iPad - další hračka pro masy

Firma Apple je svými výrobky známá celosvětově. U nás v ČR se o ní začalo mezi laickou veřejností více mluvit až s příchodem telefonu iPhone. Doménou Applu ale byly jejich počítače, celkem precizní práce, vyladěný hardware a software (hlavně operační systém Mac OS (X))mu psaný na míru.

V USA jsou tyto počítače používány celkem běžně, u nás tomu tak není. Důvodem je krom vysoké ceny (platíte za značku) i fakt, že jde o Unixový stroj a lidé se čehokoliv jiného než Windows bojí.

Apple však nechrlí novinky jako na běžícím pásu, většinou si vše tutlá pro sebe a jednou za čas uvede nějakou novinku světu. Proto bývají pokaždé před uvedením takové novinky média plná senzacechtivých zákulisních informací a uživateli je výrobek vychvalován do nebes dříve, než se objeví na veřejnosti.

Podobné očekávání přinesla i letošní konference v San Francisku, kde Steve Jobs, zakladatel Applu, uvedl iPad.

Prezentace byla celkem líbivá, ale to by nebyl Apple, aby si svůj výrobek nevychválil. Nebudu se moc rozepisovat o oficiálních informacích, to lze zjistit například zde. Na iPad se ale dívám kriticky. Proč?

Když to řeknu ve zkratce: je to jen iPod Touch ve větším měřítku. Téměř nic nového to nepřináší. V podstatě vše, co člověk zvládne na notebooku nebo netbooku, zvládne i na iPadu, a to mnohem více. Dotekové obrazovky notebooků existují již nějakou dobu, existují dokonce notebooky jako Lenovo Thinkpad X61 Tablet, které lze používat jako tablety. Případně se podívejte na toto či toto. Jak dostanete do iPadu obsah? Nehrozí, že byste si došli s flash diskem s fotkama, zastrčili ho do iPadu a prohlíželi. iPad nemá ani USB port (ethernetový kabel se do toho zřejmě také nevešel)! Jedinou možností je proprietární iTunes (který se Apple uráčil udělat krom Mac OS X ještě na Windows, toť vše, Linuxáci mají smůlu). Podobně si do iPadu nenahrajete jinak žádný film nebo hudbu. O psaní na klávesnici na takové ploše určitě ještě něco napíšou uživatelé, kteří si to první odzkouší, ale troufnu si říct, že to žádná sláva nebude - prsty potřebují cítit nějaký odpor při doteku, na plochém skle se nedá psát pořádně bez dívání na klávesnici.

Dále mi tam chybí webkamera, což by u takového zařízení mohlo být velmi užitečné například pro nadcházející trend augmented reality, tedy možnosti spojení skutečné reality s informacemi z Internetu. I když takovou desku si lidé ven brát nebudou... bude to spíše na domácí použití. Proč ale doma nesednout k počítači nebo laptopu?
Další věc - chybějící multitasking. Pro neznalé: jde o schopnost operačního systému, který umožňuje běh více aplikací zaráz. Můžete mít např. více okýnek s různými programy a mezi nimi přepínáte. iPad (stejně jako iPod a iPhone) multitasking neumí. Takže i při tak velké ploše neexistuje, že by vám někde v pozadí běžel IM prográmek na kecání s kamarády, mezitím jste si prohlíželi internet a bokem vám běžel film (plocha by na to byla). Prostě můžete dělat jen jedno. (Pro rýpaly: vím, že iPhone/iPad multitasking v jádře podporuje, je to Unix, ale Apple cíleně zabraňuje tomu, aby to uživatelé mohli využívat, takže jakoby tam nebyl)

Zkrátka a dobře, iPad je jen o něco větší iPod. Možná i proto ty názvy od sebe nejsou tak odlišné. Nejde tedy o nic převratného, o žádný zázrak techniky. Avšak Apple umí jinou věc: umí okouzlit běžné uživatele svým brilantním marketingem, virálem své značky a prodat věci, které nejsou technologicky nijak dokonalé, ale jsou líbivé a lidé se cítí být in. :-) Ne nadarmo se uživatelům Mac říká mezi ajťáky "ovce". Ortodoxní uživatelé budou nadále do krve obhajovat výrobky své milované firmy Apple a nepřipustí fakt, že by se tato firma mohla někdy seknout a uvést věc, která je prostě jen zajímavá.

Nicméně Apple jako trendmaker určitě způsobí to, že podobných kopií iPadu se začnou vyrábět hromady jak na běžícím pásu. Které toho sice budou umět víc, ale "nebude to Apple". :-) Nemyslete si však, že Apple je první - něco takového existovalo již dřív, před 10 lety tu byl SONICblue ProGear, který uměl zhruba to samé, v některých oblastech i více, jen si toho prostě nevšimly ovce.

Snad příště uvede Apple opravdu něco revolučního.

Suma sumárum 2009

Blíží se konec roku 2009, tak je čas si trochu zabilancovat a podívat se, co se povedlo a nepovedlo.

Na začátku roku jsem měl zkouškové, které se neneslo ve veselém duchu. Krom toho, že mě opustila motivace dělat školu kvůli vědomostem, tak se mi ještě i podařilo onemocnět a nemoc se podepsala na mé účasti na zkouškách. Zkrátka a dobře, 2 předměty mi kvůli tomu přešly do dalšího roku.

Dále jsem pracoval jako živnostník-programátor. Musím uznat, že práce na živnosťák není nic pro mě. Má to jedinou výhodu - práci doma. Ale nejsem workoholik, práce mě nebavila tak, jak bych si představoval (webové služby v C# .NET, to opravdu není můj šálek kávy), takže jsem v březnu podal poslední faktury a skončil s tím. Dalším důvodem, proč jsem přerušil práci, bylo to, že v letním semestru jsem měl pořádný nával předmětů a práci bych u toho nestíhal.

Letní semestr proběhl tedy celkem v pohodě, až na předmět Simulace a modelování, kde se mi vůbec nepovedl projekt (respektive myslel jsem, že je OK, ale opravujícímu se něco nezdálo) a dostal jsem za něj mizerný počet bodů, který se mi na závěrečné zkoušce nepodařilo dohnat. Naštěstí mi to až tak moc nevadilo, protože kvůli zimnímu semestru jsem stejně nucen školu o rok prodloužit.

Někdy začátkem června jsem začal hledat práci. Oproti loňsku jsem si všiml, že krize zapůsobila i na obor IT: zatímco loni jsem chodil na 2-3 pohovorech denně, letos jsem byl jen na 3 pohovorech dohromady.

Práce mi naštěstí vyšla, ani jsem to neočekával, trvalo jim delší dobu, než to všechno vyhodnotili, mně pomalu docházely finanční zásoby. Od srpna jsem tedy programátor ve firmě ANF DATA, dceřinné společnosti firmy Siemens, a programuju jako normální zaměstnanec v jednom kanclu v Brno Businness Parku v super kolektivu (mezi lidma je to lepší, než být furt zavřenej doma), typ práce mě baví (C++, Unix, sítě), plat je taky fajn... doufám, že tam vydržím co nejdéle. Prošel jsem zkušební dobou, tak snad to se mnou tak špatné není. :-)

O prázdninách jsem byl po 3 letech na mé milované dovolené v Biskupicích, kam jsem dřív rok co rok jezdíval. A bylo to skvělý, jedna z nej dovolených, co jsem zažil. Potkal jsem bandu nových lidí, celý týden sranda, sport, bazén... vůbec se mi odtamtud nechtělo a stýská se mi po tom ještě teď. :-) Ale co už, další rok jsem tam zas!

Také jsem nastoupil do (doufám!!!) posledního ročníku na FIT VUT. V zimě jsem měl jen 2 předměty, v létě budu mít 1 (+ diplomka a státnice), tak to zatím zvládám i s tou prací na plný úvazek. Už to fakt chci dodělat. Navíc už mi je 26 a tak musím platit školu, vychází to na něco přes 8 tisíc korun za semestr.

Od bráchy jsem dostal k narozeninám + Vánocům jeho starou Škodu Favorit 135. Konečně jsem začal řídit častěji než jednou za 1-2 měsíce půjčeným dědovým autem a hlavně mi to šetří dost času. Už jsem do něj sice vrazil asi 3000 Kč na různý opravy, ale jsem za to auto rád.

To by byl ve zkratce můj rok 2009. Až tak moc se toho asi nestalo, ale když už, tak to byly celkem zásadní věci. Příští rok mě čekají asi taky dost zásadní věci, hlavně co se školy týče. Tak uvidíme, jak se to vyvrbí.

Proč už tak málo bloguju?

Ti, kteří můj blog čtete delší dobu, a nebo pokud nahlédnete do historie mého blogování, tak víte, že nepíšu tak jako dřív. Počet blogpostů za jeden měsíc se dá spočítat na prstech jedné ruky, dříve jsem měl 10-15 blogpostů měsíčně. Čím to je?

Tipuji, že tento trend není jen můj případ, ale obecně se počet blogpostů snižuje kvůli nárůstu speciálních serverů, sociálních sítí a hlavně kvůli mikroblogování. I já začal tyto servery používat. Nejvíce na ten úbytek má podle mě vliv Twitter (profil mám na http://twitter.com/m1c4a1), případně další podobné (u mě ještě Identi.ca: http://identi.ca/michal). Sem píši krátké texty, názory, postřehy, odkazy, které mě zaujaly. Obdobně odkazy se zajímavými stránkami ukládám na Delicious: http://delicious.com/m1c4a1. Dříve bych o nich napsal sem do blogu a ještě to obšírně rozebral. Dnes to rozeberu na Twitteru, případně na Facebooku, kam si přeposílám statusy z Twitteru. Facebook je další takový žrout blogů. Napíšete myšlenku, zveřejníte ji a lidé vám na to reagují. Na blogu vám tolik lidí nereaguje (aspoň ne v mém případě, návštěvnost mám pod 100 návštěv měsíčně, o komentářích nemluvím). Je to tam prostě víc cílené.

Blog se v mém případě zřejmě bude ubírat spíš praktičtějším směrem - nějaké ty IT postřehy, vlastní poznatky atd. Jednorázové úvahy typu "wow, vymysleli novou technologii" si nechám na Twitter, Identi.ca nebo Facebook.

40000 naposlouchaných tracků

Po delší době se počet tracků, které jsem nascrobbloval na last.fm, zvedl na další kulatou cifru 40000, a to od 3. června 2006. Last.fm mělo svoje období, kdy se rozhodlo pro většinu zemí svou službu zpoplatnit, proto jsem nějaký čas poslouchal to něco málo mp3, co mám na disku, ale brzo mě to omrzelo a ty $3 měsíčně obětuju, zas tak strašný to není.

Naposledy jsem sumarizoval u 20000 tracků před rokem, tak se podívejme, co se u mě za tu dobu změnilo.

Nejoblíbenější umělec/skupina

1. Massive Attack
2. Aphex Twin
3. Kraftwerk
4. Ry Cooder
5. Enigma
6. Neu!
7. Deutsch Nepal
8. Daft Punk
9. Death in June
10. Cosmic Gate

Jak vidno, dlouho se držící Aphex Twin byl nahrazen Massive Attackem. Do popředí se dostal Ry Cooder - jeho kytarový bluesový hity jsem si zamiloval. Obecně teď poslouchám kytarový věci víc než elektroniku. Techno, IDM a spol. mám rád také pořád, ale mezi nejoblíbenější tracky patří většinou právě tracky, které jsou neelektronické. Elektronika je líbivá, ale často na jedno brdo.

Nejoblíbenější track:

1. Billy Joel - Piano Man
2. Ry Cooder - Cancion Mixteca
3. Argema - Tohle je ráj
4. Joe Tex - The Love You Save (May Be Your Own)
5. Massive Attack - Angel
6. Tito & Tarantula - After Dark
7. Arpeggiators - Freedom of Expression
8. - 10. Angel Rada -  High Hopes Angel Rada; Massive Attack - Sly, Deutsch Nepal - Auto Gamic Drummers

Jak je vidět, změnilo se toho celkem dost. U prvních 3 songů jsem měl období, kdy jsem je poslouchal pořád dokola, proto se brzo dostaly na špici. Nicméně je za jedny z nejhezčích písniček považuju pořád.

Uvidíme, co přinesou další měsíce poslechu.

Moje nová práce v ANF DATA

Jak už někteří možná víte, na začátku srpna jsem nastoupil do nové práce do firmy ANF DATA, dceřinné pobočky Siemensu. A protože se mě někteří ptají, co tam vlastně dělám, rozhodl jsem se to tu popsat.

Popravdě, zatím po těch 3-4 týdnech nedělám nic. :-) Jen se zaškoluju a zaškoluju a přicházím na to, jak to tam uvnitř všechno vlastně funguje. Ale už vím, čeho se má práce bude týkat.

Ve firmě se budu spolupodílet na vývoji IMS, což je systém, který používají telefonní operátoři k zajišťování telefonních a datových spojů. Každému účastníkovi musí být např. při telefonování zařízeno spojení, musí se řešit kam volá, jak volá, zajistit nějakou dostupnost linky, účtování, ukládání všech těchto informací do databází atd. Hlavním rysem tohoto systému je, že veškerý tok informací bude založen na IP protokolu - vše bude mít nějakou IP adresu a bude se směrovat přes routery. Bude pak možné jít s mobilem, telefonovat někde venku, vstoupíte do místnosti, tam bude lepší wifi signál, tak se telefon přepojí na tuto síť, aniž byste jako volající něco postřehl. Nebude se rozlišovat mezi hlasem a daty, vše bude prostě nějaký datový přenos.

Takhle to možná zní jednoduše, ale celý systém je opravdu obrovský moloch plný různých funkčních bloků, zdrojáky celého IMS čítají milióny řádků. Proto také trávím týdny jen čtením dokumentace, teď už konečně i dokumentace vývojové, pomalu se pouštím do testů jednotlivých modulů. Podle kolegů prý plnohodnotné zaučení může trvat i 5 měsíců. No doufám, že mi to bude trvat kratší dobu.

Každopádně práce mě zaujala, vypadá to pěkně, zajímavě a kolektiv je tam taky fajn. Tak doufám, že se tam udržím i po zkušební době. :-)

Twitter vs Identi.ca

Jak již někteří víte, už nějaký ten pátek používám mikroblogovací službu Twitter. Pro ty, kteří o tom ještě neslyšeli: jde o mikroblogovací službu, kam píšete zprávy do maximální délky 140 znaků; podívejte se na odkaz nahoře, který vede na můj profil. Prostě vaše postřehy, připomínky, aktuální statusy... Na Twitteru je i spousta známých osobností, služba se brzo i přes svou jednoduchost stala celosvětovým fenoménem, na který se obrací i seriózní média (například při novinářské cenzuře v nepokojích v Íránu se přes Twitter o situaci v zemi dovídal celý svět). Na Twitteru můžete najít i "tweety" různých projektů, serverů a dalších subjektů, nemusí jít vždy o konkrétní osoby (i když RSS je pro tyto účely vhodnější).

Po boomu Twitteru se objevily i další mikroblogovací služby, dokonce i české (například mikroblogy.cz). Jednou z nich je i kanadská služba Identi.ca, kterou jsem dnešním dnem začal používat i já. Jaký je rozdíl mezi identi.ca a Twitterem? Především ve filozofii - zdrojové kódy této služby, software Lakoni.ca, jsou volně dostupné a otevřené, můžete si založit svou vlastní mikroblogovací službu. Jakožto dlouholetý příznivce opensource technologií a komunity jsem nemohl tomuto vábení dlouho odolávat, takže jak jsem již psal, profil zde mám i já - http://identi.ca/michal/. Jak vidíte, mám dokonce v názvu účtu i vlastní jméno. :-) Pro používání Identi.ca jsem se rozhodl poté, co jsem 3 dny po DDoS útoku na Twitter stále nemohl odeslat přes Firefox žádný tweet.

Nicméné na Twitter nezavrhávám, budu ho používat dál. Přece jen Twitter má něco, co Identi.ca (zatím) ne - obrovskou sociální síť. Podle twitdir.com má Twitter téměř 5 miliónů uživatelů, Identi.ca "jen" zhruba 75000. Pojem "tweetovat" se šíří podobně jako pojem "googlovat", s tím už asi nic nenaděláme. Identi.ca však má, hlavně kvůli své opensource filozofii, širokou základnu převážně počítačově zaměřených lidí. A vezmu-li v potaz svůj Twitter profil, kde sleduju 8 lidí (z toho 5 jsou jen boti různých serverů) a mě sleduje 9 lidí, všechno vesměs počítačově zaměřené, nebude ten přechod tak bolestivý. Na Identi.ca plánuju psát anglicky a výhradně o IT/programátorských/geekovských věcech, Twitter mi zůstane i na takové to tlachání, co jím a co dělám.

Každopádně jsem na tuto službu zvědav, jak ji budu subjektivně vnímat po několik měsících užívání.