DVD mechanika přes udev v Gentoo

Nedávno jsem si po delší době strčil do DVD mechaniky placku a zjistil jsem, že mi nefunguje načítání. Ani dmesg nic nevypsal. Začal jsem pátrat po netu a udělal několik úprav, které sem sepíšu, aby případní budoucí hledající byli ušetřeni toho trápení.

Ano, v Gentoo občas něco nefunguje automaticky. I taková trivialita jako je obyčejná DVD mechanika. Gentoo totiž přešlo na udev a s ním je třeba upravit několik konfiguráků. Nejen klávesnici (když už jsem to naťuknul, tak diff souboru /etc/X11/xorg.conf, který je třeba upravit, je zde), ale i zařízení, která jsou připojena na PATA sběrnici. V mém případě to byla právě DVD mechanika. Systém včetně konfigurace jádra mám už snad 8 let, takže obsahuje některé věci, které by v moderní instalaci už asi dávno nebyly. A jednou za čas to dojde do bodu, kdy tyto obsolete věci najdu i já, jako v případě nefunkční DVD mechaniky.

V prvé řadě doporučuji postupovat podle návodu NeddySeagoon's Rough Guide to libata Migration, který jsem objevil při řešení chyby. Je tam popsán způsob, jak přejít na libata. V prvé řadě je třeba v konfiguraci jádra odstranit volbu "ATA/ATAPI/MFM/RLL support (DEPRECATED)" a přesunout podporu DVD mechaniky do "SCSI device support". Dále je třeba upravit i "Serial ATA and Parallel ATA drivers". Tady už se trochu odlišuji od výše uvedeného návodu, proto přikládám screenshot, jak vypadá konfigurace u mě:

Konfigurace (nejen) pro Serial ATA drivery

Důležité je (v mém případě, kdy mám v notebooku i normální SATA disk) ponechat volbu AHCI SATA support a Intel ESB, ICH, PIIX3, PIIX4 PATA/SATA support, jinak dopadnete nějak takto.

Po této změně následoval restart počítače. V systému se mi vytvořilo zařízení /dev/sr0 (dříve jsem tam měl /dev/hda) a symbolický odkaz /dev/scd0. Mnoho aplikací však hledá něco jako /dev/cdrom nebo /dev/dvd; pokud se vám tyto symlinky nevytvořily, budete muset zřejmě upravit soubor /etc/udev/rules.d/70-persistent-cd.rules. Takto vypadá můj:

# DVD-RAM_UJ-850 (pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0)
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="cdrom", ENV{GENERATED}="1"
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="cdrw", ENV{GENERATED}="1"
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="dvd", ENV{GENERATED}="1"
SUBSYSTEM=="block", ENV{ID_CDROM}=="?*", ENV{ID_PATH}=="pci-0000:00:1f.1-scsi-0:0:0:0", SYMLINK+="dvdrw", ENV{GENERATED}="1"

Každý řádek vytvoří symlink na zařízení dané DVD mechaniky - /dev/cdrom, /dev/cdrw, /dev/dvd, /dev/dvdrw. Podle toho budete možná muset ještě upravit /etc/fstab.

To by bylo vše, každopádně doufám, že se s podobnými hříčkami moc nesetkáte. :-)

Malá vánoční genocida (kaprů)

Blíží se Štědrý den a opět jako každý rok se na náměstích objevují kádě s kapry. Prodavač vám kapra vyloví, zabije, vykuchá i naporcuje. Dalo by se říct, že je to už taková klasika. A stejně jako každý rok se objeví spousta akcí, upozorňujících na to, že kapr také cítí bolest, že je to kruté, že zemře tolik ryb jen kvůli nějakému dni a podobně.

Mně tady ty reakce přijdou přehnané. Mám rád přírodu a zvířata, ale nejsem vegetarián. Nebudu teď řešit to, zda je to dobře nebo špatně; podle mě je to normální způsob lidské obživy, kterým si lidé zabezpečují přežití už statisíce let. Neberu však vegetariánům jejich názor, stejně jako neberu názor věřícím. Sám ale myslím, že maso na stůl patří a člověk ho jíst musí.

Vraťme se k naší kapří genocidě. Ano, na Štědrý den zemřou tisíce a tisíce kaprů, náměstí je špinavé od krve. Ale dámy a pánové, tak to v přírodě chodí. Pokud byste si nedali toho kapra, dali byste si kuře. Nebo svíčkovou. Nebo chleba se salámem. Nebo vepřový řízek. Tak jako tak by kvůli tomu jídlu, které všichni potřebujeme, zemřelo zvíře. Člověk je v potravinovém řetězci nahoře a tak prostě má to zvíře smůlu, že skončí u někoho žaludku. Na Štědrý den zemře mnoho kaprů, zasytí člověka a ten pak nemá potřebu zabíjet zvíře jiné. Takže na Štědrý den neumře kuřátko, prasátko ani kravička, kapr je svou smrtí zachránil. Za pár dnů se vše vrátí do normálu a bude opět prováděna genocida kuřat, jenže to už lidé tak nějak nevnímají, protože ta nejsou zabíjena veřejně, ale v přítmí továrních hal.

Takže vážení aktivisté, zamyslete se, jestli to má smysl. Ano, můžete se snažit přesvědčit ostatní, aby omezili jezení masa třeba na jednou týdně nebo bojkotovali fastfoody, které chovají zvířata v krutých podmínkách. Ale tím, že přesvědčíte někoho, aby nebral kapra, tak ten člověk si dá ke štědrovečernímu bramborovýmu salátu řízek a umřela kvůli vám kráva. Toť vše, co jsem měl na srdci.

Děkuji, že odcházíte

Českou republikou teď celkem hýbe kauza odchodu lékařů z nemocnic. Podle posledních údajů podalo výpověď přes 3500 lékařů.

Já lékařům fandím. Zaslouží si vysoké platy a lepší podmínky. Když čtu diskuze u zpráv, občas mám sto chutí ty lidi proplesknout. Vůbec netuší, o čem mluví. Zkusím se tady shrnout to, jak to vidím já a proč je dobré, aby měl lékař vysoký plat.

Lékař je jedno z nejdůležitějších povolání, ne-li zcela nejdůležitější. Zdraví máme jen jedno a to si uvědomíme často až tehdy, když s ním máme nějaký problém. A co občas lékaři dovedou, je k neuvěření. Když člověk čte, jak dokázali vrátit slepému člověku zrak, přišít utrženou ruku, rozdělit siamská dvojčata nebo jak díky lékařské péči vymizely nemoci, které byly před stovkou let smrtelné, musí jejich práci pochválit. Denně používáme věci, které stály léta vývoje a pokusů, a bereme je už jako samozřejmost.

Jejich práce se nedá ničím nahradit. Bez počítačů bude vše pomalejší a svět bude jiný, ale budeme žít. Když ubude prodavačů, budou větší fronty, ale prodávat se bude dále a nikoho to na životě neohrozí. Nebudou silničáři, budou se dělat kolony na pár sjízdných silnicích, budou finanční ztráty, mnohé podniky zkrachují, ale člověka to přímo nezabije.

Práce lékaře je namáhavá. Nejde jen o to, že dělají měsíčně obrovské přesčasy a jedou v podstatě ve 100% zápřahu (ne jak kancelářské krysy, co si chodí na hodinku na kafíčku, hodinku na cigárko a po 6 hodinách jdou domů, protože vyplnily těch pár lejster), ale i o velkou zodpovědnost. I lékař je ale člověk a může udělat chybu, kvůli které se nemusí podařit nějaký zákrok. To je pro lékaře stresující. Sice bývá proti takovým chybám pojištěný, ale stresu se nezbaví. Vědomí, že říznutí o kousíček vedle z nich může udělat "vraha", není nic příjemného.

Za co jsou tak moc placeni vrcholoví manažeři? Určitě ne za to, že sedí na zadku na meetincích, občas něco podepíšou a odprezentují. Mají podpisovou odpovědnost. Když se něco pokazí, jde to na jejich hřbet. Ale přiznejme si, že v dnešní době se z toho takový manažer dokáže vykroutit. Platy těchto manažerů se pohybují vysoko nad průměrem, často nad hranicí 100 tisíc měsíčně. Jejich odpovědnost je ale dle mého názoru nižší než odpovědnost lékaře, který řeší způsob operace, na které závisí pacientův život.

A proč má lékař za něco takového jen 40-50 tisíc měsíčně, když manažer má 2-4x tolik? Proč má začínající lékař menší plat než prodavač? Lékaři si rozhodně zaslouží větší částku.

Výše platu ukazuje míru nahraditelnosti. Čím je zaměstnanec snadněji nahraditelný, tím nižší má plat. A kdo může být nenahraditelnější více než lékaři? Asi málokdo. Možná je to smutné, ale prodavače může dělat i člověk, co vychodil základku; nechceš dělat za 10 tisíc hrubého? Tak jdi pryč, máme tady řadu lidí, co za tu cenu dělat budou (samozřejmě hranice nějaké minimální mzdy je také důležitá, ale to je na úplně jinou úvahu; nejsem v tomto asociál, aby to tak nevyznělo).

Aplikujme si to na lékaře. Nechceš dělat za 20 tisíc hrubého? Tak jdi... počkat, ale my ho nemáme kým nahradit! Vlastně ano, můžeme sem nabrat lékaře z východu... ale v Česku je teď taková anticizácká nálada, že by lidi brblali i na toto. Nehledě na fakt, že česká lékařská věda patří ke světové špičce; budete se chtít léčit od nějakého přeškoleného řezníka z Rumunska?

Spousta lidí krátkozrace odsekává, ať si jdou, ale ať zaplatí školné. Ano, školné lékaře je asi nejdražší ze všech vysokoškolských studií (něco kolem 200000 ročně jsem někde četl), ale to by lékař za pár let vrátil na daních. Pokud by vydělával 100000 měsíčně, tak o to dřív. A zajímalo by mě, jestli ty uřvané diskutéry napadlo, že i oni studovali zadarmo z daní; sice jen základní školu, ale ta se taky počítá. A popravdě, pokud by mi měl nějaký lékař svým zákrokem zachránit život, tak mu celé jeho studium zaplatím sám, i kdybych mu to měl splácet celý život. Ti diskutéři, kteří by nechtěli lékařům dát ani korunu, ať se léčí doma sami z nějakých knížek babky kořenářky.

Že jsou lékaři důležití, lze vidět i na současné situaci. Chce jich odejít "jen" nějakých 3500 (s tím, že si mnoho z nich založí vlastní ordinace, neznamená to, že půjdou do zahraničí) a už se diskutuje o tom, že to bude pro ČR mimořádný stav podobně jako povodně. Když stávkovali nedávno úředníci (to jsou ti nahraditelní, viz výše), tak se té trapné demonstraci všichni zasmáli a to jich bylo řádově o dost víc.

Někteří to nazývají vydíráním. Svým způsobem to vydírání je, ale jak jinak chcete v této zemi dosáhnout na zlepšení situace? Obyčejná demonstrace s máváním transparentů k ničemu nepovede, vláda a stát musí poznat, že bez demonstrujících se bude dařit hůř. Což v případě lékařů platí. Vzpomínám si na pár lidí, co se zhruba v půlce roku smáli, že jich odejde jen pár a bude to jen takový bububu, co vyšumí do prázdna. A ejhle, už se to začíná řešit jako kritická situace.

Nejde jen o platy samozřejmě, ale celkově o podmínky ve zdravotnictví (viz http://www.dekujeme-odchazime.cz/13_duvodu_exodu). Lékaři si určitě lepší podmínky zaslouží, kdo říká, že ne, nechť se léčí a operuje doma sám. Já jsem pro, aby měl lékař plat vysoký, několikanásobně vyšší, než je průměrný plat. Tím se do lékařství pohrne více lidí, bude více lékařů, kteří budou stíhat léčit (a pečlivě), budou si svých pacientů i více vážit a to se pak odrazí i ve spokojenosti obyvatel.

Takže lékaři - vydržte a neustupujte. Neříkám přímo odejděte, spíš bych apeloval na vládu, ať přehodnotí svá stanoviska a udělá podmínky takové, abyste odcházet nemuseli. Fandím vám.

Pekelné zážitky s Internet Explorerem

Čas od času se mi stane, že musím použít operační systém Windows. Když už v tomto systému jsem, k přístupu na Internet používám prohlížeč Internet Explorer. Ptáte se proč? Je to z důvodu, abych byl v obraze, co ten prohlížeč umí a dokázal ho srovnat s ostatními. V Linuxu běžně používám Firefox, případně Chrome/Chromium. A musím říct, že v porovnání s těmito prohlížeči je Internet Explorer peklo. Rozhodl jsem se sepsat body, které mi na IE celkem vadí, přijdou mi podivné a neintuitivní.

Používám Internet Explorer 8, což je současná stabilní verze prohlížeče.

Takže, co mi vadí?

Pomalost -- oproti Firefoxu či Chrome je prohlížeč strašně utahaný. Odezva GUI mi přijde o něco pomalejší, jsou to jen milisekundy, ale i to stačí, aby to člověka začalo po nějaké době štvát. Ani nemluvím o Flashi, který dokáže zatopit počítačem; čekal bych, že když už je to dělané primárně pro Windows a IE, že to zde bude rychlejší. Nevím, zda to svádět jen na Flash, takhle mi to nebrzdí žádný jiný prohlížeč.

Otevření nové záložky trvá také zbytečně dlouho, to je věc, která musí být hned, ne půl vteřiny. Ctrl+T Alt+D a píšu adresu, nehodlám čekat. Nebo klikání prostředním tlačítkem (kolečkem) na odkaz - měl by se otevřít v novém okně. Někdy je zpoždění takové, že klikám znova a pak se mi najednou objeví záložky tři. A někdy se mi to i tak otevře ve stejném okně. :-P Případně kliknu na odkaz a než se stránka vykreslí, nemůžu ani přepnout na jiné záložky. Vykreslování stránky mi přijde, jakoby fungovalo následovně: nejprve něco načítám, uvnitř zpracovávám a pak zobrazím. To zobrazení na konci je celkem rychlé, ale to načítání + zpracovávání předtím, kdy se uživateli zdá, že se nic neděje, to je nepříjemné.

Nedodržování standardů -- Microsoft byl vždy pověstný tím, že na standardy kašlal a šel si podle svého. Stačí se podívat na Internet Explorer 6, který se rozšířil s Windows XP a na který programátoři webových stránek dost nadávali a nadávají. Museli vyrábět různé hacky a obezličky, aby v něm něco rozchodili. Bohužel tyto hacky nebyly funkční v dalších verzích IE, kdy Microsoft začal dohánět ostatní prohlížeče v jakémsi takémsi dodržování webových standardů a to způsobuje programátorům problémy dodnes, jejich webové aplikace nejsou přenositelné na nové prohlížeče a starým vyprchává podpora ze strany Microsoftu.

IE8 přicházel s tím, že by se to mělo změnit k lepšímu. Ale není tomu tak. Spousta stránek se mi zobrazuje rozbitých, špatně vykreslených a polofunkčních. Příklad za všechny: Facebook - neumí pořádně zpracovávat vložené odkazy do políčka "What's on your mind", v ostatních prohlížečích se vložený odkaz hned zpracuje, v IE musím kliknout na tu ikonku pro vložení odkazu a stisknout Attach. Někdy se to povede vložit i bez tohoto, ale je to otravné.

Další věc je podpora standardů HTML5. Respektive nepodpora. Sice udělal IE velký krok v před oproti verzi 7, ale i tak stále dost věcí chybí. Argumentem vývojářů bývá, že HTML5 stejně nemá hotovou specifikaci (ta bude až tak kolem roku 2020), ale to mi přijde jako směšný argument. Za prvé, standardy jsou tvořeny tím, co vyžadují uživatelé a uživatelé musí mít možnost si to někde vyzkoušet. Za druhé, čekat od r. 1999, kdy byla vydána specifikace HTML4, nějakých 21 let do specifikace HTML5 bez jakéhokoliv vývoje, toho je schopný opravdu jen Microsoft (a proto díky bohu za konkurenci, díky které MS svým pomalým zadkem vůbec hejbe, jinak bychom tu měli ještě IE5). Za třetí, některé věci ve finální podobě budou tak jako tak, jen se trochu změní jejich forma. Za čtvrté, ze dne na den nikdo na HTML5 nepřejde, vývojáři potřebují mít na čem vývoj zkoušet. Za páté, v dnešní době už se některé fičury HTML5 tak zapsaly do podvědomí lidí, že web bez nich by působil jako z pravěku.

Internet Explorer má momentálně v ACID3 testu jen 20 bodů ze 100, což je nejméně ze všech prohlížečů.

A další drobnosti a nezařaditelné chybky:

• proč nemůžu nikde najít Google Addon pro vyhledávání v Internet Exploreru?
• občas se mi stává, že se při scrollování obraz úplně rozmaže a musím skočit úplně nahoru v obrazovce a scrollovat znova
• stahování souborů je uděláno tak nešikovně, pro 10 stahovaných souborů mám 10 okýnek
• málo doplňků a potřeba restartovat po instalaci doplňku (to sice musí Firefox taky, ale ve verzi 4, co vyjde cobydup, už by to být nemělo)
• neintuitivní nastavení vlastností prohlížeče (pokročilé nastavování na jedné hromadě s nastavením, které může využít i běžný uživatel)
• ... (ono toho bude víc, budu postupně doplňovat :-)

A klady?

Abych jen nehanil, IE8 je určitě pokrok dopředu oproti předchozím verzím. Přijde mi stabilnější a i když má chyby, tak přece jen ty stránky nějak zobrazuje. Vykreslování písma vypadá také dobře, i když např. u ajaxových stránek ala Facebook nebo Twitter se občas setkám s tím, že nově vložený text je nevyhlazený a zubatý, po refreshi už je to v pořádku. Celkem slibně vypadá přicházející verze IE9, která by krom velké podpory webových standardů měla přinést i hardwarovou akceleraci, čímž ostatním prohlížečům dost uteče. Ale už jsem také četl pár názorů na betaverzi, že to třeba s tou podporou standardů není tak slavné, že nebude pořádně podporovat SVG se ví už teď.

Uvidíme. Momentálně je pro mě Internet Explorer jeden z nejhůře používatelných prohlížečů (když odmyslím experimenty nebo specializované prohlížeče jako Konqueror, links, lynx atd.) Pravda, je to hodně o zvyku, ale i tak jsou prostě stránky, které i zvyklý uživatel musí vidět.

009-1

Mám rád anime seriály, ale ne ledajaké. Nejvíce mě baví anime ponuré, jako třeba Blood+, Elfen Lied nebo TOKKO, ale také tzv. spy-fi, špionážní scifi, mezi které patří asi nejznámější Ghost in the Shell nebo Appleseed. Ke spy-fi lze zařadit i 12-dílný seriál, který jsem viděl v současné době -- 009-1.

009-1 je kód agentky Mylene Hoffman, organizace Zero Zero, což je výzvědná služba Západního Bloku. Západní a Východní Blok stojí proti sobě, každý se svou ideologií a se svými špióny. Série obsahuje 12 dílů (respektive 13, 9. díl jsem našel ve dvou verzích), které jsou na sobě v podstatě nezávislé, ale objevují se v nich střípky, které dostanou smysl až v posledních dílech.

009-1 ukazuje pochmurný život agentky, pro niž je zabíjení každodenním chlebem. Občas se vyloupne na povrch její ženská stránka a musí navíc bojovat se svými emocemi, které se s životem agenta a zabijáka celkem odlišují.

Na své si přijdou i pánové, film je prošpikován fetišistickými záběry na Mylenino tělo a hlavně její bujné poprsí, které se občas stává vražednou zbraní a to doslova - má v nich zabudované malé kulomety. :-)

Série se mi celkem líbila, někdy byl děj až mrazivý a opravdu depresivní... tak, jak to mám od tohoto žánru rád.

OpenIndiana -- hrátky se systémem

Dne 14. září 2010 byla vydána další větev operačního systému OpenSolaris, jehož vývoj Oracle ukončil (ať se za to smaží v křemíkovém pekle), zvaná OpenIndiana. Pro úplně neznalé: jde o Unixový operační systém (má tedy k původním Unixům blíž než rozšířenější Linux), který má být binárně kompatibilní s komerčním Solarisem.

Rozhodl jsem se tento systém vyzkoušet a používat jej jako normální desktopový systém (sice přes VirtualBox, ale na fullscreen :-) Protože tolik do vnitřností a fungování OpenIndiany nevidím, budou následující připomínky brané spíše z pohledu uživatelského. Dodávám, že projekt je teprve v rané fázi vývoje a spousta věcí tam proto nefunguje.

Instalace

Instalace byla vcelku bezproblémová, stáhl jsem ISO a zavedl ho ve Virtualboxu. Jediný zádrhel byla neuvěřitelná pomalost instalačního procesu. Mohlo to trvat dobré 3-4 hodiny, procesor byl vytížen na maximum. Naštěstí po restartu a standardním náběhu systému už se OpenIndiana chovala bezproblémově a relativně svižně i na virtuálním PC.

Instalace si vezme tak 3,5 GB místa na disku.

Instalace OpenIndiany

Desktopové prostředí

OpenIndiana využívá klasické Gnome v aktuální verzi 2.30. Běžný uživatel tak na první pohled nepozná žádný rozdíl oproti Linuxu. Což považuji za plus -- uživatel by se neměl zajímat o vnitřek systému, aby byl schopen systém používat.

Co se rychlosti týče, byl systém o něco pomalejší, ale to připisuji tomu, že jsem to testoval ve Virtualboxu (2 jádra 2GHz, 1,7GB RAM). Při běžné práci se zatížení CPU pohybovalo kolem 30-40%. Problém se vyskytoval také s přehráváním zvuku a hudby, tam to občas trhalo, ale to opět připisuji virtuálnímu prostředí.

Když už jsem naťuknul multimédia, musím se zmínit o jedné vadě na kráse, která mi celkem vadí. Týká se licenčních poplatků za použití různých kodeků. Zde se ukazuje výhoda svobodného kodeku Ogg Vorbis, který to přehrálo bez problémů. Pro MP3 se dá stáhnout volná verze kodeku. Ale pokud jsem chtěl přehrát nějaké video ve formátu MPEG4, vyskočila na mě nabídka pro nákup kodeků. Pro představu Complete Set of Playback Plugins" je za 28€, samotný MPEG4 Part 2 dekodér za 7€. Snad bude v budoucnu dekodér portován i na OpenIndiana.

Kodeky nejsou vždy zadarmo

Systém byl původně zamýšlen jako serverová distribuce, tak se mu absence podpory multimédií dá odpustit, ale do budoucna to bude určitě potřeba. Na IRC jsem se bavil s vývojáři a nějaká implementace kodeků již existuje, tak uvidíme. Jinak přehrávání HD filmu proběhlo naprosto bez problémů a bez trhání.

Přehrávání 720p OGV videa bez problémů.

Co se kancelářského balíčku týče, stáhl jsem si OpenOffice 3.2.1 a fungují bez problémů; koneckonců vycházejí ze StarOffice, které byly původně právě na Solarisu.

OpenOffice na OpenIndiana

Zapojení flash disku bylo bez problémů, stejně jako připojení sdíleného disku přes VirtualBox (kdyby někoho zajímalo: sudo mount -F vboxfs dokumenty /home/michal/gentoo/ , dokumenty jsou název sdílené složky a /home/michal/gentoo je cesta, kam ji chcete připojit).

Balíčkovací systém

Balíčkovací systém je intuitivní, vyhledávání a instalace programů bezproblémová. Grafická nadstavba využívá klasický Solarisový balíčkovací systém a jeho příkazy pkgadd, pkginfo, pkgrm apod. najdete i zde. 

V současnosti může někomu vadit celkem pomalý vývoj balíčků, ale lidí, co se věnují aktivně projektu, je celkem málo, kolem dvacítky. Nicméně to neznamená, že se za projektem nic neděje. Jen krátký pobyt na IRC kanálu #openindiana@Freenode mi ukázal, že se neustále něco řeší. Momentálně například přehození OpenIndiany na projekt Illumos.

Internet

Asi základní činnost na počítači v dnešní době, surfování po Internetu, je bez problémů. OpenIndiana obsahuje prohlížeč Firefox v aktuální verzi 3.6.8. Důkazem, že v něm jde normálně fungovat, budiž tento blogpost, který byl komplet napsán ve Firefoxu a OpenIndianě včetně nasnímání obrázků. V repozitáři balíčků chyběl dnes celkem podstatný plugin pro Flash, ale ten jsem stáhl, rozbalil, zkopíroval soubor libflashplayer.so do adresáře ~/.mozilla/plugins/ a vše jede bez problémů včetně videí.

Na kecání obsahuje systém program Pidgin, na emaily Thunderbird. Se světem zůstanete ve spojení. :-)

Operační systém OpenIndiana doporučuji všem, co se nebojí vyzkoušet něco nového. Pro běžného uživatele, co surfuje, prohlíží si fotky a pouští hudbu a videa, tento OS všechno splňuje. Samozřejmě až na problémy s kodeky, které ale podle mne budou brzy vyřešeny. Projekt je teprve v plenkách, tak je třeba mu dát šanci a počkat si. Osobně se v něm budu vrtat dál a doufám, že se naučím i něco víc o tom, jak funguje Solaris uvnitř.