: panem et circenses, chléb a hry. Dejte lůze možnost obživy a sem tam nějakou tu olympiádu či mistrovství a oni dají pokoj. U nás to vypadá, že bychom ty hry potřebovali neustále.

Arena Cup 2008

Tak dnes skončil můj první turnaj v kickboxu, kterého jsem se zúčastnil jako zápasník. Byla to zajímavá a cenná zkušenost a pěkně se tu o ní rozepíšu.

V prvé řadě jsem již pár týdnu dopředu věděl, že chci jít do váhové kategorie 75-80 kg. Dále je pak už kategorie 81-90 kg, což se mi moc nezamlouvalo, protože jsem měl kolem 84-85 kg. Podařilo se mi za cca měsíc shodit jen jedno kilo vynecháváním sladkostí, bohužel to opravdu nestačilo. Poslední týden jsem už byl smířen s tím, že prostě do té kategorie nastoupím, měl jsem 83 kg, takže bych byl váhově asi nejlehčí, protože ti borci mají váhu vyhnanou k horní hranici kategorie.
S trenérem jsem se dohodl, že to zkusím ještě nějak násilně shodit. Ve čtvrtek před tréninkem jsem se zvážil, měl jsem 83,7 kg. Následoval hodně náročný hodinový trénink, při kterém ze mě lilo jak z konve a po kterém jsem měl o 900 gramů míň, tedy 82,6 kg. Po tréninku jsem měl poslední "jídlo" - proteinovou tyčinku, a pak půst. Až do soboty do vážení na zápas jsem nepozřel krom malinké hrstičky rozinek ani sousto, v pátek jsem měl jen 1,5 litru jablečnýho džusu, který jsem vypil kolem 13. hodiny a od té doby jsem už neměl ani žádné tekutiny (voda ve svalech zvyšuje váhu hodně).
Na místo konání na Lesné jsem dojel včas a zjistil jsem, že vážím (i s kalhotama! :-) 80,5 kg, takže jsem padl do kategorie 81-! :-)

Poté následovaly zápasy. Zkusil jsem nakonec light kontakt i full kontakt.
Nejdříve jsem šel na full kontakt. Vyfasoval jsem Tonnyho Pacandy a zápas začal. Je z něj i video, určitě ho sem časem přiložím. Co jsem ho viděl, tak jsem si přišel strašně pomalej, na sparrincích a při tréninku bývám v kopech určitě rychlejší. Ono dělá svoje to, že člověk čeká na protiúder a nedává do toho všechno a hlavně únava! Nezdá se to, ale zápas 2x2 minuty je opravdu fyzicky náročný, cítil jsem se, jak kdybych uběhl 1500 metrů. :-) Zápas jsem prohrál na body (prý těsně) 2:1. Jak jsem se ale dozvěděl, tento chlapík byl velmi zkušený, údajně se zúčastnil i nějakého mistrovství Evropy a co jsem se s ním pak bavil, tak že 15 let boxoval a dělá trenéra. :-) Viz jeho stránky. Takže myslím, že jsem si na svůj první zápas vedl dobře, nebyl jsem ani jednou odpočítáván a žádnou "zabijáckou" ránu jsem snad nedostal. Tonny se dostal až do finále a skončil druhý, kvůli nějakému ošklivému pádu, kdy si udělal něco s rukou.

Po krátké pauze, kdy jsem se ani pořádně nevydýchal, jsem šel na další zápas, tentokrát na light kontakt. V mé kategorii byl pouze jediný soupeř. :-) Takže nějakou medaili bych si odvezl asi tak jako tak. Každopádně v tomto zápase se mi dařilo lépe, cítil jsem převahu už ze začátku; holt ten kluk byl celkem mladej. Video z tohoto zápasu můžete shlédnout zde.

Osobně na tomto videu vidím klasické chyby, kterých se ne a ne zbavit - ruce dole, málo se kryju. A také mě překvapilo, jak mám pomalý kopy, ale to svádím spíš na vyčerpání, už jsem fakt nemohl. :-) Ale aspoň je co zlepšovat.
V tomto zápasu jsem skončil první a odnesl si tak zlatou medaili a diplom. :-) Mám radost, sice je to taková pidivýhra, ale přece jen nějaká. :-)

Pak už jsem se jen cpal jídlem :-D a sledoval ostatní zápasy. Oriental kickbox a , to opravdu není pro mě, na to mám tréninku moc málo. Holt jsem spíš takovej rekreační kickboxer. :-) Překvapilo mě, jak v kategorii 91+ vyhrál lowkick jeden chlapík, co byl hodně malej a váhu na něm tvořilo hodně "kulatých tvarů" - i přes tento na první pohled handicap byl opravdu rychlej a dokázal porazit i o 2 hlavy vyšší a namakanější soupeře.
Taky došlo u jednoho zápasu k úrazu - jeden chlapík dostal na zemi ještě několik kopanců kolenem do zadní části hlavy, odvezla ho sanitka s těžkým otřesem mozku. I toto k tomuto jistě tvrdému sportu bohužel občas patří. :-(

Nicméně den to byl fajn, já mám prima zážitek a cennou zkušenost a taky pár fotek, který fotil kolega z našeho fightclubu Martin, dají se omrknout zde, některé, kde jsem i já, vybírám. :-)

1. místo v light contactu, vedle můj soupeř:

Náš vítězný tým :-)
Tonny Pacanda, s kterým jsem jel full contact. Ne, ta krev není moje, otíral nějakého svého svěřence. :-)
Po zápase jsem se konečně nažral!!

A cvičím a makám a nestíhám

Vždycky jsem si přál dělat nějakej ten sport, protože sedavá práce informatika může být nebezpečná nejen mé vizáži, ale i mému zdraví. Rozkydlej tlustoprd s atrofickýma údečkama je to nejhorší, co by se mi mohlo stát. :-)
Poslední 2 měsíce jsem se ale dost překonal a zvykl jsem si chodit pravidelně cvičit. To "zvykl jsem si" je podstatný, protože člověk to musí brát jako součást svýho života, kterou dělá rád, ne jako věc, kterou dělá z nutnosti. To pak hned odchází motivace pokračovat.
Momentálně to vypadá tak, že chodím v pondělí, úterý a ve středu do posilovny; v to úterý a středu tam skočím rovnou po škole, takže to není nijak časově obtížný, že bych musel kvůli tomu extra vyjíždět z domu. Ve čtvrtek mám kickbox, který se tento týden rozšířil i na sobotu! Takže 2 tréninky kickboxu týdně, tak jak to bylo kdysi dávno na začátku, slááva!
Celkově tedy tak 4-5x týdně mám trénink, což myslím, že je ucházející. Pravda, na mé postavě to asi moc znát nejde :-D, ale dělám to, že mě to baví - člověk se pak cítí příjemně unaveně s dobrým pocitem, že něco udělal pro svý tělo. Pokud teda nejdu jak v sobotu z tréninku 2 kilometry pěšky a nepajdám na obě okopaný nohy. :)
Pravda, blíží se období projektů a zkoušek, tak to možná budu muset trochu omezit, přece jen toho mám dost. Ale pokud mi to vydrží, budu jen rád. :-)

Grand Prix Fitness Vyškov 2007

Byl jsem pozván kámoškou Alčou na soutěž v bodyfitnessu ve Vyškově. Taky tam soutěží a že tam ráda uvidí někoho, kdo jí bude fandit. Tak proč ne, na podobné akci jsem nikdy nebyl, tak proč se nemrknout.
Cesta tam nacpaným autobusem byla nez problémů, pak jsem asi půl hodiny chodil po Vyškově a hledal ten Posádkový dům armády, kde se akce měla konat. Můj orientační smysl nezklamal :-D a skutečně jsem to našel jen podle toho, jak jsem se den předtím díval na mapy.cz. :))
Zaplatil jsem vlez (100 Kč), usadil se pěkně vepředu, chvíli čekal a pak to začalo. Byly tam 4 kategorie (ženy do/od 164cm, kulturistika ženy a kulturistika chlapi). Předem říkám, že v bodybuildingu a fitnessu se nevyznám do detailů, vidím to jen jako laik, tak ať mě případní "profíci" nekamenují. :-)
Ženy-bodyfitnessačky nastoupily do řady a pak se na povely hlavního rozhodčího otáčely doprava o 90˚, rozhodčí i diváci si je prohlédli. Myslel jsem, že se to bude konat v komorní a tiché atmosféře, ale zaskočilo mě skandování fanoušků jako "vydrž!", "roztáhni ty záda, ještěě!". Já jako laik jsem nepoznal, kdo má jak kvalitní svaly atd., proto mi to znělo zvláštně. :-) Rozhodčí si pak vybírali adeptky, které je (asi) zaujaly nejvíc a chtěli je "porovnat".
Pak nastoupili kulturisti, muži a pak ženy. Ti měli jiné sestavy, rozhodčí jim říkal, ať ukážou bicepsy zepředu, zezadu, záda, břicho, stehna a každý z nich zaťal a držel, co nejvíc to šlo. Člověk si řekne, že na tom není nic náročnýho, jen se ukazovat, ale když jsem viděl, jak z těch chlapů lil pot, tak to asi makačka byla (a opět výkřiky jako "odpočívej, vydýchej se", takže na tom fakt něco bude).
Pak byly nějaké ty exhibice, kdy se každý ukazoval jak chtěl, a poté vyhlášení výsledků. Neviděl jsem to už celé do konce, odjížděl jsem domů s dvěma kámošema Alči, co tam byli taky a jeli náhodou přes Kobylnice. Nicméně to hlavní jsem viděl, výsledky se dají zjistit třeba zde.
Závody se mi líbily, poznal jsem zase něco nového. Osobně bych to dělat nemohl, a to nejen proto, že na to nemám tělo. :-D Chce to asi pevný nervy a trochu exhibicionismu v těle. Když se to tak vezme, tak si je rozhodčí prohlíží jak maso v krámě. :-)) Navíc nabablaný čímsi hnědým kvůli zvýraznění svalů. Zajímavé bylo i osazenstvo v řadách diváků, často samí namakaní hoši, ale i ženský... U některých jsem i já laik poznal, že to není nabraný normálně, ale pomocí nějakých steroidů. Holt když to někdo nedělá závodně a nehrozí mu za to penále...
Každopádně jako motivace je to fajn věc, snad se jim někdy aspoň trošku přiblížím. :-)

Posilka

Tak jsem se rozhodl začít chodit do posilovny. Částečně proto, že chci nabrat nějakou sílu a kondici kvůli kickboxu, částečně kvůli tomu, že 1x týdně sport je málo a částečně taky proto, abych vypadal trochu líp.
Začal jsem chodit do té "naší" posilovny na Cejlu, kam chodím na kickbox. Lidi i atmosféru už tam znám, tak se tam necítím tak cize.
Koupil jsem si permanentku na 10 vstupů, protože tak mám aspoň nějakou motivaci, že to musím "vychodit". Motivace je podle mě v posilovně nejdůležitější - chodit pravidelně zvedat nějaký železa není dvakrát zábavná činnost. Časem, jak si na tu pravidelnost člověk zvykne, tak už bez toho nemůže být... ale k tomu se teprve musím propracovat.
Chtěl bych chodit v pondělí a ve středu, ve čtvrtek mám kickbox. Třikrát týdně myslím, že je to vyhovující.
Tak držte palce, ať vydržím co nejdéle. ;-)

Moje prázdniny

Tak už je za mnou půlka července, jako vysokoškolák mám však prázdniny od června, takže si užívám už dlouho. A jak?
Prázdniny bych měl mít převážně pracovní. Bohužel tomu tak není, leze na mě strašnej KOPR (= kurevský odpor k práci). Během června jsem překládal, tentokrát manuál k nějakému balicímu stroji, poté návod k obchodní váze. Potom se našla brigáda "mých snů" - konečně nějaké programování! Peněz za to zas tak moc není, jsme na to 3 a máme to mít hotovo do začátku září. Programuje se v C++ (mám nějakou averzi k programování v PHP, to dnes dělá každej moula, navíc PHP jako programovací jazyk je celkem humus). Bohužel jde převážně o aplikaci ve Windows a v MFC, takže jsem musel stáhnout z MSDNA nový (a legální!) Windows XP a Visual Studio 2005; naštěstí moje část projektu se týká serveru běžícím na Linuxu, takže to tak strašné nebude. Má to komunikovat s PostgreSQL databází, takže jsem se naučil s ní, dále použiji Boost a asio, celkem užitečné knihovny, jejichž znalost se mi určitě do budoucna bude hodit. Jde mi u tohoto projektu hlavně o zkušenost s komerčním programováním, reference a praxi. Do životopisu se to pak bude hodit. Po prázdninách bych si rád koupil notebook (za 20-25 tisíc), můj současný cca 6 let starý počítač už začíná pomalu odcházet, navíc mobilita se mi bude hodit... takže vydělávám jak šroubek. :-)
V neděli mě čeká security brigáda na koncertu Rolling Stones tady v Brně. Jsem na to celkem zvědavý, doufám, že nedostanu fleka někde na parkovišti, kde budu celou dobu sám. :)) Díky bohu se má zhoršit počasí, takže nebudu chcípat v nějakým nehorázným vedru, máme být celí v černým.

Co se nepracovních aktivit týče, tak moc jich není. Před 2 dny jsem byl konečně na koupáku ve Slavkově, jezdíme tam s bratrancem každej rok, je to taková naše klasika. :) Jako jet 13 km na kole a pak se ponořit do té studené vody, to je lahůdka! :) Žádnou dovolenou nebo tak něco neplánuju, přemýšlel jsem o jednodenním výletě do Prahy, ale jestli nebude za kým, tak to nemá cenu. Památky mě neberou a už jsem je párkrát viděl. :)
Taky jsem si chtěl udělat v srpnu výlet na kole do Biskupic, které jsou cca 50 km od nás a kam jsem zamlada jezdíval rok co rok. Teď už tam nejedu, ale bratranec ano, tak se tam za nima možná jen tak na 2 dny stavím, uvidíme. Co se ale dívám na stav mého kola z Tesca, tak by to mohlo být celkem i riziko. :) Ještě uvidíme podle času, je to poslední týden v srpnu a jestli bude nestíhačka s projektem, tak nepojedu nikam.
V srpnu by taky měla být další terarijní burza, asi koupím nějaké další přírůstky. Chtěl bych se zastavit na 20 sklípkanech, teď jich mám 15. Musím brát v úvahu i to, že až vyrostou, tak budou zabírat víc místa než teď v těch krabičkách. 20 je prostě tak akorát.
Kickbox máme i přes prázdniny, v tom vedru to teď bude zabiják, ale nevadí, hlavně, že cvičíme. Chtěl bych začít (konečně!!) chodit do posilky, protože jeden trénink týdně je málo, chybí mi ten pocit, kdy je člověk pořádně procvičenej.

Jinak nevím, co dál... budu koukat na filmy, občas nějaká ta pařba, oprášení známostí, které jsem rok neviděl... uvidíme.

Vyrobím si pořádnej pivas!

Jako každý člověk i já mám aspoň trochu snahu vypadat a cítit se dobře. Ne, že bych byl nějakej vyžranec (i když plechovku Salka si na posezení dám moc rád), ale prostě člověk je tvor nespokojený a chce víc a víc v jakékoliv situaci, takže i já chci vypadat líp. No a protože se mi líbí vykostkovaný břicho, zkusím s tím něco dělat. :-) Sice dělám kickbox, ale jednou týdně na 1,5 hodiny cvičit, to je opravdu málo.
To, že tento zápis píšu 1. dubna neznamená, že jde o apríl. ;)
Rozhodl jsem se tedy, že každý den po dobu jednoho měsíce udělám 300 sedů-lehů či zkracovaček. Je to věc tak na 5-10 minut, tak mi to zas tolik času nezabere, nejtěžší je ale se rozhoupat. Proto doufám, že veřejný oznámení zde bude dostatečná motivace, něco jako že "slíbil jsem to čtenářům". :-))
Tak uvidíme, jestli budou za měsíc nějaký viditelný výsledky, držte mi palce! :-)

Posilování během 1 roku

Našel jsem video chlapíka, kterej začal posilovat a každý den po dobu jednoho roku se vyfotil. Jako sakra dobrá změna!! Asi to začnu praktikovat taky. Problém je, že nemám foťák. :)

Odkaz na video je zde.

Trénink thaiboxu

Byl jsem dotázán na to, co vlastně v tom thaiboxu děláme. Tak to tu zkusím nějak rozepsat.

Tréninky máme v posilovně Sport Studio B5 v Brně na Cejlu. Teď v září probíhá nábor, tak hybaj tam! :-)
Trénink začíná cca 15-minutovou rozcvičkou. Ta spočívá v běhání po tělocvičně, občas se "zastavíme" na pár desítek kliků, cviků na břicho, dřepů, kopů, boxování ve vzduchu, kolečko po tělocvičně tzv. žabáků, dál "trakaře" a kolečka s někým na zádech.
Po této celkem náročné rozcvičce vydechnem a přichází protahování - strečink. Na tom asi není co vysvětlovat, prostě aby nám při cvičení někde něco nekřuplo. :)
Po strečinku se jde cvičit thaibox. Ono je to s thaiboxem dost ošidný, děláme spíš kickbox; thaibox navíc používá kolena a lokty a ty my zatím kvůli relativní nebezpečnosti moc nepoužíváme. Snad až časem. Cvičení se liší podle toho, který den je: v pondělí je to spíš kondiční trénink a je určen pro začátečníky, učí se tam klasický údery, kopy, postoj. Ve čtvrtek už se učí z těch úderů a kopů kombinace, pak nějaký obranný manévry, kryty, bloky... To trvá odhadem půl až tři čtvrtě hodiny.
Poté následuje pro ty, co mají výbavu (chrániče na zuby a holeně, rukavice), sparring. Sparring je souboj, ovšem ne takovej, co bývá na zápasech, ale k procvičení si techniky. Liší se tedy v tom, že se nejede úplně do krve (i když i ta sem tam teče) a když jeden druhýmu třeba vyrazí dech, tak pauza - v ringu by toho soupeř využil a toho druhýho dorazil. Na sparringu se většinou prostřídáme každej s každým.
Po sparringu následují buď tzv. kolečka a nebo otužovačky. Kolečka spočívají v nějaké aktivitě (skákání přes švihadlo, přes bednu, boxování do pytle nebo s činkama v rukách), trvá to 1 minutu a pak se to prostřídá. Otužovačky nesouvisí s poléváním studenou vodou, ale se zvykáním těla na údery. Takže jeden dá ruce za hlavu a druhý ho kope nebo boxuje do břicha. Ne plnou silou, ale ne úplně málo.
No a tím to končí. Člověk je příjemně utahanej a spokojenej, že pro svý tělo něco udělal. :-)

Tak jsem se vrátil z tréninku...

Tak jsem konečně doma, baštím chleba se sýrem a píšu blog.
Dneska to bylo pohodový - dopoledne jsem přeložil poslední část toho jednoho překladu, je snad na pár dní klid. S menšími komplikacemi jsem to odeslal (zřizovat si kvůli tomu další emailovou schránku, protože žádná freehostingová neposkytuje podporu pro větší přílohy, grr. Už ať jede zas schizofrenia.org, kde jsem měl ssh účet, mailbox...), naobědval se, přečetl si kus toho novýho Spider-mana, co jsem si koupil (ÁÁÁCH!), zabrousil netem a už jsem se chystal na večerní trénink.

Nevím, jestli jsem to tu už někde zmínil, ale dělám thaibox. No, spíš kickbox, jak se to vezme. Oficiálně je to sebeobrana, původně ženská sebeobrana. :)) Dostal jsem se tam, protože mě tam pozvala kamarádka, co to už nějakou dobu dělala. Je to ale i jediná holka, co tam chodí, jinak je to tam samej chlap. :)) Takže to přídavný jméno "ženská" z té sebeobrany vypadlo.
Pravidelný jádro tvoří 3 lidi + trenér, občas se na nás někdo dojde kouknout, někteří se tam nahodile objevují dál, holky ale dojdou jednou a hotovo. Je to prostě dost náročnej trénink a teď nemyslím nějaký boxování, ale už ta zahřívací rozcvička a tak. Ono když někdo nemá výbavu (chrániče, rukavice), tak stejně sparring (= tréninkový souboj) dělat nemůže.
Dělám to chvilku, asi 6 měsíců a máme to 2x týdně. A doost mě to baví, vždycky jsem chtěl dělat nějakej bojovej sport, ale odrazovalo mě víc věcí: za prvé všechny byly všude až večer, za druhé všechno až v Brně a za třetí to stálo na mě moc peněz. Ale teď jsem našel fajn partu lidí, v Brně jsem skoro furt a už mi to ježdění tam nijak nevadí jak "zamlada" a peníze už nějaký mám. Doufám, že mi vydrží nadšení, motivace a finance. :) Navíc je to fajn na kondičku, teď jsem zkoušel a dám 15 kliků na jedné ruce. Nechci být žádná masitá muskulatura, ale prostě takovej ten atletickej typ, to beru! :-)
Už jsme tam měli jako zvláštního hosta mistra světa v kickboxu Lukáše Wolfa, pak i policisty z URNA a chystají se i základy kendo; zkoušíme všechno možný, ale základ je ten kickbox. Děláme i nějaký údery z thaiboxu, ale protože jde o nebezpečnější údery, tak jen minimálně. Thaibox je skoro to samý, co kickbox, s tím rozdílem, že se tam používají navíc kolena a lokty.
BTW teď od září se dělá nábor, takže pokud je někdo, kdo to tu čte, z Brna a chtěl by se přidat, ať se klidně dojde podívat do fitka B5 na Cejlu (více informací o poloze na těch stránkách).
Dnes tam došel jeden novej, co už ale má několik let praxe s taekwondem. No musím uznat, že rozdíl mezi taekwondistou a thaiboxerem je vidět hned - taekwondista je rychlej jak blesk, protože se tam hlavně jede nohama, takže je musí mít pořádně rychlý. A to měl! Zas mají slabinu v boji rukama, na to už tak trénovaní nejsou. Ale zajímavý srovnat síly s někým z bojovýho "oboru". :-)
Po trenálu jsem si klasicky ještě uběhl 2 kilometry (ne, že bych to dělal dobrovolně, holt je tu špatná integrovaná doprava a do té naší díry nic nejezdí a chodit pomalu mě nebaví) a za chvílu se půjdu uložit do pelechu.