Na svých častých výpravách po Brně :-) hojně používám tramvaj. Proti této dopravě nic nemám, naopak ji vítám jako ekologicky šetrnou. Samozřejmě má cestování tramvají svoje nevýhody, ale ty jsou podobné u všech typů hromadné dopravy, například přecpanost.Nově jsem se však setkal s jiným problémem, který už však přímo s tramvají souvisí. Jde o nový typ tramvaje zvaný Porsche, který se pyšní moderním designem. Ano, zvenčí vypadá velmi dobře, líbí se mi. Cestování touto tramvají je však (alespoň pro mě) velmi nepohodlné.
Nevím, kdo tuto tramvaj navrhoval, ale přijde mi, že jde o semestrální projekt nějakého studenta strojařiny, který v té tramvaji snad nikdy nebyl. Nebo snad návrhář spolupracoval s psychology ve snaze vytvořit komunikaci mezi cestujícími? Tyto tramvaje totiž nemají sedadla typicky ve směru (či proti směru) jízdy, ale jsou otočená do chodbičky. Cestující jsou tak nuceni dívat se naproti sedícímu do obličeje či si ho jinak prohlížet a nebo zarputile koukat do země. Pokud je tramvaj plná, pak se chudák sedící cestující dívá z bezprostřední vzdálenosti na břicho či rozkrok stojícímu cestujícímu, jelikož jsou madla umístěna (celkem vysoko) nad hlavami těch sedících. Při vystupování z přecpané tramvaje člověk zakopává o nohy těch sedících.
Všichni víme, jaká je u nás v prostředcích hromadné dopravy atmosféra. Lidé spolu nechtějí komunikovat a vybavovat se na celej vůz. Povídají si tak nanejvýš 2 lidé a těm stačí 2 sedačky vedle sebe. Snaží se to návrháři tramvají nějak změnit nebo co je vedlo k tomuto nevydařenému návrhu?
Až příště pojedu tramvají, počkám si radši na další, než být zavěšen za madlo a v zatáčkách padat břichem na cestující.
Nevím, kdo tuto tramvaj navrhoval, ale přijde mi, že jde o semestrální projekt nějakého studenta strojařiny, který v té tramvaji snad nikdy nebyl. Nebo snad návrhář spolupracoval s psychology ve snaze vytvořit komunikaci mezi cestujícími? Tyto tramvaje totiž nemají sedadla typicky ve směru (či proti směru) jízdy, ale jsou otočená do chodbičky. Cestující jsou tak nuceni dívat se naproti sedícímu do obličeje či si ho jinak prohlížet a nebo zarputile koukat do země. Pokud je tramvaj plná, pak se chudák sedící cestující dívá z bezprostřední vzdálenosti na břicho či rozkrok stojícímu cestujícímu, jelikož jsou madla umístěna (celkem vysoko) nad hlavami těch sedících. Při vystupování z přecpané tramvaje člověk zakopává o nohy těch sedících.
Všichni víme, jaká je u nás v prostředcích hromadné dopravy atmosféra. Lidé spolu nechtějí komunikovat a vybavovat se na celej vůz. Povídají si tak nanejvýš 2 lidé a těm stačí 2 sedačky vedle sebe. Snaží se to návrháři tramvají nějak změnit nebo co je vedlo k tomuto nevydařenému návrhu?
Až příště pojedu tramvají, počkám si radši na další, než být zavěšen za madlo a v zatáčkách padat břichem na cestující.