Lenny Kravitz v Brně

Do Brna přijela hudební hvězda Lenny Kravitz a já dostal možnost dělat security prácičku na jeho vystoupení. Tak proč ne, každá kačka dobrá, uvidím takovou star a ještě mi za to zaplatí. :)

V brněnském Velodromu, kde se měl koncert konat, byl sraz už v 15:15. Už od poledne pršelo a bál jsem se, že tomu tak bude i přes večer, kdy měl být koncert. Moje tušení se bohužel vyplnilo.

Potkal jsem pár starých známých securiťáků, pokecali jsme a dívali se, jak se ještě chystá plac před pódiem. A také zvukové zkoušky, které opravdu otestovaly reprověže na maximum, dunivé basy roztřepaly moje vnitřnosti a rozezvučely alarmy aut na velodromu. :)

V cca. 17 hodin jsme šli na své pozice. Tentokrát jsem vyfasoval pozici u tzv. nášlapu, tedy místa ve VIP zóně před pódiem. Od pódia jsem byl tedy cca 30 metrů; Lennyho jsem sice neviděl z bezprostřední blízkosti, ale na druhou stranu možná je to dobře, ty reprověže byly opravdu smrtící.

Pak začali pouštět lidi. Podobně jako u koncertu Rolling Stones i zde se vyskytnul zajímavý jev, kdy lidé závodili, kdo bude první u oplocení před pódiem. Větší část posluchačů představovaly náctileté fanynky, ale to se dá u chlapa typu Kravitz předpokládat. :)

A pak začalo pršet. Vyfasoval jsem sice jakousi jednorázovou pláštěnku, která byla víceméně naprd, ale pár suchých částí pak na mně snad zbylo. Nastoupila předkapela Anna F., která se celkem dobře poslouchala. Za půl hodiny byla pryč, nastalo několik desítek minut čekání a pak přišel mistr Lenny.

Musím říct, že předtím jsem Lennyho Kravitze vůbec neposlouchal a neznal od něj ani jednu písničku. Sice jsem od něj asi někdy nějakou slyšel, ale prostě mě nezaujaly. Nicméně koncert, to je něco jiného, to byl opravdu nářez, Lenny je prostě ďábel. Zpěv skvělej, vizuální efekty skvělý, komunikace s publikem skvělá... i v hustém a studeném dešti dokázal lidi v pláštěnkách a igelitkách rozeskákat, roztleskat, roztancovat. Koncert trval asi 2 hodiny, první hodinu jsem neskutečně trpěl stáním na jednom místě a klepáním kosy z promoklého oblečení, druhou už jsem si nějak zvykl a vychutnával si koncert. Lidi byli celkem poslušní, žádný problémy nebyly, takže i my securiťáci jsme si mohli Lennyho vychutnat.

Pak přišel konec, lidi odešli či byli nenásilně vytlačeni z areálu a šlo se domů. Nevím, jestli je to tím deštěm a nebo jen stáním, ale koleno mě pobolívá ještě den poté... 6 hodin stání na jednom místě v lijáku není věc, co bych chtěl zažívat nějak pravidelně. Pak ještě rozjezdem do Šlapanic, ze Šlapanic 5 km pěšky domů a hurá do postele. Každopádně díky tomu koncertu se po nějakých písničkách Lennyho podívám, líbilo se mi to dost.

Školní suma sumárum

Rok se sešel s rokem a opět je tu konec školního roku. Loni jsem byl vyhozen ze školy kvůli nezvládnutí jednoho předmětu, podal jsem si však znovu přihlášku a magisterský obor začal tentýž rok na podzim opakovat. Bohužel mi nebyla uznána spousta předmětů kvůli novotě ve školním řádu, takže jsem v podstatě neměl vůbec žádnou úlevu, co se počtu předmětů týče. Co chybělo hlavně, tak byla motivace. Opakovat víc jak půlku předmětů znova, často jsem musel psát znovu projekty, které mi z předchozího studia také nebyly uznány, to prostě na náladě a chuti do studia, zvlášť po již strávených 5 letech na škole, neprospěje. Popravdě už jsem i uvažoval o tom, že s tím seknu, programovat přece umím, práci najdu... ale když už to mám takhle rozdělaný, tak to musím dodělat. A taky kvůli rodině, která do toho školského systému a možnosti uplatnění na trhu práce prostě nevidí a jedinou měřitelnou hodnotou je titul Ing. před mým jménem. :-) Nejhorší je "nátlak" prarodičů ve stylu "já se chci dožít toho, že budeš inženýr", brr...

Takže tento rok jsem zvládnul úspěšně většinu předmětů, včetně nenáviděníhodné teoretické informatiky. Bohužel se mi v zimním semestru nepovedly dva předměty, SIN a MAT; holt jsem se moc soustředil na ten TIN a doufal jsem, že je zvládnu taky (protože už jsem je kdysi zvládnul, oba tyto předměty mi ale nebyly uznány). Z letního semestru si do dalšího roku vezmu SNT, kde jsem získal jen 5 bodů ze 30 z projektu (nebylo to sice dokonale dodělané, ale minimálně 15 bodů jsem si dle mého zasloužil). Popravdě mi to tak vyhovuje víc, nedokážu si představit, že bych v tomto předměty nadupaném roce (měl jsem jich dvakrát více, než co bych měl ve standardním "státnicovém" semestru) ještě dělal diplomku a učil se na státnice, to bych prostě nezvládl. Příští rok tedy budu mít v zimě 2 předměty, v létě 1 předmět + diplomka + státnice, tedy to vypadá na plno volného času na učení a koncentraci na konkrétní předměty, takže bych to měl zvládnout. Navíc jsou všechny tyto předměty státnicové, aspoň si je zopakuji těsně před zkouškou.

Protože ale nebudu mít moc předmětů a věcí do školy, budu si opět shánět nějakou práci. Nějaká nabídka se už před pár dny objevila, tak uvidíme na pohovoru, co to bude zač. Od práce si slibuji zdokonalení se v programování (hrozný, jak člověk za rok vypadne z toho, co předtím dělal 3 měsíce na plný úvazek) a těch 30 tisíc hrubého plat. Taky čekám nějaký pravidelný životachod; ta nepravidelnost, co mám při studiu, mě jednou zabije. :-)

Takže snad to příští rok už konečně vyjde, věřím tomu.

PirateBay - vinni nebo nevinni?

Před pár hodinami padl rozsudek na autory obrovského torrent serveru PirateBay. Výsledek - obžalovaní jsou vinni (článek zde nebo česky třeba zde). Proti tomu se samozřejmě zvedla vlna nevole ze strany počítačových uživatelů.

Osobně si myslím, že rozsudek padnul právem. Předem říkám, že nejsem žádný andílek a semtam si taky něco stáhnu. Ovšem počítám s tím, že kdyby se u mých dveří objevila policie, že ponesu následky. Je to prostě výměna pohodlnosti sosání z domu za riziko zatčení či pokuty. Na druhou stranu rozhodně nepatřím k sosalům, co denně postahují gigabity filmů, mají terabyty diskových kapacit a ve svém okolí jsou známí jako "zeptej se Franty, ten má všechno".

Autoři PirateBay věděli, že díky jejich serveru se šíří téměř výhradně warez a filmy, tedy autorsky chráněný obsah. Toho legálního obsahu tam bylo takové minimum, že to lze zanedbat - primárně to prostě byl tracker určený k sosání warezu. Nebudu říkat nelegálního materiálu, to vysvětlím později. On už jen název PirateBay ukazuje na jakousi paralelu se softwarovým pirátstvím.

Teď k té legálnosti: neznám sice švédské zákony, ale předpokládám, že budou v tomto podobně nedokonalé, jako ty naše. U nás je například legální tahat hudbu a filmy (pozor, ne software!), nesmíte je ale šířit dál. Ten stahovač ví, že to, co dělá, není morálně správné, přesto mává paragrafy, které toto nemají ošetřené.

Podobně to je i s PirateBay. Předpokládám, že autoři trackeru spoléhali na tuto (či podobnou) skulinu v zákonech a počítali s tím, že Warner Bros, RIAA a další mají pravomoce pouze na území USA. Když se na to podíváte selským rozumem, je jasné, že minimálně pomáhali šíření warezu a nic proti tomu nedělali, i když věděli, že díky jejich serveru se šíří terabyty autorsky chráněného obsahu. Koneckonců, tak to bylo i v rozsudku: "assisting in making copyright content available". V ČR by se to mohlo nabalit na nějaké napomáhání páchání trestného činu. Hlavní viníci jsou skutečni ti, co torrent stáhli a začali stahovat a sdílet autorsky chráněný obsah, ale proč proti tomu autoři PirateBay nic nedělali? Naopak rozšiřovali kapacity serverů, zrychlovali linky.

Proto říkám, dobře, že to dopadlo takto. I když se to nám jako běžným lidem líbit nebude, svá práva mají i tvůrci filmů. Argumentem je, že jsou filmy (kina) moc drahé... ale to pořád není důvod, proč to stahovat. Když nemám na auto, znamená to, že ho můžu ukrást? Je snad ze zákona mé právo mít přístup k filmu? Osobně bych byl radši, kdyby zákonodárci toto pořádně ošetřili a vymezili, co je legální a co ne. Snad to se současným růstem Internetu nebude trvat dlouho.

Výhody a nevýhody ICQ

Protože hodně lidí v ČR stále používá ICQ, který už by měl dávno umřít, rozhodl jsem se sepsat nějaké výhody a nevýhody komunikačního protokolu OSCAR, tedy toho, co používá ICQ (a také Qip, Miranda, Trillian... na tom opravdu nesejde, všechno to používá stejný komunikační protokol a stejnou síť).

Výhody

1. Používají to všichni - asi nejpodstatnější výhoda ICQ. Je to založené na silné sociální síti, která je založena na tom "používají to ostatní, musím to používat i já". Jiný komunikační protokol/program používá málo lidí, kteří jsou často neochotní mít nainstalovaný a spuštěný jeden speciální program jen proto, aby se domluvili s jedním či dvěma dalšími lidmi.
2. Xtraz - pouze u originálního ICQ klienta. Co naplat, hry jsou a budou vždy žádané a prosté přeposílání zpráv už jen nestačí, lidé chtějí od IM klienta více služeb. Protože Internet a IM používají stále nejčastěji mladí lidé, hry jen tak z repertoáru ICQ služeb nevymizí.
3. Ikonky a barvičky - je to tak, běžnému uživateli je jedno, jestli program funguje či nefunguje dobře, pro něj je důležitý vzhled. Několikrát jsem se setkal s odmítnutím alternativního klienta jen proto, že má "hnusné smajlíky". A to i v rámci různých verzích originálního programu ICQ.

Hmm... to je asi všechno, jiné další výhody mě nenapadají. Tak pokračujme na

Nevýhody

1. Centralizovaná síť - znamená to, že při výpadku u AOL (poskytovatel ICQ) nefunguje komunikace přes ICQ (ale ani Qip, Trillian, Mirandu, prostě všeho, co tuto síť používá) po celém světě (nebo aspoň nějaké větší oblasti).
2. Uzavřenost protokolu - důvod, proč Qip, Miranda a další nikdy nebudou fungovat na 100% stejně dobře, jako originální ICQ. AOL prostě specifikaci protokolu nezveřejní, tím by si pod sebou podřízlo větev a jejich produkt by už nikdo nestahoval. Zároveň bojuje proti tomu, aby jejich síť používali jiní klienti, proto občas protokol pozmění a tím vyřadí funkčnost všech těch alternativních klientů.
3. Diakritika - toho si asi běžný uživatel nevšimne, ale u alternativních klientů to může dělat problémy, protože v protokolu není nijak specifikováno, v jaké kódové stránce se mají stránky přenášet. Klasickým příkladem je ruský Qip, který to řeší tak, že neznámé znaky nahrazuje azbukou, kterou pak vidí uživatelé jiných klientů.
   
4. Reklamy - protože AOL musí spravovat servery s účty uživatelů a to není zadarmo, musí žít z reklamy, kterou je originální klient prolezlý.
5. Licenční podmínky - asi málo uživatelů ví, že v licenci, které odsouhlasili před používáním ICQ, jsou pasáže jako že ICQ nesmí používat uživatelé mladší 13 let, že se ICQ nesmí používat ve firmách, že veškerá komunikace po ICQ je ve vlastnictví AOL. Také je v nich uveden zákaz používání všech alternativních klientů jako je Qip, Miranda, Pidgin... a tedy vás za to můžou bez náhrady odstřihnout od účtu. A také nesmíte reklamu (viz výše) blokovat.
6. Zákaz alternativních klientů - sice zmiňováno v bodu 5, ale přijde mi to jako tak podstatná věc, že ji zmiňuji zvlášť. Alternativní klienty nesmíte podle licence používat. Jenže každý uživatel a stroj je jiný, na některých platformách (Linux) ani oficiální klient neexistuje, navíc je současná verze 6.5 neuvěřitelný žrout paměti a procesoru a na starších počítačích se téměř vůbec nerozběhne, někomu se nemusí líbit vzhled, reklamy... Oficiálně s tím nemůžete dělat nic.
   
7. Nešifrováno - ICQ dlouho nepoužívalo žádné šifrování zpráv. Až od ICQ verze 6 se objevilo aspoň hashované přihlašování přes MD5 (tedy vaše heslo se odesílá šifrovaně), nicméně veškerá další komunikace je nešifrovaná a kdokoliv na stejné síti si může váš rozhovor odchytit. V případě wifi sítí ani nemusí být na vaší síti, stačí se posadit někde k vaší anténě, spustit specializovaný software a odchytávat.
8. Nelze používat bez přístupu k Internetu - například pro interní firemní komunikaci by se hodilo, kdyby komunikace fungovala nezávisle na Internetu. Internet může vypadnout, můžou vypadnout servery AOL a komunikace je závislá na třetí straně, až to zase nahodí zpátky.
9. Slabá rozšiřitelnost - bylo sice přidáno a zveřejněno API rozhraní pro Xtraz, ale to je dobré tak na tvorbu her (opět je třeba připomenout, že Xtraz funguje jen v originálním klientovi). Propojenost s webem, sociálními sítěmi, s jinými internetovými službami, to je na velice nízké úrovni.
10. Nedokonalost protokolu - protokol je napsán celkem jednoduše a primitivně. Použijete-li alternativního klienta, můžete bez problémů posílat zprávy i lidem, kteří vás neautorizovali a spamovat tak donekonečna. Invisible statusy apod. mohou být houby platné, protože zpracování neviditelnosti probíhá až na straně klienta (i když tady si nejsem jist, jestli se to už nezměnilo), takže i přesto můžete vědět, kdo se před vámi skrývá.
11. Posílání souborů - nespolehlivé, velké soubory se mi tímto nepodařilo přeposlat. Nehledě na rychlost, která bývá celkem mizerná.

Myslím, že pro představu to stačí. Napadají-li vás nějaké další výhody či nevýhody, klidně je zmiňte v komentáři.

Jako alternativu pro ICQ vidím samozřejmě free alternativu jabber. Ale o něm snad někdy jindy.

Metrosexuál, übersexuál, gastrosexuál a ti další

Dnes mě pobavil článek o nástupu neosexuálů. Další z řady *sexuálů je na světě. Řekl jsem si, co takhle udělat soupis všech těch možných *sexuálů, kteří vznikají v marketingových odděleních každý půlrok? Zapátral jsem po netu, žádný seznam jsem nenašel, tak ho holt udělám sám. Našel jsem ale tento článek, z kterého si dovolím vytáhnout pár vět:

Podobné pojmy prosazují marketingoví experti prostřednictvím lifestylových časopisů. Jde o to vytvořit ve čtenářích dojem, že pokud nenásledují určitý životní styl, jsou „out“ a neuspějí v náročné životní soutěži o atraktivního sexuálního partnera, o lukrativní zaměstnání, o společenský respekt ve své sociální skupině. Jakmile se podobné přesvědčení ve společnosti dostatečně rozšíří, začne to tak i reálně fungovat. Pro kosmetické a oděvní firmy je výhodné tvrdit mužům, že současnou normou je být metrosexuálem. Mohlo by se to klidně jmenovat úplně jinak -klíčové je, aby kupoval kosmetiku a oblečení.

Vůbec celý ten názor odborníka dole v článku stojí za přečtení - všichni to víme, jak to je, ale tady je to pěkně shrnuto. Všichni ti *sexuálové už mezi námi dávno jsou, i já jsem nějaký *sexuál, jen to ještě nemá marketingové pojmenování.

Podívejme se tedy na seznam různých *sexuálů (je dost možné, že to budu časem rozšiřovat podle toho, jak se to bude objevovat v médiích):

Typy *sexuálů

• Metrosexuál - asi klasika, první *sexuál. Pojem vznikl v r. 1994 a ihned byl svázán s fotbalistou Davidem Beckhamem. Jde o muže, který především dbá o svůj vzhled, chodí do solárka, do fitka, řeší vlasy, krémy, oblečení, různé kosmetické přípravky podobně jako žena. Tito muži žijí převážně ve větších městech (metropole), i když díky módní vlně se to rozšířilo i dále.
  Jiný název pro metrosexuála by mohl být "šampón".
• Übersexuál - jde o muže, kteří o svou tělesnou schránku dbají také, i když ne v takové přehnané míře, jako metrosexuálové. Zde však jde už čistě o marketingový trik narozdíl od názvu metrosexuál, který vznikl spontánně. Spousta metrosexuálů byla po zavedení pojmu übersexuál v r. 2005 "převedena" právě na übersexuály. Obvykle jde o starší muže - holt metrosexuální styl by už šedivějícím chlapíkům nesednul, muselo se vymyslet něco nového.
  Übersexuál má zájem o světové dění, méně se zajímá o sebe, více o přátele (vyskytuje se tedy více ve společnosti mužských kamarádů a ne pouze ve společnosti žen). Zajde si pokecat do hospody na pivo, snaží se vybírat si luxusnější věci, které nemusí nutně bít do očí na dálku, jako oblečení metrosexuálů.
  Jiný název pro übersexuála by mohl být prostě "gentleman".
• Gastrosexuál - je muž, jehož hobby je vaření a dobrá jídla. Rád si zajde do luxusní restaurace, vyzná se ve vínech, které si umí náležitě vychutnat. Svou dovedností tak ohromuje nejen přátele, ale i ženy, které v něm vidí vhodného partnera do domácnosti. Často se obléká jako metrosexuál, nebojí se dát svůj koníček najevo.
• Retrosexuál - opak metrosexuála, dalo by se říct. Jde o muže, který kašle na fyzický vzhled a snaží se zaujmout svou podstatou, tedy že je chlap. S nadsázkou se dá říct, že takový retrosexuál musí smrdět i z fotky. Jde typicky o muže posedávající v zakouřených hospodách u škopku, sledujících na obrazovce fotbal.
  Jiný název by mohl být "buran". Ano, i takové typy mužů je třeba nějak marketingově zvelebit a dát jim honosný název.
• Neosexuál - je to muž, který o sebe dbá, ale své mužné znaky, jako vousy, chlupy, namakané tělo, dává na odiv. Pohybuje se tedy někde mezi metrosexuálem a retrosexuálem.
  Tento termín mi přijde nejbližší termínu "normální chlap".
• Technosexuál - jde o muže, který je blázen do elektrických hračiček (angl. gadgety), snaží se mít nejnovější přehrávače, PDA, exotické blbinky jako USB lampičky nebo akvárka s rybičkami poháněnými přes USB kabel. Zároveň se snaží i vypadat dobře; slovo technosexuál má být složenina z "technofil" a "metrosexuál".
  Jiný název by mohl být zažitý anglický název "geek".

Je možné, že jsem něco vynechal, *sexuálové vznikají celkem rychle. Je však třeba si uvědomit, že často nejde o žádné nové objevy nebo nové módní směry, jen se v marketingových centrech někdo rozhodl nějaký ten směr pojmenovat určitým způsobem. Nenechejme se jimi zmást. ;)

Pokud znáte jiné další *sexuály, napište o nic klidně do komentářů.

Nový foťák a nová webová galerie

Před pár dny jsem se rozhodl, že si konečně koupím digitální fotoaparát. Ten v mobilu mi kvalitou nestačí, v podstatě nic neumí, jen fotit zašuměné 2Mpix fotky, které se hodí tak možná sem na blog. Rozhodl jsem se pro nějaký kompakt, nepotřebuju zrcadlovku, zas takový blázen do focení nejsem, a to do 5000 Kč. Po delším vybírání (elektroniku prostě vždycky vybírám "na míru") jsem se rozhodl pro Canon IXUS 85 SI. Procházel jsem obchody a hledal, kde jej mají nejlevnější. V Datartu jsem však objevil jiný, lepší a prý poslední kus, tak jsem šáhl po něm. Je to Olympus FE-5010, barva magenta (tu bych bral klidně jinou, ale mně na vzhledu zas tak moc nesejde).

Doma jsem hned samozřejmě otestoval, nafotil některé pavouky a začal jsem přemýšlet, kam s těma fotkama. Z internetových fotoalb jsem si vybral Picasa od Google, jenže tam mě trápilo to omezení na max 1GB fotek.

Rozhodl jsem se proto, že rozjedu na svém domácím webserveru svou vlastní webovou galerii. Následovala instalace a konfigurace MySQL, PHP, lighttpd, vše se zdárně podařilo, nasadil jsem webovou galerii Zenphoto a začal tam ládovat fotky. Jsem celkem spokojenej s výsledkem.

Takže ode dneška bude většina mých zajímavých fotek zde: http://kobylnice.net:22001/~m1c4a1/galerie/.