Twitter vs Identi.ca

Jak již někteří víte, už nějaký ten pátek používám mikroblogovací službu Twitter. Pro ty, kteří o tom ještě neslyšeli: jde o mikroblogovací službu, kam píšete zprávy do maximální délky 140 znaků; podívejte se na odkaz nahoře, který vede na můj profil. Prostě vaše postřehy, připomínky, aktuální statusy... Na Twitteru je i spousta známých osobností, služba se brzo i přes svou jednoduchost stala celosvětovým fenoménem, na který se obrací i seriózní média (například při novinářské cenzuře v nepokojích v Íránu se přes Twitter o situaci v zemi dovídal celý svět). Na Twitteru můžete najít i "tweety" různých projektů, serverů a dalších subjektů, nemusí jít vždy o konkrétní osoby (i když RSS je pro tyto účely vhodnější).

Po boomu Twitteru se objevily i další mikroblogovací služby, dokonce i české (například mikroblogy.cz). Jednou z nich je i kanadská služba Identi.ca, kterou jsem dnešním dnem začal používat i já. Jaký je rozdíl mezi identi.ca a Twitterem? Především ve filozofii - zdrojové kódy této služby, software Lakoni.ca, jsou volně dostupné a otevřené, můžete si založit svou vlastní mikroblogovací službu. Jakožto dlouholetý příznivce opensource technologií a komunity jsem nemohl tomuto vábení dlouho odolávat, takže jak jsem již psal, profil zde mám i já - http://identi.ca/michal/. Jak vidíte, mám dokonce v názvu účtu i vlastní jméno. :-) Pro používání Identi.ca jsem se rozhodl poté, co jsem 3 dny po DDoS útoku na Twitter stále nemohl odeslat přes Firefox žádný tweet.

Nicméné na Twitter nezavrhávám, budu ho používat dál. Přece jen Twitter má něco, co Identi.ca (zatím) ne - obrovskou sociální síť. Podle twitdir.com má Twitter téměř 5 miliónů uživatelů, Identi.ca "jen" zhruba 75000. Pojem "tweetovat" se šíří podobně jako pojem "googlovat", s tím už asi nic nenaděláme. Identi.ca však má, hlavně kvůli své opensource filozofii, širokou základnu převážně počítačově zaměřených lidí. A vezmu-li v potaz svůj Twitter profil, kde sleduju 8 lidí (z toho 5 jsou jen boti různých serverů) a mě sleduje 9 lidí, všechno vesměs počítačově zaměřené, nebude ten přechod tak bolestivý. Na Identi.ca plánuju psát anglicky a výhradně o IT/programátorských/geekovských věcech, Twitter mi zůstane i na takové to tlachání, co jím a co dělám.

Každopádně jsem na tuto službu zvědav, jak ji budu subjektivně vnímat po několik měsících užívání.

del.icio.us

Většina lidí jistě používá při surfování po internetu záložky (anglicky bookmarks), aby si nemusela pamatovat adresy všech zajímavých či často navštěvovaných stránek. Tyto záložky jsou uloženy v souborech prohlížeče.

Problém vyvstává, chcete-li přistupovat k záložkám i jinde, než z vašeho počítače. Jistě, existují pluginy do prohlížeče Firefox, které umožňují ukládat svoje záložky na net, ale ne vždy máte přístup k Firefoxu s tímto pluginem.

Existují stránky http://del.icio.us, které umožňují tzv. social bookmarking. Jinými slovy řečeno - ukládáte si zajímavé záložky přímo na svůj profil na del.icio.us a značíte je štítky - tagy. Princip je jednoduchý a nezdá se na tom na první pohled nic světoborného, ale opak je pravdou. Díky vašim vlastním štítkům je pak vyhledávání informací daleko snazší, než když použijete vyhledávač. Víte totiž, co na daných stránkách přibližně je a otagujete si je tak, jak vám to nejlépe vyhovuje. Samozřejmostí je přidání si vlastního komentáře k odkazu. Potřebujete pak vyhledat články, co se týkají nastavení webkamery pod Linuxem? Zadáte vyhledávat tagy "Linux", "webcam" a třeba ještě "flash" a ono vám to vrátí všechny záložky, které jste otagovali těmito názvy.

Slovo "sociální" u tohoto vynálezu spočívá v tom, že vaše záložky může prohlížet kdokoliv jiný (samozřejmě lze udělat některé záložky privátní). Uděláte okolo sebe skupinu lidí s podobnými zájmy a můžete procházet odkazy, které jim přijdou zajímavé. Můj profil lze nalézt na http://del.icio.us/m1c4a1.

del.icio.us samozřejmě nabízí plugin do prohlížečů, v mém případě Firefoxu, kterým snadno můžete přidávat linky na váš profil.

Změna fontu GUI ve Firefoxu

Občas si hraju se vzhledem svýho počítače a aplikací (nemám ale rád moc barviček a milióny efektů, jsem spíš minimalista) a přemýšlel jsem, jak změnit font GUI (tzn. ne fonty webových stránek, to jde změnit normálně v nastavení) ve Firefoxu. Nastavení GTK to ignoruje, je tedy třeba nastavovat font jiným způsobem.

Pátral jsem po netu a zjistil jsem, že je to možné pravou souboru ~/.mozilla/firefox/[hash].default/chrome/userChrome.css. Tento soubor musíte buď vytvořit sami a nebo ho zkopírovat odněkud ze systému. Editace tohoto souboru probíhá jako obyčejná editace CSS. Můj kompletní soubor využívající písmo Calibri (ano, to je to default písmo ve Vistách, ale je prostě hezký, moderní) ve velikosti 9 pixelů:

@namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul");
* {
font-size: 9pt !important;
font-family: Calibri !important;
}

Pozor, ta hvězdička před levou { tam opravdu patří!

Jinak více informací se dá najít třeba tady: http://www.mozilla.org/unix/customizing.html

Frets on Fire

Nejsem nijak zvlášť velkým fanouškem rocku, jsem spíš na elektronickou hudbu, ale co miluju, tak jsou melodický kytarový sóla. První mě takhle uchvátil JerryC a jeho Canon Rock. Od té doby si takový strunový záležitosti vychutnávám víc, protože si u toho dokážu představit, co je to za obratnou práci prstů. Teď se ke mně dostala hra, díky které takový kytarový mágy oceňuju ještě víc.
Hra se jmenuje Frets on Fire a je ke stažení zdarma a to i ve verzi pro Windows. Je to klon hry Guitar Hero, která obsahuje mnoho songů k odzkoušení; Frets on Fire má jen 3, i když Defy the Machine se mi líbí taky moc. Popravdě - není problém na torrentech najít ten x-megabytovej balík z Guitar Hero a importovat ho do hry, a pokud nechcete krást, tak existuje několik souborů pro stažení zdarma zde.
No a v čem hra spočívá? Na "běžicím pásu" se k vám sunou jednotlivé klávesy, které musíte v pravou chvíli stisknout, případně i držet a nesmíte zapomenout ani "trsnout". Obtížnosti písniček jsou různé, můžu říct, že na Easy se dá zahrát po troše cviku nad 90% vše, ale Medium už je na mě moc. :-) U obtížnosti Amazing jsem se jen zasmál, když se mi povedlo sem tam zmáčknout pár čudlíků. :-D
Z popisu to nijak chytlavě nevypadá, ale během hry je to jiné - když cítíte, že se vám daří a hrajete jako kouzelník... no doporučuju jen stáhnout a odzkoušet. :-) Já jdu trénovat na ten Canon Rock... jak to vypadá, můžete vidět na videu:

Bombus - Jabber přes mobil

Jak už někteří vědí, koupil jsem si před pár týdny nový mobil - Sony Ericsson W810i. Jsem s ním moc moc spokojenej, akorát teď začíná blbnout kabel ke sluchátkům/anténa, vypadá to, že je naštípnutej. :-( Zatoužil jsem však po té pověstné internetové mobilitě a zkusil jsem se připojit k netu. Ne, že bych dřív k netu přes mobil připojenej nebyl, ale bylo to na Siemensu C55 a ten zvládal tak leda WAP.

Připojení je celkem snadné, i když jsem to dost dlouho na těch stránkách Vodafone hledal. Prostě se musíte proklikat k výběru svého mobilního telefonu, pošlou vám "chytrou" SMSku, která vaše připojení nastaví sama. Cena za traffic je 6 haléřů za kB (což je oproti 68 haléřům za kB přes WAP slušný).
Samozřejmě s tím nesurfuju po všemožných stránkách s obrázkama, na to to připojení opravdu není. Ale našel jsem využití, které mi přijde celkem vhodné: instant messaging. V mém případě přes Jabber. No a nejlepší Jabber klient pro mobil, o kterém jsem se dočetl, je Bombus.
Ovládání mi přijde celkem fajn, program jde spouštět "na pozadí", o příchodu zpráv informuje pro někoho protivné ICQ-ovské "o-ou". Zprvu jsem měl strach o přenesená data. Při prvním přihlášení k účtu program samozřejmě musí načíst celý roster (= kontakty), ty ale má pak uložené v paměti a pak už provoz tak velký není. Pokusem jsem zjistil, že zalogování a odhlášení (mám cca 25 kontaktů) mi sebere cca 8-9kB, to je cca 50 haléřů. Zprávy zabírají pár kB a keepalive pakety se posílají defaultně po 200 sekundách (jde to nastavit). Prostě není třeba se bát, že nechám puštěnej Jabber a pak se nedoplatím (pokud mi přes to někdo nepošle pár stovek kB textu, že).
A mimo jiné můžu psát přes ten Jabber na Twitter. :-)

Twitter

Možná se některým z vás bude hodit aplikace, která dá ostatním vědět, co právě zrovna děláte. Touto (webovou) aplikací je Twitter.
Setkal jsem se s tím už dřív, ale měl jsem k tomu takový odtažitý pohled. Říkal jsem si, k čemu mi to bude, stejně mě brzo přestane bavit stále psát, co dělám. Nakonec ale zvědavost zvítězila poté, co jsem se dozvěděl, že existuje možnost vložit kód Twitteru přímo na blog. Vidět ho můžete tady vpravo nahoře.
Twitter je sice webová aplikace - co děláte, vkládáte do formuláře na stránkách Twitteru. Ale existuje jedna moc prima věc - přidáte si jabber účet twitter@twitter.com do svého seznamu uživatelů a co "mu" napíšete, to se objeví na Twitteru (v mém případě tady na blogu).
Další funkcí Twitteru je možnost sledovat kamarády, buď opět na stránkách a nebo vám to může chodit do IM klienta.
Tak uvidíme, jak mě to bude bavit, jsem asi virtuálně exhibicionistický typ. :-D Záporem Twitteru podle mě může být ztráta soukromí a zneužívání těch informací ("jsi říkal, že nemáš čas a místo toho sis hrál nějakou stupidní hru!"). Uvidíme, kdyžtak o tom pak napíšu. :-))
Jinak můj profil je http://twitter.com/m1c4a1.

Valknut a diakritika

Pro Linux moc DC klientů není a už vůbec žádný tak kvalitní, jako StrongDC++ pro Windows. Většina z nich je založena na ne moc aktualizované knihovně dclib. Jedním z nich je i program Valknut. Tento používám já a jsem s ním až na pár výjimek spokojen.

Co mi však dlouho vrtalo hlavou a s čím jsem spokojen nebyl, bylo stahování souborů s diakritikou. Když jsem zkusil něco stáhnout od uživatele s Windows, co měl pojmenované s diakritikou, končilo to hláškou File not exists a stahování nezačalo. Valknut sice má možnosti nastavení kódování jak pro "náš" výpis souborů, tak pro určení kódování vzdáleného uživatele, ale i přes veškeré čachry s tím se mi nepodařilo soubory stáhnout. Až doteď.
Takže jak jsem to udělal? V prvé řadě je třeba nastavit kódování samotné aplikace - to jsem neměl, počítal jsem s tím, že jako ve většině programů si s tím Valknut poradí automaticky. V Předvolbách vyberte GUI > Obecné a jako Font aplikace vyberte něco, kde se vám bude dobře v testovacím okénku zobrazovat diakritika. U mě je to např.: Times New Roman,11,-1,5,50,0,0,0,0,0. Viz obrázky:
Teď pokud od někoho stahujete (vyberete Prohlédnout soubory uživatele), musíte odhadnout kódování dotyčného. Stačí stáhnout nějaký soubor s diakritikou, jestli to nepůjde, je třeba změnit nahoře položku Encoding. Většina uživatelů používá Windows, nastavte si tedy kódování na CP 1250. Volbu Remote jsem nechal na DEFAULT.
Nyní už se mi podařilo stáhnout i soubory s diakritikou. Snad tento drobný návod pomůže někomu, kdo měl podobný problém jako já.

Týden bez ICQ

Jak jistě někteří, co mě znají, tuší, tak nemám moc v lásce ICQ. Nemyslím teď program ICQ, to je hrůza sama o sobě (program pro textovou komunikaci, co žere tolik MB paměti jen kvůli různým efektům a hrám, je prostě špatně udělaný), ale protokol OSCAR, kterého využívá právě ICQ (a Miranda, Qip, Pidgin, Trillian a další instant messaging (IM) programy). Nebudu (znova) rozepisovat nevýhody ICQ, zájemci se můžou podívat sem. Nejde jen o ICQ, ale celkově o uzavřený formát komunikačního protokolu, tím je třeba i MSN. Řešením je používat svobodný komunikační protokol, kterým je např. Jabber. Výhody Jabberu jsou zde.

Problémem však je to, že těch 100 lidí, co mám v kontaktech pod ICQ, jen tak na Jabber nepřekecám. Spoustu z nich nepotřebuji, stejně jakou spousta nepotřebuje mě. Můžete si říct, na co je tedy v tom seznamu mám. Člověk chce občas pokecat o blbinách a jen tak a nemá náladu řešit nějaký problémy... stejně tak překecávat je na "nějaký" Jabber. Česká republika bohužel drží celkem primát v používání ICQ sítě - tady můžete vidět, že ICQ používá celosvětově cca 4 milióny lidí, z toho v ČR je to 1,5 miliónů unikátních účtů! To znamená, že 37,5% celosvětové sítě ICQ jsou Češi. ICQ tu získalo prostě dominantní postavení, i když jde o jednu z nejhorších sítí (i to blbý MSN má šifrování a spolehlivější přenos souborů)... nikdo prostě nepřestoupí na jinou síť jen tak, protože "všichni ostatní" jsou na ICQ. Je však třeba aspoň pomaličku tlačit ten Jabber vpřed do povědomí i normálních uživatelů, pro které je vrchol použitelnosti IM klienta dostatek smajlíků, skinů a barviček (pro takové masy bude ICQ bohužel vždy tou nejatraktivnější volbou).
Týden jen na Jabberu
Rozhodl jsem se proto k takovému možná naivnímu demonstrativnímu kroku (ale přece jen nějakému): budu 1 týden bez ICQ. Někdo může říct, že týden je nic, ale když se vezme, že u toho počítače sedím furt a kecám v podstatě skoro pořád... Prostě pojedu jen na Jabberu (a na IRC, to je také otevřený protokol, i když ho tolik nevyužívám) a to od 15.7. do 21.7. včetně. Pokud mi někdo napíše na ICQ, zprávu dostanu až 22.7.
Takže pokud mě někdo budete chtít mermomocí zastihnout na IM, stáhněte si třeba Psi a nebo (to doporučuji já, protože transporty moc v lásce nemám) nějaký multiprotokolový IM klient (třeba Mirandu), zaregistrujte si účet na nějakém jabber serveru (třeba jabber.cz) a můžete mi psát na m1c4a1@jabber.cz. ICQ je pro mě následující týden mrtvé.

OpenOffice a Slackware

OpenOffice jsou kancelářským balíkem, plnohodnotnou náhradou nejrozšířenějších MS Office. Jejich výhodou je otevřený kód a proto i multiplatformnost, dále podporuje OASIS OpenDocument, což je formát, který se v budoucnu jistě stane náhradou proprietárního doc formátu.
Software je možné stáhnout na stránkách (i českých) projektu - http://www.openoffice.cz. Pod Linuxem a hlavně pod ne moc rozšířenými distribucemi však může být problém s instalací programu. Sice jsou k dispozici zdrojové kódy, ale kompilace takového robustního balíku není žádná legrace, proto většina uživatelů používá již vytvořené binárky. Jak je vidět, na stránkách je nabízen ke stažení rpm a deb balíček. Přijde mi to celkem nešťastné, že byla vybrána tato volba, protože uživatelé Debianu nebo Redhat Linuxu si OpenOffice můžou nainstalovat pomocí apt-get či urpmi, málokdo to bude tahat přímo ze stránek. Proto jsou uživatelé jiných distribucí s ne tak dobrým balíčkovacím systémem v nevýhodě. Příkladem budiž Slackware Linux, který používám já. Zde uvedu návod, jak je možno nainstalovat OpenOffice z rpm balíčku.

Nejprve stáhněte rpm balíček (např. odsud), sice vše končí na tar.gz, ale podle toho "rpm" snad rpm balíček poznáte. Jako příklad budu uvádět soubor OOo_2.1.0rc2_LinuxIntel_install_cs_rpm.tar.gz. Příkazem

tar -xzf OOo_2.1.0rc2_LinuxIntel_install_cs_rpm.tar.gz

soubor rozbalíme do adresáře RPMS, do kterého se přesuneme příkazem

cd RPMS/

V adresáři RPMS/ vidíme spoustu souborů s příponou rpm. Příkazem

rpm2targz *.rpm && rm -f *.rpm

převedeme rpm balíček na tar.gz. Poté se zbytečné soubory rpm vymažou. Podobně je možno pokračovat v adresáři desktop-integration/, který přidá OpenOffice do menu apod.; já tuto možnost nepotřebuji, takže nepoužívám. Teď je třeba soubory tar.gz rozbalit a přesunout na určité místo. Nápověda programu rpm2targz (či rpm2tgz) říká, že je možné nainstalovat tuto aplikaci přes installpkg. Problém je, že pokud to převedete přes rpm2targz a ne přes rpm2tgz, pak budete mít soubory s příponou tar.gz, které jen tak nenainstalujete. A pokud budete mít příponu tgz, pak se to sice podaří, ale osobně se mi nelíbí, když pro každý ten soubor je záznam v pkgtool, nevypadá to jednotně a pak se to i hůře odstraňuje. Proto preferuji rozbalení do jednoho adresáře se zachováním původní cesty, takže do /opt/openoffice.org2.1. To se dá udělat takto:

for i in *.tar.gz; do tar -C / -xzf $i; done

Znamená to, že se vezme každý soubor s příponou tar.gz, rozbalí se a uloží do kořenového adresáře (no a protože /opt je standardní adresář, není na tom nic divného). Pokud to chcete rozbalit jinam, stačí změnit -C / za něco jiného.
V /opt/openoffice.org2.1/program se pak nachází všechny spustitelné součásti balíku (sbase, soffice.bin, swriter atd.). Na ty stačí buď udělat symlinky nebo přidat cestu k nim v menu. Adresář RPMS už nebudeme potřebovat, takže stačí ho smazat:

cd .. && rm -rf RPMS/

Snad tento článeček někomu pomůže zprovoznit tento skvělý kancelářský balík pod Slackwarem. ;)

Kobo Deluxe

Objevil jsem hru, která mi nedá spát. Jmenuje se Kobo Deluxe, jde o vylepšenou verzi hry XKobo, obsahuje hudbu, vykreslování v OpenGL, používá SDL, je multiplatformní apod. A o co jde? Jde o jednoduchou vesmírnou střílečku, vaším cílem je dobýt vesmírné pevnosti zničením jádra opevnění. Obsahuje celkem 50 levelů, já jsem momentálně ve 30-tém.
A co je na tom tak super, že to tady zmiňuju? Hratelnost! Když hru pustíte, tak se od toho neodtrhnete. Možná se zdá, že je to jen blbý střílení; ano, je to tak, ale prostě hratelnost je úžasná. Nenechá vás to odpočnout, je to strašně chytlavý. Jednu ruku na klávese Control a druhou kmitáte až neuvěřitelnou rychlostí, abyste se vyhnuli střelám, asteroidům, jediná srážka znamená zničení vaší lodě. O této hře se opravdu dá říct, že cvičí reflexy. :) Je to jeden z typů her, který utvrzuje v tom, že dobrá hra neznamená superrealistická grafika a 10GB zabranýho místa na disku. Všem doporučuju! Ovšem ne, pokud následující dny potřebujete něco důležitýho dělat... :)

PlaneShift

Doby, kdy jsem trávil u počítačových her každou chvíli, už pominuly. Sedával jsem u nich hodně hodin denně a pařil a pařil. Ne, že by se to vysedávání teď nezměnilo :), nicméně hry už skoro vůbec nehraju. Až na výjimky, to si pustím Diablo, Operaci Flashpoint (i když ta mi teď po koupi nové grafické karty ne a ne naběhnout :-( ), Aliens vs Predator, OpenTTD, Battle for Wesnoth, Tremulous... no a teď jsem objevil hru, která je tak trošku jiná: PlaneShift.
V čem je jiná? Tak především, jde o tzv. MMORPG = Massively Multiplayer Role-Playing Game. RPG aka hry na hrdiny snad zná každý - jde o to vypiplávat si vlastnosti postav, zdokonalovat je atd. Multiplayer znamená hru více hráčů, to "massively" říká, že jich hraje zároveň MOC. Desítky, u některých nejznámějších (World of Warcraft třeba) i stovky.
Co v takovém světě můžete dělat? Chodit po širém světě, zažívat dobrodružství, plnit úkoly dané nejen počítačovými postavami, ale i hráči, likvidovat potvory, učit se nové schopnosti a ty pak využívat, tvořit komunity, spolky či sekty, prostě marketingově řečeno - naprostá volnost toho, co chcete dělat. Můžete si klidně sedět celou dobu někde na mezi a zdravit okolochodící postavy. Je to na vás.
Jako Linuxáka mě potěšila existence MMORPG i na tento systém. Nevím o jiných takových propracovaných 3D hrách pod Linuxem, možná jsou, ale ke mně se dostalo info o tady té (chvilka googlení a výsledky jsou tady; jenže jsem to předtím nijak neměl potřebu vyhledávat), které jsou zároveň zdarma (zas takovej fanda do her nejsem, abych si za 1500 Kč kupoval nový hry a krást se mi je taky moc nechce).
Stáhl jsem, zaregistroval se (je třeba několik desítek minut či i hodin počkat, než dojde potvrzovací email), přihlásil a nechal se unášet... Hned na začátku mě to chytlo. Sice jsem se trošku nemohl zorientovat, co mám najednou dělat, ale to tak má asi každý začátečník... za chvíli jsem měl první úkol, který se snažím splnit. Je skvělý procházet okolo skupiny postav, který se baví o nějakých svých úkolech, jinde se někdo ptá, jak se dělá ze železa a uhlí ocel (to jsem byl já :D), pak se sám ponořit do stok a deratizací nabírat zkušenosti v souboji, nořit se stále hlouběji a hlouběji a najednou narazíte na satanoidní bytosti a hned se běžíte na povrch zeptat, jak moc jsou nebezpečný, jestli je můžete napadnout. Žádný Save/Load tam neexistuje, to by porušilo konzistenci světa, kde hraje více hráčů zaráz. Když zemřete, dostanete se do podsvětí, z kterého musíte najít cestu ven... naštěstí jsem nepřišel na nějakou větší penalizaci za tu smrt. Asi by to hráče hned omrzelo, kdyby si pokaždé museli tvořit postavu znovu.

PlaneShift se teprve vyvíjí, aktuální verze je momentálně 0.3.017, to má od plné verze 1 daleko, ale již je to hratelné na dobré úrovni. Občas se objeví nějaké překreslovací chybky, procházení postavami, záseky ve zdech (to jsem se bál, že nepůjde vyřešit, naštěstí to příkaz /unstick zvládne napravit), grafika taky ještě bude třeba dopilovat, ale co hra má, tak je zábavnost a hratelnost a to je to nejpodstatnější. Jsem zvědavej na to, jak se tento kus software bude vyvíjet.
Já na to budu muset hlavně zapomenout, protože se kvůli tomu nedokážu soustředit a učit na zkoušky; proč sem to sakra neobjevil později!

Padání Firefoxu

Tak jsem měl rozepsanej už tak velkej krásnej dlouhej článek se skvělýma odkazama, který jsem sesbíral během 2 let (samozřejmě jen ten nej výběr) a on se prostě sprostě kousl Firefox, musel jsem ho killnout a znova se mi to už psát nechce. :-( Odkazy jsem při psaní rovnou mazal, že je budu mít na blogu a teď nemám nic.
Sáákra, stabilita je pořád horší. :-( Tak mi to zkazilo večer... Jdu spát.

Access key ve Firefoxu 2 a flash player 9 pro Linux

Access key a Firefox 2 RC1
Access key slouží k snadnějšímu ovládání webových stránek, zvláště ovládání webových formulářů. Do verze 2 to ve Firefoxu fungovalo tak, že jsem stiskl Alt + příslušnou klávesu a provedla se určitá akce. Od verze 2 výše mi tam tato funkce chybí a vyvolává se nabídka menu.
Přišel jsem na řešení - v about:config nastavit položku ui.key.generalAccessKey na 18 (tj. klávesa Alt). Pak ale nebude fungovat klávesová zkratka pro dostání se do menu na hlavní liště přes Alt. To jde upravit pomocí editace položky ui.key.menuAccessKey, která se nastaví třeba na 224 (klávesa Win). Vše platí pro Firefox pod Linuxem, nevím, jak se to chová pod Windows.
Postupoval jsem podle těchto stránek.

Flash Player 9
Už dlouho čekám konečně na Flash verze 9 pro Linux. Zatímco ve Windows bez problémů, na Linux Adobe, která Flash vyvíjí, pěkně kašle a máme pořád verzi 7. Nejvíc to naštve na stránkách, jako třeba metacafe.com, kde místo videa dostanu hlášku, že si mám stáhnout novější verzi pluginu. Kdyby nějaká existovala...
Nyní se objevil článek informující o problémech s vývojem flash pluginu. Problémem jsou knihovny, konkrétně libasound.so a libstdc++.so, které bývají na různých linuxových distribucích různé. Takže to vypadá, že než to programátoři Adobe vymyslí, bude to nějaký ten týden trvat. :-/ Kdyby to tak dali open source... ale néé. :-P V open source světě je vyvíjena alternativa Flashe pod jménem Gnash; uvidíme, jak bude konkurovat a stíhat aktuální požadavky.

Opera 9.02

Před pár dny vyšla další verze Opery 9.02. Nudil jsem se a tak jsem si řekl, že to vyzkouším. Jsem dlouholetý fanda a uživatel Firefoxu, tak jsem byl zvědavej, jak Opera pokročila od nějaké verze 6, kdy jsem ji testoval naposledy. Na pár dní ji budu zkoušet a uvidíme.
Tak v prvé řadě mě potěšila menší náročnost na systém, než má Firefox. Vadí mi teda věci jako integrovaný mail/IRC klient, cosi na poznámky... zbytečný věci (pro mě), který bych osobně radši vyřadil; proto jsem taky opustil Mozillu a přešel na ten Firefox. Zobrazování stránek ale není takový, na jaký jsem zvyklej: občas chybí rámeček u checkboxu nebo nějakýho grafickýho prvku, tady na bloggeru při editaci textu divně funguje zalamování textu (článeček jsem musel překopírovat do Firefoxu a odeslat z něj)... no co, i Firefox má svý mouchy, který už beru automaticky. :-)
Uvidíme, budu Operu nějakou dobu používat a schválně, jestli mě přesvědčí k dlouhodobějšímu používání. Firefox totiž zatím vede. :-)

Conky

Včera jsem objevil jednu takovou utilitku, do které jsem se hned zamiloval! Jmenuje se Conky a je to tzv. system monitor, čili aplikace, která umožňuje pod Linuxem zobrazit všechny možný údaje o systému a nejen o něm.

Konfigurace je velmi jednoduchá, vezmete vzorový konfigurák a manuálovou stránku a za chvíli si s tím hrajete do aleluja jak já celej včerejšek. Conky umožňuje zobrazení na root okno window manageru (ale i jako samostatné okno), to pak vypadá vcelku efektně.
Koneckonců, jak vypadá Conky v praxi můžete vidět na screenshotu mé plochy (pro ty, co by to nepochopili, tak Conky jsou ty čísla a grafy v levé části obrazovky :-).
Conky se dá sehnat zde: http://conky.sourceforge.net.

Instant Messaging

Instant messaging (IM) se stává (nebo už se stal) nedílnou součástí internetové komunikace. Kdo se dorozumívá s ostatními jen emailem (či přes BBS), je dinosaurus. Chtěl bych tu shrnout své poznatky o IM protokolech, s kterými jsem doposud měl možnost pracovat. Takový shrnutí, co se mi líbilo, nelíbilo apod.
Nejprve info, co je to vlastně protokol. Nejde o žádnej kus papíru, ale zjednodušeně o sadu nějakých příkazů a zpráv, které mezi sebou zasílají různé programy. Tyto příkazy se liší v závislosti na typu programu.

Takže shrnutí několika nejpoužívanějších IM protokolů (= typů zpráv zasílaných mezi IM klienty):

ICQ - OSCAR
ICQ (zkratka pro "I Seek You") patří bezesporu minimálně u nás k nejrozšířenějším IM protokolům. Správně bych neměl psát ICQ protokol, ale OSCAR protokol. Jenže když laikovi řeknete OSCAR, představí si tak možná bývalý název Vodafone. :-) Protokol vyvinula společnost Mirabilis, tu koupila AOL (která už měla IM protokol stejného jména, ale OSCAR se rozšířil víc, tak proč toho nevyužít). Největším problémem protokolu je, že je uzavřený a centralizovaný.
Uzavřenost je problém - pokud chcete používat jiného ICQ klienta, než toho originálního od AOL, máte oficiálně smůlu. Vznikla však spousta IM klientů podporující ICQ/OSCAR. Dosaženo toho bylo sledováním síťového provozu ICQ klientů a určitě i reverzním inženýrstvím, tím byla vytvořena neoficiální specifikace tohoto protokolu (např. zde). AOL toto samozřejmě dvakrát rádo nevidí, ale tiše to trpí. Většina uživatelů totiž originálního ICQ klienta stejně používá. Problém nastane, pokud AOL změní protokol. Jejich klient se tomu přizpůsobí, ostatní s tím mohou mít problémy; pak se rychle vydávají patche a záplaty. Není to dvakrát pohodlné, ale co se dá dělat.
Centralizovanost spočívá v existenci "jednoho" serveru (ono jich je fyzicky víc, ale dělí se o stejné doménové jméno) a databáze uživatelů a jejich kontaktů u jedné společnosti. Pokud se objeví problém u serverů AOL (jakože už se to párkrát stalo), máte smůlu a nepřipojíte se.
OSCAR protokol si AOL bude hlídat asi pořádně, protože jeho uzavřenost jim slibuje zisky (velké, protože ICQ je nejrozšířenější IM) z reklamy, která se objevuje v originálních ICQ klientech.
ICQ protokol se stále inovuje. V nejnovější verzi je možné krom zasílání zpráv i posílat SMS, soubory, povídat si přes mikrofon, pořádat videokonference a také hrát hry. Nevím sice, jestli je to přímo součást ICQ protokolu nebo jen ICQ klienta, osobně si však myslím, že už je to až moc přeplácané.
Nevýhodou je, že OSCAR nepodporuje šifrování (nanejvýš zasílání hesla při přihlašování).

MSNP
MSNP je protokol, který využívá program MSN společnosti Microsoft. Podobně jako OSCAR i MSNP je protokol uzavřený a centralizovaný. S tímto protokolem nemám osobně moc zkušeností, koneckonců kontakty v něm mám jen 3. V jiných zemích (zvlášť USA) je dost rozšířený, hlavně díky integraci do Windows XP.
Nabízí obdobné funkce jako ICQ (kromě her), oproti ICQ myslím spolehlivější přenos souborů.

Skype
Skype byl původně prográmek pro VoIP (Voice over IP), vyvinul se však v pokročilého IM klienta, ve kterém je možno psát zprávy, pořádat skupinové konference, zasílat soubory atd. Také umožňuje velmi levně volat do pevných sítí kdekoliv na světě. Je také centralizovaný (i když v jeho případě je to možná výhoda) a uzavřený. Ohledně uzavřenosti a zároveň centralizovanosti Skype byly vedeny dlouhé debaty ohledně bezpečnosti - nikdo nevěděl, kdo na cestě může naslouchat, jestli se neodesílají nějaké tajné informace apod. Skype byl před pár týdny prolomen, což umožní integraci protokolu do jiných IM klientů.
Skype vlastní společnost eBay. Jak bylo řečeno, jde o centralizovanou síť, bohužel Skype má jednu nepěknou vlastnost a to používání tzv. supernodů. V podstatě jde o to, že pokud máte veřejnou IP adresu, může být váš počítač používán jako průchozí uzel pro komunikaci jiných uzlů. Což může být dost nepříjemné v případě nízké šířky pásma nebo platbou za přenesená data. Na Rootu bylo shrnuto 10 důvodů, proč nepoužívat Skype. S většinou souhlasím, na druhou stranu musím uznat, že neexistuje jiný VoIP komunikátor, který se protlačí přes firewally a hlavně NAT (což je i můj případ). Proč to umí je způsobeno právě centralizací a existencí supernodů; prolomení Skype protokolu se povedlo čínským programátorům vytvořit klienta, co supernodů nevyužívá, bohužel to Skype síť oslabuje.

Jabber
Jabber je soubor více protokolů založených na XML. Jeho hlavní základnou je protokol XMPP. Jde o otevřený protokol (RFC 3920), tudíž je možnost jeho implementace do IM klientů bezproblémová. Jabber je decentralizovaný, takže nehrozí, že byste v případě pádu jednoho Jabber serveru nemohli komunikovat dále - připojíte se na jiný Jabber server a jste opět spojeni. Není problém mít v klientu více Jabber účtů zároveň; v případě, že na lokální síti dojde k výpadku připojení internetu, stále můžete komunikovat na této síti s ostatními. Jabber je zabezpečený server, není zde tak snadný odposlech jako třeba u ICQ. Velkou výhodou protokolu je jeho pružnost. Naprogramovány jsou tzv. transporty, které umožňují do vašeho seznamu jabber kontaktů přidat i ICQ, MSN a jiné kontakty. Pravda, přenos pak jde přes další uzel (u ICQ: já - jabber server - icq server - dotyčný) a neumožňuje to úplně všechny možnosti, jak když používáte přímo klienta pro daný protokol, ale ta možnost transportů tu je. Také existují SMS transporty, kdy můžete zasílat SMS pouhým napsáním zprávy do okýnka kontaktu, můžete dostávat výpisy, co právě jede v televizi, jaké je počasí, externí úložiště souborů, samozřejmostí jsou multichaty atd. Více informací třeba na jabber.cz. Chystá se už i přenos hlasu přes XMPP protokol, tento projekt se nazývá Google Talk. Jabber má prostě budoucnost, jeho rozšíření brání relativně vyšší náročnost a potřeba nastavování, než u ICQ klientů.

Existují ještě jiné IM protokoly, s těmi však nemám zkušenost. Jmenovitě např. Gadu Gadu nebo Yahoo. Osobně preferuji Jabber, bohužel však v laické veřejnosti je u nás nejčastějí ICQ a tomu se musím přizpůsobit. Jinak bych musel používat ten email. :-)

Atomové výbuchy a Google Earth

Dnes mám za sebou 1. praktickou lekci autoškoly! Paradoxně se vůbec nejezdilo, jen nám ukázal, co je volant, ovládací panel, pedály apod. Tak až příští úterý v 8:30.

Narazil jsem na zajímavej článek o atomových výbuších na iDnes. Samozřejmě jsem se zakoukal na ty videa (postnul bych sem jedno rovnou, ale bohužel youtube ještě nějak nezvládá login do betaverze bloggeru, kterou používám... snad časem) a zkusil si najít nějaký místa, kam bomba dopadla, na mapě. Konkrétně atol Bikini. No a použil jsem k tomu další vynález Googlu:

Google Earth
Kdo tuto aplikaci nezná, jakoby nežil. :-) Pokud opravdu nežijete, podívejte se na stránky http://maps.google.com a procházejte si mapami po celé Zemi. Pro Českou republiku existují detailnější mapy na http://mapy.cz (porovnejte obrázek stejné oblasti na Googlu a na mapách.cz), ale ne však již obdoba aplikace zvaná Google Earth, kterou teď zběžně popíšu.
Jde o program, který využívá databáze map Googlu a umožňuje procházet interaktivně po celé zeměkouli. Přibližujete, oddalujete si různé oblasti, natáčíte úhly pohledů apod. Můžete se tak podívat do každé části světa. V nových verzích programu lze zapínat i 3D zobrazení budov v některých velkých městech (typicky New York), označovat si místa na mapě a dělat tzv. procházky. Jako příklad si stáhněte třeba soubor s mými "oblíbenými" místy (průběžně to budu asi doplňovat) a otevřete jej v Google Earth, pak prezentaci spusťte stiknutím tlačítka Play (teda vypadá tak :-) a můžete vidět, co kde jak ohledně mé osoby.
Jo a kde stáhnout samotný Google Earth? Kde jinde než na stránkách Googlu.