Lenny Kravitz v Brně

Do Brna přijela hudební hvězda Lenny Kravitz a já dostal možnost dělat security prácičku na jeho vystoupení. Tak proč ne, každá kačka dobrá, uvidím takovou star a ještě mi za to zaplatí. :)

V brněnském Velodromu, kde se měl koncert konat, byl sraz už v 15:15. Už od poledne pršelo a bál jsem se, že tomu tak bude i přes večer, kdy měl být koncert. Moje tušení se bohužel vyplnilo.

Potkal jsem pár starých známých securiťáků, pokecali jsme a dívali se, jak se ještě chystá plac před pódiem. A také zvukové zkoušky, které opravdu otestovaly reprověže na maximum, dunivé basy roztřepaly moje vnitřnosti a rozezvučely alarmy aut na velodromu. :)

V cca. 17 hodin jsme šli na své pozice. Tentokrát jsem vyfasoval pozici u tzv. nášlapu, tedy místa ve VIP zóně před pódiem. Od pódia jsem byl tedy cca 30 metrů; Lennyho jsem sice neviděl z bezprostřední blízkosti, ale na druhou stranu možná je to dobře, ty reprověže byly opravdu smrtící.

Pak začali pouštět lidi. Podobně jako u koncertu Rolling Stones i zde se vyskytnul zajímavý jev, kdy lidé závodili, kdo bude první u oplocení před pódiem. Větší část posluchačů představovaly náctileté fanynky, ale to se dá u chlapa typu Kravitz předpokládat. :)

A pak začalo pršet. Vyfasoval jsem sice jakousi jednorázovou pláštěnku, která byla víceméně naprd, ale pár suchých částí pak na mně snad zbylo. Nastoupila předkapela Anna F., která se celkem dobře poslouchala. Za půl hodiny byla pryč, nastalo několik desítek minut čekání a pak přišel mistr Lenny.

Musím říct, že předtím jsem Lennyho Kravitze vůbec neposlouchal a neznal od něj ani jednu písničku. Sice jsem od něj asi někdy nějakou slyšel, ale prostě mě nezaujaly. Nicméně koncert, to je něco jiného, to byl opravdu nářez, Lenny je prostě ďábel. Zpěv skvělej, vizuální efekty skvělý, komunikace s publikem skvělá... i v hustém a studeném dešti dokázal lidi v pláštěnkách a igelitkách rozeskákat, roztleskat, roztancovat. Koncert trval asi 2 hodiny, první hodinu jsem neskutečně trpěl stáním na jednom místě a klepáním kosy z promoklého oblečení, druhou už jsem si nějak zvykl a vychutnával si koncert. Lidi byli celkem poslušní, žádný problémy nebyly, takže i my securiťáci jsme si mohli Lennyho vychutnat.

Pak přišel konec, lidi odešli či byli nenásilně vytlačeni z areálu a šlo se domů. Nevím, jestli je to tím deštěm a nebo jen stáním, ale koleno mě pobolívá ještě den poté... 6 hodin stání na jednom místě v lijáku není věc, co bych chtěl zažívat nějak pravidelně. Pak ještě rozjezdem do Šlapanic, ze Šlapanic 5 km pěšky domů a hurá do postele. Každopádně díky tomu koncertu se po nějakých písničkách Lennyho podívám, líbilo se mi to dost.

Školní suma sumárum

Rok se sešel s rokem a opět je tu konec školního roku. Loni jsem byl vyhozen ze školy kvůli nezvládnutí jednoho předmětu, podal jsem si však znovu přihlášku a magisterský obor začal tentýž rok na podzim opakovat. Bohužel mi nebyla uznána spousta předmětů kvůli novotě ve školním řádu, takže jsem v podstatě neměl vůbec žádnou úlevu, co se počtu předmětů týče. Co chybělo hlavně, tak byla motivace. Opakovat víc jak půlku předmětů znova, často jsem musel psát znovu projekty, které mi z předchozího studia také nebyly uznány, to prostě na náladě a chuti do studia, zvlášť po již strávených 5 letech na škole, neprospěje. Popravdě už jsem i uvažoval o tom, že s tím seknu, programovat přece umím, práci najdu... ale když už to mám takhle rozdělaný, tak to musím dodělat. A taky kvůli rodině, která do toho školského systému a možnosti uplatnění na trhu práce prostě nevidí a jedinou měřitelnou hodnotou je titul Ing. před mým jménem. :-) Nejhorší je "nátlak" prarodičů ve stylu "já se chci dožít toho, že budeš inženýr", brr...

Takže tento rok jsem zvládnul úspěšně většinu předmětů, včetně nenáviděníhodné teoretické informatiky. Bohužel se mi v zimním semestru nepovedly dva předměty, SIN a MAT; holt jsem se moc soustředil na ten TIN a doufal jsem, že je zvládnu taky (protože už jsem je kdysi zvládnul, oba tyto předměty mi ale nebyly uznány). Z letního semestru si do dalšího roku vezmu SNT, kde jsem získal jen 5 bodů ze 30 z projektu (nebylo to sice dokonale dodělané, ale minimálně 15 bodů jsem si dle mého zasloužil). Popravdě mi to tak vyhovuje víc, nedokážu si představit, že bych v tomto předměty nadupaném roce (měl jsem jich dvakrát více, než co bych měl ve standardním "státnicovém" semestru) ještě dělal diplomku a učil se na státnice, to bych prostě nezvládl. Příští rok tedy budu mít v zimě 2 předměty, v létě 1 předmět + diplomka + státnice, tedy to vypadá na plno volného času na učení a koncentraci na konkrétní předměty, takže bych to měl zvládnout. Navíc jsou všechny tyto předměty státnicové, aspoň si je zopakuji těsně před zkouškou.

Protože ale nebudu mít moc předmětů a věcí do školy, budu si opět shánět nějakou práci. Nějaká nabídka se už před pár dny objevila, tak uvidíme na pohovoru, co to bude zač. Od práce si slibuji zdokonalení se v programování (hrozný, jak člověk za rok vypadne z toho, co předtím dělal 3 měsíce na plný úvazek) a těch 30 tisíc hrubého plat. Taky čekám nějaký pravidelný životachod; ta nepravidelnost, co mám při studiu, mě jednou zabije. :-)

Takže snad to příští rok už konečně vyjde, věřím tomu.