Shrnutí roku 2008

Konec roku se blíží, tak abych si udělal nějaké shrnutí (a napsal více příspěvků za prosinec, než jen jeden :-), sepíšu tu měsíc po měsíci, co mě letos potkalo.

Leden

Zkouškové období. Protože mi hrozilo vyhození kvůli předmětu teoretická informatika, nedělal jsem ten měsíc skoro nic jiného, než že jsem se učil na ni.

Únor

Teoretická informatika nevyšla, následoval vyhazov ze školy v posledním ročníku magisterského studia. Čímž se celkem změnily vyhlídky minimálně na následující rok. Objevil jsem Facebook.

Březen

Nic závažného se ten měsíc nestalo, dával jsem si oddech od školy a od všeho. Překládál jsem knížku Migrating to IPv6.

Duben

Shánění práce, první pohovory. Celkem jsem koukal, jakej je o informatika všude zájem. Nakonec jsem získal práci jako programátor v AVG Technologies, kde jsem se spoludílel na tvorbě Linuxové verze antiviru, programoval jsem v C++.

Květen

První měsíc skutečné práce, jiné než zametání a sečení trávy. :-) V AVG se mi líbí. Navíc mám celkem pravidelný životachod, navštěvuju pravidelně posilku, kickbox, dostávám se do formy. S lidma od kickboxu jsem byl předvádět kickbox na workshopu capoeiry.

Podařilo se mi smazat obsah celého diskového oddílu, nejhorší byla ztráta 200 stran překladu knihy Migrating to IPv6, který jsem dělal celkem dlouho. Neúspěšné pokusy o obnovení, žádné aplikace nedokázaly vytáhnout data ven.

Také jsem byl na Animefestu, několikadennímu maratonu plného anime filmů.

Červen

Arena Cup 2008 - můj první kickboxový turnaj. Zúčastnil jsem se dvou turnajů, v lightcontactu a fullcontactu. Fullcontact jsem prohrál, vyfasoval jsem zkušeného chlapa s 15-letou boxerskou zkušeností. V lighcontactu jsem získal 1. místo.

Firemní "školka v přírodě" aneb teambuildingová akce AVG. Konala se v hotelu Orea u Devíti skal v Čechách. Kousek odtamtud jsme měli kdysi školní výlet, nostalgie! :-) Vyzkoušel jsem si poprvé lezení na stěně a paintball.

Červenec

V AVG jsem dostal padáka. Údajně kvůli tomu, že jim nevyhovovalo, že jsem hodlal od září dál pokračovat ve studiu; kdoví, jaká byla pravda. Každopádně zkušenost velmi dobrá, jsem rád, že jsem tam dělal aspoň chvíli.

Podařilo se mi obnovit ztracený překlad, téměř low-level magie s daty na disku.

Také nás čekalo malování pokojů po loňském zatopení.

Srpen

Kamarád mi nabídl, že bych mohl dělat práci u něj ve firmě PDS. Přijal jsem, potřeboval jsem si však vytvořit živnosťák. Takže jsem od srpna živnostníkem. Následuje seznamování s C# .NET, Visual Studiem, Oracle, XML, SOAP... a pomalé pokroky v nové práci.

Září

Rozbil se mi notebook, což mě celkem zbrzdilo s prací, nakonec byla špatná RAMka a disk. Naštěstí ještě vše v záruce, oprava trvala cca týden.

Co se počítačů týče, rozhodl jsem se zkusit na pár měsíců Gnome.

Říjen

Věnováno programování, moc volnočasových aktivit jsem neměl. Nastoupil jsem i nově do školy, bohužel mi díky nařízení nového proděkana neuznali fůru předmětů, takže mám v podstatě stejně předmětů, jako kdybych normálně chodil do školy. Bojím se, jak to půjde s prací stíhat.

Listopad

Škola + práce. Hlavně v práci tlačí deadliny, jsem v tom začátečník, takže mi to nejde jako zkušenému programátorovi, celkem fofr, až mi z toho vlasy šediví. Nakonec se to nějak podařilo. Na nic jiného ten měsíc nebyl skoro čas.

Prosinec

Zasloužená výplata, co by mně měla vystačit tak 2-3 měsíce. Začínám se tedy naplno věnovat škole, projektů je kopa, některé mi uznali, některé ne.

Taky svátky, Vánoce a tak... proletělo to, ani jsem si skoro nevšiml.

Takže to byl můj rok 2008. Celkem hektickej, ne moc úspěšnej, ale bohatej na některý zážitky, co jsem předtím nepoznal. Snad bude další rok lepší. :-)

Rok 2012 a jak vzniká náboženství

Ti, co mě znají, vědí, že jsem ateista. Sice pokřtěný a i u 1. sv. přijímání jsem byl, ale to mi bylo tak 7 let a prd jsem věděl, co to znamená, neměl jsem ještě vlastní názor. Jsem celkem realisticky zaměřený a vše se snažím racionálně vysvětlit. A to včetně "zázraků".

V dávných dobách platilo, že co si lidé nedokázali vysvětlit, sváděli na nějakou nadpřirozenou moc (bůh, duchové a podobně). Čím více znalostí lidé měli, tím méně sváděli věci na božstva. V dnešní době (a hlavně v ateistických zemích, jako je ČR) se setkávám s tím, že lidé pokud nedokáží něco racionálně vysvětlit, tak to označí za podvod. Příkladem budiž všelijaké internetové diskuzní servery, kde se objeví nějaký zvláštní fakt a podezřívavý jedinec to honem hodí do škatulky fake, podvod, výmysl, urban legend. Lidé už jsou zvyklí, že se na internetu i v médiích vyskytují občas nepravdivé či záměrně lživé informace a podle toho se chovají. Víru nahrazuje skepse. Neříkám, že je to dobré nebo špatné, ale je to tak.

Objevil se však fakt, který je tak trochu výjimečný. Každý jistě slyšel o tom, že podle mayského kalendáře bude konec světa. Tedy ve skutečnosti - v roce 2012 končí mayský kalendář. Podobně jako u dalších věštců, jako je Nostradamus nebo Sybila, dochází k různým interpretacím tohoto kalendáře. Každý si jistě pamatuje na to, jak se říkalo, že podle Nostradama přijde v r. 1999 konec světa; já si to pamatuji celkem živě. Pak se nic nestalo, tak se počítalo s tím, že to bude zaokrouhleně pěkně v r. 2000, taky se nic nestalo. Nostradamovi i Sybile některé věštby "vyšly". Jenže problém je v tom, že jejich věštby nejsou jednoznačné, jsou to verše, náznaky... které navíc byly vždy zpětně interpretovány na nějakou událost v minulosti. Nikdy se zatím nestalo, že by někdo dokázal přesně odhadnout, co se podle jejich veršů stane v budoucnosti.

Podobné to bude podle mě i s tím mayským kalendářem. Můžete se podívat na jeho obrázek, který tu někde je. Jak vidíte, nic konkrétního na něm není, jen šipky, nějaké piktogramy... a dá se z toho "nějak" (jak, to nevím, nejsem na mayský kalendář expert :-) dopočítat datum, kdy bude další rok a podobně. Co se interpretace týče, opět jde o nějaké nucené hledání souvislostí. Vymyslím nějaký příklad - na čas někdy ve středověku ukazuje obrázek s lebkou - lidé z toho vydedukují, že to předpovídalo válku. Mysleli to tak opravdu Mayové? Nebo jde jen o náhodu, prostě potřebovali pro estetickou stránku věci vložit nějaký obrázek? Prostě nevíme úplně vše, nežili jsme v té době, tak z jednotlivých střípků se snažíme vytvořit celek, který nemusí být správný.

Abych se ale vrátil. Spousta lidí věří, že v r. 2012 bude opravdu konec světa. Jenže to souvisí s tím, co jsem psal výše - lidé nemají dostatek informací. Podobně jako člověk před 50000 lety nevěděl, že blesk neznamená hněv boha, ale jen přenos náboje z mraků na zem, teď lidé neví, co stojí za majským kalendářem, co stojí za jinými jevy, které nedokážou vysvětlit. Většinou řeknou, že jde o podvod, v případě roku 2012 však jde o něco, co jistě ještě zavdá vzniku spoustě náboženství a sekt. Lidé budou v r. 2012 žít v nejistotě "co když se to doopravdy vyplní?", podobně jako se člověk dřív bál hněvu bohů.

A pak to přežijeme, zasměje se nad naší naivitou a za pár desítek let budou naši potomci říkat, jací jsme byli hlupáci, že jsme něčemu takovýmu mohli jen na chvilku uvěřit. Podobně jako dnes lidé nadávají na náboženství, že to přineslo jen zlo a nepokoje (to může říct jen opravdu krátkozraký člověk), zároveň se ale třesou strachem z neznáma a věří... možná ne na bohy, ale na zázraky, jako je tento, že byl předpovězen konec světa. V čem se lišíme od pračlověka? V ničem, jen máme více znalostí. Dokud nebudeme vědět vše, budou tu stále náboženství a víra.

Moje počítačová vize - webtopy

Každý jistě ví, co je to operační systém. Ti méně znalí ví, že je to synonymum pro Windows, ti zkušenější znají i nějaké jiné systémy. Existují jich stovky, pro desktop nebo běžné použití jich však jsou použitelné jen desítky nebo spíše jednotky.
Dále je každému jistě jasné, že Internet patří k největším objevům lidstva, který dokázal v dost krátké době úplně změnit moderní společnost. Informace se stávají stále cennější, vyžaduje se rychlost a snadnost jejich dohledání (vidíme, jak emaily ustupují IM komunikaci), stoupá potřeba po mobilitě (velký boom a rozmach nákupů přenosných notebooků).
Zároveň roste popularita webových aplikací. Web 2.0 je sice spíš marketingový termín, ale je všem jasné, že web dneška vypadá zcela jinak, než web před 10 lety (a už probleskuje, opět mezi "nevzdělanou" byrokracií a marketingem a jinou obchodní pakáží, termín web 3.0). Základem jsou webové aplikace, komplexní velká řešení, kde uživatel nejen čte, ale generuje svůj vlastní obsah. K nejznámějším patří asi světové weby jako myspace nebo Facebook, náš český největší portál libimseti se s tímto ani zdaleka nemůže ještě srovnávat. A samozřejmě Google a jeho služby, zavánějící Velkým Bratrem. Na jeho aplikacích jde vždy krásně vidět, kam se bude budoucnost webu ubírat. Lidé chtějí mobilitu, chtějí odkudkoliv přistupovat ke svým datům a dokumentům. Google jim v tom jde vstříc.

Daleká, ale ne zas tak moc, budoucnost se podle mého názoru skrývá v tzv. webtopech neboli web desktopech. O co jde? Je to "operační systém", který celý běží ve webovém prohlížeči. Idea je to jistě krásná - pracujete ve webtopu, prohlížíte stránky, hrajete nějaké hry... něco vás vyruší a musíte se zvednout a jít. Dojdete domů, přihlásíte se k vašemu webtopu a na obrazovce máte úplně to samé, co na jiném místě. Nepotřebujete si s sebou tahat notebook, protože v budoucnosti budou místa s přístupem k Internetu úplně standardní záležitost (tipuji s příchodem IPv6, umožňující snadné připojení bez jakéholiv nastavování uživatelem, IPv6 adresy nebudou tak drahé, protože jich je téměř nevyčerpatelně) - odkudkoliv budete moci přistupovat k Internetu a hlavně vašemu webtopu.
Idea je to krásná a lidé se na to polepí jako vosy na med. Popravdě i mně se tato myšlenka zamlouvá. Co se mi nelíbí, že je to celé postavené na bezestatovovém chudákovi protokolu HTTP, který na to prostě není stavěný. Stabilita aplikací založených na AJAXu je dost vratká, stačí klepnout na tlačítko Zpět v prohlížeči a chování takové aplikace či nedejbože "operačního systému" se nedá předvídat. Že to bude nechutně pomalé, dokud se nerozšíří běžně tak 50Mbps linky (zvlášť v ČR je to s broadbandem oproti zbytku EU dost mizerné), o tom není třeba polemizovat.

Nicméně nejspíše se tomu nevyhneme. Běžného uživatele nezajímá, jak to chodí uvnitř, jeho zajímá to eye-candy a jak to chodí. Internet není jen protokol HTTP (~ web), jsou to další a další protokoly, HTTP se však díky webovým stránkám rozšířil nejvíc a proto je využíván ke všemu možnému. Kdyby se na tyto aplikace použil jiný, specifický protokol, běželo by to jistě rychleji, stabilněji, bezpečněji... jenže to uživatele nezajímá. No uvidíme, jednou to krachnout musí. :-)

A na závěr ukázka, jak takový webtop vlastně vypadá (ano, všechno to běží ve webovém prohlížeči):

Malá večerní siesta aneb Jak to u mě šlape

Poslední dobou blog celkem zanedbávám. Ne, že bych to dělal úmyslně, důvodem bylo to, že jsem měl poslední týdny celkem dost nabitý prací. 7 příspěvků za 2 měsíce? To jsem měl dřív za 14 dní.

Co jsem celou tu dobu dělal? Pro firmu PDS jsem programoval webové služby generující SOAP zprávy, psané to bylo v C# .NET a Oracle, týkající se správy provozoven subjektů. Na první pohled se mohlo zdát, že jde jen o jednoduché dotazy do databáze, ale bohužel to není zas taková pravda. Navíc jsem bojoval částečně se samotnou technologií, ale myslím, že teď už bych udělal webovou službu stejného ražení o dost rychleji. Ale tak to bývá u všeho.

V současnosti už je to víceméně dopsané a čekám na hlášení o chybách, abych to mohl případně opravit. Takže mám teď o dost víc volna mohlo by se zdát. Toto volno se ale snažím vyplnit programováním do školy, protože kdoví, co se v práci vyvrbí a jak to bude probíhat, tak abych pak neměl nějaký nepříjemný skluz nebo bodové ztráty za chybějící projekty. Během následujících 3 týdnů mě čeká jedna půlsemestrálka za druhou, doufám, že to budu zvládat. Ale věřím si... hlavně nepokonit teoretickou informatiku a matematiku, dva nejnáročnější předměty a ostatní půjde samo.

Jinak jsem se práce nepráce rozhodl zase chodit aspoň trochu cvičit. Celkem mi vadilo, že jsem byl zavřenej celý dny doma a 10 hodin jsem programoval, pak už byl večer a nemělo cenu nikam jezdit. Takže teď chci aspoň 2x týdně do posilky a 1x na kickbox. Hejbat se člověk nějak musí. Koupil jsem si jako motivaci protein od Weidera, tak snad mi to vydrží. Musím říct, že to je celkem nevýhoda práce doma; když jsem dělal v AVG, tak jsem vždycky po práci zašel po cestě do posilovny, teď musím jet extra do Brna a zpět, což ty 3 hodiny sežere. Z toho aspoň hodina posilka, to už jsou 4 hodiny pro práci ztracený. :-/ Pomalu, ale nijak vážně, začínám přemýšlet o autě... možná za rok, dva si nějaký koupím. Ježdění autobusem má totiž tu nevýhodu, že to tu jezdí jednou za hodinu a to čekání na autobus je mrtvej čas, kdy se nedá nic začínat. To samý cesta zpět na zastávku + čekání. Ono se to nezdá, ale toto zabere na cestování velkej podíl času. Navíc už 3 roky chodím týden co týden po kickboxu 3 kilometry pěšky, protože k nám večer nic nejezdí - další zabitá půlhodina.

To by bylo o mně asi vše a doufám, že napíšu brzo něco zajímavějšího. :-)

Další krok vstříc čipové totalitě

V posledních dnech jistě všichni slyšeli o iPhonu jakožto převratné novince od Applu, která sice neumí skoro nic, ale je to cool. Další podobný výtvor chystá Velký Bratr Google, a to díky operačnímu systému Android, který se co nevidět rozšíří v dalších mobilních přístrojích.

Android však má něco, co iPhone ne. Velké propojení s Googlem, sběratelem informací a hlavně s aplikací Google Maps s tím, že přístroj obsahuje vestavěný GPS modul. Což hned nabízí nápady na stovky aplikací, které budou založené na vaší pozici na světě. Jen si to představte - vyrazíte do města a na vašem telefonu vidíte, kdo z vašich známých je přes dvě ulice poblíž, tak za ním zaskočíte, pokecáte... dřív byste se minuli. S boomem aplikací pro tento telefon vzniknou různé sociální sítě, které budou propojovat svět virtuální a reálný (loni jsem o tom psal), koneckonců jedna RPG aplikace již existuje - Parallel Kingdom. Jde o hru, ve které se pohybujete v reálném světě za pomocí Androidu a GPS a setkáváte se s ostatními lidmi, kteří hrají tu samou hru, co vy. Bezpochyby půjde o stejnou závislárnu, jako je World of Warcraft, možná ještě větší... zezačátku to bude propagováno, že tento styl zlepšuje komunikaci mezi lidmi, že to lidi (podobně jako herní konzole WII) donutí lidi zvednout se od počítače.

Pro firmy to bude také něco úžasného, zvlášť s propojením takového reklamního giganta, jako je Google - na mobil vám budou chodit upomínky a reklamy podniků, které budou poblíž vaší pozice. Hledáte nějakou firmu, která se má něčím zabývat, ale netušíte název ani pozici? Není problém, zadáte, co chcete, a už budete jen sledovat šipečku na vašem mobilním přístroji.

Prostě na první pohled to vypadá jako ráj, který lidem usnadní život, zlepší sociální interakci, zabaví, zrychlí způsob komunikace, to povede k rychlejšímu vývoji, rychlejším službám, růstu ekonomiky atd., prostě to samé, co udělal Internet, jen už asi ne v takové míře. Má to však své mouchy...

Časem začne lidi všudypřítomná reklama otravovat. Nebudete mít šanci ji odmítnout, již teď občas chodí na mobil reklamní SMSky a to je reklama chodící na mobily teprve v plenkách, někdy příští rok má začít její rozmach. Co teprve s příchodem Androidu... Dále se bude množit stalking, tedy sledování nějaké osoby ("Jéé, ahoj Lenko, to je náhoda, že se dneska už popáté potkáváme! Nepůjdeme to oslavit?...") Ano, GPS a zveřejnění vlastní pozice půjde jistě vypnout, ale na jak dlouho?

Lidé bojují v zákonech o ochranu osobních údajů. Přitom na různých sociálních sítích toho o sobě vyzradí tolik, že nějaké rodné číslo je proti tomu nic. A hlavně - dělají to dobrovolně. Podobně jako začnou podobně dobrovolně zobrazovat svou pozici ve světě GPS a Androidu. Časem se to stane stejnou samozřejmostí, jako že má někdo mobil (dokážete si představit, že se ucházíte někde o zaměstnání a řeknete, že na vás neexistuje telefonický kontakt? Před 20-30 lety to možné bylo, dnes si firmy radši vezmou někoho, s kým se domluví snadněji a ne přes dopisy). Mobilem vás lze také zastihnout kdekoliv, na to už jsme si zvykli. Podobně si zvykneme i na vědomí, že naši pozici může kdokoliv kdykoliv zjistit.

A jak půjde čas dál a dál, bude nám nepříjemné s sebou tahat obrovskou cihlu, mobilní přístroje se začnou zmenšovat. To se rapidně projeví poté, co se objeví nějaká killer aplikace umožňující pohodlně a funkčně ovládat mobilní přístroj hlasem (či myšlenkou) - pak už nebudou třeba tlačítka. Zbude jen čip.

Teď odskočím: v Praze se rozjel projekt OpenCard, který umožňuje přes čipovou kartu nahradit šalinkartu (vlastně v Praze tramvajenku), platit za parkování, přistupovat k portálu Prahy atd... Žádná skepse a obavy z toho neexistují, lidi to v Praze nadšeně vítali a každý si běžel pro svou kartičku. Tento nápad se zajisté rozšíří postupně v dalších městech republiky, až ji budou mít všichni. A když ji budou mít všichni, není problém ji udělat nějak univerzálně pro republiku - tak proč tam nešoupnout i údaje, jako je číslo občanky, rodné číslo, bankovní účet? Lidé to uvítají nadšeně, jako teď jednoduchou OpenCard v Praze.

Od minimalizace není daleko od toho, aby si lidé nechali ty malé čipy implantovat do těla. Proč stále s sebou tahat kartu, která se může ztratit, zlomit, člověk na ni stále musí myslet? Čip už je hotový, akorát v plastovém pouzdře, co ho tedy strčit do těla? U psů se to dělá už léta, technologii na to máme. Zezačátku to budou dělat jen dobrovolníci (bodymoding je stále častější), časem se to stane běžnou záležitostí, po letech nutností a ještě po více letech povinností. Propojíme-li to s výše jmenovanou ochotou lidí strkat své osobní údaje i pozici na net, bude tento čip zároveň sloužit i k těmto účelům (nikdo přece nechce v sobě tahat desítky různých čipů dělajících něco jiného). Velký Bratr je tu. Lidé budou spokojení, kontrolovaní, v bezpečí... a bez jakéhokoliv soukromí a vlastní svobody.

Ale i na to si zvykneme, že?

Výměna správce oken za Gnome

Linux používám od cca 17 let, tedy zhruba 7 let. Zezačátku to byl alternativní systém, časem se však z něj stal systém majoritní, a Windows mám v dualbootu jen pro jistotu. Postupně jsem si zkusil Redhat Linux (myslím verze 5-7 byla ta "moje"), pak jsem přešel na Slackware Linux (verze 9 až 11), až jsem se dostal k Gentoo Linuxu, na kterém jsem doteď cca 2. rok.

Když jsem začínal používat Linux, bylo pro mě jako pro Windowsáka přirozenější prostředí KDE, v té době ve verzi myslím 2.2. Jednoho dne jsem však zkusil lehkého správce oken Fluxbox a na něm jsem zůstal už napořád, tedy takových 6 let. Dění v ostatních správcích oken a desktopových prostředích šlo mimo mě, občas jsem si něco zkusil ve škole (nebo v práci v AVG), ale protože tam jsem to opravdu používal jen ke spouštění pracovních aplikací, neměl jsem dostatečně času si s tím vyhrát.

Předevčírem jsem se rozhodl, že zkusím Gnome, tedy jednoho ze dvou nejpoužívanějších a nejznámějších desktopových prostředí na Linuxu. Zkusím na něm existovat pár týdnů nebo měsíců, kdoví, třeba se mi zažije do krve už napořád. Důvodem vyzkoušení si ho je ten, že chci poznat, co se za ty roky vůbec změnilo a také očekávám nějaké to ulehčení práce. Fluxbox je sice minimalistický, ale to nese svoje nevýhody, vše se musí nastavovat v konfiguračních souborech a než se něco slušně rozjede, znamená to často delší pročítání manuálů (na druhou stranu tomu pak člověk rozumí pořádně do hloubky, jak mu ten systém funguje).

Zatím Gnome nepoužívám dlouho, jen 3 dny, ale už teď můžu udělat nějaké závěry a porovnání s Fluxboxem, které jsou podle mě nejmarkantnější:

• rychlost - rychlost je opravdu znát, Gnome je pomalejší. Nedělal jsem žádné testy, stačí mi, že to cítím. Prostě pár desítek milisekund trvající prodlevy, které u Fluxboxu neexistovaly a tady mě překvapují (např. stisknutí klávesové zkratky pro otevření terminálu a okamžité psaní příkazů v Gnome nejde tak rychle: stisknu klávesovou zkratku, hned nato napíšu např. ls a ono se to vypíše ještě do předchozího okna, např. do browseru).
• fonty - s Gnome se mi do systému dostaly nové fonty a jiný způsob jejich zpracování. Fonty jsou vyhlazenější, krásnější... to ve Fluxboxu nebylo. Pokoušel jsem se sice o to a nějaké vyhlazování bylo, ale Gnome si s tím samo a snadno umí poradit nějak líp.
• jednotný grafický vzhled - sice nejsem nijak ulítlej na barvičky, ale přesto musí obrazovka oku lahodit. Minimalismus může lahodit taky, ale problém byl jinde - aplikace spuštěné v Gtk, Qt3, Qt4, Javě vypadaly každá úplně jinak, prostě to bylo takové přeplácané. V Gnome je vše defaultně naskinované tak, aby to vypadalo stejně, dokonce Firefox má skin nastavený tak, aby zapadal do prostředí.
  
• větší výběr aplikací - protože Gnome je komplexní moloch provázaný se vším, jsou aplikace na něm postavené také provázané. Některé projekty bez Gnome knihoven ani nemohly běžet (všemožné multimediální přehrávače třeba). Ano, mohl jsem nainstalovat Gnome knihovny a používat dál Fluxbox, ale přijde mi to jako drbání levou rukou za pravým uchem.
  Další věcí jsou applety, kterých je pro Gnome panel dost; ve Fluxboxu je akorát stařičký slit na dockappy, které se už téměř nevyvíjejí; alternativou budiž gkrellm nebo conky, ale u toho člověk musí zase pomalu umět programovat, aby si nastavil konfigurační skripty dle svých představ.
  
• snazší ovládání - pravda, byl jsem zvyklý dělat hodně věcí na příkazové řádce a budu to dělat nadále, ale některé věci jsou prostě zdlouhavé. Chci udělat snímek z webkamery a uložit ho na webový server? Na příkazové řádce jsem to dělal stylem popsaným zde, teď jsem nainstaloval aplikaci Cheese, pustí se mi webkamera a můžu dělat snímky do aleluja stiskem tlačítka myši. Nebo něco nahrát z mobilu do počítače přes Bluetooth a vzpomínat si na složité parametry příkazu ussp-push chvíli trvá; v Gnome se pustí Bluetooth server a nahraje se to raz dva.
  Hodně věcí takto dělat nepůjde, přece jen najet myší na menu, vybrat video přehrávač, v tom najít cestu k filmu a titulkům a pustit je pomalejší, než naťukat to samé na příkazové řádce (schválně jsem si to zkusil změřit a v Gnome mi trvalo spustit film kolem minuty, na příkazové řádce 18 vteřin).

To by snad mohlo stačit, jak říkám, nedělám s Gnome dlouho, uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, třeba se po pokochání se moderním desktopem vrátím zase ke starému dobrému Fluxboxu.

A na závěr ještě screenshot z mého nového desktopu.