17.4.09

PirateBay - vinni nebo nevinni?

Před pár hodinami padl rozsudek na autory obrovského torrent serveru PirateBay. Výsledek - obžalovaní jsou vinni (článek zde nebo česky třeba zde). Proti tomu se samozřejmě zvedla vlna nevole ze strany počítačových uživatelů.
Osobně si myslím, že rozsudek padnul právem. Předem říkám, že nejsem žádný andílek a semtam si taky něco stáhnu. Ovšem počítám s tím, že kdyby se u mých dveří objevila policie, že ponesu následky. Je to prostě výměna pohodlnosti sosání z domu za riziko zatčení či pokuty. Na druhou stranu rozhodně nepatřím k sosalům, co denně postahují gigabity filmů, mají terabyty diskových kapacit a ve svém okolí jsou známí jako "zeptej se Franty, ten má všechno".
Autoři PirateBay věděli, že díky jejich serveru se šíří téměř výhradně warez a filmy, tedy autorsky chráněný obsah. Toho legálního obsahu tam bylo takové minimum, že to lze zanedbat - primárně to prostě byl tracker určený k sosání warezu. Nebudu říkat nelegálního materiálu, to vysvětlím později. On už jen název PirateBay ukazuje na jakousi paralelu se softwarovým pirátstvím.
Teď k té legálnosti: neznám sice švédské zákony, ale předpokládám, že budou v tomto podobně nedokonalé, jako ty naše. U nás je například legální tahat hudbu a filmy (pozor, ne software!), nesmíte je ale šířit dál. Ten stahovač ví, že to, co dělá, není morálně správné, přesto mává paragrafy, které toto nemají ošetřené.
Podobně to je i s PirateBay. Předpokládám, že autoři trackeru spoléhali na tuto (či podobnou) skulinu v zákonech a počítali s tím, že Warner Bros, RIAA a další mají pravomoce pouze na území USA. Když se na to podíváte selským rozumem, je jasné, že minimálně pomáhali šíření warezu a nic proti tomu nedělali, i když věděli, že díky jejich serveru se šíří terabyty autorsky chráněného obsahu. Koneckonců, tak to bylo i v rozsudku: "assisting in making copyright content available". V ČR by se to mohlo nabalit na nějaké napomáhání páchání trestného činu. Hlavní viníci jsou skutečni ti, co torrent stáhli a začali stahovat a sdílet autorsky chráněný obsah, ale proč proti tomu autoři PirateBay nic nedělali? Naopak rozšiřovali kapacity serverů, zrychlovali linky.
Proto říkám, dobře, že to dopadlo takto. I když se to nám jako běžným lidem líbit nebude, svá práva mají i tvůrci filmů. Argumentem je, že jsou filmy (kina) moc drahé... ale to pořád není důvod, proč to stahovat. Když nemám na auto, znamená to, že ho můžu ukrást? Je snad ze zákona mé právo mít přístup k filmu? Osobně bych byl radši, kdyby zákonodárci toto pořádně ošetřili a vymezili, co je legální a co ne. Snad to se současným růstem Internetu nebude trvat dlouho.

12.4.09

Výhody a nevýhody ICQ

Protože hodně lidí v ČR stále používá ICQ, který už by měl dávno umřít, rozhodl jsem se sepsat nějaké výhody a nevýhody komunikačního protokolu OSCAR, tedy toho, co používá ICQ (a také Qip, Miranda, Trillian... na tom opravdu nesejde, všechno to používá stejný komunikační protokol a stejnou síť).
Výhody
  1. Používají to všichni - asi nejpodstatnější výhoda ICQ. Je to založené na silné sociální síti, která je založena na tom "používají to ostatní, musím to používat i já". Jiný komunikační protokol/program používá málo lidí, kteří jsou často neochotní mít nainstalovaný a spuštěný jeden speciální program jen proto, aby se domluvili s jedním či dvěma dalšími lidmi.
  2. Xtraz - pouze u originálního ICQ klienta. Co naplat, hry jsou a budou vždy žádané a prosté přeposílání zpráv už jen nestačí, lidé chtějí od IM klienta více služeb. Protože Internet a IM používají stále nejčastěji mladí lidé, hry jen tak z repertoáru ICQ služeb nevymizí.
  3. Ikonky a barvičky - je to tak, běžnému uživateli je jedno, jestli program funguje či nefunguje dobře, pro něj je důležitý vzhled. Několikrát jsem se setkal s odmítnutím alternativního klienta jen proto, že má "hnusné smajlíky". A to i v rámci různých verzích originálního programu ICQ.
Hmm... to je asi všechno, jiné další výhody mě nenapadají. Tak pokračujme na
Nevýhody
  1. Centralizovaná síť - znamená to, že při výpadku u AOL (poskytovatel ICQ) nefunguje komunikace přes ICQ (ale ani Qip, Trillian, Mirandu, prostě všeho, co tuto síť používá) po celém světě (nebo aspoň nějaké větší oblasti).
  2. Uzavřenost protokolu - důvod, proč Qip, Miranda a další nikdy nebudou fungovat na 100% stejně dobře, jako originální ICQ. AOL prostě specifikaci protokolu nezveřejní, tím by si pod sebou podřízlo větev a jejich produkt by už nikdo nestahoval. Zároveň bojuje proti tomu, aby jejich síť používali jiní klienti, proto občas protokol pozmění a tím vyřadí funkčnost všech těch alternativních klientů.
  3. Diakritika - toho si asi běžný uživatel nevšimne, ale u alternativních klientů to může dělat problémy, protože v protokolu není nijak specifikováno, v jaké kódové stránce se mají stránky přenášet. Klasickým příkladem je ruský Qip, který to řeší tak, že neznámé znaky nahrazuje azbukou, kterou pak vidí uživatelé jiných klientů.
  4. Reklamy - protože AOL musí spravovat servery s účty uživatelů a to není zadarmo, musí žít z reklamy, kterou je originální klient prolezlý.
  5. Licenční podmínky - asi málo uživatelů ví, že v licenci, které odsouhlasili před používáním ICQ, jsou pasáže jako že ICQ nesmí používat uživatelé mladší 13 let, že se ICQ nesmí používat ve firmách, že veškerá komunikace po ICQ je ve vlastnictví AOL. Také je v nich uveden zákaz používání všech alternativních klientů jako je Qip, Miranda, Pidgin... a tedy vás za to můžou bez náhrady odstřihnout od účtu. A také nesmíte reklamu (viz výše) blokovat.
  6. Zákaz alternativních klientů - sice zmiňováno v bodu 5, ale přijde mi to jako tak podstatná věc, že ji zmiňuji zvlášť. Alternativní klienty nesmíte podle licence používat. Jenže každý uživatel a stroj je jiný, na některých platformách (Linux) ani oficiální klient neexistuje, navíc je současná verze 6.5 neuvěřitelný žrout paměti a procesoru a na starších počítačích se téměř vůbec nerozběhne, někomu se nemusí líbit vzhled, reklamy... Oficiálně s tím nemůžete dělat nic.
  7. Nešifrováno - ICQ dlouho nepoužívalo žádné šifrování zpráv. Až od ICQ verze 6 se objevilo aspoň hashované přihlašování přes MD5 (tedy vaše heslo se odesílá šifrovaně), nicméně veškerá další komunikace je nešifrovaná a kdokoliv na stejné síti si může váš rozhovor odchytit. V případě wifi sítí ani nemusí být na vaší síti, stačí se posadit někde k vaší anténě, spustit specializovaný software a odchytávat.
  8. Nelze používat bez přístupu k Internetu - například pro interní firemní komunikaci by se hodilo, kdyby komunikace fungovala nezávisle na Internetu. Internet může vypadnout, můžou vypadnout servery AOL a komunikace je závislá na třetí straně, až to zase nahodí zpátky.
  9. Slabá rozšiřitelnost - bylo sice přidáno a zveřejněno API rozhraní pro Xtraz, ale to je dobré tak na tvorbu her (opět je třeba připomenout, že Xtraz funguje jen v originálním klientovi). Propojenost s webem, sociálními sítěmi, s jinými internetovými službami, to je na velice nízké úrovni.
  10. Nedokonalost protokolu - protokol je napsán celkem jednoduše a primitivně. Použijete-li alternativního klienta, můžete bez problémů posílat zprávy i lidem, kteří vás neautorizovali a spamovat tak donekonečna. Invisible statusy apod. mohou být houby platné, protože zpracování neviditelnosti probíhá až na straně klienta (i když tady si nejsem jist, jestli se to už nezměnilo), takže i přesto můžete vědět, kdo se před vámi skrývá.
  11. Posílání souborů - nespolehlivé, velké soubory se mi tímto nepodařilo přeposlat. Nehledě na rychlost, která bývá celkem mizerná.
Myslím, že pro představu to stačí. Napadají-li vás nějaké další výhody či nevýhody, klidně je zmiňte v komentáři.
Jako alternativu pro ICQ vidím samozřejmě free alternativu jabber. Ale o něm snad někdy jindy.