31.12.09

Suma sumárum 2009

Blíží se konec roku 2009, tak je čas si trochu zabilancovat a podívat se, co se povedlo a nepovedlo.

Na začátku roku jsem měl zkouškové, které se neneslo ve veselém duchu. Krom toho, že mě opustila motivace dělat školu kvůli vědomostem, tak se mi ještě i podařilo onemocnět a nemoc se podepsala na mé účasti na zkouškách. Zkrátka a dobře, 2 předměty mi kvůli tomu přešly do dalšího roku.

Dále jsem pracoval jako živnostník-programátor. Musím uznat, že práce na živnosťák není nic pro mě. Má to jedinou výhodu - práci doma. Ale nejsem workoholik, práce mě nebavila tak, jak bych si představoval (webové služby v C# .NET, to opravdu není můj šálek kávy), takže jsem v březnu podal poslední faktury a skončil s tím. Dalším důvodem, proč jsem přerušil práci, bylo to, že v letním semestru jsem měl pořádný nával předmětů a práci bych u toho nestíhal.

Letní semestr proběhl tedy celkem v pohodě, až na předmět Simulace a modelování, kde se mi vůbec nepovedl projekt (respektive myslel jsem, že je OK, ale opravujícímu se něco nezdálo) a dostal jsem za něj mizerný počet bodů, který se mi na závěrečné zkoušce nepodařilo dohnat. Naštěstí mi to až tak moc nevadilo, protože kvůli zimnímu semestru jsem stejně nucen školu o rok prodloužit.

Někdy začátkem června jsem začal hledat práci. Oproti loňsku jsem si všiml, že krize zapůsobila i na obor IT: zatímco loni jsem chodil na 2-3 pohovorech denně, letos jsem byl jen na 3 pohovorech dohromady.
Práce mi naštěstí vyšla, ani jsem to neočekával, trvalo jim delší dobu, než to všechno vyhodnotili, mně pomalu docházely finanční zásoby. Od srpna jsem tedy programátor ve firmě ANF DATA, dceřinné společnosti firmy Siemens, a programuju jako normální zaměstnanec v jednom kanclu v Brno Businness Parku v super kolektivu (mezi lidma je to lepší, než být furt zavřenej doma), typ práce mě baví (C++, Unix, sítě), plat je taky fajn... doufám, že tam vydržím co nejdéle. Prošel jsem zkušební dobou, tak snad to se mnou tak špatné není. :-)

O prázdninách jsem byl po 3 letech na mé milované dovolené v Biskupicích, kam jsem dřív rok co rok jezdíval. A bylo to skvělý, jedna z nej dovolených, co jsem zažil. Potkal jsem bandu nových lidí, celý týden sranda, sport, bazén... vůbec se mi odtamtud nechtělo a stýská se mi po tom ještě teď. :-) Ale co už, další rok jsem tam zas!

Také jsem nastoupil do (doufám!!!) posledního ročníku na FIT VUT. V zimě jsem měl jen 2 předměty, v létě budu mít 1 (+ diplomka a státnice), tak to zatím zvládám i s tou prací na plný úvazek. Už to fakt chci dodělat. Navíc už mi je 26 a tak musím platit školu, vychází to na něco přes 8 tisíc korun za semestr.

Od bráchy jsem dostal k narozeninám + Vánocům jeho starou Škodu Favorit 135. Konečně jsem začal řídit častěji než jednou za 1-2 měsíce půjčeným dědovým autem a hlavně mi to šetří dost času. Už jsem do něj sice vrazil asi 3000 Kč na různý opravy, ale jsem za to auto rád.

To by byl ve zkratce můj rok 2009. Až tak moc se toho asi nestalo, ale když už, tak to byly celkem zásadní věci. Příští rok mě čekají asi taky dost zásadní věci, hlavně co se školy týče. Tak uvidíme, jak se to vyvrbí.

1.11.09

Proč už tak málo bloguju?

Ti, kteří můj blog čtete delší dobu, a nebo pokud nahlédnete do historie mého blogování, tak víte, že nepíšu tak jako dřív. Počet blogpostů za jeden měsíc se dá spočítat na prstech jedné ruky, dříve jsem měl 10-15 blogpostů měsíčně. Čím to je?

Tipuji, že tento trend není jen můj případ, ale obecně se počet blogpostů snižuje kvůli nárůstu speciálních serverů, sociálních sítí a hlavně kvůli mikroblogování. I já začal tyto servery používat. Nejvíce na ten úbytek má podle mě vliv Twitter (profil mám na http://twitter.com/m1c4a1), případně další podobné (u mě ještě Identi.ca: http://identi.ca/michal). Sem píši krátké texty, názory, postřehy, odkazy, které mě zaujaly. Obdobně odkazy se zajímavými stránkami ukládám na Delicious: http://delicious.com/m1c4a1. Dříve bych o nich napsal sem do blogu a ještě to obšírně rozebral. Dnes to rozeberu na Twitteru, případně na Facebooku, kam si přeposílám statusy z Twitteru. Facebook je další takový žrout blogů. Napíšete myšlenku, zveřejníte ji a lidé vám na to reagují. Na blogu vám tolik lidí nereaguje (aspoň ne v mém případě, návštěvnost mám pod 100 návštěv měsíčně, o komentářích nemluvím). Je to tam prostě víc cílené.

Blog se v mém případě zřejmě bude ubírat spíš praktičtějším směrem - nějaké ty IT postřehy, vlastní poznatky atd. Jednorázové úvahy typu "wow, vymysleli novou technologii" si nechám na Twitter, Identi.ca nebo Facebook.

20.10.09

40000 naposlouchaných tracků

Po delší době se počet tracků, které jsem nascrobbloval na last.fm, zvedl na další kulatou cifru 40000, a to od 3. června 2006. Last.fm mělo svoje období, kdy se rozhodlo pro většinu zemí svou službu zpoplatnit, proto jsem nějaký čas poslouchal to něco málo mp3, co mám na disku, ale brzo mě to omrzelo a ty $3 měsíčně obětuju, zas tak strašný to není.
Naposledy jsem sumarizoval u 20000 tracků před rokem, tak se podívejme, co se u mě za tu dobu změnilo.

Nejoblíbenější umělec/skupina
  1. Massive Attack
  2. Aphex Twin
  3. Kraftwerk
  4. Ry Cooder
  5. Enigma
  6. Neu!
  7. Deutsch Nepal
  8. Daft Punk
  9. Death in June
  10. Cosmic Gate
Jak vidno, dlouho se držící Aphex Twin byl nahrazen Massive Attackem. Do popředí se dostal Ry Cooder - jeho kytarový bluesový hity jsem si zamiloval. Obecně teď poslouchám kytarový věci víc než elektroniku. Techno, IDM a spol. mám rád také pořád, ale mezi nejoblíbenější tracky patří většinou právě tracky, které jsou neelektronické. Elektronika je líbivá, ale často na jedno brdo.

Nejoblíbenější track:
  1. Billy Joel - Piano Man
  2. Ry Cooder - Cancion Mixteca
  3. Argema - Tohle je ráj
  4. Joe Tex - The Love You Save (May Be Your Own)
  5. Massive Attack - Angel
  6. Tito & Tarantula - After Dark
  7. Arpeggiators - Freedom of Expression
  8. - 10. Angel Rada -  High Hopes Angel Rada; Massive Attack - Sly, Deutsch Nepal - Auto Gamic Drummers
Jak je vidět, změnilo se toho celkem dost. U prvních 3 songů jsem měl období, kdy jsem je poslouchal pořád dokola, proto se brzo dostaly na špici. Nicméně je za jedny z nejhezčích písniček považuju pořád.

Uvidíme, co přinesou další měsíce poslechu.

29.8.09

Moje nová práce v ANF DATA

Jak už někteří možná víte, na začátku srpna jsem nastoupil do nové práce do firmy ANF DATA, dceřinné pobočky Siemensu. A protože se mě někteří ptají, co tam vlastně dělám, rozhodl jsem se to tu popsat.
Popravdě, zatím po těch 3-4 týdnech nedělám nic. :-) Jen se zaškoluju a zaškoluju a přicházím na to, jak to tam uvnitř všechno vlastně funguje. Ale už vím, čeho se má práce bude týkat.
Ve firmě se budu spolupodílet na vývoji IMS, což je systém, který používají telefonní operátoři k zajišťování telefonních a datových spojů. Každému účastníkovi musí být např. při telefonování zařízeno spojení, musí se řešit kam volá, jak volá, zajistit nějakou dostupnost linky, účtování, ukládání všech těchto informací do databází atd. Hlavním rysem tohoto systému je, že veškerý tok informací bude založen na IP protokolu - vše bude mít nějakou IP adresu a bude se směrovat přes routery. Bude pak možné jít s mobilem, telefonovat někde venku, vstoupíte do místnosti, tam bude lepší wifi signál, tak se telefon přepojí na tuto síť, aniž byste jako volající něco postřehl. Nebude se rozlišovat mezi hlasem a daty, vše bude prostě nějaký datový přenos.
Takhle to možná zní jednoduše, ale celý systém je opravdu obrovský moloch plný různých funkčních bloků, zdrojáky celého IMS čítají milióny řádků. Proto také trávím týdny jen čtením dokumentace, teď už konečně i dokumentace vývojové, pomalu se pouštím do testů jednotlivých modulů. Podle kolegů prý plnohodnotné zaučení může trvat i 5 měsíců. No doufám, že mi to bude trvat kratší dobu.
Každopádně práce mě zaujala, vypadá to pěkně, zajímavě a kolektiv je tam taky fajn. Tak doufám, že se tam udržím i po zkušební době. :-)

9.8.09

Twitter vs Identi.ca

Jak již někteří víte, už nějaký ten pátek používám mikroblogovací službu Twitter. Pro ty, kteří o tom ještě neslyšeli: jde o mikroblogovací službu, kam píšete zprávy do maximální délky 140 znaků; podívejte se na odkaz nahoře, který vede na můj profil. Prostě vaše postřehy, připomínky, aktuální statusy... Na Twitteru je i spousta známých osobností, služba se brzo i přes svou jednoduchost stala celosvětovým fenoménem, na který se obrací i seriózní média (například při novinářské cenzuře v nepokojích v Íránu se přes Twitter o situaci v zemi dovídal celý svět). Na Twitteru můžete najít i "tweety" různých projektů, serverů a dalších subjektů, nemusí jít vždy o konkrétní osoby (i když RSS je pro tyto účely vhodnější).
Po boomu Twitteru se objevily i další mikroblogovací služby, dokonce i české (například mikroblogy.cz). Jednou z nich je i kanadská služba Identi.ca, kterou jsem dnešním dnem začal používat i já. Jaký je rozdíl mezi identi.ca a Twitterem? Především ve filozofii - zdrojové kódy této služby, software Lakoni.ca, jsou volně dostupné a otevřené, můžete si založit svou vlastní mikroblogovací službu. Jakožto dlouholetý příznivce opensource technologií a komunity jsem nemohl tomuto vábení dlouho odolávat, takže jak jsem již psal, profil zde mám i já - http://identi.ca/michal/. Jak vidíte, mám dokonce v názvu účtu i vlastní jméno. :-) Pro používání Identi.ca jsem se rozhodl poté, co jsem 3 dny po DDoS útoku na Twitter stále nemohl odeslat přes Firefox žádný tweet.
Nicméné na Twitter nezavrhávám, budu ho používat dál. Přece jen Twitter má něco, co Identi.ca (zatím) ne - obrovskou sociální síť. Podle twitdir.com má Twitter téměř 5 miliónů uživatelů, Identi.ca "jen" zhruba 75000. Pojem "tweetovat" se šíří podobně jako pojem "googlovat", s tím už asi nic nenaděláme. Identi.ca však má, hlavně kvůli své opensource filozofii, širokou základnu převážně počítačově zaměřených lidí. A vezmu-li v potaz svůj Twitter profil, kde sleduju 8 lidí (z toho 5 jsou jen boti různých serverů) a mě sleduje 9 lidí, všechno vesměs počítačově zaměřené, nebude ten přechod tak bolestivý. Na Identi.ca plánuju psát anglicky a výhradně o IT/programátorských/geekovských věcech, Twitter mi zůstane i na takové to tlachání, co jím a co dělám.
Každopádně jsem na tuto službu zvědav, jak ji budu subjektivně vnímat po několik měsících užívání.

2.8.09

Půlka léta za mnou...

A protože jsem dlouho nic nepsal, je čas aspoň na nějakou menší rekapitulaci.
Škola mi skončila už někdy koncem května. Zbývá mi ještě 1 rok studia (doufám, že úspěšně zakončeného!), v zimě budu mít 2 předměty, v létě 1 předmět + diplomku a státnice. Je toho tedy celkem málo a protože všechny ty předměty jsem navíc už dvakrát měl, rozhodl jsem se, že si zkusím najít práci na trvalý úvazek. Přece jen stav účtu už se snižoval... navíc musím kvůli chybě v minulé firmě, kdy mi omylem nainkasovali 2x výplatu, vracet pár desítek tisíc. Peníze jsou prostě potřeba.
V červnu se mi na LinkedIn se mi ozval jeden pán z firmy Acision, zda bych nechtěl dělat v jejich firmě. Nabídka mě celkem zaujala, tak jsem na ni kývl a čekal na pozvání k pohovoru. To bohužel nepřicházelo a nepřicházelo. Zhruba za měsíc jsem dostal oznámení, že Acision už přestalo nabírat lidi, že další nábor bude až někdy v srpnu. Hmm, tak nic.
Zadal jsem si inzerát na jobs.cz, obešel pár personálních agentur a šel jsem do první firmy zkusit štěstí: Redhat. Známá Linuxová firma, dělat tam by mohlo být zajímavé, přece jen je to parketa, na které se pohybuji už několik let. Pohovor asi 3-hodinový, uvolněný, pohoda. Dokonce jsem tam potkal i jednoho člověka, kterého znám občas od vidění. Za týden však přišel mail, že dali přednost uchazeči s větší praxí. No co se dá dělat.
Nabídky na pohovory se letos nehrnuly tak moc, jak to bylo loni (to jsem chodil na 2-3 pohovory denně!), až po nějaké době se mi ozvali z firmy ANF Data (dceřinná společnost Siemensu). Šel jsem tam, pohovor byl taky v pohodě... a pak týden čekání na odpověď. Musím dodat, že abych si zkrátil pauzy mezi čekáním na přijetí něčím užitečným, že jsem chodil dělat brigádu tam, kam jsem před lety chodil pořád - sekat trávu do travní školky. :-) Nějakou tu tisícovku na obživu jsem si tam vydělal, tak hladem neumřu. :)
Zkoušel jsem i opět urgovat firmu Zonerpress, kam jsem loni v srpnu poslal svou část překladu knihy Migrating to IPv6. Doposud mi nepřišla nějaká zpráva, zda dostanu zaplaceno a kolik, originál knihy mi stále leží doma.
Na druhou polovinu srpna plánuju dovolenou - opět do Biskupic, kam jsem jezdíval rok co rok už snad od 11 let. Těším se na to a rozhodl jsem se pro změnu - s kámošem plánujeme do Biskupic dojet na kole! Je to nějakých 75 km. Protože na takové vyjížďky nejsem zvyklý, zkouším teď trénovat a jezdit menší úseky 20-30 km, abych si zvykl na to kolo. Napoprvé jsem teda ujel "omylem" 60 km, zadek mě po tom bolel jak čert. :-D Ale během té jízdy jsem měl telefonát, že jsem přijat do firmy ANF Data! Radost převeliká. :-)
Takže v pondělí nastupuju, jsem zvědav, jaký to tam bude, snad se rychle uchytím a bude tam oboustranná spokojenost. Už mám nějakou zkušenost z AVG, jak to v takových firmách asi funguje, tak snad se adaptuju rychle.
Takže to je moje polovina prázdnin, uvidíme, jak bude vypadat druhá.

21.6.09

Lenny Kravitz v Brně

Do Brna přijela hudební hvězda Lenny Kravitz a já dostal možnost dělat security prácičku na jeho vystoupení. Tak proč ne, každá kačka dobrá, uvidím takovou star a ještě mi za to zaplatí. :)
V brněnském Velodromu, kde se měl koncert konat, byl sraz už v 15:15. Už od poledne pršelo a bál jsem se, že tomu tak bude i přes večer, kdy měl být koncert. Moje tušení se bohužel vyplnilo.
Potkal jsem pár starých známých securiťáků, pokecali jsme a dívali se, jak se ještě chystá plac před pódiem. A také zvukové zkoušky, které opravdu otestovaly reprověže na maximum, dunivé basy roztřepaly moje vnitřnosti a rozezvučely alarmy aut na velodromu. :)
V cca. 17 hodin jsme šli na své pozice. Tentokrát jsem vyfasoval pozici u tzv. nášlapu, tedy místa ve VIP zóně před pódiem. Od pódia jsem byl tedy cca 30 metrů; Lennyho jsem sice neviděl z bezprostřední blízkosti, ale na druhou stranu možná je to dobře, ty reprověže byly opravdu smrtící.
Pak začali pouštět lidi. Podobně jako u koncertu Rolling Stones i zde se vyskytnul zajímavý jev, kdy lidé závodili, kdo bude první u oplocení před pódiem. Větší část posluchačů představovaly náctileté fanynky, ale to se dá u chlapa typu Kravitz předpokládat. :)
A pak začalo pršet. Vyfasoval jsem sice jakousi jednorázovou pláštěnku, která byla víceméně naprd, ale pár suchých částí pak na mně snad zbylo. Nastoupila předkapela Anna F., která se celkem dobře poslouchala. Za půl hodiny byla pryč, nastalo několik desítek minut čekání a pak přišel mistr Lenny.
Musím říct, že předtím jsem Lennyho Kravitze vůbec neposlouchal a neznal od něj ani jednu písničku. Sice jsem od něj asi někdy nějakou slyšel, ale prostě mě nezaujaly. Nicméně koncert, to je něco jiného, to byl opravdu nářez, Lenny je prostě ďábel. Zpěv skvělej, vizuální efekty skvělý, komunikace s publikem skvělá... i v hustém a studeném dešti dokázal lidi v pláštěnkách a igelitkách rozeskákat, roztleskat, roztancovat. Koncert trval asi 2 hodiny, první hodinu jsem neskutečně trpěl stáním na jednom místě a klepáním kosy z promoklého oblečení, druhou už jsem si nějak zvykl a vychutnával si koncert. Lidi byli celkem poslušní, žádný problémy nebyly, takže i my securiťáci jsme si mohli Lennyho vychutnat.
Pak přišel konec, lidi odešli či byli nenásilně vytlačeni z areálu a šlo se domů. Nevím, jestli je to tím deštěm a nebo jen stáním, ale koleno mě pobolívá ještě den poté... 6 hodin stání na jednom místě v lijáku není věc, co bych chtěl zažívat nějak pravidelně. Pak ještě rozjezdem do Šlapanic, ze Šlapanic 5 km pěšky domů a hurá do postele. Každopádně díky tomu koncertu se po nějakých písničkách Lennyho podívám, líbilo se mi to dost.

4.6.09

Školní suma sumárum

Rok se sešel s rokem a opět je tu konec školního roku. Loni jsem byl vyhozen ze školy kvůli nezvládnutí jednoho předmětu, podal jsem si však znovu přihlášku a magisterský obor začal tentýž rok na podzim opakovat. Bohužel mi nebyla uznána spousta předmětů kvůli novotě ve školním řádu, takže jsem v podstatě neměl vůbec žádnou úlevu, co se počtu předmětů týče. Co chybělo hlavně, tak byla motivace. Opakovat víc jak půlku předmětů znova, často jsem musel psát znovu projekty, které mi z předchozího studia také nebyly uznány, to prostě na náladě a chuti do studia, zvlášť po již strávených 5 letech na škole, neprospěje. Popravdě už jsem i uvažoval o tom, že s tím seknu, programovat přece umím, práci najdu... ale když už to mám takhle rozdělaný, tak to musím dodělat. A taky kvůli rodině, která do toho školského systému a možnosti uplatnění na trhu práce prostě nevidí a jedinou měřitelnou hodnotou je titul Ing. před mým jménem. :-) Nejhorší je "nátlak" prarodičů ve stylu "já se chci dožít toho, že budeš inženýr", brr...
Takže tento rok jsem zvládnul úspěšně většinu předmětů, včetně nenáviděníhodné teoretické informatiky. Bohužel se mi v zimním semestru nepovedly dva předměty, SIN a MAT; holt jsem se moc soustředil na ten TIN a doufal jsem, že je zvládnu taky (protože už jsem je kdysi zvládnul, oba tyto předměty mi ale nebyly uznány). Z letního semestru si do dalšího roku vezmu SNT, kde jsem získal jen 5 bodů ze 30 z projektu (nebylo to sice dokonale dodělané, ale minimálně 15 bodů jsem si dle mého zasloužil). Popravdě mi to tak vyhovuje víc, nedokážu si představit, že bych v tomto předměty nadupaném roce (měl jsem jich dvakrát více, než co bych měl ve standardním "státnicovém" semestru) ještě dělal diplomku a učil se na státnice, to bych prostě nezvládl. Příští rok tedy budu mít v zimě 2 předměty, v létě 1 předmět + diplomka + státnice, tedy to vypadá na plno volného času na učení a koncentraci na konkrétní předměty, takže bych to měl zvládnout. Navíc jsou všechny tyto předměty státnicové, aspoň si je zopakuji těsně před zkouškou.
Protože ale nebudu mít moc předmětů a věcí do školy, budu si opět shánět nějakou práci. Nějaká nabídka se už před pár dny objevila, tak uvidíme na pohovoru, co to bude zač. Od práce si slibuji zdokonalení se v programování (hrozný, jak člověk za rok vypadne z toho, co předtím dělal 3 měsíce na plný úvazek) a těch 30 tisíc hrubého plat. Taky čekám nějaký pravidelný životachod; ta nepravidelnost, co mám při studiu, mě jednou zabije. :-)
Takže snad to příští rok už konečně vyjde, věřím tomu.

17.4.09

PirateBay - vinni nebo nevinni?

Před pár hodinami padl rozsudek na autory obrovského torrent serveru PirateBay. Výsledek - obžalovaní jsou vinni (článek zde nebo česky třeba zde). Proti tomu se samozřejmě zvedla vlna nevole ze strany počítačových uživatelů.
Osobně si myslím, že rozsudek padnul právem. Předem říkám, že nejsem žádný andílek a semtam si taky něco stáhnu. Ovšem počítám s tím, že kdyby se u mých dveří objevila policie, že ponesu následky. Je to prostě výměna pohodlnosti sosání z domu za riziko zatčení či pokuty. Na druhou stranu rozhodně nepatřím k sosalům, co denně postahují gigabity filmů, mají terabyty diskových kapacit a ve svém okolí jsou známí jako "zeptej se Franty, ten má všechno".
Autoři PirateBay věděli, že díky jejich serveru se šíří téměř výhradně warez a filmy, tedy autorsky chráněný obsah. Toho legálního obsahu tam bylo takové minimum, že to lze zanedbat - primárně to prostě byl tracker určený k sosání warezu. Nebudu říkat nelegálního materiálu, to vysvětlím později. On už jen název PirateBay ukazuje na jakousi paralelu se softwarovým pirátstvím.
Teď k té legálnosti: neznám sice švédské zákony, ale předpokládám, že budou v tomto podobně nedokonalé, jako ty naše. U nás je například legální tahat hudbu a filmy (pozor, ne software!), nesmíte je ale šířit dál. Ten stahovač ví, že to, co dělá, není morálně správné, přesto mává paragrafy, které toto nemají ošetřené.
Podobně to je i s PirateBay. Předpokládám, že autoři trackeru spoléhali na tuto (či podobnou) skulinu v zákonech a počítali s tím, že Warner Bros, RIAA a další mají pravomoce pouze na území USA. Když se na to podíváte selským rozumem, je jasné, že minimálně pomáhali šíření warezu a nic proti tomu nedělali, i když věděli, že díky jejich serveru se šíří terabyty autorsky chráněného obsahu. Koneckonců, tak to bylo i v rozsudku: "assisting in making copyright content available". V ČR by se to mohlo nabalit na nějaké napomáhání páchání trestného činu. Hlavní viníci jsou skutečni ti, co torrent stáhli a začali stahovat a sdílet autorsky chráněný obsah, ale proč proti tomu autoři PirateBay nic nedělali? Naopak rozšiřovali kapacity serverů, zrychlovali linky.
Proto říkám, dobře, že to dopadlo takto. I když se to nám jako běžným lidem líbit nebude, svá práva mají i tvůrci filmů. Argumentem je, že jsou filmy (kina) moc drahé... ale to pořád není důvod, proč to stahovat. Když nemám na auto, znamená to, že ho můžu ukrást? Je snad ze zákona mé právo mít přístup k filmu? Osobně bych byl radši, kdyby zákonodárci toto pořádně ošetřili a vymezili, co je legální a co ne. Snad to se současným růstem Internetu nebude trvat dlouho.

12.4.09

Výhody a nevýhody ICQ

Protože hodně lidí v ČR stále používá ICQ, který už by měl dávno umřít, rozhodl jsem se sepsat nějaké výhody a nevýhody komunikačního protokolu OSCAR, tedy toho, co používá ICQ (a také Qip, Miranda, Trillian... na tom opravdu nesejde, všechno to používá stejný komunikační protokol a stejnou síť).
Výhody
  1. Používají to všichni - asi nejpodstatnější výhoda ICQ. Je to založené na silné sociální síti, která je založena na tom "používají to ostatní, musím to používat i já". Jiný komunikační protokol/program používá málo lidí, kteří jsou často neochotní mít nainstalovaný a spuštěný jeden speciální program jen proto, aby se domluvili s jedním či dvěma dalšími lidmi.
  2. Xtraz - pouze u originálního ICQ klienta. Co naplat, hry jsou a budou vždy žádané a prosté přeposílání zpráv už jen nestačí, lidé chtějí od IM klienta více služeb. Protože Internet a IM používají stále nejčastěji mladí lidé, hry jen tak z repertoáru ICQ služeb nevymizí.
  3. Ikonky a barvičky - je to tak, běžnému uživateli je jedno, jestli program funguje či nefunguje dobře, pro něj je důležitý vzhled. Několikrát jsem se setkal s odmítnutím alternativního klienta jen proto, že má "hnusné smajlíky". A to i v rámci různých verzích originálního programu ICQ.
Hmm... to je asi všechno, jiné další výhody mě nenapadají. Tak pokračujme na
Nevýhody
  1. Centralizovaná síť - znamená to, že při výpadku u AOL (poskytovatel ICQ) nefunguje komunikace přes ICQ (ale ani Qip, Trillian, Mirandu, prostě všeho, co tuto síť používá) po celém světě (nebo aspoň nějaké větší oblasti).
  2. Uzavřenost protokolu - důvod, proč Qip, Miranda a další nikdy nebudou fungovat na 100% stejně dobře, jako originální ICQ. AOL prostě specifikaci protokolu nezveřejní, tím by si pod sebou podřízlo větev a jejich produkt by už nikdo nestahoval. Zároveň bojuje proti tomu, aby jejich síť používali jiní klienti, proto občas protokol pozmění a tím vyřadí funkčnost všech těch alternativních klientů.
  3. Diakritika - toho si asi běžný uživatel nevšimne, ale u alternativních klientů to může dělat problémy, protože v protokolu není nijak specifikováno, v jaké kódové stránce se mají stránky přenášet. Klasickým příkladem je ruský Qip, který to řeší tak, že neznámé znaky nahrazuje azbukou, kterou pak vidí uživatelé jiných klientů.
  4. Reklamy - protože AOL musí spravovat servery s účty uživatelů a to není zadarmo, musí žít z reklamy, kterou je originální klient prolezlý.
  5. Licenční podmínky - asi málo uživatelů ví, že v licenci, které odsouhlasili před používáním ICQ, jsou pasáže jako že ICQ nesmí používat uživatelé mladší 13 let, že se ICQ nesmí používat ve firmách, že veškerá komunikace po ICQ je ve vlastnictví AOL. Také je v nich uveden zákaz používání všech alternativních klientů jako je Qip, Miranda, Pidgin... a tedy vás za to můžou bez náhrady odstřihnout od účtu. A také nesmíte reklamu (viz výše) blokovat.
  6. Zákaz alternativních klientů - sice zmiňováno v bodu 5, ale přijde mi to jako tak podstatná věc, že ji zmiňuji zvlášť. Alternativní klienty nesmíte podle licence používat. Jenže každý uživatel a stroj je jiný, na některých platformách (Linux) ani oficiální klient neexistuje, navíc je současná verze 6.5 neuvěřitelný žrout paměti a procesoru a na starších počítačích se téměř vůbec nerozběhne, někomu se nemusí líbit vzhled, reklamy... Oficiálně s tím nemůžete dělat nic.
  7. Nešifrováno - ICQ dlouho nepoužívalo žádné šifrování zpráv. Až od ICQ verze 6 se objevilo aspoň hashované přihlašování přes MD5 (tedy vaše heslo se odesílá šifrovaně), nicméně veškerá další komunikace je nešifrovaná a kdokoliv na stejné síti si může váš rozhovor odchytit. V případě wifi sítí ani nemusí být na vaší síti, stačí se posadit někde k vaší anténě, spustit specializovaný software a odchytávat.
  8. Nelze používat bez přístupu k Internetu - například pro interní firemní komunikaci by se hodilo, kdyby komunikace fungovala nezávisle na Internetu. Internet může vypadnout, můžou vypadnout servery AOL a komunikace je závislá na třetí straně, až to zase nahodí zpátky.
  9. Slabá rozšiřitelnost - bylo sice přidáno a zveřejněno API rozhraní pro Xtraz, ale to je dobré tak na tvorbu her (opět je třeba připomenout, že Xtraz funguje jen v originálním klientovi). Propojenost s webem, sociálními sítěmi, s jinými internetovými službami, to je na velice nízké úrovni.
  10. Nedokonalost protokolu - protokol je napsán celkem jednoduše a primitivně. Použijete-li alternativního klienta, můžete bez problémů posílat zprávy i lidem, kteří vás neautorizovali a spamovat tak donekonečna. Invisible statusy apod. mohou být houby platné, protože zpracování neviditelnosti probíhá až na straně klienta (i když tady si nejsem jist, jestli se to už nezměnilo), takže i přesto můžete vědět, kdo se před vámi skrývá.
  11. Posílání souborů - nespolehlivé, velké soubory se mi tímto nepodařilo přeposlat. Nehledě na rychlost, která bývá celkem mizerná.
Myslím, že pro představu to stačí. Napadají-li vás nějaké další výhody či nevýhody, klidně je zmiňte v komentáři.
Jako alternativu pro ICQ vidím samozřejmě free alternativu jabber. Ale o něm snad někdy jindy.

13.3.09

Metrosexuál, übersexuál, gastrosexuál a ti další

Dnes mě pobavil článek o nástupu neosexuálů. Další z řady *sexuálů je na světě. Řekl jsem si, co takhle udělat soupis všech těch možných *sexuálů, kteří vznikají v marketingových odděleních každý půlrok? Zapátral jsem po netu, žádný seznam jsem nenašel, tak ho holt udělám sám. Našel jsem ale tento článek, z kterého si dovolím vytáhnout pár vět:
Podobné pojmy prosazují marketingoví experti prostřednictvím lifestylových časopisů. Jde o to vytvořit ve čtenářích dojem, že pokud nenásledují určitý životní styl, jsou „out“ a neuspějí v náročné životní soutěži o atraktivního sexuálního partnera, o lukrativní zaměstnání, o společenský respekt ve své sociální skupině. Jakmile se podobné přesvědčení ve společnosti dostatečně rozšíří, začne to tak i reálně fungovat. Pro kosmetické a oděvní firmy je výhodné tvrdit mužům, že současnou normou je být metrosexuálem. Mohlo by se to klidně jmenovat úplně jinak -klíčové je, aby kupoval kosmetiku a oblečení.
Vůbec celý ten názor odborníka dole v článku stojí za přečtení - všichni to víme, jak to je, ale tady je to pěkně shrnuto. Všichni ti *sexuálové už mezi námi dávno jsou, i já jsem nějaký *sexuál, jen to ještě nemá marketingové pojmenování.
Podívejme se tedy na seznam různých *sexuálů (je dost možné, že to budu časem rozšiřovat podle toho, jak se to bude objevovat v médiích):
Typy *sexuálů
  • Metrosexuál - asi klasika, první *sexuál. Pojem vznikl v r. 1994 a ihned byl svázán s fotbalistou Davidem Beckhamem. Jde o muže, který především dbá o svůj vzhled, chodí do solárka, do fitka, řeší vlasy, krémy, oblečení, různé kosmetické přípravky podobně jako žena. Tito muži žijí převážně ve větších městech (metropole), i když díky módní vlně se to rozšířilo i dále.
    Jiný název pro metrosexuála by mohl být "šampón".
  • Übersexuál - jde o muže, kteří o svou tělesnou schránku dbají také, i když ne v takové přehnané míře, jako metrosexuálové. Zde však jde už čistě o marketingový trik narozdíl od názvu metrosexuál, který vznikl spontánně. Spousta metrosexuálů byla po zavedení pojmu übersexuál v r. 2005 "převedena" právě na übersexuály. Obvykle jde o starší muže - holt metrosexuální styl by už šedivějícím chlapíkům nesednul, muselo se vymyslet něco nového.
    Übersexuál má zájem o světové dění, méně se zajímá o sebe, více o přátele (vyskytuje se tedy více ve společnosti mužských kamarádů a ne pouze ve společnosti žen). Zajde si pokecat do hospody na pivo, snaží se vybírat si luxusnější věci, které nemusí nutně bít do očí na dálku, jako oblečení metrosexuálů.
    Jiný název pro übersexuála by mohl být prostě "gentleman".
  • Gastrosexuál - je muž, jehož hobby je vaření a dobrá jídla. Rád si zajde do luxusní restaurace, vyzná se ve vínech, které si umí náležitě vychutnat. Svou dovedností tak ohromuje nejen přátele, ale i ženy, které v něm vidí vhodného partnera do domácnosti. Často se obléká jako metrosexuál, nebojí se dát svůj koníček najevo.
  • Retrosexuál - opak metrosexuála, dalo by se říct. Jde o muže, který kašle na fyzický vzhled a snaží se zaujmout svou podstatou, tedy že je chlap. S nadsázkou se dá říct, že takový retrosexuál musí smrdět i z fotky. Jde typicky o muže posedávající v zakouřených hospodách u škopku, sledujících na obrazovce fotbal.
    Jiný název by mohl být "buran". Ano, i takové typy mužů je třeba nějak marketingově zvelebit a dát jim honosný název.
  • Neosexuál - je to muž, který o sebe dbá, ale své mužné znaky, jako vousy, chlupy, namakané tělo, dává na odiv. Pohybuje se tedy někde mezi metrosexuálem a retrosexuálem.
    Tento termín mi přijde nejbližší termínu "normální chlap".
  • Technosexuál - jde o muže, který je blázen do elektrických hračiček (angl. gadgety), snaží se mít nejnovější přehrávače, PDA, exotické blbinky jako USB lampičky nebo akvárka s rybičkami poháněnými přes USB kabel. Zároveň se snaží i vypadat dobře; slovo technosexuál má být složenina z "technofil" a "metrosexuál".
    Jiný název by mohl být zažitý anglický název "geek".
Je možné, že jsem něco vynechal, *sexuálové vznikají celkem rychle. Je však třeba si uvědomit, že často nejde o žádné nové objevy nebo nové módní směry, jen se v marketingových centrech někdo rozhodl nějaký ten směr pojmenovat určitým způsobem. Nenechejme se jimi zmást. ;)
Pokud znáte jiné další *sexuály, napište o nic klidně do komentářů.

7.3.09

Nový foťák a nová webová galerie

Před pár dny jsem se rozhodl, že si konečně koupím digitální fotoaparát. Ten v mobilu mi kvalitou nestačí, v podstatě nic neumí, jen fotit zašuměné 2Mpix fotky, které se hodí tak možná sem na blog. Rozhodl jsem se pro nějaký kompakt, nepotřebuju zrcadlovku, zas takový blázen do focení nejsem, a to do 5000 Kč. Po delším vybírání (elektroniku prostě vždycky vybírám "na míru") jsem se rozhodl pro Canon IXUS 85 SI. Procházel jsem obchody a hledal, kde jej mají nejlevnější. V Datartu jsem však objevil jiný, lepší a prý poslední kus, tak jsem šáhl po něm. Je to Olympus FE-5010, barva magenta (tu bych bral klidně jinou, ale mně na vzhledu zas tak moc nesejde).
Doma jsem hned samozřejmě otestoval, nafotil některé pavouky a začal jsem přemýšlet, kam s těma fotkama. Z internetových fotoalb jsem si vybral Picasa od Google, jenže tam mě trápilo to omezení na max 1GB fotek.
Rozhodl jsem se proto, že rozjedu na svém domácím webserveru svou vlastní webovou galerii. Následovala instalace a konfigurace MySQL, PHP, lighttpd, vše se zdárně podařilo, nasadil jsem webovou galerii Zenphoto a začal tam ládovat fotky. Jsem celkem spokojenej s výsledkem.
Takže ode dneška bude většina mých zajímavých fotek zde: http://kobylnice.net:22001/~m1c4a1/galerie/.

4.3.09

Chci auto!

I když se považuji za celkem velkého fandy životního prostředí a jsem zastánce (minimálně mírné formy) tzv. ekoterorismu, protože lidé se sami od sebe dobrovolně o prostředí starat nezačnou, dospívám v posledních týdnech k tomu, že potřebuji auto a že jezdit zdejší MHD je stále méně vyhovující.
Někdo, kdo žije přímo ve městě a jezdí mu tramvaj před domem každých 5-10 minut, nemusí co řešit. Já ovšem ve městě nežiji, ale hodně mých činností se v něm odehrává (škola, tréninky, nákupy, ...) Cestování do Brna a zpět je tedy u mě na denním pořádku. Bohužel nevyhovující.
Vezměme si typický příklad: potřebuji se dostat na přednášku, která začíná v 13 hodin. Autobus, kterým to ještě stihnu, jede v 10:30.
  1. 9:45 - 10:30 -- vstávání, snídaně, hygiena, oblíkání, cesta na zastávku 500 metrů od domu
  2. 10:30 - 11:05 -- cesta přecpaným autobusem do Brna, kde člověk celou tu půlhodinu stojí a čichá smrad pomočených důchodců
  3. 11:05 - 11:35 -- cesta tramvají městem ke škole, někdy si tam i sednu
  4. 11:35 - 13:00 -- čekání na přednášku; ano, 1,5 hodiny. To proto, že předtím mi nejel líp autobus.
  5. přednáška trvá obvykle 2 hodiny, tedy do 15:00
  6. 15:00 - 15:35 -- cesta tramvají k autobusu
  7. 15:35 - 16:05 -- čekání na autobus (odpoledne jezdívají 2 autobusy za hodinu, tak to někdy stihnu i o půl, ale to málokdy)
  8. 16:05 - 16:40 -- cesta přecpaným autobusem domů
  9. 16:45 -- konečně doma
A teď to samé s autem:
  1. 11:45 - 12:30 -- vstávání, snídaně, hygiena, oblíkání
  2. 12:30 - 13:00 -- cesta autem přímo ke škole po rychlém okruhu, netřeba se proplétat městem
  3. přednáška 2 hodiny
  4. 15:00 -- 15:30 -- cesta domů autem
Takže celkové časy (nepočítám v to přednášku):
  • hromadná doprava: 9:45 - 16:45, tj. 5 hodin vyplýtvaného času na cestách, kde se nedá ani nijak učit nebo něco číst, protože vesměs stále stojím kvůli důchodcům, kteří často nijak vábně nevoní.
  • osobní doprava - 11:45 - 15:30, tj. necelé 2 hodiny na cestách, navíc v pohodlí a soukromí vlastního vozu.
Neříkám, že to vždy vychází tak špatně, někdy dojedu akorát rovnou na přednášku a z přednášky třeba hned stihnu autobus domů, tak se z toho stanou "jen" 3 hodiny cestování. Ale je třeba vzít v potaz další nevýhody, co plynou z cestování MHD:
  • tzv. "mrtvý čas", jak já říkám době, kdy čekám třeba hodinu na autobus a tu hodinu nemůžu začínat nic nového, protože stejně "za chvíli" půjdu na zastávku
  • potřeba neustále si hlídat čas; souvisí to s výše zmíněným. Chtěl bych jít ještě nakoupit, ale ujel by mi autobus a musel bych hodinu čekat - typická otázka skoro každého dne
  • člověk najednou něco potřebuje nebo zmešká autobus a do města se prostě nedostane
  • někdy autobus nejede z města až přímo k nám, ale otáčí se ve vedlejší vesnici, musím jít tedy 3 km pěšky (a takto chodím v podstatě už 3 roky každý týden, co jdu večer z tréninku)
  • absence nočních rozjezdů - chci-li jet do Brna, musím počítat s tím, že půjdu někdy ve 3 ráno 5 kilometrů pěšky a nebo si počkám do 6 do rána, než jede první autobus z města
  • zápach a nepříjemné chování spolucestujících - to je na samostatnou kapitolu. Výše zmiňovaní "prochcaní důchodci", půlhodinová jízda se řvoucím děckem v kočárku, puberťáci pouštějící si z mobilu nahlas nějakého drsného hopera, "nepřizpůsobiví spoluobčané" bavící se přes celou tramvaj, jak kdyby tam byli sami
Hlavně mě ale mrzí ten zabitý čas cestováním. Když si vezmu, že jezdím do Brna do školy už 5. rok skoro den co den, tak jsem v MHD strávil měsíce čistého času. Tady všechny tyto nevýhody pro mě prostě přebíjí ty jediné 2 výhody, co hromadná doprava má - že je to levné a je to ekologičtější, než cesta vlastním autem. Jak začínám pomalu vydělávat, tak mi ten první bod ani tolik nevadí, tisícovka za čtvrt roku se dá přežít.
Zkrátka a dobře, nejspíš si začnu šetřit na nějaké ojeté auto kolem 50-80 tisíc, už mě to v autobusech přestává bavit.

Internetový Babylón

Tak jsem si projížděl nějaký videa na Youtube a pročítal reakce. Zaujala mě tam jedna věc - pár (německých) jazykových prudičů, kterým se nelíbily nějaké polské komentáře. Že když už přispívají na mezinárodní internetový server, mají používat mezinárodní jazyk, aby to bylo srozumitelné co nejvíce lidem. Tedy dle nich anglicky.
Což mě celkem pobavilo, protože angličtina, byť velmi rozšířená, rozhodně není nejčastěji používaný jazyk na světě, i když se nám to možná nezdá. Pravda, anglicky se mluví v nejvíce zemích světa, ale protože každý člověk má stejná práva, důležitý je počet lidí, kteří daným jazykem mluví. A tady je statistika, kolik lidí mluví jakým jazykem po světě:
  1. Čínština
  2. Španělština
  3. Angličtina
  4. Bengálština
  5. Hindština / urdština
  6. Arabština
  7. Portugalština
  8. Ruština
  9. Japonština
  10. Němčina
  11. Francouzština
Takže jak je vidět, kdyby Čína zrušila svůj Velký firewall, budou youtube a všechny "mezinárodní stránky" plné rozsypaného čaje jakožto nejrozšířenějšího jazyka.
Proto říkám ano jazykové multikultuře na všech těch mezinárodních stránkách, pokud mi chce někdo rozumět, naučí se můj jazyk, pokud chci já někomu něco říct, naučím se jeho jazyk. Zavádět diktátorsky jeden správný jazyk může být opravdu ošemetné.

25.2.09

Jak se informatik dostane k datům odevšad

Tak si takhle sedím ve škole a najednou dojde v cca poledne SMSka, že mám urgentně poslat jeden pracovní email. Protože se tento den dostanu domů až v 10 večer (2 přednášky + trénink), objevil se tu průšvih - jak se k těm datům sakra dostat??
Problém byl následující: daný soubor se nacházel na virtuálním stroji vmware na XPčkách, tento virtuální stroj běžel na notebooku s Linuxem, který byl uspán a navíc ještě za NATem a zvenčí k němu tedy nebyl přístup.
Pro běžného smrtelníka asi neřešitelný problém, pro informatika výzva! :-D
První, co jsem musel udělat, a co považuji za nejméně technickou záležitost, bylo zavolat telefonem babičku, aby mi ten notebook otevřela a tedy ho probudila z režimu spánku. To se naštěstí povedlo. Další spásou je, že mám doma ještě jeden počítač s Linuxem, který mi funguje jako datový server, a mám na něm povolené forwardování portu SSH. Připojil jsem se tedy k tomuto serveru a od něj jsem se již opět přes SSH připojil k notebooku.
Fajn, jsem na notebooku, ještě se dostat do vmware a vytáhnout z něj data. To byla asi nejproblematičtější část, protože vmware potřebuje přístup přes grafické rozhraní. Na notebooku jsem tedy narychlo zkompiloval VNC server a spustil (plus nějaká ta čas žeroucí konfigurace a čtení manuálových stránek). K datovému PC jsem se připojil s povoleným X-Forwardingem, tedy mohl jsem na dálku spouštět X-aplikace a tedy i vncviewer. Ze školy jsem se tedy připojil přes NAT k datovému PC, spustil vncviewer, tím jsem se připojil k vncserveru na notebooku a spustila se mi X-Window. V nich už jsem snadno spustil vmware a Windows XP. Troška problémů vzniklých kvůli různému rozlišení se nějak přenesla. Hlavní nevýhodou bylo, že toto řešení bylo nechutně pomalé, překreslení celé obrazovky trvalo tak půl minuty. Nicméně jsem se k mému vytouženému souboru dostal, překopíroval jej do sdílené složky, ke které jsem měl přístup i z Linuxu, z Linuxu jsem jej utilitou scp překopíroval do školy a ze školy jej mail klientem poslal do práce. Voilá! :-D
Doufám, že už k takovýmto komplikacím bude docházet minimálně. Už ať jsou všechna data a software k mání na Internetu a budu mít ke všemu přístup odevšad. :-)

19.2.09

Internet přes Bluetooth a Vodafone

Koncem roku jsem si pořídil na mobilu vánoční dárek Vodafone - internet v mobilu na půl roku zdarma. To jsem hned začal využívat v samotném mobilu a pokud to bude opravdu stát těch 177 Kč měsíčně, nechám si to zřejmě i po uplynutí platnosti dárku (vzpomínám si, jak jsem ještě tak 4 roky zpátky fungoval výhradně na podobně službě od Eurotelu za nějakých 799 Kč měsíčně).
Každopádně jsem začal přemýšlet, jak rozjet Internet z mobilu i v notebooku a to nějak bezdrátově. Přece jen kabel s sebou netahám pořád a popravdě, kvalita konektorů u Sony Ericssonů řady W810i je dost mizivá, takže by to pořád vypadávalo. Protože mám na noťasu Bluetooth a mobil to zvládá taky, rozhodl jsem se pro připojení přes něj.
Takže jak na to pod Linuxem? Zkoušel jsem řešení přes ppp, ale to se mi nepovedlo (telefon vytáčel, ale na mobilu se objevilo, že se připojení nezadařilo), zkusil jsem to tedy přes PAN. Protože návody na netu byly chaotické nebo neúplné, rozhodl jsem se udělat svůj (a český! :-)
1. Rozjíždíme Internet v mobilu
Nejprve je třeba rozjet internet v mobilu. To je u Vodafone třeba aktivovat, liší se to nejspíš podle toho, zda používáte tarif nebo kredit. Doporučuji projít stránky Vodafone.
Máme-li aktivováno, je třeba nastavit mobil. Na mém SE W810i je třeba nastavit adresu APN na internet, uživatelské jméno a heslo zůstávájí prázdné, vyžádání hesla je vypnuté, adresa IP, DNS nic neobsahuje, ověření mám nastavené na PAP, komprese dat a komprese hlavičky je zapnuta. Existuje pohodlnější možnost nechat si zaslat na mobil od svého operátora konfigurační SMSku, která to udělá všecko za vás (funguje nejspíš jen pro tarifní zákazníky).
Máme-li nastaveno, můžeme zkusit připojení buď v integrovaném prohlížeči nebo třeba v mé oblíbené Opeře Mini.
2. Příprava Linuxu
(všechny následující operace jsou prováděny pod uživatelem root)
Předpokládám, že již máte funkční a rozjetý přenos dat přes Bluetooth. To tu nebudu rozebírat, článků je na toto téma dostatek.
Dále je v jádře třeba mít natažen modul bnep. Ověříme, zda již není načtený:
lsmod |grep bnep
a pokud ne, načteme jej přes
modprobe bnep
Nemáme-li modul, je třeba jej zkompilovat, v jádře hledejte volbu BT_BNEP.
Předpokládám, že již máte nainstalovaný balíček bluez-utils (bez něj byste asi neměli rozjetý ten Bluetooth). Musím zmínit, že je třeba upravit /etc/bluetooth/rfcomm.conf: nevím proč, ale channel je třeba mít nastaven na 2 (když jsem to měl nastaveno na 1, fungoval mi přenos dat z mobilu do noťasu a obráceně, ale nefungoval internet), takže můj soubor vypadá takto:
rfcomm0 {
    # Automatically bind the device at startup
    bind no;

    # Bluetooth address of the device
    device 00:1A:75:5F:F8:EF;

    # RFCOMM channel for the connection
    channel    2;

    # Description of the connection
    comment "Muj mobil";
}
3. Připojujeme se k netu
Teď již máme všechno nastaveno. Připojíme se k zařízení:
# rfcomm connect 0
Connected /dev/rfcomm0 to 00:1A:75:5F:F8:EF on channel 2
Press CTRL-C for hangup
V jiném okně použijeme prográmek pand:
# pand --listen --role NAP --autozap
# pand --connect 00:1A:75:5F:F8:EF --service NAP --autozap
Teď to chvilku potrvá, mobil se mi na chvilku kousne. Po této chvilce by se mělo rozhraní objevit v seznamu síťových zařízení:
# pand -l
bnep0 00:1A:75:5F:F8:EF PANU
# ifconfig bnep0
bnep0     Zapouzdření:Ethernet  HWadr 00:1c:26:e5:bf:72 
          VŠESMĚROVÉ_VYSÍLÁNÍ MULTICAST  MTU:1500  Metrika:1
          RX packets:6 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
          TX packets:0 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
          kolizí:0 délka odchozí fronty:1000
          RX bytes:330 (330.0 B)  TX bytes:0 (0.0 B)
Získáme IP adresu:
# dhcpcd bnep0
a pokud máte rozběhnutá jiná síťová rozhraní, je třeba ošéfovat defaultní bránu, v mém případě jsem ji nastavil takto:
route add default gw IP bnep0
kde IP je na síti Vodafone na konci o 1 větší, než je vaše získaná IP adresa, tedy získáte-li 10.23.218.73, je vaše brána 10.23.218.74.
Teď by vaše připojení mělo bez problémů fungovat! :-) Pingy mám sice děsné a kolísavé, ale na brouzdání po netu, IM a emaily to bohatě stačí. A můžu se hlavně připojit s noťasem kdekoliv!

8.2.09

Windows 7 - zázračný systém?

V médiích se v současné době objevují všemožné recenze nového operačního systému Microsoftu zvaného Windows 7. Zatím je na světě jen veřejná betaverze, nicméně ohlasy jsou již dnes pozitivní.
Osobně jsem měl také možnost si 7 zkusit (ten název bude asi dělat pěkný binec ve větách) a porovnat s Vistama, které mám už přes rok na notebooku. Osobně si myslím, že je okolo 7 celkem velký hype, kdy se společnost snaží autosugescí přesvědčit, že ten nový systém je lepší, než nevyvedená Vista. Mně totiž přijde, že je to na jedno brdo. Proč?
7 má nějaké inovace, které se však z 80% týkají vzhledu. Vylepšený toolbar ala dock z Macintoshů s náhledy běžících aplikací, trošku jiný startovací panel s integrovaným vyhledáváním, cyklení pozadí plochy, k wifi sítím se dá připojovat "neuvěřitelně" už ze systraye. To mají být ty revoluční změny? Ale houby, jde jen o marketingový trik, kterým chce Microsoft dohnat ztráty kvůli neprodávajícím se Vistám. Jde o ty samé vnitřnosti, jen se lehce změnil vzhled, protože ten je to, podle čeho blbý uživatel posuzuje kvalitu celého operačního systému. Kde jsou opravdu zajímavé změny jako je filesystém WinFS, který měl být už ve Vistách? Stačí se podívat na označení verzí Windows: Windows 98 = 4.10, Windows XP = 5.1, Windows Vista = 6.0, Windows 7 = 6.1. Jak je vidět, major číslo verze zůstává; zkrátka a dobře, Windows 7 je prostě jen další service pack pro Vistu.
Neříkám, že bude Windows 7 špatný systém. Popravdě podle testů to vypadá, že bude svižnější a rychlejší než Windows Vista (nicméně se service packem 1 je nyní celkem svižná i Vista), což je podle mě asi nejpodstatnější změna. Říkám, že je víceméně až na pár grafických úprav stejný, jako Vista, jen reakce lidí jsou na téměř stejný systém identické. Připomíná mi to Windows Millenium - na ty se taky nadávalo a byl to jen takový mezikrok k Windows XP (i když ty jsou postaveny na jiném jádře), na které se nadávalo taky (barvičky, hardwarová náročnost) a dnes na ten systém lidi nedají dopustit. Podobně si stádo zvykne i na Windows 7 (kde Vista je ten přechod ala Millenium). A bude nadávat na jakýkoliv nový operační systém, co přijde po 7.
Zajímavé je v této souvislosti video, kde lidem ukazují na notebooku grafické desktopové prostředí KDE z Linuxu a tvrdí ostatním, že je to Windows 7. Lidé vesměs přikyvují, jak je to krásný systém. :-)

7.2.09

Škola za mnou a přede mnou

Tak mi tento týden končí semestr. Ještě teda čekám na zkoušku z předmětu SIN, ale popravdě myslím, že jsem to nedal. Ono je to už ale jedno, protože se mi hlavně nepodařila dát matematika (MAT). Tu jsem již v předchozím studiu dal (podobně jako SIN), bohužel mi nebyla uznána a tak jsem ji musel opakovat a teď si na mně smlsnula.
Ale hlavně jsem po 2 neúspěšných letech zvládl teoretickou informatiku (TIN)!! Ano, ten předmět, který způsobil můj vyhazov ze školy. Mám z toho nehoráznou radost, nejtěžší předmět studia za mnou! MAT a SIN se dá příští zimní semestr, zas tak těžký to není, jen jsem tomu nevěnoval takovou přípravu, protože jsem se soustředil na TIN.
Příští týden začíná letní semestr. Protože jsem nedal povinný předmět, nemůžu psát diplomku a zúčastnit se státnic, ty mě čekají až další léto, půjde-li vše dobře (a nebo možná následující leden v zimním semestru, to budu zjišťovat až pak). Tento semestr mě tedy čeká normální studium, ještě budu muset 2 předměty zaregistrovat navíc namísto diplomky, která je za 10 kreditů. Čekají mě tedy následující předměty:
  1. Agentní a multiagentní systémy - již jsem dělal, taktéž mi to nebylo uznáno. Snad mi tam bez problémů uznají ten projekt, co jsem už udělal. Co si pamatuji, tak předmět mě zas tak moc nebavil, hodně nicneříkající teorie a vzorečků ala MAT. Ale už aspoň tuším, co čekat, tak snad to půjde.
  2. Kryptografie - toto téma mě celkem zajímá, takže jsem zvědav, jak předmět mé představy uspokojí. Přednáší to docent Hanáček, s ním jsem zatím nic neměl, tak uvidíme.
  3. Petriho sítě - strašák letního semestru. Nemám o něm moc informací (s Petriho sítěmi jsem se setkal jen stručně v jednom předmětu), jen jsem si kdysi prolistoval v knihovně brožuru tohoto předmětu a bude to peklo. Přednáší to profesor Češka, tedy ten samý, co přednášel teoretickou informatiku. A předmět samotný na ni navazuje. Proto se na něj radši pořádně zaměřím.
  4. Simulační nástroje a techniky - tento předmět jsem již také dělal a celkem mě bavil. Přednášel doktor Peringer a to mu jde celkem dobře. Doufám, že uznají i můj projekt (simulace padání zrn písku :-); už nějak tuším, o co jde, tak to snad zvládnu. Jen je třeba dávat na Peringerovy špeky na zkouškách.
  5. Pokročilé operační systémy - i tento předmět jsem již dělal a nebyl mi opětovně uznán. Takže zase spoléhám na uznání projektů. Samotný předmět byl myslím v pohodě, je to o Linuxu & spol., takže celkem pohodové téma, jen toho bylo moc.
Zbylé předměty ještě promýšlím, v pondělí půjdu na studijní oddělení si je nechat zapsat. Pravděpodobně vezmu nějaké lehčí předměty, asi Internetové aplikace a nějaký předmět věnující se počítačové grafice.
Předmětů tedy budu mít dohromady 7, což je celkem dost na 1 semestr, ale pokud mi uznají v ostatních předmětech projekty, neměla by to být taková zátěž. Zvládnu-li to všechno udělat, budu si nejspíš příští školní rok brát jen ty předměty, co jsem nedal (MAT + SIN), takže pak by bylo učení úplně pohoda. Jen to musím tento semestr ještě vydržet.

5.2.09

Jak chce EU měnit Internet

Na Živě.cz se objevila zprávička, že jakýsi španělský poslanec chce v zemích EU nechat mimo jiné blokovat torrent server Pirate Bay. Což o to, server už ve svém názvu naznačuje, že obsahuje warez, tedy filmy, hudbu, placený software atd. Otázkou je, podobně jako v mém nedávném článku, jestli je takovéto cenzurování obecně prospěšné. Další otázkou je, jak to chce pan španělský poslanec zařídit (ale i francouzský prezident Sarkozy, který nechal schválit odpojování uživatelů od Internetu - že lidi můžou chodit do kaváren nebo používat jiného poskytovatele, na to asi nepomysleli. Nebo tam bude každý mít kartičku, že je oprávněn používat Internet?) Internet např. v ČR neposkytuje žádný státní subjekt, o filtrování se tak budou muset postarat poskytovatelé. Ale poskytovatelé na jaké úrovni? Jestli to bude nix.cz, bude muset investovat obrovské peníze do filtrace celého českého Internetu (nehledě na to, že to zpomaluje provoz). Podpoří to finančně ČR/EU? Nebo padne zátěž na ty nejmenší koncové poskytovatele? To si dost dobře nedokáži představit, spousta wifi sítí na našich vesnicích není ani žádný komerční subjekt... kdo to potom bude vynucovat? Bude po vesnicích chodit nějaká Internetová policie a kontrolovat nastavení firewallů jednotlivých soukromých objektů a občanů? Směšné.
Nehledě na to, že podobné aktivity politiků, kteří nemají páru o tom, jak Internet funguje, vyústí v nějakou překryvnou síť nad Internetem, která nebude vystopovatelná. Místo P2P sítí začnou vznikat I2P sítě, Freenety apod. Řešit nelegální stahování a sdílení určitě ano, ale ne tímto podivným způsobem, který připomíná boj s větrnými mlýny. Jestli budou následky Lisabonské smlouvy podobné, tedy že místo odborníků budou na celoevropské úrovni rozhodovat populističtí politici, tak potěš pánbůh.

20.1.09

Obama - prezident prediktivní analýzy

Zhruba za 3 hodiny začne v USA inaugurace nového prezidenta Baracka Obamy. Nemysleme teď na politiku a na jeho politické názory, ale podívejme se, jakým způsobem byl zvolen. Vycházím ze článku "Vítězství (adresného marketingu) pro Baracka Obamu" časopisu Strategie č. 46/2008.

Každý asi slyšel, že americké volby 2008 byly nejdražší v historii. Věřím, že další volby budou ještě dražší, podobně jako olympiáda a další světové události. O Obamovi slyšel snad každý, volby prezidenta USA jsou něco jiného, než volby na Novém Zélandu. Tým B. Obamy však využil znalostí sociologického výzkumu, využil se software firmy SPSS, využívající algoritmů prediktivní analýzy. Ten v podstatě předpovídá, jak voliči (masa lidí, která se chová podle určitých pravidel) budou reagovat na různá témata, jako je terorismus, ekonomická krize, Irák. Jak budou reagovat na různá hesla ("I can" se celkem ujalo), jak se chovat v té a té vrstvě obyvatel atd. Toho pak bylo využito při microtargetingu, tj. marketingové metody zahrnující osobní emaily, telefonáty, osobní návštěvy, SMSky, atd. Prostě taková ta vlezlá reklama, kterou aspoň já nemám rád. Politické strany v USA do ní investují peníze v řádech miliónů dolarů. U vlastenecky vybuzených Američanů to jistě zapůsobilo, cítili, že právě jejich hlas bude důležitý.
Jak jsem již napsal, lidé se chovají jako předvídatelné stádo (v uzavřených prostorách se dav lidí v pohybu chová zase podobně jako kapalina) a prediktivní analýza umožní předpovědět, jak se toto stádo bude chovat. Myslím si, že použití těchto moderních marketingových metod způsobilo vítězství Baracka Obamy, ne přímo jeho názory a politické myšlenky. Masa lidí je vrtošivá, jde to krásně vidět i u nás, kde se u vlády skoro pravidelně střídá pravice a levice, protože byl lid nespokojen s danou vládou. Jenže lid bude nespokojen vždy.

16.1.09

Blíží se cenzura a omezování Internetu?

Mnozí z vás už jistě slyšeli o blokování závadného obsahu společností Vodafone (jinak řečeno, přes jejich síť se prostě na některé stránky, které prohlásí společnost Internet Watch Foundation za závadné, nedostanete). Nedávno také proběhla médii zpráva, že Anglie blokovala Wikipedii kvůli jednomu obrázku nahé holky a to na základě téže organizace Internet Watch Foundation.
Nyní se objevila nová zpráva - další zemí, která hodlá prosadit povinné blokování závadného internetového obsahu, je sousední Německo (viz německý článek, pokud němčinou nevládnete, věřte, že se to brzo objeví i v českých médiích). Tipnu si, že v tom bude zase organizace IWF. :-P

Nemám nic proti postihování lidí, co na netu šíří dětskou pornografii nebo jiný nelegální materiál. Problém je v tom, že Internet je volný a obsah se může nacházet kdekoliv. Představte si, že někde uploadne pornografii na stránky webzdarma (wz.cz) třeba a někdo v Anglii od IWF soubor náhodou objeví a rozhodne se blokovat celou doménu wz.cz, kde jsou desetitisíce normálních stránek, blogů, firemních webů apod. Další věcí je princip - kdo zaručí, že se časem neobjeví další důvod pro blokování něčeho jiného? Postupně se bude smyčka víc a víc utahovat a budeme tu mít Internet jak v Číně. Opravdu to chceme?

Navíc je to marný boj. V okamžiku, kdy se něco takového začne dít, se prostě jen vytvoří překryvná síť založená na Internetu, která bude kompletně šifrovaná a založená na principu třeba Toru. Internet byl od počátku navrhován tak, aby nefunkčnost jednoho uzlu neomezila síť jako celek. Co potom? Bude ze zákona zakázáno datový tok šifrovat?

Nějak mi to opět připomíná Orwellovo dílo 1984, německé Ministerstvo pro rodinu bude analogií pro Ministerstvo lásky z téhož románu s Velkým bratrem Googlem v pozadí. Budu žít v době, kdy svoboda bude otroctví a nevědomost síla. Úžasné. :->

15.1.09

Programátoři a moje stránky

Před několika měsíci jsem tu založil anketu, jak jsou na tom návštěvníci tohoto blogu s programováním. Hlasovalo 90 lidí a výsledky jsou takovéto:
28% lidí (26) umí programovat tak trochu v něčem. Tipuji to na povinnou informatiku na škole. :-)
15% lidí (14) lidí programovat umí, neživí se tím, 18% lidí (17) se programováním živí. Tzn. třetina návštěvníků blogu jsou programátoři. Není na tom nic moc překvapivého, mám tu několik odborných článků, na které je Google zavede. :-)
10% lidí (9) programování jen zkusilo a asi od toho rychle uteklo. :-) 13% lidí (12) programovat neumí a dalších 13% programovat neumí a ani nechce - no, snad i pro ně tu mám nějaké zajímavé články. :-)

Takže suma sumárum - třetina lidí, co to tu čte, jsou programátoři, další "větší" třetina lidé, kteří o programování nemají ani páru a pak jsou ti, kteří trochu programovat umí, ale není to jejich smysl života. :-)
Popravdě jsem něco podobného čekal, teď to mám i statisticky.

Další zkouškové a upadající elán

Od ledna mi opět začaly zkoušky. Mám zkoušky ze 7 předmětů, takový normál. Už mám za sebou zkoušky 4, zbylé mě ještě čekají. Jedna z nich zítra. A co že se neučím a místo toho píšu na blog? Odpověď je právě v tomto příspěvku:
Jednoduše řečeno, už mě to nebaví. Všechny předměty až na jeden vidím znova. Chodit znova na ty přednášky se mi nechtělo, tento semestr jsem nebyl ani na jedné (!!) přednášce - na co, když už vím, jak to tam chodí. Byl jsem vlastně asi 4x na semináři STI kvůli teoretické informatice, ale ten nemám ani zapsaný.
Čím to je? Asi proto, že už jsem na té škole 6. rok, za tu dobu už tak nějak tuším, jak vypadají zkoušky. Dva předměty už vím, že jsem udělal a to jsem se na ně díval v podstatě jen jeden den předem. Dřív jsem se snažil vstřebat ohromné množství údajů naráz, čímž jsem se nic nenaučil pořádně a podle toho ty zkoušky dopadly. Teď se podívám, co bylo za otázky minulý roky a zkouška mi dopadne ještě líp, než předtím. Akorát na matematiku a teoretickou informatiku se budu muset podívat víc, ale to jsou 2 předměty, to se nějak dá.
V informatice už jsem se tak nějak specializoval, vím, co mě baví a zajímá. Ve škole se však musím učit věci, které mě nijak neberou, což taky na motivaci učit se nepřidá. Ano, učím se rád nové věci, když musím... tady taky musím, ale beru to spíš jako obtěžování, protože vím, že na zkoušce stejně je třeba jen vyplnit správně test nebo okecat něco konkrétního, nepotřebuju to znát tak do hloubky.
Takže školu vlastně dodělávám už jen kvůli titulu... když už jsem to začal, tak to dokončím. Vím, že v IT na titulech zas tak moc nezáleží... za loňské cca 2 měsíce čistého času jsem si vydělal dost slušné peníze (nechci tady machrovat nějakou konkrétní částkou, ale průměrný plat to převyšovalo několikrát) a to jsem jen "blbej bakalář". A to jsem se tomu nemohl věnovat pořádně, protože "otravovaly" školní projekty.
Zkrátka a dobře, doufám, že se mi tím zkouškovým a dalším semestrem podaří prodrat a nějak to zvládnu. Už se ale těším na to období po škole... práce bude asi plno, ale budu mít jen tu a tu si už dokážu rozvrhnout nějak sám podle potřeb. Konečně nějakej pravidelnej životachod... tak snad mi to vyjde.