Zobrazují se příspěvky se štítkeminternet. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminternet. Zobrazit všechny příspěvky

4.7.11

Google+ - první dojmy a názory

Google uvedl další službu, která rozvířila vody světového Internetu. Je to Google+, sociální síť, podobná známému Facebooku.
Aspoň stručně popíšu, o co jde, recenzí už bylo napsáno celkem dost. Nějaké to detailní počtení si můžete projít třeba na Živě. Google+ je vzhledově obšlehnutý Facebook, o tom není pochyb. Vlevo seznam lidí, uprostřed tok statusů, videí, obrázků (tento koncept proudu zase obšlehnul Facebook z Twitteru), vpravo nějaké to doporučení jiných lidí.

Chtěl bych se na Google+ podívat trošku kritičtěji a trochu zmírnit ten povyk, který se okolo toho spustil. Je fakt, že Google+ je mi sympatický. Jeho největší silou je podle mě integrace s jednou ostatními službami, Gmailem, Picasou, Youtube, Buzz, Latitude, s tlačítkem +1, časem i Calendar... a věřím, že do budoucna přibudou i aplikace založené na HTML5. A také reklama, která zatím chybí. :-)
Nicméně si nemyslím, že by Google přinášel něco revolučního. Mluví se hodně o kruzích. V podstatě jde o to stejné, čím jsou na Facebooku seznamy přátel. Nebo na Diaspoře aspekty. Do kruhů si přidáváte lidi a můžete pak podle toho filtrovat, co chcete číst, případně komu to chcete psát. S tím psaním je to komplikovanější, tam to má Facebook vymyšlené lépe. Například pokud chcete něco napsat určitému kruhu, ale z něj chcete vyjmout určitou skupinu lidí, tak ta možnost zatím není. (Říkám tomu problém žen a milenek. Chcete napsat status všem ženám, že nikoho nemáte, ale nechcete, aby to viděly milenky. Pro puritánštěji založené jedince: problém ajťáků a spolužáků z informatiky). Ale čekám, že časem to bude zvládat i množinové operace a budete moct kruhy libovolně kombinovat.
Vadou na kráse je, že tam zatím není moc lidí. Google+ je stále v beta verzi a dostanete se tam jen na pozvánky a i to jen někdy. Podle prvních ohlasů si myslím, že o uživatelskou základnu nebude mít Google+ nouzi. Lidí se tam jen z ČR nahrnuly stovky, na Facebook přicházeli postupně. Díky tomu, že Google už má statisíce uživatelů díky svým dalším službám, bude pro něj lehčí přetáhnout do Google+ i ostatní. Určitě to má větší potenciál než Google Buzz nebo polomrtvý Google Wave. Už jen to, že jsem viděl o Google+ psát na Facebooku běžné uživatele, o něčem svědčí. Ti často ani netuší o Twitteru, natož něco jiného.
Obávám se ale, že projekt bude smrtelnou ránou pro Diasporu. To je open source projekt, decentralizovaná sociální síť, kterou však podle GIThubu dělá jen 15 lidí a vývoj jde o dost pomaleji, než by svět čekal. Nápad je dobrý (dle mého ještě lepší než Google+), ale lidé nedočkaví.

Nechám se překvapit, jak Google svou službu bude udržovat a jestli se prosadí. Já jí fandím.

17.10.10

Pekelné zážitky s Internet Explorerem

Čas od času se mi stane, že musím použít operační systém Windows. Když už v tomto systému jsem, k přístupu na Internet používám prohlížeč Internet Explorer. Ptáte se proč? Je to z důvodu, abych byl v obraze, co ten prohlížeč umí a dokázal ho srovnat s ostatními. V Linuxu běžně používám Firefox, případně Chrome/Chromium. A musím říct, že v porovnání s těmito prohlížeči je Internet Explorer peklo. Rozhodl jsem se sepsat body, které mi na IE celkem vadí, přijdou mi podivné a neintuitivní.
Používám Internet Explorer 8, což je současná stabilní verze prohlížeče.
Takže, co mi vadí?

Pomalost -- oproti Firefoxu či Chrome je prohlížeč strašně utahaný. Odezva GUI mi přijde o něco pomalejší, jsou to jen milisekundy, ale i to stačí, aby to člověka začalo po nějaké době štvát. Ani nemluvím o Flashi, který dokáže zatopit počítačem; čekal bych, že když už je to dělané primárně pro Windows a IE, že to zde bude rychlejší. Nevím, zda to svádět jen na Flash, takhle mi to nebrzdí žádný jiný prohlížeč.
Otevření nové záložky trvá také zbytečně dlouho, to je věc, která musí být hned, ne půl vteřiny. Ctrl+T Alt+D a píšu adresu, nehodlám čekat. Nebo klikání prostředním tlačítkem (kolečkem) na odkaz - měl by se otevřít v novém okně. Někdy je zpoždění takové, že klikám znova a pak se mi najednou objeví záložky tři. A někdy se mi to i tak otevře ve stejném okně. :-P Případně kliknu na odkaz a než se stránka vykreslí, nemůžu ani přepnout na jiné záložky. Vykreslování stránky mi přijde, jakoby fungovalo následovně: nejprve něco načítám, uvnitř zpracovávám a pak zobrazím. To zobrazení na konci je celkem rychlé, ale to načítání + zpracovávání předtím, kdy se uživateli zdá, že se nic neděje, to je nepříjemné.

Nedodržování standardů -- Microsoft byl vždy pověstný tím, že na standardy kašlal a šel si podle svého. Stačí se podívat na Internet Explorer 6, který se rozšířil s Windows XP a na který programátoři webových stránek dost nadávali a nadávají. Museli vyrábět různé hacky a obezličky, aby v něm něco rozchodili. Bohužel tyto hacky nebyly funkční v dalších verzích IE, kdy Microsoft začal dohánět ostatní prohlížeče v jakémsi takémsi dodržování webových standardů a to způsobuje programátorům problémy dodnes, jejich webové aplikace nejsou přenositelné na nové prohlížeče a starým vyprchává podpora ze strany Microsoftu.
IE8 přicházel s tím, že by se to mělo změnit k lepšímu. Ale není tomu tak. Spousta stránek se mi zobrazuje rozbitých, špatně vykreslených a polofunkčních. Příklad za všechny: Facebook - neumí pořádně zpracovávat vložené odkazy do políčka "What's on your mind", v ostatních prohlížečích se vložený odkaz hned zpracuje, v IE musím kliknout na tu ikonku pro vložení odkazu a stisknout Attach. Někdy se to povede vložit i bez tohoto, ale je to otravné.
Další věc je podpora standardů HTML5. Respektive nepodpora. Sice udělal IE velký krok v před oproti verzi 7, ale i tak stále dost věcí chybí. Argumentem vývojářů bývá, že HTML5 stejně nemá hotovou specifikaci (ta bude až tak kolem roku 2020), ale to mi přijde jako směšný argument. Za prvé, standardy jsou tvořeny tím, co vyžadují uživatelé a uživatelé musí mít možnost si to někde vyzkoušet. Za druhé, čekat od r. 1999, kdy byla vydána specifikace HTML4, nějakých 21 let do specifikace HTML5 bez jakéhokoliv vývoje, toho je schopný opravdu jen Microsoft (a proto díky bohu za konkurenci, díky které MS svým pomalým zadkem vůbec hejbe, jinak bychom tu měli ještě IE5). Za třetí, některé věci ve finální podobě budou tak jako tak, jen se trochu změní jejich forma. Za čtvrté, ze dne na den nikdo na HTML5 nepřejde, vývojáři potřebují mít na čem vývoj zkoušet. Za páté, v dnešní době už se některé fičury HTML5 tak zapsaly do podvědomí lidí, že web bez nich by působil jako z pravěku.
Internet Explorer má momentálně v ACID3 testu jen 20 bodů ze 100, což je nejméně ze všech prohlížečů.

A další drobnosti a nezařaditelné chybky:
  • proč nemůžu nikde najít Google Addon pro vyhledávání v Internet Exploreru?
  • občas se mi stává, že se při scrollování obraz úplně rozmaže a musím skočit úplně nahoru v obrazovce a scrollovat znova
  • stahování souborů je uděláno tak nešikovně, pro 10 stahovaných souborů mám 10 okýnek
  • málo doplňků a potřeba restartovat po instalaci doplňku (to sice musí Firefox taky, ale ve verzi 4, co vyjde cobydup, už by to být nemělo)
  • neintuitivní nastavení vlastností prohlížeče (pokročilé nastavování na jedné hromadě s nastavením, které může využít i běžný uživatel)
  • ... (ono toho bude víc, budu postupně doplňovat :-)
A klady?
Abych jen nehanil, IE8 je určitě pokrok dopředu oproti předchozím verzím. Přijde mi stabilnější a i když má chyby, tak přece jen ty stránky nějak zobrazuje. Vykreslování písma vypadá také dobře, i když např. u ajaxových stránek ala Facebook nebo Twitter se občas setkám s tím, že nově vložený text je nevyhlazený a zubatý, po refreshi už je to v pořádku. Celkem slibně vypadá přicházející verze IE9, která by krom velké podpory webových standardů měla přinést i hardwarovou akceleraci, čímž ostatním prohlížečům dost uteče. Ale už jsem také četl pár názorů na betaverzi, že to třeba s tou podporou standardů není tak slavné, že nebude pořádně podporovat SVG se ví už teď.

Uvidíme. Momentálně je pro mě Internet Explorer jeden z nejhůře používatelných prohlížečů (když odmyslím experimenty nebo specializované prohlížeče jako Konqueror, links, lynx atd.) Pravda, je to hodně o zvyku, ale i tak jsou prostě stránky, které i zvyklý uživatel musí vidět.

5.5.10

Proč budu volit Českou pirátskou stranu

Volby se pomalu blíží a pro mnohé je čas rozhodování, komu ten hlas dát. U mě už tento problém odpadá, mám vybráno, budu volit Českou pirátskou stranu.

Česká pirátská strana vznikla inspirována švédskou Pirátskou stranou, která vznikla jako reakcí na proces zábavních společností se serverem Pirate Bay. Do hloubky tento případ neznám, ale šlo v principu o to, že mediální společnosti chtěly Pirate Bay zrušit, protože indexoval torrenty a tím napomáhal stahování nelegálního materiálu. Problém však je, že Pirate Bay ten samotný materiál neobsahoval, jen obsahoval odkazy. To bychom mohli zažalovat i samotný Google, protože ten vám odkazy na torrenty a nelegální materiál ukazuje také. Hlavní viníci, tedy ti, kteří nelegální obsah šířili, zůstávali vesměs nepotrestáni.

Pirátská strana nechce podporovat warez a nelegální sdílení filmů, ale právo na přístup k informacím. Tato jemná nuance však spoustě lidí uniká a spojují Piráty se stahovači a warezáky (i když, přiznejme si to, spousta příznivců této strany bude z řad těchto lidí rekrutovat).
Je fakt, že volba názvu strany je trochu nešťastná, protože lidé se takto do hloubky o stranu zajímat nebudou a pro většinu pirát = zločinec. Snad jim to moc voličů neubere.

Trošku si zafilozofujme. Hodně lidí na ČPS říká, že nemají žádný obecný program, že se věnují jen Internetu a že jsou daleko důležitější věci. Jenže já si myslím, že Internet je se současnou společností prorostlý v dost velké míře, žádná strana se mu nevěnuje a pravidla chování na internetu ovlivňují jen lobbystické a mediální firmy. A to je špatně, protože těmto skupinám jde jen a pouze o zisk a to i na úkor svobody.
Že nic takového nehrozí? Podívejme se na různé zákulisní dohody jako je třeba ACTA, plány politiků cenzurovat Internet (Velká Británie, Francie a Austrálie se pomalu blíží k Velkému Čínskému Firewallu), blokovat stránky s nevhodným obsahem. Pro masy je to prezentováno jako ochrana lidí před pedofilním materiálem, což je velmi líbivé, ale kde to skončí? O filtraci se stará britská organizace Internet Watch Foundation, která své blacklisty nabízí ostatním, včetně operátora Vodafone. Kdo zaručí, že někdo nepodšoupne organizaci pár papírků a na blacklistu se objeví třeba konkurenční firma? Vždyť už se tam na chvíli dostala i Wikipedia... Budeme mít časem jen povolené stránky, na které se můžeme dívat? Veškerý náš pohyb po síti bude monitorován, šifrování zakázáno (to aby mohly vlády lépe kontrolovat, zda nejsme teroristi)? Budeme mít na Internet "občanky" s certifikátem, který nás jednoznačně identifikuje? Kam zmizela původní myšlenka Internetu, svobodně vyměňovat informace?
A to už souvisí s dalším tématem: orwellovským Velkým Bratrem. Tím, kdo nás bude kontrolovat, mít nás neustále pod dozorem, jakákoliv odchylka se bude trestat. Těm naivním doporučuji přečíst knihu 1984, ty myšlenky jsou stále aktuální a nabývají až hrozivých ostrých rysů.
Další věc: biometrické pasy. Opět souvisí s ochranou soukromí. Čipy se nám snaží cpát do všech dokladů a když se objeví bezpečnostní slabina, tak neexistuje, že bysme couvli zpět, vždyť už je v tom tolik peněz... Biometrický pas jde okopírovat, obsahuje o vás stále více údajů A pak můžete ukradnout identitu komu chcete, třeba Elvisovi.Pokud bude státní aparát zkostnatělý a úředníci budou slepě věřit svým nezabezpečeným informačním systémům, může se stát, že jednoho dne si na vás bude hrát někdo jiný a vy to nebudete moci jak vyvrátit.

Proč se tady ty věci neřeší? Jsou tak důležité a přitom je žádná strana neřeší. Česká pirátská strana do těchto problémů vidí, může navrhovat řešení. Nikdo nevyžaduje, aby tato strana měla ústavní většinu. Ale aby byl ve vládě někdo, kdo navrhuje ostatním stranám věci, které jsou také důležité.
Samozřejmě má ČPS v programu věci, s kterými názorově nesouhlasím. Legalizaci marihuany nechci a referendum také ne (česká laická společnost nemůže rozhodovat o specifických problémech, s kterými mají potíže i zkušení ekonomové, snad se nechá nachytat líbivými populistickými návnadami), ale jsou to problémy, které nepovažuji za tak zásadní, abych kvůli nim zavrhl zbytek programu.
ČPS má i jiné, nepočítačové body programu. Transparentní účet strany - která jiná strana takto veřejně ukazuje každou korunu, která z/do strany přišla? Větší kontrolu občanů nad politiky, otevřený přístup (veřejná díla musí být uvolněna pod svobodnou licencí), omezení softwarových patentů (podívejte se do USA, co je tam za bordel, že si firmy musí patentovat i double-click, nákupní košík a další nesmysly). Důležitá je i otázka autorského práva a odlišení krádeže od kopírování (když ukradnete rohlík, tak někde zmizne a někde se objeví; když ukradnete software/hudbu/film z netu, tak vzniknou 2 kopie, což není to samé). Zákaz skupin jako OSA, kterým musíte platit "výpalné" za CDčka, pevné disky a tiskárny. Snížení doby autorského práva na 5-10 let a ne na 70 let, aby se z daného díla mohli živit ještě vnuci a pravnuci, kteří se o dílo nijak nezasloužili.

Zkrátka a dobře, ČPS chce pro občana zachovat svobodu, která pomalu a nenápadně mizí "ve jménu dobra". S tím je třeba začít co nejdřív, protože v současnosti je v tom opravdu divoký západ.

Takže to je důvod, proč já a ČPS. Mohl bych o důvodech vyprávět ještě dlouho; přece jen jsem ajťák a tady do těch věcí okolo Internetu vidím asi víc, než běžný občan. Stejně jako většina příznivců České pirátské strany. Výhody, které tato strana přinese, budou ale v konečném důsledku pozitivní i pro "obyčejné lidi". :-)

17.4.10

Zablokování ICQ transportu na jabber.cz

Někteří z vás možná používáte ke komunikaci s ostatními jabber. Patřím k uživatelům jabberu také (přes klienta Psi), ovšem kvůli ostatním "méně přizpůsobivým" lidem používám ještě i ICQ. Doma na něj používám klienta Pidgin, v práci jsem však vnitřní bezpečnostní politikou dost omezen a k ICQ se nepřipojím. Proto jsem tam začal používat ICQ transport, který server jabber.cz nabízí.
Problém nastává, když dojdu domů, spustím Pidgin a Psi a jabber se mi začne připojovat přes transport k ICQ. V Pidginovi, který považuju za pohodlnější a vhodnější, co se ICQ týče, se mi tedy připojení přeruší, protože ICQ nezvládá připojení z více klientů zaráz. U Psi je problém, že se k transportu snaží připojit při každé změně statusu, což může být s nastaveným autoaway dost otravné.
Rozhodl jsem se proto zjistit, jak donutit ICQ transport, aby šel zapnout pouze explicitně. Díky technické podpoře jabbimu na jabber@conf.netlab.cz jsem to dokázal a podělím se o to s vámi.

Jak zablokovat ICQ transport v Psi?
Používám Psi 0.14 a řešení je následující.
Psi se zapnutým ICQ transportem
Máme Psi se zapnutým ICQ transportem. Klikneme pravým tlačítkem na ikonu ICQ transportu a vybereme Execute Command -> [blank].
Výběr ad-hoc příkazů pro ICQ transport

Objeví se vám okénko, kde vyberete Transport settings, stiskněte Execute.

Výběr příkazu pro ICQ transport
V dalším okénku odškrtnete "Enable transport" a stiskněte Finish.
Odškrtnutí "Enable transport" po zákaz automatického přihlašování k ICQ transportu.
A to je vše. Po dalším spuštění klienta Psi se vám sice ICQ transport spustí, ale nepřihlašuje se k ICQ serverům, takže se vám nebude bít s již připojenými ICQ klienty. Pokud se chcete k ICQ připojit přes transport, postupujte výše uvedeným způsobem a políčko zase zaškrtněte, u ICQ transportu klikněte na Log off a poté znova Log on a Psi se vám k ICQ kontaktům připojí.

1.11.09

Proč už tak málo bloguju?

Ti, kteří můj blog čtete delší dobu, a nebo pokud nahlédnete do historie mého blogování, tak víte, že nepíšu tak jako dřív. Počet blogpostů za jeden měsíc se dá spočítat na prstech jedné ruky, dříve jsem měl 10-15 blogpostů měsíčně. Čím to je?

Tipuji, že tento trend není jen můj případ, ale obecně se počet blogpostů snižuje kvůli nárůstu speciálních serverů, sociálních sítí a hlavně kvůli mikroblogování. I já začal tyto servery používat. Nejvíce na ten úbytek má podle mě vliv Twitter (profil mám na http://twitter.com/m1c4a1), případně další podobné (u mě ještě Identi.ca: http://identi.ca/michal). Sem píši krátké texty, názory, postřehy, odkazy, které mě zaujaly. Obdobně odkazy se zajímavými stránkami ukládám na Delicious: http://delicious.com/m1c4a1. Dříve bych o nich napsal sem do blogu a ještě to obšírně rozebral. Dnes to rozeberu na Twitteru, případně na Facebooku, kam si přeposílám statusy z Twitteru. Facebook je další takový žrout blogů. Napíšete myšlenku, zveřejníte ji a lidé vám na to reagují. Na blogu vám tolik lidí nereaguje (aspoň ne v mém případě, návštěvnost mám pod 100 návštěv měsíčně, o komentářích nemluvím). Je to tam prostě víc cílené.

Blog se v mém případě zřejmě bude ubírat spíš praktičtějším směrem - nějaké ty IT postřehy, vlastní poznatky atd. Jednorázové úvahy typu "wow, vymysleli novou technologii" si nechám na Twitter, Identi.ca nebo Facebook.

9.8.09

Twitter vs Identi.ca

Jak již někteří víte, už nějaký ten pátek používám mikroblogovací službu Twitter. Pro ty, kteří o tom ještě neslyšeli: jde o mikroblogovací službu, kam píšete zprávy do maximální délky 140 znaků; podívejte se na odkaz nahoře, který vede na můj profil. Prostě vaše postřehy, připomínky, aktuální statusy... Na Twitteru je i spousta známých osobností, služba se brzo i přes svou jednoduchost stala celosvětovým fenoménem, na který se obrací i seriózní média (například při novinářské cenzuře v nepokojích v Íránu se přes Twitter o situaci v zemi dovídal celý svět). Na Twitteru můžete najít i "tweety" různých projektů, serverů a dalších subjektů, nemusí jít vždy o konkrétní osoby (i když RSS je pro tyto účely vhodnější).
Po boomu Twitteru se objevily i další mikroblogovací služby, dokonce i české (například mikroblogy.cz). Jednou z nich je i kanadská služba Identi.ca, kterou jsem dnešním dnem začal používat i já. Jaký je rozdíl mezi identi.ca a Twitterem? Především ve filozofii - zdrojové kódy této služby, software Lakoni.ca, jsou volně dostupné a otevřené, můžete si založit svou vlastní mikroblogovací službu. Jakožto dlouholetý příznivce opensource technologií a komunity jsem nemohl tomuto vábení dlouho odolávat, takže jak jsem již psal, profil zde mám i já - http://identi.ca/michal/. Jak vidíte, mám dokonce v názvu účtu i vlastní jméno. :-) Pro používání Identi.ca jsem se rozhodl poté, co jsem 3 dny po DDoS útoku na Twitter stále nemohl odeslat přes Firefox žádný tweet.
Nicméné na Twitter nezavrhávám, budu ho používat dál. Přece jen Twitter má něco, co Identi.ca (zatím) ne - obrovskou sociální síť. Podle twitdir.com má Twitter téměř 5 miliónů uživatelů, Identi.ca "jen" zhruba 75000. Pojem "tweetovat" se šíří podobně jako pojem "googlovat", s tím už asi nic nenaděláme. Identi.ca však má, hlavně kvůli své opensource filozofii, širokou základnu převážně počítačově zaměřených lidí. A vezmu-li v potaz svůj Twitter profil, kde sleduju 8 lidí (z toho 5 jsou jen boti různých serverů) a mě sleduje 9 lidí, všechno vesměs počítačově zaměřené, nebude ten přechod tak bolestivý. Na Identi.ca plánuju psát anglicky a výhradně o IT/programátorských/geekovských věcech, Twitter mi zůstane i na takové to tlachání, co jím a co dělám.
Každopádně jsem na tuto službu zvědav, jak ji budu subjektivně vnímat po několik měsících užívání.

17.4.09

PirateBay - vinni nebo nevinni?

Před pár hodinami padl rozsudek na autory obrovského torrent serveru PirateBay. Výsledek - obžalovaní jsou vinni (článek zde nebo česky třeba zde). Proti tomu se samozřejmě zvedla vlna nevole ze strany počítačových uživatelů.
Osobně si myslím, že rozsudek padnul právem. Předem říkám, že nejsem žádný andílek a semtam si taky něco stáhnu. Ovšem počítám s tím, že kdyby se u mých dveří objevila policie, že ponesu následky. Je to prostě výměna pohodlnosti sosání z domu za riziko zatčení či pokuty. Na druhou stranu rozhodně nepatřím k sosalům, co denně postahují gigabity filmů, mají terabyty diskových kapacit a ve svém okolí jsou známí jako "zeptej se Franty, ten má všechno".
Autoři PirateBay věděli, že díky jejich serveru se šíří téměř výhradně warez a filmy, tedy autorsky chráněný obsah. Toho legálního obsahu tam bylo takové minimum, že to lze zanedbat - primárně to prostě byl tracker určený k sosání warezu. Nebudu říkat nelegálního materiálu, to vysvětlím později. On už jen název PirateBay ukazuje na jakousi paralelu se softwarovým pirátstvím.
Teď k té legálnosti: neznám sice švédské zákony, ale předpokládám, že budou v tomto podobně nedokonalé, jako ty naše. U nás je například legální tahat hudbu a filmy (pozor, ne software!), nesmíte je ale šířit dál. Ten stahovač ví, že to, co dělá, není morálně správné, přesto mává paragrafy, které toto nemají ošetřené.
Podobně to je i s PirateBay. Předpokládám, že autoři trackeru spoléhali na tuto (či podobnou) skulinu v zákonech a počítali s tím, že Warner Bros, RIAA a další mají pravomoce pouze na území USA. Když se na to podíváte selským rozumem, je jasné, že minimálně pomáhali šíření warezu a nic proti tomu nedělali, i když věděli, že díky jejich serveru se šíří terabyty autorsky chráněného obsahu. Koneckonců, tak to bylo i v rozsudku: "assisting in making copyright content available". V ČR by se to mohlo nabalit na nějaké napomáhání páchání trestného činu. Hlavní viníci jsou skutečni ti, co torrent stáhli a začali stahovat a sdílet autorsky chráněný obsah, ale proč proti tomu autoři PirateBay nic nedělali? Naopak rozšiřovali kapacity serverů, zrychlovali linky.
Proto říkám, dobře, že to dopadlo takto. I když se to nám jako běžným lidem líbit nebude, svá práva mají i tvůrci filmů. Argumentem je, že jsou filmy (kina) moc drahé... ale to pořád není důvod, proč to stahovat. Když nemám na auto, znamená to, že ho můžu ukrást? Je snad ze zákona mé právo mít přístup k filmu? Osobně bych byl radši, kdyby zákonodárci toto pořádně ošetřili a vymezili, co je legální a co ne. Snad to se současným růstem Internetu nebude trvat dlouho.

4.3.09

Internetový Babylón

Tak jsem si projížděl nějaký videa na Youtube a pročítal reakce. Zaujala mě tam jedna věc - pár (německých) jazykových prudičů, kterým se nelíbily nějaké polské komentáře. Že když už přispívají na mezinárodní internetový server, mají používat mezinárodní jazyk, aby to bylo srozumitelné co nejvíce lidem. Tedy dle nich anglicky.
Což mě celkem pobavilo, protože angličtina, byť velmi rozšířená, rozhodně není nejčastěji používaný jazyk na světě, i když se nám to možná nezdá. Pravda, anglicky se mluví v nejvíce zemích světa, ale protože každý člověk má stejná práva, důležitý je počet lidí, kteří daným jazykem mluví. A tady je statistika, kolik lidí mluví jakým jazykem po světě:
  1. Čínština
  2. Španělština
  3. Angličtina
  4. Bengálština
  5. Hindština / urdština
  6. Arabština
  7. Portugalština
  8. Ruština
  9. Japonština
  10. Němčina
  11. Francouzština
Takže jak je vidět, kdyby Čína zrušila svůj Velký firewall, budou youtube a všechny "mezinárodní stránky" plné rozsypaného čaje jakožto nejrozšířenějšího jazyka.
Proto říkám ano jazykové multikultuře na všech těch mezinárodních stránkách, pokud mi chce někdo rozumět, naučí se můj jazyk, pokud chci já někomu něco říct, naučím se jeho jazyk. Zavádět diktátorsky jeden správný jazyk může být opravdu ošemetné.

19.2.09

Internet přes Bluetooth a Vodafone

Koncem roku jsem si pořídil na mobilu vánoční dárek Vodafone - internet v mobilu na půl roku zdarma. To jsem hned začal využívat v samotném mobilu a pokud to bude opravdu stát těch 177 Kč měsíčně, nechám si to zřejmě i po uplynutí platnosti dárku (vzpomínám si, jak jsem ještě tak 4 roky zpátky fungoval výhradně na podobně službě od Eurotelu za nějakých 799 Kč měsíčně).
Každopádně jsem začal přemýšlet, jak rozjet Internet z mobilu i v notebooku a to nějak bezdrátově. Přece jen kabel s sebou netahám pořád a popravdě, kvalita konektorů u Sony Ericssonů řady W810i je dost mizivá, takže by to pořád vypadávalo. Protože mám na noťasu Bluetooth a mobil to zvládá taky, rozhodl jsem se pro připojení přes něj.
Takže jak na to pod Linuxem? Zkoušel jsem řešení přes ppp, ale to se mi nepovedlo (telefon vytáčel, ale na mobilu se objevilo, že se připojení nezadařilo), zkusil jsem to tedy přes PAN. Protože návody na netu byly chaotické nebo neúplné, rozhodl jsem se udělat svůj (a český! :-)
1. Rozjíždíme Internet v mobilu
Nejprve je třeba rozjet internet v mobilu. To je u Vodafone třeba aktivovat, liší se to nejspíš podle toho, zda používáte tarif nebo kredit. Doporučuji projít stránky Vodafone.
Máme-li aktivováno, je třeba nastavit mobil. Na mém SE W810i je třeba nastavit adresu APN na internet, uživatelské jméno a heslo zůstávájí prázdné, vyžádání hesla je vypnuté, adresa IP, DNS nic neobsahuje, ověření mám nastavené na PAP, komprese dat a komprese hlavičky je zapnuta. Existuje pohodlnější možnost nechat si zaslat na mobil od svého operátora konfigurační SMSku, která to udělá všecko za vás (funguje nejspíš jen pro tarifní zákazníky).
Máme-li nastaveno, můžeme zkusit připojení buď v integrovaném prohlížeči nebo třeba v mé oblíbené Opeře Mini.
2. Příprava Linuxu
(všechny následující operace jsou prováděny pod uživatelem root)
Předpokládám, že již máte funkční a rozjetý přenos dat přes Bluetooth. To tu nebudu rozebírat, článků je na toto téma dostatek.
Dále je v jádře třeba mít natažen modul bnep. Ověříme, zda již není načtený:
lsmod |grep bnep
a pokud ne, načteme jej přes
modprobe bnep
Nemáme-li modul, je třeba jej zkompilovat, v jádře hledejte volbu BT_BNEP.
Předpokládám, že již máte nainstalovaný balíček bluez-utils (bez něj byste asi neměli rozjetý ten Bluetooth). Musím zmínit, že je třeba upravit /etc/bluetooth/rfcomm.conf: nevím proč, ale channel je třeba mít nastaven na 2 (když jsem to měl nastaveno na 1, fungoval mi přenos dat z mobilu do noťasu a obráceně, ale nefungoval internet), takže můj soubor vypadá takto:
rfcomm0 {
    # Automatically bind the device at startup
    bind no;

    # Bluetooth address of the device
    device 00:1A:75:5F:F8:EF;

    # RFCOMM channel for the connection
    channel    2;

    # Description of the connection
    comment "Muj mobil";
}
3. Připojujeme se k netu
Teď již máme všechno nastaveno. Připojíme se k zařízení:
# rfcomm connect 0
Connected /dev/rfcomm0 to 00:1A:75:5F:F8:EF on channel 2
Press CTRL-C for hangup
V jiném okně použijeme prográmek pand:
# pand --listen --role NAP --autozap
# pand --connect 00:1A:75:5F:F8:EF --service NAP --autozap
Teď to chvilku potrvá, mobil se mi na chvilku kousne. Po této chvilce by se mělo rozhraní objevit v seznamu síťových zařízení:
# pand -l
bnep0 00:1A:75:5F:F8:EF PANU
# ifconfig bnep0
bnep0     Zapouzdření:Ethernet  HWadr 00:1c:26:e5:bf:72 
          VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ MULTICAST  MTU:1500  Metrika:1
          RX packets:6 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          kolizí:0 délka odchozí fronty:1000
          RX bytes:330 (330.0 B)  TX bytes:0 (0.0 B)
Získáme IP adresu:
# dhcpcd bnep0
a pokud máte rozběhnutá jiná síťová rozhraní, je třeba ošéfovat defaultní bránu, v mém případě jsem ji nastavil takto:
route add default gw IP bnep0
kde IP je na síti Vodafone na konci o 1 větší, než je vaše získaná IP adresa, tedy získáte-li 10.23.218.73, je vaše brána 10.23.218.74.
Teď by vaše připojení mělo bez problémů fungovat! :-) Pingy mám sice děsné a kolísavé, ale na brouzdání po netu, IM a emaily to bohatě stačí. A můžu se hlavně připojit s noťasem kdekoliv!

16.1.09

Blíží se cenzura a omezování Internetu?

Mnozí z vás už jistě slyšeli o blokování závadného obsahu společností Vodafone (jinak řečeno, přes jejich síť se prostě na některé stránky, které prohlásí společnost Internet Watch Foundation za závadné, nedostanete). Nedávno také proběhla médii zpráva, že Anglie blokovala Wikipedii kvůli jednomu obrázku nahé holky a to na základě téže organizace Internet Watch Foundation.
Nyní se objevila nová zpráva - další zemí, která hodlá prosadit povinné blokování závadného internetového obsahu, je sousední Německo (viz německý článek, pokud němčinou nevládnete, věřte, že se to brzo objeví i v českých médiích). Tipnu si, že v tom bude zase organizace IWF. :-P

Nemám nic proti postihování lidí, co na netu šíří dětskou pornografii nebo jiný nelegální materiál. Problém je v tom, že Internet je volný a obsah se může nacházet kdekoliv. Představte si, že někde uploadne pornografii na stránky webzdarma (wz.cz) třeba a někdo v Anglii od IWF soubor náhodou objeví a rozhodne se blokovat celou doménu wz.cz, kde jsou desetitisíce normálních stránek, blogů, firemních webů apod. Další věcí je princip - kdo zaručí, že se časem neobjeví další důvod pro blokování něčeho jiného? Postupně se bude smyčka víc a víc utahovat a budeme tu mít Internet jak v Číně. Opravdu to chceme?

Navíc je to marný boj. V okamžiku, kdy se něco takového začne dít, se prostě jen vytvoří překryvná síť založená na Internetu, která bude kompletně šifrovaná a založená na principu třeba Toru. Internet byl od počátku navrhován tak, aby nefunkčnost jednoho uzlu neomezila síť jako celek. Co potom? Bude ze zákona zakázáno datový tok šifrovat?

Nějak mi to opět připomíná Orwellovo dílo 1984, německé Ministerstvo pro rodinu bude analogií pro Ministerstvo lásky z téhož románu s Velkým bratrem Googlem v pozadí. Budu žít v době, kdy svoboda bude otroctví a nevědomost síla. Úžasné. :->

15.11.08

Moje počítačová vize - webtopy

Každý jistě ví, co je to operační systém. Ti méně znalí ví, že je to synonymum pro Windows, ti zkušenější znají i nějaké jiné systémy. Existují jich stovky, pro desktop nebo běžné použití jich však jsou použitelné jen desítky nebo spíše jednotky.
Dále je každému jistě jasné, že Internet patří k největším objevům lidstva, který dokázal v dost krátké době úplně změnit moderní společnost. Informace se stávají stále cennější, vyžaduje se rychlost a snadnost jejich dohledání (vidíme, jak emaily ustupují IM komunikaci), stoupá potřeba po mobilitě (velký boom a rozmach nákupů přenosných notebooků).
Zároveň roste popularita webových aplikací. Web 2.0 je sice spíš marketingový termín, ale je všem jasné, že web dneška vypadá zcela jinak, než web před 10 lety (a už probleskuje, opět mezi "nevzdělanou" byrokracií a marketingem a jinou obchodní pakáží, termín web 3.0). Základem jsou webové aplikace, komplexní velká řešení, kde uživatel nejen čte, ale generuje svůj vlastní obsah. K nejznámějším patří asi světové weby jako myspace nebo Facebook, náš český největší portál libimseti se s tímto ani zdaleka nemůže ještě srovnávat. A samozřejmě Google a jeho služby, zavánějící Velkým Bratrem. Na jeho aplikacích jde vždy krásně vidět, kam se bude budoucnost webu ubírat. Lidé chtějí mobilitu, chtějí odkudkoliv přistupovat ke svým datům a dokumentům. Google jim v tom jde vstříc.

Daleká, ale ne zas tak moc, budoucnost se podle mého názoru skrývá v tzv. webtopech neboli web desktopech. O co jde? Je to "operační systém", který celý běží ve webovém prohlížeči. Idea je to jistě krásná - pracujete ve webtopu, prohlížíte stránky, hrajete nějaké hry... něco vás vyruší a musíte se zvednout a jít. Dojdete domů, přihlásíte se k vašemu webtopu a na obrazovce máte úplně to samé, co na jiném místě. Nepotřebujete si s sebou tahat notebook, protože v budoucnosti budou místa s přístupem k Internetu úplně standardní záležitost (tipuji s příchodem IPv6, umožňující snadné připojení bez jakéholiv nastavování uživatelem, IPv6 adresy nebudou tak drahé, protože jich je téměř nevyčerpatelně) - odkudkoliv budete moci přistupovat k Internetu a hlavně vašemu webtopu.
Idea je to krásná a lidé se na to polepí jako vosy na med. Popravdě i mně se tato myšlenka zamlouvá. Co se mi nelíbí, že je to celé postavené na bezestatovovém chudákovi protokolu HTTP, který na to prostě není stavěný. Stabilita aplikací založených na AJAXu je dost vratká, stačí klepnout na tlačítko Zpět v prohlížeči a chování takové aplikace či nedejbože "operačního systému" se nedá předvídat. Že to bude nechutně pomalé, dokud se nerozšíří běžně tak 50Mbps linky (zvlášť v ČR je to s broadbandem oproti zbytku EU dost mizerné), o tom není třeba polemizovat.

Nicméně nejspíše se tomu nevyhneme. Běžného uživatele nezajímá, jak to chodí uvnitř, jeho zajímá to eye-candy a jak to chodí. Internet není jen protokol HTTP (~ web), jsou to další a další protokoly, HTTP se však díky webovým stránkám rozšířil nejvíc a proto je využíván ke všemu možnému. Kdyby se na tyto aplikace použil jiný, specifický protokol, běželo by to jistě rychleji, stabilněji, bezpečněji... jenže to uživatele nezajímá. No uvidíme, jednou to krachnout musí. :-)

A na závěr ukázka, jak takový webtop vlastně vypadá (ano, všechno to běží ve webovém prohlížeči):

21.7.08

del.icio.us

Většina lidí jistě používá při surfování po internetu záložky (anglicky bookmarks), aby si nemusela pamatovat adresy všech zajímavých či často navštěvovaných stránek. Tyto záložky jsou uloženy v souborech prohlížeče.
Problém vyvstává, chcete-li přistupovat k záložkám i jinde, než z vašeho počítače. Jistě, existují pluginy do prohlížeče Firefox, které umožňují ukládat svoje záložky na net, ale ne vždy máte přístup k Firefoxu s tímto pluginem.
Existují stránky http://del.icio.us, které umožňují tzv. social bookmarking. Jinými slovy řečeno - ukládáte si zajímavé záložky přímo na svůj profil na del.icio.us a značíte je štítky - tagy. Princip je jednoduchý a nezdá se na tom na první pohled nic světoborného, ale opak je pravdou. Díky vašim vlastním štítkům je pak vyhledávání informací daleko snazší, než když použijete vyhledávač. Víte totiž, co na daných stránkách přibližně je a otagujete si je tak, jak vám to nejlépe vyhovuje. Samozřejmostí je přidání si vlastního komentáře k odkazu. Potřebujete pak vyhledat články, co se týkají nastavení webkamery pod Linuxem? Zadáte vyhledávat tagy "Linux", "webcam" a třeba ještě "flash" a ono vám to vrátí všechny záložky, které jste otagovali těmito názvy.
Slovo "sociální" u tohoto vynálezu spočívá v tom, že vaše záložky může prohlížet kdokoliv jiný (samozřejmě lze udělat některé záložky privátní). Uděláte okolo sebe skupinu lidí s podobnými zájmy a můžete procházet odkazy, které jim přijdou zajímavé. Můj profil lze nalézt na http://del.icio.us/m1c4a1.
del.icio.us samozřejmě nabízí plugin do prohlížečů, v mém případě Firefoxu, kterým snadno můžete přidávat linky na váš profil.

19.3.08

Peklo s Landou

Včera jsem došel z posilky a dostal jsem odkaz na jakési Peklo s Landou. Nejprve jsem k tomu byl skeptický, protože písničky Dana Landy nijak neposlouchám a jeho pověst nácka dolehla i ke mně a sám jsem si o něm jiný názor nedělal, neměl jsem proč. Po shlédnutí 1. dílu jsem se však rozhodl, že musím vidět show celou (24 dílů + několik různých reportáží z natáčení) a seděl jsem u toho snad 8 hodin v kuse. :-) A názor na Dana Landy se mi taky změnil, minimálně jsem poznal, že je to člověk, co má smysl pro humor.
O co vlastně jde? Peklo s Landou je life show, což je víceméně něco jako reality show, akorát že ty osoby nejsou snímány nonstop. Hlavními protagonisty je 5 lidí kolem 30 let, kteří mají fyzické a hlavně psychické problémy a snaží se pomocí velmi tvrdého tréninku thajského boxu dospět k lepší fyzické i psychické rovnováze a během 3 měsíců nastoupit na skutečný zápas v muay thai. Dostanou k tomu vše, co by si jinak dovolit nemohli: osobního trenéra Petra Macháčka, jednoho z průkopníku muay thai v ČR, psycholožku, vyšetření... Celý pořad provází Dan Landa.
Nebudu tu přesně rozepisovat jednotlivé díly, to bych zbytečně vyzradil. Divák vidí, jak se jednotliví protagonisté sbližují, profilují, vybarvují, jak se ukazují jejich charakterové klady a vady. Někteří z těchto lidí jsou psychicky nevyrovnaní - třeba potetovaný Ota, který si odseděl 5 let v kriminálu a nebo vztahovačný a sobecký Radek, i když uvnitř dobrý člověk, který svaluje vinu na ostatní (a proto začne být asi nejvíce nenáviděnou osobou). Každodenní tréninky a překonávání sebe sama (skok bungee jumping, adrenalinové sporty v Itálii) jim pomáhá stát se postupně jinou osobou.
Série obsahují typické prvky reality show - hádky a vyměňování názorů, psychické vypětí a nervy s blížícím se zápasem, kdy mnozí přemýšlí o odstoupení, někteří pak nenastoupí vůbec. Také se prolínají konflikty se štábem, protože i ten patří do jejich života. Každý člen show se snaží mimo thai boxu splnit i nějaký svůj jiný životní cíl: Oto chce být zápasníkem MMA, Radek by chtěl pomáhat lidem, Richard se v 37 letech naučit s počítačem, Míra se chce stát profesionálním fotografem. I s tím jim štáb pomáhá, snaží se jim ukázat cestu.

Osobně se mi Peklo s Landou líbilo, velmi originální nápad, i když cesta a úkoly v Itálii mě moc nenadchly, jako fanda kickboxu jsem radši viděl tréninky a jak je Petr Macháček prohání. Každá osoba má něco, ale nejvíc jsem se bavil u Otových hlášek. Pravda, tato show není vůbec nijak cenzurovaná a sprostá slova jsou tam na denním pořádku, ale nepatří to snad k životu?
Do finále se dostalo několik lidí a i když zápasy nedopadly třeba zcela příznivě, dokázali za 3 měsíce hodně - z nuly se dostat do formy na zápas a dokázat do něj nastoupit a zabojovat. Klukům fandím a ať jim to v dalším životě po show dopadne dobře, mají můj obdiv.
No a pro všechny zájemce samozřejmě odkaz na Peklo s Landou! ;-) Doporučuji samozřejmě pustit od 1. dílu.

10.2.08

Facebook

Tak jsem objevil Facebook. Co že to je? Je to stránka věnovaná tzv. social networkingu. Jde ve zkratce o komunikaci mezi lidma, výměně fotek, názorů, článků, odkazů atd. atd. Jestli někteří znáte libimseti.cz, tak to je něco podobného, ale dotaženo do mnohem větších detailů.
Zkoušel jsem kdysi i slavné myspace.com, ale nepřišlo mi moc modifikovatelné, tedy pokud jsem se nechtěl babrat v HTML kódu. Třeba to nějak jde, ale nepřišel jsem na to jak (krom výběru pár skinů a změně barev stránky), takže to není dvakrát uživatelsky příjemné.
Facebook je celý založen na modulech, které si snadno do profilu přidáváte sami. Ať už jde o různé kvízy, hry, komunikovátka, galerie a jiné pluginy, umožňující propojení s dalšími částmi webu (já tam mám třeba mirror tohoto blogu a nebo momentálně přehrávané skladby z last.fm). Moduly se přidávají snadno pouhým povolením pluginu a pak už ho jen přetáhnete tam, kam chcete na váš profil.
Prostě moc zajímavá věc a vymyslel ji týpek o rok mladší než já. Frajer.
Jinak můj profil je zde.

18.12.07

Velký Bratr Google

K myšlence mě přivedla další novinka Googlu - Knol. Jde o systém podobný Wikipedii, který umožňuje psát informace týkající se nějakého tématu více uživateli. Prostě taková encyklopedie online. Ponechejme teď stranou detaily a podívejme se na vývoj aplikací made by Google celkově.
Tak 10 let zpátky byl Google "obyčejný" vyhledávač. Sice nejlepší (a to je stále), ale pořád jen vyhledávač. Do vyhledávání přidal kontextovou reklamu, která mu pomohla vyšvihnout se po ekonomické stránce hodně vysoko. A začal vymýšlet. Vymýšlet, co ještě by mohl inovovat, vylepšit, vynalézt znova, co na trhu chybělo atd. atd.
Pozici na poli internetové reklamy si posílil s technologií AdSense, která umožňuje strkat kontextové reklamy uživatelům na svoje stránky. Normálně by si tím nikdo stránky neprasil, ale protože za to Google platí, celkem úspěšně se to rozšířilo. Postupně vytvořil Calendar, kde si uživatelé mohou plánovat své akce a sdílet je s ostatními, GMail, který přišel s revoluční myšlenkou několika GB mailové schránky, Picasa umožňující správu obrázků online, Reader a News jako čtečku RSS feedů či news skupin. Další věcí jsou editory dokumentů online, blogovací systém blogger, iGoogle umožňující na jedné stránce mít informace z různých informačních kanálů. Google se dále rozšiřuje na pole IM systémů se svým GTalkem, umožňuje prohlížení videí přes svůj video systém a hlavně přes Youtube, který koupil. Další doménou, kam se dostal, je GIS a jeho Google Earth - mapy celé Země ve vysokém rozlišení; rozšiřuje se dále na Měsíc, Mars a hvězdnou oblohu. Objevily se zmínky o novém mobilním telefonu Android, který využívá snad všech vymožeností popsaných výše. Další věcí je Google Toolbar a Desktop, umožňující snadné vyhledávání jak na netu, tak souborů na vlastním počítači. Objevily se zmínky i o tom, že Google chce začít zřizovat vlastní Internet, vlastní veřejnou síť, na kterou se bude moci každý připojit. No a další a další aplikace a nápady, které jsem nevyjmenoval a třeba o nich ani nevím. Prostě už to dávno není jen ten vyhledávač, co dřív.
Sám spoustu těchto služeb využívám a osobně mi přijdou fajn. Využívají tzv. Web 2.0 technologie a jsou navzájem provázané, jeden účet (identita) stačí k ovládání všech těchto modulů (např. to, co vložíte za obrázky na blog přes blogger, se vám objeví v Picasa). Google si vytváří svou síť uživatelů, vytváří "it's-a-must" aplikace a dnešek by bez Googlu vypadal určitě úplně jinak.
Doposud bylo vše ke spokojenosti uživatelů. Google je ten "hodný" - víceméně všechno dává zadarmo a je to kvalitní a užitečné nebo zábavné. Kdo by si tedy stěžoval? Darovanému koni na zuby nehleď. Takovým opakem je Microsoft, který je sice také všude, ale každý na něho nadává a "nemá ho rád" (i když jeho produkty používá víc jak 90% obyvatel).
Narůst moci a vlivu Googlu mě však znepokojuje. Nyní si tím hodným přístupem získá milióny uživatelů po celém světě, postupně se stane (nebo už tomu tak je? Vždyť každý už místo "vyhledej si" řekne "vygoogluj"...) "standardem" jako Microsoftí produkty. Na tom by nebylo nic špatného, protože je to přece zadarmo a Google od nás nic nechce. Ale co když se to změní? Kde je zaručeno, že po změně majitele nebo jen tak, nezmění firemní politiku a taktiku? Dokážeme se od Googlu odprostit? Nebo to nedokážeme, podobně jako to nedokážeme v případě Microsoftích produktů?
Co by se stalo, kdyby se z Googlu také stal ten "zlý"? Protože by jeho produkty používal skoro každý, měl by Google obrovskou databázi toho, co daný uživatel chce, jaké stránky navštěvuje (nedávno byl spor, týkající se dlouhého uchovávání - několik let - cookies v počítači uživatelů). Ano, sice existuje ochrana osobních údajů, ale pokud je uživatelé vloží sami (on si to Google nějak právně ošéfuje), tak by neměl být problém, ale se svou mocí bych se nedivil, kdyby mohl lobbovat a lobbovat, až by prolobboval, co by chtěl (tak jak to dnes dělá Microsoft). Až bude mít každý svůj profil na netu, kde budou veškeré informace, každý bude používat Androida, který komukoliv bude moci ukázat jeho pozici na Google Maps a další a další vymoženosti... nebude pak lehké této silné základny vytvořit fenomén Velkého Bratra? Ohledně toho Androida se třeba přemýšlí, že by na něj byly automaticky posílány reklamy týkající se něčeho v okolí uživatele. Co to vylepšit a ukazovat, kteří lidé v okolí mají podle profilů nějaké znalosti, co se mohou člověku hodit?
Je to téma bohaté na různé spekulativní i paranoidní myšlenky a úvahy. Nicméně růst Googlu se mi nelíbí. Ano, jsou šikovní, že se dokázali vyškrábat tak nahoru, ale nestačí to už? Nebylo by lepší, kdyby zůstal Google jen vyhledávačem? A nebo je to nevyhnutelný vývoj v IT, který chtě nechtě povede k čipování lidí? Snad se Velkého Bratra nedožiju.
A jak jsem tak zkusil zagooglit :-), zjišťuju, že tato myšlenka už je na netu celkem rozlezlá...

27.9.07

Můj virtuální les

Objevil jsem takovou roztomilou stránku, která se snaží lidem dát do povědomí něco o deštných pralesích. Že jsou káceny, že jich je málo a tak. Mno a jedna společnost (Prizee.com) slíbila, že dá 10000€ organizaci Aquaverde v případě, že lidé naklikají 100 miliónů stromů na jedněch stránkách.
Zkusil jsem to taky, není tam třeba vůbec nic vyplňovat, jen nějakou přezdívku (hlavně v ní nesmí být číslice, zkoušel jsem "m1c4a1" a to mi to nevzalo, takže jsem použil přezdívku Meyo, s kterou hrávám v MMORPG :-). Pod danou přezdívkou začne růst les. Každý člověk, který klikne na odkaz, se zasadí o vyrostlou novou větvičku v lese a také se tím zvýší ono počítadlo stromů. Kliknout se na to dá jednou za den.
Člověk vidí, jak mu ten jeho lesíček krásně roste a zelená, vypadá to pěkně. Takže jestli chcete pomoct i mému virtuálnímu lesíku (který časem doufám vyroste v pořádný prales) a nebo se na něj jen podívat, klikněte na odkaz: http://meyo.act4trees.com

12.9.07

Nové AP a switch

V pondělí se u mě stavil náš hlavní admin sítě, protože se plánovala výstavba nového přístupového bodu (AP) naší wifi sítě. Na střechu jsme nainstalovali novou anténu, na půdu se dalo APčko (nějaké Pentium na 100MHz s nějakými 30MB RAM - aspoň jde dobře vidět, na co se dá dát aktuální operační systém, zkuste tam dát Visty :-) A hlavně - tlustý koaxiální kabel, co mi vedl přes strop do pokoje, byl nahrazen menším UTP kabelem a jsem připojen přímo na AP! Nemusím už tedy řešit problémy se signálem, nalomeným pigtailem apod., co jsem řešil doposud.
Protože však mou síťovku obsadil kabel vedoucí z APčka, nemůžu dále distribuovat připojení bráchovi (a případným hostům). Rozhodl jsem se proto koupit si switch. Pro neznalé - jde o krabičku, která umožňuje šířit síťové připojení dalším počítačům.
Protože jde vlastně jen o 2 připojené počítače, neměl jsem na switch žádné zvláštní požadavky. Koupil jsem tedy asi to nejlevnější, co je k mání: Edimax ES-3105P s 5x RJ-45 a 10/100 Mbps. 3 porty se zaplnily a ještě mám 2 volné pro případnou návštěvu. Navíc mám na střeše AP anténu, takže se můžu údajně bez problémů připojit i bezdrátově.
Prostě se blýská na lepší časy, ještě ten notebook a budu nejšťastnější člověk pod sluncem. :-)

18.8.07

Box of Dollars

Tak jsem objevil další stránky, kde se dá klikat na reklamy. Je to podobné jako Adbux, o kterém jsem kdysi psal. BTW na tom Adbuxu už jsem si vydělal prvních $10, takže to doopravdy není žádný podfuk.
Objevil jsem teď ale něco, co vypadá daleko slibněji, než Adbux, a to Box of Dollars. Princip je stejný, je třeba počkat 25 sekund na vybrané stránce s reklamou, poté kliknete na jedno číslo a pak se přičte cca $0.1. To je celkem dost, na Adbuxu to je jen $0.01 (i méně). Hlavní rozdíl oproti Adbuxu, kde je pár reklam denně, je naopak vysoké množství reklam - když jsem se poprvé přihlásil, bylo jich tam přes 400!
Výběr je po naklikaných $50. Klikám chvilku a už mám $3.
Takže pokud vás to zaujalo, můžete to zkusit taky, stojí to jen trochu volného času. Klikněte na banner dole, zaregistrujte se a můžete klikat (podrobnější podobný popis je tady):


Aktualizace:
Konečně jsem se dostal k tomu, abych si přečetl podmínky licence a všechno, co jsem napsal výše o Box of Dollars, ruším! V podmínkách totiž je:
"This is not a site that pays cash all earnings is for advertising purposes. This is an ad only site. Requesting payout is violation of terms and can lead to termination and is at minimum a donation to the site."
Jinak řečeno, žádný peníze za to nedostanete. Já si říkal, že jsem za den naklikal $37 nějak lehce. No, aspoň jsem se pro příště poučil. :-)

30.7.07

Bombus - Jabber přes mobil

Jak už někteří vědí, koupil jsem si před pár týdny nový mobil - Sony Ericsson W810i. Jsem s ním moc moc spokojenej, akorát teď začíná blbnout kabel ke sluchátkům/anténa, vypadá to, že je naštípnutej. :-( Zatoužil jsem však po té pověstné internetové mobilitě a zkusil jsem se připojit k netu. Ne, že bych dřív k netu přes mobil připojenej nebyl, ale bylo to na Siemensu C55 a ten zvládal tak leda WAP.
Připojení je celkem snadné, i když jsem to dost dlouho na těch stránkách Vodafone hledal. Prostě se musíte proklikat k výběru svého mobilního telefonu, pošlou vám "chytrou" SMSku, která vaše připojení nastaví sama. Cena za traffic je 6 haléřů za kB (což je oproti 68 haléřům za kB přes WAP slušný).
Samozřejmě s tím nesurfuju po všemožných stránkách s obrázkama, na to to připojení opravdu není. Ale našel jsem využití, které mi přijde celkem vhodné: instant messaging. V mém případě přes Jabber. No a nejlepší Jabber klient pro mobil, o kterém jsem se dočetl, je Bombus.
Ovládání mi přijde celkem fajn, program jde spouštět "na pozadí", o příchodu zpráv informuje pro někoho protivné ICQ-ovské "o-ou". Zprvu jsem měl strach o přenesená data. Při prvním přihlášení k účtu program samozřejmě musí načíst celý roster (= kontakty), ty ale má pak uložené v paměti a pak už provoz tak velký není. Pokusem jsem zjistil, že zalogování a odhlášení (mám cca 25 kontaktů) mi sebere cca 8-9kB, to je cca 50 haléřů. Zprávy zabírají pár kB a keepalive pakety se posílají defaultně po 200 sekundách (jde to nastavit). Prostě není třeba se bát, že nechám puštěnej Jabber a pak se nedoplatím (pokud mi přes to někdo nepošle pár stovek kB textu, že).
A mimo jiné můžu psát přes ten Jabber na Twitter. :-)

28.7.07

Twitter

Možná se některým z vás bude hodit aplikace, která dá ostatním vědět, co právě zrovna děláte. Touto (webovou) aplikací je Twitter.
Setkal jsem se s tím už dřív, ale měl jsem k tomu takový odtažitý pohled. Říkal jsem si, k čemu mi to bude, stejně mě brzo přestane bavit stále psát, co dělám. Nakonec ale zvědavost zvítězila poté, co jsem se dozvěděl, že existuje možnost vložit kód Twitteru přímo na blog. Vidět ho můžete tady vpravo nahoře.
Twitter je sice webová aplikace - co děláte, vkládáte do formuláře na stránkách Twitteru. Ale existuje jedna moc prima věc - přidáte si jabber účet twitter@twitter.com do svého seznamu uživatelů a co "mu" napíšete, to se objeví na Twitteru (v mém případě tady na blogu).
Další funkcí Twitteru je možnost sledovat kamarády, buď opět na stránkách a nebo vám to může chodit do IM klienta.
Tak uvidíme, jak mě to bude bavit, jsem asi virtuálně exhibicionistický typ. :-D Záporem Twitteru podle mě může být ztráta soukromí a zneužívání těch informací ("jsi říkal, že nemáš čas a místo toho sis hrál nějakou stupidní hru!"). Uvidíme, kdyžtak o tom pak napíšu. :-))
Jinak můj profil je http://twitter.com/m1c4a1.