40000 naposlouchaných tracků

Po delší době se počet tracků, které jsem nascrobbloval na last.fm, zvedl na další kulatou cifru 40000, a to od 3. června 2006. Last.fm mělo svoje období, kdy se rozhodlo pro většinu zemí svou službu zpoplatnit, proto jsem nějaký čas poslouchal to něco málo mp3, co mám na disku, ale brzo mě to omrzelo a ty $3 měsíčně obětuju, zas tak strašný to není.

Naposledy jsem sumarizoval u 20000 tracků před rokem, tak se podívejme, co se u mě za tu dobu změnilo.

Nejoblíbenější umělec/skupina

1. Massive Attack
2. Aphex Twin
3. Kraftwerk
4. Ry Cooder
5. Enigma
6. Neu!
7. Deutsch Nepal
8. Daft Punk
9. Death in June
10. Cosmic Gate

Jak vidno, dlouho se držící Aphex Twin byl nahrazen Massive Attackem. Do popředí se dostal Ry Cooder - jeho kytarový bluesový hity jsem si zamiloval. Obecně teď poslouchám kytarový věci víc než elektroniku. Techno, IDM a spol. mám rád také pořád, ale mezi nejoblíbenější tracky patří většinou právě tracky, které jsou neelektronické. Elektronika je líbivá, ale často na jedno brdo.

Nejoblíbenější track:

1. Billy Joel - Piano Man
2. Ry Cooder - Cancion Mixteca
3. Argema - Tohle je ráj
4. Joe Tex - The Love You Save (May Be Your Own)
5. Massive Attack - Angel
6. Tito & Tarantula - After Dark
7. Arpeggiators - Freedom of Expression
8. - 10. Angel Rada -  High Hopes Angel Rada; Massive Attack - Sly, Deutsch Nepal - Auto Gamic Drummers

Jak je vidět, změnilo se toho celkem dost. U prvních 3 songů jsem měl období, kdy jsem je poslouchal pořád dokola, proto se brzo dostaly na špici. Nicméně je za jedny z nejhezčích písniček považuju pořád.

Uvidíme, co přinesou další měsíce poslechu.

Moje nová práce v ANF DATA

Jak už někteří možná víte, na začátku srpna jsem nastoupil do nové práce do firmy ANF DATA, dceřinné pobočky Siemensu. A protože se mě někteří ptají, co tam vlastně dělám, rozhodl jsem se to tu popsat.

Popravdě, zatím po těch 3-4 týdnech nedělám nic. :-) Jen se zaškoluju a zaškoluju a přicházím na to, jak to tam uvnitř všechno vlastně funguje. Ale už vím, čeho se má práce bude týkat.

Ve firmě se budu spolupodílet na vývoji IMS, což je systém, který používají telefonní operátoři k zajišťování telefonních a datových spojů. Každému účastníkovi musí být např. při telefonování zařízeno spojení, musí se řešit kam volá, jak volá, zajistit nějakou dostupnost linky, účtování, ukládání všech těchto informací do databází atd. Hlavním rysem tohoto systému je, že veškerý tok informací bude založen na IP protokolu - vše bude mít nějakou IP adresu a bude se směrovat přes routery. Bude pak možné jít s mobilem, telefonovat někde venku, vstoupíte do místnosti, tam bude lepší wifi signál, tak se telefon přepojí na tuto síť, aniž byste jako volající něco postřehl. Nebude se rozlišovat mezi hlasem a daty, vše bude prostě nějaký datový přenos.

Takhle to možná zní jednoduše, ale celý systém je opravdu obrovský moloch plný různých funkčních bloků, zdrojáky celého IMS čítají milióny řádků. Proto také trávím týdny jen čtením dokumentace, teď už konečně i dokumentace vývojové, pomalu se pouštím do testů jednotlivých modulů. Podle kolegů prý plnohodnotné zaučení může trvat i 5 měsíců. No doufám, že mi to bude trvat kratší dobu.

Každopádně práce mě zaujala, vypadá to pěkně, zajímavě a kolektiv je tam taky fajn. Tak doufám, že se tam udržím i po zkušební době. :-)

Twitter vs Identi.ca

Jak již někteří víte, už nějaký ten pátek používám mikroblogovací službu Twitter. Pro ty, kteří o tom ještě neslyšeli: jde o mikroblogovací službu, kam píšete zprávy do maximální délky 140 znaků; podívejte se na odkaz nahoře, který vede na můj profil. Prostě vaše postřehy, připomínky, aktuální statusy... Na Twitteru je i spousta známých osobností, služba se brzo i přes svou jednoduchost stala celosvětovým fenoménem, na který se obrací i seriózní média (například při novinářské cenzuře v nepokojích v Íránu se přes Twitter o situaci v zemi dovídal celý svět). Na Twitteru můžete najít i "tweety" různých projektů, serverů a dalších subjektů, nemusí jít vždy o konkrétní osoby (i když RSS je pro tyto účely vhodnější).

Po boomu Twitteru se objevily i další mikroblogovací služby, dokonce i české (například mikroblogy.cz). Jednou z nich je i kanadská služba Identi.ca, kterou jsem dnešním dnem začal používat i já. Jaký je rozdíl mezi identi.ca a Twitterem? Především ve filozofii - zdrojové kódy této služby, software Lakoni.ca, jsou volně dostupné a otevřené, můžete si založit svou vlastní mikroblogovací službu. Jakožto dlouholetý příznivce opensource technologií a komunity jsem nemohl tomuto vábení dlouho odolávat, takže jak jsem již psal, profil zde mám i já - http://identi.ca/michal/. Jak vidíte, mám dokonce v názvu účtu i vlastní jméno. :-) Pro používání Identi.ca jsem se rozhodl poté, co jsem 3 dny po DDoS útoku na Twitter stále nemohl odeslat přes Firefox žádný tweet.

Nicméné na Twitter nezavrhávám, budu ho používat dál. Přece jen Twitter má něco, co Identi.ca (zatím) ne - obrovskou sociální síť. Podle twitdir.com má Twitter téměř 5 miliónů uživatelů, Identi.ca "jen" zhruba 75000. Pojem "tweetovat" se šíří podobně jako pojem "googlovat", s tím už asi nic nenaděláme. Identi.ca však má, hlavně kvůli své opensource filozofii, širokou základnu převážně počítačově zaměřených lidí. A vezmu-li v potaz svůj Twitter profil, kde sleduju 8 lidí (z toho 5 jsou jen boti různých serverů) a mě sleduje 9 lidí, všechno vesměs počítačově zaměřené, nebude ten přechod tak bolestivý. Na Identi.ca plánuju psát anglicky a výhradně o IT/programátorských/geekovských věcech, Twitter mi zůstane i na takové to tlachání, co jím a co dělám.

Každopádně jsem na tuto službu zvědav, jak ji budu subjektivně vnímat po několik měsících užívání.

Půlka léta za mnou...

A protože jsem dlouho nic nepsal, je čas aspoň na nějakou menší rekapitulaci.

Škola mi skončila už někdy koncem května. Zbývá mi ještě 1 rok studia (doufám, že úspěšně zakončeného!), v zimě budu mít 2 předměty, v létě 1 předmět + diplomku a státnice. Je toho tedy celkem málo a protože všechny ty předměty jsem navíc už dvakrát měl, rozhodl jsem se, že si zkusím najít práci na trvalý úvazek. Přece jen stav účtu už se snižoval... navíc musím kvůli chybě v minulé firmě, kdy mi omylem nainkasovali 2x výplatu, vracet pár desítek tisíc. Peníze jsou prostě potřeba.

V červnu se mi na LinkedIn se mi ozval jeden pán z firmy Acision, zda bych nechtěl dělat v jejich firmě. Nabídka mě celkem zaujala, tak jsem na ni kývl a čekal na pozvání k pohovoru. To bohužel nepřicházelo a nepřicházelo. Zhruba za měsíc jsem dostal oznámení, že Acision už přestalo nabírat lidi, že další nábor bude až někdy v srpnu. Hmm, tak nic.

Zadal jsem si inzerát na jobs.cz, obešel pár personálních agentur a šel jsem do první firmy zkusit štěstí: Redhat. Známá Linuxová firma, dělat tam by mohlo být zajímavé, přece jen je to parketa, na které se pohybuji už několik let. Pohovor asi 3-hodinový, uvolněný, pohoda. Dokonce jsem tam potkal i jednoho člověka, kterého znám občas od vidění. Za týden však přišel mail, že dali přednost uchazeči s větší praxí. No co se dá dělat.

Nabídky na pohovory se letos nehrnuly tak moc, jak to bylo loni (to jsem chodil na 2-3 pohovory denně!), až po nějaké době se mi ozvali z firmy ANF Data (dceřinná společnost Siemensu). Šel jsem tam, pohovor byl taky v pohodě... a pak týden čekání na odpověď. Musím dodat, že abych si zkrátil pauzy mezi čekáním na přijetí něčím užitečným, že jsem chodil dělat brigádu tam, kam jsem před lety chodil pořád - sekat trávu do travní školky. :-) Nějakou tu tisícovku na obživu jsem si tam vydělal, tak hladem neumřu. :)

Zkoušel jsem i opět urgovat firmu Zonerpress, kam jsem loni v srpnu poslal svou část překladu knihy Migrating to IPv6. Doposud mi nepřišla nějaká zpráva, zda dostanu zaplaceno a kolik, originál knihy mi stále leží doma.

Na druhou polovinu srpna plánuju dovolenou - opět do Biskupic, kam jsem jezdíval rok co rok už snad od 11 let. Těším se na to a rozhodl jsem se pro změnu - s kámošem plánujeme do Biskupic dojet na kole! Je to nějakých 75 km. Protože na takové vyjížďky nejsem zvyklý, zkouším teď trénovat a jezdit menší úseky 20-30 km, abych si zvykl na to kolo. Napoprvé jsem teda ujel "omylem" 60 km, zadek mě po tom bolel jak čert. :-D Ale během té jízdy jsem měl telefonát, že jsem přijat do firmy ANF Data! Radost převeliká. :-)

Takže v pondělí nastupuju, jsem zvědav, jaký to tam bude, snad se rychle uchytím a bude tam oboustranná spokojenost. Už mám nějakou zkušenost z AVG, jak to v takových firmách asi funguje, tak snad se adaptuju rychle.

Takže to je moje polovina prázdnin, uvidíme, jak bude vypadat druhá.

Lenny Kravitz v Brně

Do Brna přijela hudební hvězda Lenny Kravitz a já dostal možnost dělat security prácičku na jeho vystoupení. Tak proč ne, každá kačka dobrá, uvidím takovou star a ještě mi za to zaplatí. :)

V brněnském Velodromu, kde se měl koncert konat, byl sraz už v 15:15. Už od poledne pršelo a bál jsem se, že tomu tak bude i přes večer, kdy měl být koncert. Moje tušení se bohužel vyplnilo.

Potkal jsem pár starých známých securiťáků, pokecali jsme a dívali se, jak se ještě chystá plac před pódiem. A také zvukové zkoušky, které opravdu otestovaly reprověže na maximum, dunivé basy roztřepaly moje vnitřnosti a rozezvučely alarmy aut na velodromu. :)

V cca. 17 hodin jsme šli na své pozice. Tentokrát jsem vyfasoval pozici u tzv. nášlapu, tedy místa ve VIP zóně před pódiem. Od pódia jsem byl tedy cca 30 metrů; Lennyho jsem sice neviděl z bezprostřední blízkosti, ale na druhou stranu možná je to dobře, ty reprověže byly opravdu smrtící.

Pak začali pouštět lidi. Podobně jako u koncertu Rolling Stones i zde se vyskytnul zajímavý jev, kdy lidé závodili, kdo bude první u oplocení před pódiem. Větší část posluchačů představovaly náctileté fanynky, ale to se dá u chlapa typu Kravitz předpokládat. :)

A pak začalo pršet. Vyfasoval jsem sice jakousi jednorázovou pláštěnku, která byla víceméně naprd, ale pár suchých částí pak na mně snad zbylo. Nastoupila předkapela Anna F., která se celkem dobře poslouchala. Za půl hodiny byla pryč, nastalo několik desítek minut čekání a pak přišel mistr Lenny.

Musím říct, že předtím jsem Lennyho Kravitze vůbec neposlouchal a neznal od něj ani jednu písničku. Sice jsem od něj asi někdy nějakou slyšel, ale prostě mě nezaujaly. Nicméně koncert, to je něco jiného, to byl opravdu nářez, Lenny je prostě ďábel. Zpěv skvělej, vizuální efekty skvělý, komunikace s publikem skvělá... i v hustém a studeném dešti dokázal lidi v pláštěnkách a igelitkách rozeskákat, roztleskat, roztancovat. Koncert trval asi 2 hodiny, první hodinu jsem neskutečně trpěl stáním na jednom místě a klepáním kosy z promoklého oblečení, druhou už jsem si nějak zvykl a vychutnával si koncert. Lidi byli celkem poslušní, žádný problémy nebyly, takže i my securiťáci jsme si mohli Lennyho vychutnat.

Pak přišel konec, lidi odešli či byli nenásilně vytlačeni z areálu a šlo se domů. Nevím, jestli je to tím deštěm a nebo jen stáním, ale koleno mě pobolívá ještě den poté... 6 hodin stání na jednom místě v lijáku není věc, co bych chtěl zažívat nějak pravidelně. Pak ještě rozjezdem do Šlapanic, ze Šlapanic 5 km pěšky domů a hurá do postele. Každopádně díky tomu koncertu se po nějakých písničkách Lennyho podívám, líbilo se mi to dost.

Školní suma sumárum

Rok se sešel s rokem a opět je tu konec školního roku. Loni jsem byl vyhozen ze školy kvůli nezvládnutí jednoho předmětu, podal jsem si však znovu přihlášku a magisterský obor začal tentýž rok na podzim opakovat. Bohužel mi nebyla uznána spousta předmětů kvůli novotě ve školním řádu, takže jsem v podstatě neměl vůbec žádnou úlevu, co se počtu předmětů týče. Co chybělo hlavně, tak byla motivace. Opakovat víc jak půlku předmětů znova, často jsem musel psát znovu projekty, které mi z předchozího studia také nebyly uznány, to prostě na náladě a chuti do studia, zvlášť po již strávených 5 letech na škole, neprospěje. Popravdě už jsem i uvažoval o tom, že s tím seknu, programovat přece umím, práci najdu... ale když už to mám takhle rozdělaný, tak to musím dodělat. A taky kvůli rodině, která do toho školského systému a možnosti uplatnění na trhu práce prostě nevidí a jedinou měřitelnou hodnotou je titul Ing. před mým jménem. :-) Nejhorší je "nátlak" prarodičů ve stylu "já se chci dožít toho, že budeš inženýr", brr...

Takže tento rok jsem zvládnul úspěšně většinu předmětů, včetně nenáviděníhodné teoretické informatiky. Bohužel se mi v zimním semestru nepovedly dva předměty, SIN a MAT; holt jsem se moc soustředil na ten TIN a doufal jsem, že je zvládnu taky (protože už jsem je kdysi zvládnul, oba tyto předměty mi ale nebyly uznány). Z letního semestru si do dalšího roku vezmu SNT, kde jsem získal jen 5 bodů ze 30 z projektu (nebylo to sice dokonale dodělané, ale minimálně 15 bodů jsem si dle mého zasloužil). Popravdě mi to tak vyhovuje víc, nedokážu si představit, že bych v tomto předměty nadupaném roce (měl jsem jich dvakrát více, než co bych měl ve standardním "státnicovém" semestru) ještě dělal diplomku a učil se na státnice, to bych prostě nezvládl. Příští rok tedy budu mít v zimě 2 předměty, v létě 1 předmět + diplomka + státnice, tedy to vypadá na plno volného času na učení a koncentraci na konkrétní předměty, takže bych to měl zvládnout. Navíc jsou všechny tyto předměty státnicové, aspoň si je zopakuji těsně před zkouškou.

Protože ale nebudu mít moc předmětů a věcí do školy, budu si opět shánět nějakou práci. Nějaká nabídka se už před pár dny objevila, tak uvidíme na pohovoru, co to bude zač. Od práce si slibuji zdokonalení se v programování (hrozný, jak člověk za rok vypadne z toho, co předtím dělal 3 měsíce na plný úvazek) a těch 30 tisíc hrubého plat. Taky čekám nějaký pravidelný životachod; ta nepravidelnost, co mám při studiu, mě jednou zabije. :-)

Takže snad to příští rok už konečně vyjde, věřím tomu.