Jak někteří víte, školu jsem musel z jistého důvodu přerušit. Minulý týden, myslím ve středu to bylo, jsem si proto podal na jobs.cz inzerát s vyplněnými informacemi o mně, abych získal na toho půl roku, co nebudu ve škole a hlavně ztratím status studenta (tzn. konec se všema přídavkama, podporama apod.), nějakou práci v oboru IT.
Překvapilo mě, že do tří hodin se mi ozval první personalista, vzápětí druhý a na pátek už jsem měl 2 pohovory v personálních agenturách. Před 2 lety jsem něco podobného na bakaláři absolvoval, tak jsem tušil, jak to zhruba bude vypadat. Největší obavy jsem měl a mám z pohovoru v angličtině, protože i když překládám, tak mluvený slovo je něco jinýho, tam musí mít člověk nachystaný nějaký ty fráze, který používá, zatímco vymýšlí věty. :-)
Pohovory byly celkem bez problémů, v angličtině se ukázalo, že se domluvím, že mám prý bohatou slovní zásobu, ale není to prostě plynulá komunikativní angličtina. Holt si musím udělat někdy na čtvrt roku výlet do Anglie. :-))
Protože narozdíl od bakaláře hledám práci na plný úvazek, nabídek se nahrnulo velké množství. Každý den mi dojde několik mailů s nabídkami pracovních pozic, časy a místy pohovorů. Takže je teď ze mě takovej malej manažer: do Google Calendar si píšu, kdy mám pohovory, vměstnávám do toho nabitýho programu další a další schůzky a termíny, telefonuju (denně tak 3-6 telefonátů, to jsem měl jindy za celej měsíc). Je to celkem fofr, už ať je po tom. :-)
Zrovna včera jsem měl 2 pohovory. Jedna pozice mě zaujala, hodně kamarádský prostředí... uvidíme. Druhá byla horší, hlavně jsem se tam sešel s Němcem a bavil se s ním anglicky. Na jednu stranu mě potěšilo, že normálně rozumím cizímu člověku, co mluví anglicky, na stranu druhou jsem byl dost vyklepanej z toho, že moje hovorová angličtina je prostě fuj a neplynulá. A taky moc "kravaťáckej" přístup, to asi opravdu nehledám.
Uvidíme, jak se to vyvine. Zítra jdu do další agentury, v pátek mám 3 (!!) pohovory, včetně znalostních a psychologických testů, další týden zas pár dalších pohovorů. Už ať je tady to období za mnou, nemám to moc rád. Furt chodit v obleku a dělat ze sebe důležitýho... ble. Práci na jednu stranu chci, na straně druhé je tam ten přirozený strach z něčeho nového, nepoznaného, jestli se opravdu uchytím, jestli na to mám apod. No uvidíme, co z toho bude. :-)
Překvapilo mě, že do tří hodin se mi ozval první personalista, vzápětí druhý a na pátek už jsem měl 2 pohovory v personálních agenturách. Před 2 lety jsem něco podobného na bakaláři absolvoval, tak jsem tušil, jak to zhruba bude vypadat. Největší obavy jsem měl a mám z pohovoru v angličtině, protože i když překládám, tak mluvený slovo je něco jinýho, tam musí mít člověk nachystaný nějaký ty fráze, který používá, zatímco vymýšlí věty. :-)
Pohovory byly celkem bez problémů, v angličtině se ukázalo, že se domluvím, že mám prý bohatou slovní zásobu, ale není to prostě plynulá komunikativní angličtina. Holt si musím udělat někdy na čtvrt roku výlet do Anglie. :-))
Protože narozdíl od bakaláře hledám práci na plný úvazek, nabídek se nahrnulo velké množství. Každý den mi dojde několik mailů s nabídkami pracovních pozic, časy a místy pohovorů. Takže je teď ze mě takovej malej manažer: do Google Calendar si píšu, kdy mám pohovory, vměstnávám do toho nabitýho programu další a další schůzky a termíny, telefonuju (denně tak 3-6 telefonátů, to jsem měl jindy za celej měsíc). Je to celkem fofr, už ať je po tom. :-)
Zrovna včera jsem měl 2 pohovory. Jedna pozice mě zaujala, hodně kamarádský prostředí... uvidíme. Druhá byla horší, hlavně jsem se tam sešel s Němcem a bavil se s ním anglicky. Na jednu stranu mě potěšilo, že normálně rozumím cizímu člověku, co mluví anglicky, na stranu druhou jsem byl dost vyklepanej z toho, že moje hovorová angličtina je prostě fuj a neplynulá. A taky moc "kravaťáckej" přístup, to asi opravdu nehledám.
Uvidíme, jak se to vyvine. Zítra jdu do další agentury, v pátek mám 3 (!!) pohovory, včetně znalostních a psychologických testů, další týden zas pár dalších pohovorů. Už ať je tady to období za mnou, nemám to moc rád. Furt chodit v obleku a dělat ze sebe důležitýho... ble. Práci na jednu stranu chci, na straně druhé je tam ten přirozený strach z něčeho nového, nepoznaného, jestli se opravdu uchytím, jestli na to mám apod. No uvidíme, co z toho bude. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat