21.1.07

Budoucí spojení virtuálního a nevirtuálního světa

Při hraní PlaneShiftu mě napadla taková myšlenka, jestli v MMORPG nespočívá budoucí vytvoření cybersvěta, který bude plně koexistovat s normálním světem.
Vezměte si, jak se rozmohla komunikace po netu. Nejprve mail, pak IM klienti (ICQ, MSN apod.), poté IP telefonie a už se objevují první vlaštovky videokonferencí, s člověkem si víc a víc povídáte z očí do očí, skoro až "osobně".
Další službou je web. Skoro každý podnik, firma, obchod tam má svoje virtuální sídlo v podobě webových stránek. Často se tam objevuje i IM kontakt na nějakého pracovníka.
A teď si vezměte MMORPG. To je komplexní svět, kde uživatelé chodí, baví se spolu, vyměňují zkušenosti, domlouvají se na nějaké strategii, obchodují. Jsou lidé, kteří tomu propadli víc než dost. Už několikrát se v tisku objevila zmínka, jak kdosi prodal komusi nějaký virtuální předmět za doopravské peníze. Nebo jak se pokusil někdo spáchat sebevraždu, když jeho postava zemřela ve virtuálním světě. Existuje jiná MMORPG - Second Life - která není fantasy, scifi, ale snaží se napodobit skutečný život. Ještě jsem ji nehrál, ale po zkouškovým se na to asi vrhnu.
Myšlenka je taková - co být nalogován v tomto světě, mít po ruce všechny služby, obchody (které jsou jen jako webové stránky), které existují i ve skutečném životě? Marketingově by to mohl být zajímavý počin: "Projděte se po našem virtuálním obchodě a online si vybírejte zboží z nákupních regálů!" Vše v 3D prostředí, které by vypadalo přesně tak, jako ve skutečnosti (či aspoň hodně podobně). Samozřejmě že kdybyste se chtěli podívat do obchodu někde v USA, tak byste nemuseli ručně sedat na letadlo, objednávat vstupenky apod. :) Ale mohli byste - ta možnost by tam prostě byla. Vezměte si projekt Google Earth - zmapovaná celá zeměkoule, mapy se stále vylepšují, přidávají se 3D objekty existujících budov... proč ho nevyužít?
Postavy by mohly být vaší věrnou grafickou kopií, s rostoucími možnostmi techniky by to neměl být až zas takový problém, mohli byste si i určovat, jaké šaty na sobě momentálně máte (nebo chcete mít), které byste si koupili v nějakém virtuálním obchodě (a měli je pak i skutečně doma), vlastně všechny položky, co byste měli doma, by byly i ve virtuálním světě.

Zajímavá idea, nemyslíte? Jenže to má i svoje háčky. Kdyby se vše v reálném světě převedlo do virtuálního (včetně smluv, tajných dokumentů aj.), kdo by nad tím dohlížel? Servery by musely být státní... hrozila by éra Velkého Bratra (velmi snadno kontrolovatelná)? A co kdyby se ve virtuálním světě někdo vloupal do vašeho domu a něco sebral? Hrozil by mu postih i v reálném světě? Někde by prostě musela být hranice... a zatímco reálný svět žádné bugy nemá, v softwaru se jich může najít plno, zneužití by bylo razantně vyšší. Možná by to mohla napravit jiná koncepce sítě, nějaký Internet 3, který by s tímto vším počítal a podle toho se zařídil.
Otázkou prostě je, jak moc by se mohl virtuální svět propojit s tím naším skutečným. Kde to skončí? Nedopadneme nakonec jako v Matrixu, kdy se o nás budou starat inteligentní stroje a my si budeme žít svůj lepší, byť virtuální svět? Nechejme se překvapit... no, sice se toho asi nedožijeme, ale třeba tento blog za pár set let někdo najde v archivu a bude žasnout, jak jsem byl předvídavý. :-D

5 komentářů:

g33k řekl(a)...

No o Second Life uz sem taky neco cetl. Nedavno byl zverejnen OpenSource klient jestli se nepletu. No kazdopadne co se tyka vyuzivani v obchodnim prumyslu tak informace mam temr z prvni ruky. Jedna korporace(vsak vis ktera), pouzila tuto hru pro virtaulni meeting(a ne jeden). Ucastnici s polu prijeme pokecali a shledly prezentaci v powerpointu.
Jeden ze zakazniku si nechal udelat virtualni pobocku, po ktere se muzes projit. Jeto zajimave, ale kazdopadne bych svuj zivot uz vic s pocitaci propojovat nechtel. Telefon, video konference, IM je myslim dostatecne. Virtaulni postavu mit nemusim a uprime receno ani nechci.

m1c4a1 řekl(a)...

No vida, to jde celkem rychle, že už to vlastně existuje. Uvidíme, co přinese budoucnost.

Ewigkeit řekl(a)...

Myslím, že člověk není stavěnej na to aby vedl dva životy. Nic proti virtálnímu světu, někdy je to fajn, ale žít v něm virtuální život? Ve virtuálním světě je možný všechno...múžeš mít a dělat cokoliv. Být zločinec - bez trestu, činy nemusí mít následky. Můžeš dokonce obejít i smrt. Tohle ale ve skutečným životě nejde. Virtuální postavy nemají city...můžeš cítit za ně, ale prožívat něco dvakrát? Proč? Člověk má 5 smyslů...ve virtuální realitě může použít jen dva. Dokud de jen o videokonference a internetový obchody - fajn, ale virtuální život?

m1c4a1 řekl(a)...

No možná se nám to teď zdá pošetilý, ale vem si extrémní příklad: člověk, co je na vozíčku, je škaredej, nikdo ho nechce... jediný, na co se těší, je až se vzbudí a zapadne zase do virtuálního světa plnýho svých přátel, kde bude moci dělat, co bude chtít. Reálný život pro něj nebude už tak moc prioritní. A teď si představ, že s pokračujícím vývojem technologie se nebudou počítače ovládat klávesnicí a myší, ale přímo myšlenka - obraz virtuálna bude téměř dokonalý, splyneš s tím ještě víc a to i jako normální člověk.

m1c4a1 řekl(a)...

Teď jsem si vzpomněl na anime seriál Ghosts in the shell, který je krásnou ukázkou propojení virtuální a nevirtuálního světa. Pravda, je to jen seriál a ještě kreslenej... ale nemaloval Da Vinci taky letadla a tanky pár století předtím, než se tomu tak opravdu stalo?

Existují o tom dokonce i úvahy, třeba The Spirit of the Internet (výtah zde). Snad si to někdy přečtu celý.