17.10.08

Další krok vstříc čipové totalitě

V posledních dnech jistě všichni slyšeli o iPhonu jakožto převratné novince od Applu, která sice neumí skoro nic, ale je to cool. Další podobný výtvor chystá Velký Bratr Google, a to díky operačnímu systému Android, který se co nevidět rozšíří v dalších mobilních přístrojích.
Android však má něco, co iPhone ne. Velké propojení s Googlem, sběratelem informací a hlavně s aplikací Google Maps s tím, že přístroj obsahuje vestavěný GPS modul. Což hned nabízí nápady na stovky aplikací, které budou založené na vaší pozici na světě. Jen si to představte - vyrazíte do města a na vašem telefonu vidíte, kdo z vašich známých je přes dvě ulice poblíž, tak za ním zaskočíte, pokecáte... dřív byste se minuli. S boomem aplikací pro tento telefon vzniknou různé sociální sítě, které budou propojovat svět virtuální a reálný (loni jsem o tom psal), koneckonců jedna RPG aplikace již existuje - Parallel Kingdom. Jde o hru, ve které se pohybujete v reálném světě za pomocí Androidu a GPS a setkáváte se s ostatními lidmi, kteří hrají tu samou hru, co vy. Bezpochyby půjde o stejnou závislárnu, jako je World of Warcraft, možná ještě větší... zezačátku to bude propagováno, že tento styl zlepšuje komunikaci mezi lidmi, že to lidi (podobně jako herní konzole WII) donutí lidi zvednout se od počítače.
Pro firmy to bude také něco úžasného, zvlášť s propojením takového reklamního giganta, jako je Google - na mobil vám budou chodit upomínky a reklamy podniků, které budou poblíž vaší pozice. Hledáte nějakou firmu, která se má něčím zabývat, ale netušíte název ani pozici? Není problém, zadáte, co chcete, a už budete jen sledovat šipečku na vašem mobilním přístroji.
Prostě na první pohled to vypadá jako ráj, který lidem usnadní život, zlepší sociální interakci, zabaví, zrychlí způsob komunikace, to povede k rychlejšímu vývoji, rychlejším službám, růstu ekonomiky atd., prostě to samé, co udělal Internet, jen už asi ne v takové míře. Má to však své mouchy...
Časem začne lidi všudypřítomná reklama otravovat. Nebudete mít šanci ji odmítnout, již teď občas chodí na mobil reklamní SMSky a to je reklama chodící na mobily teprve v plenkách, někdy příští rok má začít její rozmach. Co teprve s příchodem Androidu... Dále se bude množit stalking, tedy sledování nějaké osoby ("Jéé, ahoj Lenko, to je náhoda, že se dneska už popáté potkáváme! Nepůjdeme to oslavit?...") Ano, GPS a zveřejnění vlastní pozice půjde jistě vypnout, ale na jak dlouho?
Lidé bojují v zákonech o ochranu osobních údajů. Přitom na různých sociálních sítích toho o sobě vyzradí tolik, že nějaké rodné číslo je proti tomu nic. A hlavně - dělají to dobrovolně. Podobně jako začnou podobně dobrovolně zobrazovat svou pozici ve světě GPS a Androidu. Časem se to stane stejnou samozřejmostí, jako že má někdo mobil (dokážete si představit, že se ucházíte někde o zaměstnání a řeknete, že na vás neexistuje telefonický kontakt? Před 20-30 lety to možné bylo, dnes si firmy radši vezmou někoho, s kým se domluví snadněji a ne přes dopisy). Mobilem vás lze také zastihnout kdekoliv, na to už jsme si zvykli. Podobně si zvykneme i na vědomí, že naši pozici může kdokoliv kdykoliv zjistit.
A jak půjde čas dál a dál, bude nám nepříjemné s sebou tahat obrovskou cihlu, mobilní přístroje se začnou zmenšovat. To se rapidně projeví poté, co se objeví nějaká killer aplikace umožňující pohodlně a funkčně ovládat mobilní přístroj hlasem (či myšlenkou) - pak už nebudou třeba tlačítka. Zbude jen čip.
Teď odskočím: v Praze se rozjel projekt OpenCard, který umožňuje přes čipovou kartu nahradit šalinkartu (vlastně v Praze tramvajenku), platit za parkování, přistupovat k portálu Prahy atd... Žádná skepse a obavy z toho neexistují, lidi to v Praze nadšeně vítali a každý si běžel pro svou kartičku. Tento nápad se zajisté rozšíří postupně v dalších městech republiky, až ji budou mít všichni. A když ji budou mít všichni, není problém ji udělat nějak univerzálně pro republiku - tak proč tam nešoupnout i údaje, jako je číslo občanky, rodné číslo, bankovní účet? Lidé to uvítají nadšeně, jako teď jednoduchou OpenCard v Praze.
Od minimalizace není daleko od toho, aby si lidé nechali ty malé čipy implantovat do těla. Proč stále s sebou tahat kartu, která se může ztratit, zlomit, člověk na ni stále musí myslet? Čip už je hotový, akorát v plastovém pouzdře, co ho tedy strčit do těla? U psů se to dělá už léta, technologii na to máme. Zezačátku to budou dělat jen dobrovolníci (bodymoding je stále častější), časem se to stane běžnou záležitostí, po letech nutností a ještě po více letech povinností. Propojíme-li to s výše jmenovanou ochotou lidí strkat své osobní údaje i pozici na net, bude tento čip zároveň sloužit i k těmto účelům (nikdo přece nechce v sobě tahat desítky různých čipů dělajících něco jiného). Velký Bratr je tu. Lidé budou spokojení, kontrolovaní, v bezpečí... a bez jakéhokoliv soukromí a vlastní svobody.
Ale i na to si zvykneme, že?

30.9.08

Výměna správce oken za Gnome

Linux používám od cca 17 let, tedy zhruba 7 let. Zezačátku to byl alternativní systém, časem se však z něj stal systém majoritní, a Windows mám v dualbootu jen pro jistotu. Postupně jsem si zkusil Redhat Linux (myslím verze 5-7 byla ta "moje"), pak jsem přešel na Slackware Linux (verze 9 až 11), až jsem se dostal k Gentoo Linuxu, na kterém jsem doteď cca 2. rok.
Když jsem začínal používat Linux, bylo pro mě jako pro Windowsáka přirozenější prostředí KDE, v té době ve verzi myslím 2.2. Jednoho dne jsem však zkusil lehkého správce oken Fluxbox a na něm jsem zůstal už napořád, tedy takových 6 let. Dění v ostatních správcích oken a desktopových prostředích šlo mimo mě, občas jsem si něco zkusil ve škole (nebo v práci v AVG), ale protože tam jsem to opravdu používal jen ke spouštění pracovních aplikací, neměl jsem dostatečně času si s tím vyhrát.
Předevčírem jsem se rozhodl, že zkusím Gnome, tedy jednoho ze dvou nejpoužívanějších a nejznámějších desktopových prostředí na Linuxu. Zkusím na něm existovat pár týdnů nebo měsíců, kdoví, třeba se mi zažije do krve už napořád. Důvodem vyzkoušení si ho je ten, že chci poznat, co se za ty roky vůbec změnilo a také očekávám nějaké to ulehčení práce. Fluxbox je sice minimalistický, ale to nese svoje nevýhody, vše se musí nastavovat v konfiguračních souborech a než se něco slušně rozjede, znamená to často delší pročítání manuálů (na druhou stranu tomu pak člověk rozumí pořádně do hloubky, jak mu ten systém funguje).
Zatím Gnome nepoužívám dlouho, jen 3 dny, ale už teď můžu udělat nějaké závěry a porovnání s Fluxboxem, které jsou podle mě nejmarkantnější:
  • rychlost - rychlost je opravdu znát, Gnome je pomalejší. Nedělal jsem žádné testy, stačí mi, že to cítím. Prostě pár desítek milisekund trvající prodlevy, které u Fluxboxu neexistovaly a tady mě překvapují (např. stisknutí klávesové zkratky pro otevření terminálu a okamžité psaní příkazů v Gnome nejde tak rychle: stisknu klávesovou zkratku, hned nato napíšu např. ls a ono se to vypíše ještě do předchozího okna, např. do browseru).
  • fonty - s Gnome se mi do systému dostaly nové fonty a jiný způsob jejich zpracování. Fonty jsou vyhlazenější, krásnější... to ve Fluxboxu nebylo. Pokoušel jsem se sice o to a nějaké vyhlazování bylo, ale Gnome si s tím samo a snadno umí poradit nějak líp.
  • jednotný grafický vzhled - sice nejsem nijak ulítlej na barvičky, ale přesto musí obrazovka oku lahodit. Minimalismus může lahodit taky, ale problém byl jinde - aplikace spuštěné v Gtk, Qt3, Qt4, Javě vypadaly každá úplně jinak, prostě to bylo takové přeplácané. V Gnome je vše defaultně naskinované tak, aby to vypadalo stejně, dokonce Firefox má skin nastavený tak, aby zapadal do prostředí.
  • větší výběr aplikací - protože Gnome je komplexní moloch provázaný se vším, jsou aplikace na něm postavené také provázané. Některé projekty bez Gnome knihoven ani nemohly běžet (všemožné multimediální přehrávače třeba). Ano, mohl jsem nainstalovat Gnome knihovny a používat dál Fluxbox, ale přijde mi to jako drbání levou rukou za pravým uchem.
    Další věcí jsou applety, kterých je pro Gnome panel dost; ve Fluxboxu je akorát stařičký slit na dockappy, které se už téměř nevyvíjejí; alternativou budiž gkrellm nebo conky, ale u toho člověk musí zase pomalu umět programovat, aby si nastavil konfigurační skripty dle svých představ.
  • snazší ovládání - pravda, byl jsem zvyklý dělat hodně věcí na příkazové řádce a budu to dělat nadále, ale některé věci jsou prostě zdlouhavé. Chci udělat snímek z webkamery a uložit ho na webový server? Na příkazové řádce jsem to dělal stylem popsaným zde, teď jsem nainstaloval aplikaci Cheese, pustí se mi webkamera a můžu dělat snímky do aleluja stiskem tlačítka myši. Nebo něco nahrát z mobilu do počítače přes Bluetooth a vzpomínat si na složité parametry příkazu ussp-push chvíli trvá; v Gnome se pustí Bluetooth server a nahraje se to raz dva.
    Hodně věcí takto dělat nepůjde, přece jen najet myší na menu, vybrat video přehrávač, v tom najít cestu k filmu a titulkům a pustit je pomalejší, než naťukat to samé na příkazové řádce (schválně jsem si to zkusil změřit a v Gnome mi trvalo spustit film kolem minuty, na příkazové řádce 18 vteřin).
To by snad mohlo stačit, jak říkám, nedělám s Gnome dlouho, uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, třeba se po pokochání se moderním desktopem vrátím zase ke starému dobrému Fluxboxu.
A na závěr ještě screenshot z mého nového desktopu.

25.9.08

Galerie mých sklípkanů (vlastně ne tak docela mých)

Protože se mě občas lidé ptají, co mám všechno za sklípkany, rozhodl jsem se vytvořit galerii obrázků sklípkanů, které chovám doma. Dodávám, že seznam je aktuální k dnešnímu datu, tedy 25.9., za rok to může vypadat o něco jinak. Aktuální seznam mých sklípkanů sice mám, ale nedávám tam obrázky, je to spíš pro mou informaci.
Ještě musím dopsat, že obrázky sklípkanů nejsou z mého chovu! Snažil jsem se jen vybrat reprezentativní obrázky pro představu, jak vypadají v dospělosti. Moji sklípkani jsou v různých svlecích, v dospělosti mohou vypadat odlišně (samec se může lišit od samice) apod. Nafotil bych svoje poklady sám, ale můj foťák v mobilu prostě neprodukuje kvalitní fotky... snad časem. :-)
Takže tady jsou (seznam je v pořadí, jak jsem pavouky kupoval), obrázky jsem přebral kvůli jistotě linkování ze serveru arachnomania.cz (nebyl-li tam příslušný obrázek, až pak jsem hledal jinde):

  1. Acanthoscurria geniculata
  2. Brachypelma boehmei
  3. Brachypelma vagans
  4. Lasiodora parahybana
  5. Psalmopoeus cambridgei
  6. Poecilotheria fasciata
  7. Hysterocrates gigas
  8. Haplopelma lividum
  9. Grammostola sp. formosa
  10. Pterinochilus murinus (červená forma)
  11. Chromatopelma cyaneopubescens
  12. Cyriopagopus sp. blue 2
  13. Cyriopagopus schioedtei
  14. Ceratogyrus bechuanicus
  15. Poecilotheria ornata
  16. Pandinus imperator (to je sice štír, ale nebudu na něj dělat spešl kategorii, že ;)

3.9.08

Rozbitý notebook

V pondělí se mi přihodila taková nemilá věc. Odskočil jsem si na 15 minut do obchodu pro rohlíky, vrátím se k zapnutýmu notebooku a co nevidím - zhaslá obrazovka. Myslel jsem, že jen naskočil nějaký úsporný režim, obnovit se z něj se však nepodařilo. Po dalších neúspěšných pokusech následoval reset. Notebook ani poté nanaběhl. Jen se rozsvítila na chvíli LED dioda disku, zahučel větrák a ticho.
Další den ráno jsem vyrazil do servisu ho reklamovat - ještě necelý 2 měsíce mu zbývala záruka. Tam ho bez problémů převzali, otestovali, řekli, že to nejspíš bude deska a že si mám pro něj v pátek dojít, že by to už mělo být.

Takže jsem tei až do pátku bez notebooku! Bez mé pravé ruky! Pravda, mám doma PC, ale to už má cca 7 let a poslední půlrok na něm nějak divně funguje grafické rozhraní - chvilka práce v něm se rovná zatuhnutí počítače a následnému resetu. Asi něco špatného s hardwarem. Bezproblémově funguje pouze linuxový terminál, tedy příkazová řádka. Moje jediné programy, co používám, jsou tedy finch (textová verze Pidginu), irssi a elinks (+ ncmpc na poslouchání hudby). Nepodařil se mi rozjet mplayer či cokoliv, co by zobrazovalo obrázky přes framebuffer či svgalib, takže vidím jen a pouze písmenka. :-( Nějak to přežiju.
S elinksem zjiš>>uji, jak jsou dnes všechny weby dělané na moderní prohlížeče: přihlásit se na facebook či na nějakou lehce složitější stránku se téměř nedá. Jsem zvědav, jak blogger vezme tento příspěvek, který taky píšu v linksu, snad jsem to nepsal zbytečně. :-P

Co mi hlavně vadí, je to, že do pátku nemůžu pracovat. :-( vmware na tomto starém PC nerozjedu (a kdyby ano, tak nerozjedu v WinXP+Win2003 Server + Oracle + Visual Studio 2003), tak musím čekat... Snad to spolupracovníci pochopí.

31.8.08

Dva nové pavoučí přírůstky

Dnes jsem se opět vydal na teraristickou burzu, tentokrát s dědem a jeho autem.
Burza klasicky přecpaná, tentokrát tam bylo hodně plazů, asi se jich přes léto hodně rodí. Nicméně já tam šel za sklípkany.
Tentokrát jsem si koupil 2 větší terárka (45x25x30 (délka x šířka x výška) a 20x30x40). Protože mi zbyly ještě nějaké peníze, neodolal jsem a koupil ještě 2 malé pavoučky ve 3. svleku: Ceratogyrus bechuanicus (sklípkan dozadurohý, útočný a rychlý sklípkan z jižní Afriky, v dospělosti až 12 cm rozpětí nohou) a Poecilotheria ornata (sklípkan ozdobný, stromový rychlý a jedovatý sklípkan ze Srí Lanky, nicméně mooc pěkný v dospělosti, teda pokud to bude samička). Jak vypadají tito sklípkani v dospělosti lze vidět na obrázcích:
Ceratogyrus bechuanicus (v dospělosti má na hlavohrudi růžek)

Poecilotheria ornata
Další výbavou byla ještě 30 cm pinzeta a lignocel. Doma jsem se pustil do velkého stěhování sklípkanů. Do nových terárek jsem nakonec přesunul B. boehmei a P. cambridgei, do jednoho uvolněného většího jsem přesunul Cyriopagopa sp. blue (ten je většinou takový defenzivní, ale když už se rozběhne, je problém ho chytit :-) Vyměnil jsem ještě lignocel u pár terárek a jak to teď u mě vypadá, můžete vidět na fotkách:
Navíc se mi dnes svlíknul P. "usambara" murinus, musím rychle koupit taky nějaký terárko a přemístit jej, dokud je po svleku a neútočí, jinak to bude asi celkem dobrodružný. :D

9.8.08

Vzdálený tisk přes CUPS

Před několika dny jsem za jednu službičku (nastavoval jsem poštovní server) pro jednu dávnou pracovní známost z brigády dostal sice použitou, ale funkční laserovou tiskárnu HP LaserJet 6L. Je to černobílá tiskárna, nicméně já skoro nic netisknu a když už, tak většinou text (přednášky a dokumentaci do školy třeba), takže pro mé potřeby je více než vyhovující.
Tiskárna má paralelní port, ten bohužel nemám na notebooku (existuje redukce paralelní konektor - USB konektor), na starém dobrém domácím PC však ano. Zapojil jsem tedy tiskárnu k tomuto PC a s menšími obtížemi jsem ji rozjel (nastavte v jádře CONFIG_PRINTER=m, CONFIG_PARPORT=y, CONFIG_PARPORT_PC=y a nezapomeňte pak ten modul lp.ko natáhnout :-)
Protože mám domácí síť, do které jsem zapojen ještě s notebookem a brácha s Windows, rozhodl jsem se, že zkusím rozjet síťovou tiskárnu, abych mohl tisknout z jakéhokoliv počítače doma. Na netu je sice spousta návodů, ale i přesto mi trvalo delší dobu a hodně pokusů, než jsem zdánlivě jednoduchou věc nastavil. Holt napoprvé se dělá všecko nejhůř. :-)
Takže pokud hledáte něco podobného, zkuste se řídit mým postupem, co jsem použil doma.
Tiskový server
Na tiskovém serveru (v mém případě to PC) musí být rozjeta dobře tiskárna (návody na rozjetí jsou všude po netu, každopádně ve zkratce spusťte cupsd démona, do prohlížeče zadejte http://localhost:631 a můžete snadno nastavovat), s největší pravděpodobností bude její adresa: Device URI: parallel:/dev/lp. U tiskárny dále povolte v Administration části položky Share published printers connected to this system a Allow printing from the Internet. Ostatní nejsou nijak třeba. Potvrďte Change settings.
Dále v záložce Printers u vaší tiskárny, kterou chcete sdílet, klikněte na tlačítko Publish printer.
To by mělo být vše. Používáte-li firewall, nezapomeňte povolit port 631, přes který bude probíhat komunikace protokolu IPP. V mém případě to vypadá následovně:
iptables -A INPUT -p TCP -s localhost -j ACCEPT
iptables -A INPUT -p TCP -s ! 10.129.99.232/29 --dport 631 -j DROP
iptables -A INPUT -p TCP -s 10.129.99.233 --dport 631 -j DROP
Toto povolí přístup k tiskovému serveru z lokálního stroje a ze všech strojů ze sítě 10.129.99.232/29 (krom 10.129.99.233, což je AP a to mi na tiskový server přistupovat nemusí) - nechceme přece, aby nám mohl z tiskárny tisknout kdokoliv. To samé se dá nastavit i v konfiguračním souboru cupsd.conf, nicméně je to ochrana až na úrovni aplikační vrstvy, firewall chrání na síťové vrstvě... Prostě každý ať si to nastaví dle svých potřeb. :-)
Tiskový klient
I když mluvíme o tiskovém klientu (v mém případě notebook připojený do sítě), i tak je třeba nainstalovat i zde CUPS. Tento CUPS však bude přistupovat k CUPSu na tiskovém serveru skrze protokol IPP. Nainstalujeme tedy CUPS a do prohlížeče zadáme také http://localhost:631. V Administration části dáme vyhledat nové tiskárny a měla by se automaticky najít naše tiskárna, respektive všechny dostupné tiskárny na síti s povoleným protokolem IPP. Možná bude ještě třeba nastavit soubor /etc/cups/client.conf a zadat do něj řádek:
ServerName nazev_vzdaleneho_pocitace
kde nazev_vzdaleneho_pocitace odpovídá doménovému názvu počítače v síti. V mém případě se tiskový server jmenuje m1c4a1, v souboru /etc/cups/client.conf tedy mám:
ServerName m1c4a1
Po této případné změně restartujte CUPS démona na tiskovém klientovi a zkuste vzdálený počítač vyhledat sami, mělo by se to povést. Osobně se mi pak tiskárna na klientovi zobrazuje takto: Device URI: ipp://m1c4a1:631/printers/LaserJet Všimněte si protokolu ipp:// a ne parallel://, jak je tomu u serveru.Ve Windows také není problém tuto tiskárnu přidat a to jako síťovou tiskárnu, možná jen někde budete muset místo ipp:// zadat http:// (aspoň tak jsem to musel udělat já u Windows 2003 Serveru).
Nyní můžete již bez problémů tisknout vzdáleně. Doporučuji případně překompilovat potřebné balíčky, hlavně třeba gtk, pro podporu cups, pokud ji již nemáte. Jinak budete moci tisknout maximálně přes příkazovou řádku a lpr.