25.2.08

Call of Duty 2

Hry moc nehraju a když už, tak o nich většinou nepíšu (podobně jako o filmech). Dostala se však ke mně hra, o které prostě napsat musím. Jmenuje se Call of Duty (doporučuji navštívit, moc pěkná hudba tam hraje) a před pár dny jsem dohrál její druhé pokračování.
O čem hra je? Je střílečka z vlastního pohledu zasazená do 2. světové války. První díl měl úspěch a vynutil si pokračování (oba díly jsou podobné, takže jako bych mluvil o obou, Call of Duty 2 má však lepší grafiku).
Ve hře bojujete v mrazivých rozbořených sutinách Stalingradu, na egyptských pouštích bojujete v tanku a samozřejmě zachraňujete od fašistů i evropské země. Hrajete jak útočné, tak obranné mise, kdy jste obléháni nepřáteli a počítáte každou vteřinu, než dorazí posily. Ovládání je jednoduché, hra je celkem přímočará (2. díl ale nabízí více volnosti), hlavním smyslem hry je pořádně si zastřílet.
Co má hra tak zajímavé oproti ostatním FPS hrám, je neuvěřitelná atmosféra. Ta je tak silná, že jsem u ní proseděl několik hodin v kuse klidně až do rána. Někde na netu jsem četl, že je to válečná hra, která dokáže nejvíc ze všech válečných her vtáhnout do samotného boje. Hrál jsem kdysi často Operaci Flashpoint a i když ta je skvělá, myslím, že CoD dokáže zuřivost války popsat víc. Všude sviští kulky, vybuchují granáty a šrapnely, které vyhazují do vzduchu vedle běžící spolubojovníky, vzduch zahaluje mlha z házených dýmovnic. Dostáváte se za malý kamenný sloupek, zpoza kterého nemůžete vystrčit hlavu, protože všude okolo létají kulky z kulometných hnízd, najednou se k vám přikutálí odjištěný granát a vy musíte stejně vyběhnout, jinak vás čeká jistá smrt. Vojáci řvou a snaží se přehlušit hlasitou střelbu a výbuchy, upozorňují vás na vržený granát, na schované nepřátele či co vlastně máte dělat. Do toho přijíždí tank, ke kterému se musíte nenápadně přiblížit, aby vás nerozstřílel svým kulometem, a připnout na něj bombu. Hru navíc doprovází majestátní hudba.
Pěkně se to čte, lépe se na to dívá a ještě lépe se to hraje. Tuto hru se mi navíc podařilo rozjet i v Linuxu pod wine (pravda, chybí některé efekty jako (asi) bumpmapping, takže textury nevypadají tak reálně jako pod Windows, ale to tomu myslím neubírá na kráse; v novější verzi wine by to mohlo být opraveno). Doporučuju všem fanouškům válečných a FPS her! Existuje i 3. a 4. díl, ale ty už na svém stroji bohužel nerozjedu.
A pro ty, co by o hře neslyšeli - možná znáte film Nepřítel před branami, podle kterého je v 1. dílu hry udělán celý jeden level, konkrétně jde o tu část, jak na začátku připlouvali k rozbombardovanému Stalingradu.
Jinak musím ukázat ukázku z levelu, který je můj nejoblíbenější: Point du Hoc, aneb dobývání pláže Omaha v Den D. Na něm lze poznat tu atmosféru hry, jak to všude všechno lítá a vybuchuje, jak je udržení lidského života jen otázkou náhody.

24.2.08

Výčitky svědomí zaprděného informatika, hnijícího celé dny u počítače

Včera, když jsem ve 4 ráno šel spát s bolavým krkem od celodenního sezení u počítače, jsem se zamyslel: opravdu to tak chci? Vstávat kolem poledne a chodit spát před svítáním, sedět celý dny u počítače, hrát nějakou hru, chatovat, brouzdat po Internetu, překládat, programovat? Ano, sice jsou to různé činnosti, ale spojuje je to jedno - sedím u počítače. Sice chodím 4x týdně cvičit, ale to prostě nestačí.
Prostě potřebuju dělat i něco jinýho. Třeba předevčírem jsem si po letech zahrál s bráchem a bratrancem deskovou hru Talisman. A přitom mě tak baví, tak proč sedím pořád u počítače? Kdy jsem si naposled přečetl nějakou nepočítačovou knížku? Před pár lety? Kdy jsem se byl naposled jen tak projít ven? To už bude taky nějakej ten měsíc; ani nevím, jak to vypadá na konci naší ulice.
Nevím, na jednu stranu mi to vadí, na stranu druhou mi to vyhovuje. Ono asi nejde žít zároveň stejně plnohodnotně virtuální i normální život. To bych tady musel být dvakrát. Chce to prostě nějakej pravidelnej režim, obměněňovanej něčím zvláštním. Možná mám strach, že mi na tom netu něco uteče.
Snad mi to utkví v hlavě a najdu zapálení i pro normální věci, než jen sezení u počítače. Když s něčím člověk začne, tak ho to chytne a třeba i baví, začít je ale to nejtěžší.

13.2.08

Lenovo N200 - webkamera 2

Před nějakým tím týdnem jsem popsal, jak aspoň nějak rozjet webkameru pod notebookem Lenovo N200. Z funkčnosti jsem však dokázal vytáhnout jen to, aby jela ve Skype (který moc nepoužívám).
Teď jsem však zabředl do rozsáhlých manuálových stránek a Internetu a podařilo se mi rozjet webovou kameru v mplayeru/mencoderu! Takže se o to štěstí s váma hned podělím.

Pokud chcete jen přehrávat video z webkamery na obrazovku, použijte následující:
mplayer tv:// -tv driver=v4l2:width=320:height=240:fps=15:device=/dev/video0
Víc jak 12 fps se mi z toho nepodařilo dostat, takže těch 15 je taková normální horní mez. Doporučuji dát parametry driveru do konfiguračníhou souboru ~/.mplayer/config:
tv=driver=v4l2:input=1:width=320:height=240:fps=24:device=/dev/video0
tím budete moci spouštět webku přes mplayer je jednoduché:
mplayer tv://
No a pak už si s tím můžete hrát do libosti. Přes mencoder můžete nahrát svoje video:
mencoder tv:// -nosound -ovc lavc -o myvideo.avi
Bohužel se mi to nepovedlo rozjet i se streamováním zvuku, padá to. Zkoušel jsem toto, kdyby někdo věděl, jak to rozjet, ať dá vědět:
mencoder tv:// -tv driver=v4l2:width=320:height=240:device=/dev/video0:forceaudio:adevice=/dev/dsp -ovc lavc -oac mp3lame -lameopts cbr:br=64:mode=3 -o myvideo.avi
Další možností je využít přímo mplayer a jeho parametr -vo a nastreamovat si obrázky třeba do png, pak to převést do gifu a z gifů udělat animaci (programem gifsicle). Zkoušel jsem i -vo gif98a, ten ale má velmi omezené schopnosti a kvalita obrázků je mizivá. Takže výše uvedený postup:
mplayer tv:// -vo png -nosound
for i in *.png; do convert $i $i.gif; rm $i; done
gifsicle --delay=10 --loop *.gif > animace.gif
A je hotový gif s vaší animací v souboru animace.gif.

Aktualizace:

Tak pozor, zjistil jsem, jak z v4l2 zařízení, které má tato USB webkamera, udělat v4l zařízení! Jde o použití programu flashcam, více informací zde nebo přímo na stránkách projektu. Osobně odzkoušeno, video jede třeba i ve Flashi, který zvládá jen webkamery s v4l.

10.2.08

Facebook

Tak jsem objevil Facebook. Co že to je? Je to stránka věnovaná tzv. social networkingu. Jde ve zkratce o komunikaci mezi lidma, výměně fotek, názorů, článků, odkazů atd. atd. Jestli někteří znáte libimseti.cz, tak to je něco podobného, ale dotaženo do mnohem větších detailů.
Zkoušel jsem kdysi i slavné myspace.com, ale nepřišlo mi moc modifikovatelné, tedy pokud jsem se nechtěl babrat v HTML kódu. Třeba to nějak jde, ale nepřišel jsem na to jak (krom výběru pár skinů a změně barev stránky), takže to není dvakrát uživatelsky příjemné.
Facebook je celý založen na modulech, které si snadno do profilu přidáváte sami. Ať už jde o různé kvízy, hry, komunikovátka, galerie a jiné pluginy, umožňující propojení s dalšími částmi webu (já tam mám třeba mirror tohoto blogu a nebo momentálně přehrávané skladby z last.fm). Moduly se přidávají snadno pouhým povolením pluginu a pak už ho jen přetáhnete tam, kam chcete na váš profil.
Prostě moc zajímavá věc a vymyslel ji týpek o rok mladší než já. Frajer.
Jinak můj profil je zde.

7.2.08

Vyhazov ze školy

Tak jsem na škole skončil. Bohužel, ani napotřetí nevyšla teoretická informatika, o které jsem před pár dny psal. A protože předmět opakuju z loňska, nezbývá, než se rozloučit. Sice jsem ještě podal žádost o děkanský termín a udělalo to tak ještě několik lidí, ale nevěřím, že by to uznali a kdyby ano, tak jestli se na to stihnu naučit. Letní semestr už začal a já na něj nechodím.
Ale nevidím to tak černě. Někdy příští týden, až budu oficiálně vyhozenej ze školy, si podám znova přihlášku na školu, měl bych být přijmutej bez problémů znova (na základě průměru za bakalářské studium), měli by mi uznat všechny úspěšně absolvované předměty a koncem září bych nastoupil do školy znova. Podmínkou je mít 30 kreditů za semestr, což jsou bez diplomky a TIN, kterou budu muset opakovat, ještě cca další 3 předměty, to bude lážo plážo.
Během toho půl roku, co nebudu na škole, bych si chtěl trochu máknout a nabrat nějakou tu pracovní praxi. Ta je totiž v mém oboru ceněná možná ještě víc, než nějaký titul. Dopřekládám (konečně!) tu rozdělanou knížku a pak si zkusím najít nějaký programátorský job, ideálně něco na doma, podobně, jak jsem pracoval poslední letní prázdniny. Samozřejmě za lepší platové ohodnocení.
Takže jak říká, není to snad taková hrůza. Jen mě mrzí, že jsem do toho učení vrazil tolik času (učil jsem se na to poctivě víc, než na všecky ostatní předměty dohromady) a nervů a nic z toho nebylo. Statistika 184 udělalo, 185 neudělalo také o něčem svědčí: chyba asi nebude jen ve studentech, ale asi i v přemrštěných požadavcích na zvládnutí předmětu. A to zrovna u teoretické informatiky, kterou člověk v praxi už asi nikdy neuvidí. No, snad se za půl roku zadaří se silnějším základem, co mám z toho nekonečně dlouhého učení.

2.2.08

Earthlings

Po delší době jsem se na internetu mrknul na další dokument, který se jmenuje Earthlings. V překladu něco jako "pozemšťané". Odkaz na film je zde. Trvá to skoro hodinu a půl a je to anglicky (s titulkama), takže ne každý na to bude mít čas a chuť; ti, co si na to čas udělají, uvidí, že život bývá hodně krutý.
O čem film je? Film ukazuje, kam až lidstvo dospělo ve vztahu ke zvířatům. Ukazuje, jak jsou lidé závislí na zvířatech, co se potravy, zábavy, výzkumu atd. týče a hlavně, jak si tohoto lidstvo váží. A to je, stručně řečeno, nijak. Video obsahuje scény, které člověk nerad vidí - týrání zvířat, ať už úmyslné nebo neúmyslné. Pěstování prasat ve farmách, kde hynou ve vlastních výkalech požírány ostatními prasaty, případně krutě zabíjeny vykrvácením, umlácením nebo elektrošoky. Kuřata, kterým jsou upalovány zobáky, aby se nemohly navzájem oklovávat (podobně jako se malým prasatům uřezávají uši, ocásky a vytrhávají zuby), jsou ve velkém házena jako věci do mašin, kde je jim nemilosrdně proříznuto hrdlo; nesnášející slepice jsou jednodušše zabíjeny házením o zeď a přeživší jsou udupány. Krávy, které jsou omráčeny elektrošoky, je jim proříznuto hrdlo a často ještě dýchající a živé jsou posílány za jednu nohu dál do zpracování. Psi a kočky, kteří trpí obrovským stresem v útulcích a jsou popravováni buď v plynových komorách nebo jsou v některých zaostalejších zemích ještě živí hozeny popelářům do auta. Zvířata stahovaná zaživa z kůže, indické krávy trpící dlouhým transportem (v Indii je kráva posvátné zvíře, takže je musí odvést jinam, kde je můžou zabít. Co na tom, že transport přežije jen hrstka...), aby byly zabity a staženy z kůže a kterým, aby se udržely na nohách, je do očí vtírán pepř a čili koření. Podobně pro vědecké účely je opicím zavírána hlava do bloků, s kterými je znenadání trhnuto obrovskou rychlostí - to kvůli testům, co se děje s mozkem při haváriích. Když to přežijí, tak znovu a znovu...
Nebudu popisovat vše, co je v tomto videu zobrazeno (jak je už asi jasné, jde o celkem drastické scény, které ne každý vydrží). Kdo chce, podívá se na to sám.
Na konci filmu je myšlenka, co se mi zalíbila. Lidé tuto pravdu nechtějí vidět. Je to součást dnešního života, oni se tomu ale vyhýbají. Říkají "nekaž mi tím chuť". Ano, chuť jim to zkazí, když se dozví, že jejich milovaný stejk je kráva, která byla "udojena" do vyčerpání a pak za nohu odtažena do vozu mířícímu na jatka. Ale člověk se musí s touto pravdou naučit žít a případně s tím něco dělat.
Pravda, video je trochu jednorázově zaměřené. Neřeší, jak jinak chovat zvířata ve velkém, aby bylo dostatečně potravin pro stále rostoucí lidskou populaci. Jíst se musí a ne každý si může dovolit mít zahradu a na ní s láskou chovat krávy, prasata a slepice, pěkně se o ně starat a pak je rychle a milosrdně pro potravu zabít. Podobně neřeší, jak jinak se mají testovat léky, které časem mohou zachránit lidský život - který člověk by šel dobrovolně do testování léků, kde mu hrozí smrt?
Někde je smrt zvířete nezbytná, člověk je holt na špici potravní pyramidy; kdyby byli na špici tučňáci, dělali by s náma to stejné. Často je však smrt zvířete naopak zbytečná, plynoucí z lidské lenosti, marnivosti a pohodlnosti. A to je to špatné, nad čím by se lidé měli zamyslet. Snad k tomu toto video přispěje.