První týden práce

Píšu sice trochu později, ne přesně po týdnu, ale přece. První týden práce v AVG je za mnou. A uteklo to celkem rychle. Bál jsem se, po zkušenostech z předchozích (manuálních) brigád, že těch 8 hodin práce se povleče nehorázně pomalu a první týdny to bude psychický utrpení, než otupím a zvyknu si. Naštěstí tomu tak není.
Z bezpečnostních důvodů (a proto, že jsem to měl ve smlouvě) se nemůžu o detailech práce rozepisovat nijak dopodrobna. Nechtěl bych mít potom průšvih, že jsem popsal nějaké implementační detaily. Sice kdoví, jestli sem na tento blog vůbec někdy nějaký zaměstnanec AVG zabloudí; jestli ano, tak zdravím. :-) Riskovat ale nic nebudu.
Co ale můžu snad prozradit (krom platu, ten také říct nesmím :-), tak je typ práce a prostředí, kde dělám. Práce spočívá ve spolupráci na portování AVG na Linuxovou/Unixovou platformu. O AVG jako produktu jsem slyšel už od gymplu, až teď mám přístup ke zdrojovým kódům a co mě překvapilo, je obrovská rozsáhlost tohoto projektu. Člověk vidí po spuštění AVGčka jen to grafické rozhraní a ví, že mu to "nějak" prohledává počítač na viry. Jenže pod tím stojí gigabyty (ano, GB) zdrojáků a dokumentace. Sám dělám jen na malinkatém úseku tohoto obřího projektu a i tak toho mám kopec, respektive - mám tam furt co dělat. :-) Se školními projekty se to holt nedá srovnávat.
Den utíká celkem rychle, protože programování mě baví a ono když se člověk zažere do těch zdrojáků a luští, jak to tam vlastně funguje a co má vlastně udělat (programování totiž není jen o ťukání kódu do klávesnice, ale hlavně o návrhu a vymyšlení algoritmu, jak to bude fungovat, jak to bude provázáno atd., napsat to už je záležitost znalosti syntaxe).
I když jde o velkou nadnárodní společnost (zaujalo mě, že AVG má hlavní mateřskou firmu v Nizozemí, byť je to původně česká firma. Holt daně jsou daně) a prostředí vypadá na první pohled takové to typické "vyžehlené americké" - čisté chodby, moderní vybavení, meetingové místnosti - je tam kupodivu celkem dobrá "rodinná" atmosféra (bude trvat, než zapadnu, nejsem člověk, co navazuje dvakrát snadno kontakty) a hlavně taková uvolněná. Nikdo nade mnou nestojí s bičem a nekodím 8 hodin denně s adrenalinem v žilách, že něco udělám blbě. Ráno dojdu, udělám si čaj, občas si skočím pro nějaký rohlíky do sámošky, mám svůj počítač se svým systémem, kde si můžu dělat co chci (hodil jsem si tam Ubuntu 7.10), a svým tempem si datlím do počítače a objevuju, jak to funguje. Dneska jsem konečně napsal první kus kódu, ono zorientovat se v tom a pořádně pochopit zadání je celkem důležité, tak mám ze sebe radost. Snad mi to tak půjde dál a líp a líp a snad se ve firmě ujmu.
Taky tam bývají takový ty "manažerský" výmysly, jako motivační emaily, adaptační školení a teď jsem se dozvěděl, že pojedu na nějaký 3-denní teambuildingový výlet do přírody. Programátoři budou chodit po lese a u táboráku zpívat písničky o ANSI C normě. :-) Ale jsem zvědavej. :-)
Co mě ale hryže, je pracovní doba. Není to vina AVG, ale práce jako takové. Jako student jsem si vstával kdy jsem chtěl, šel spát kdy chtěl, do školy jsem šel taky jak se mi chtělo... tady to nejde. Snažím se chodit brzo, ideálně už na sedmou (tzn. v 5 ráno musím vstávat), abych měl v 15:30 padla a mohl třeba ještě něco udělat. Dojdu domů tedy ideálně nejdříve o 16:40. Praxe je však taková, že tam zůstávám o něco déle, ostatní tam zůstávají déle (workoholici :-) a mně je jako nováčkovi blbý se vždycky zvedat domů jako první. Takže už jsem tam byl pár dní 10-11 hodin a domů jsem dojel v 8 večer. To je akorát na najezení, vyspání a ráno znova do práce. Nechtěl bych, aby se můj mimopracovní život skládal jen z myšlenek na volno o víkendu... snad to nějak ještě udělám. Třeba posilku jsem teď vynechal úplně, než se zapracuju a zjistím, jak to bude chodit... no popravdě jsem i trochu nachcípanej, tak to nechci pokoušet. Holt tam budu muset chodit navečer a domů dojedu tak v 9 a budu kaput úplně. :-)

Jinak už mám podanou a zaplacenou přihlášku na školu, tak bych měl snad být od června zase student. Snad tu školu budu zvládat i s prací. Takže se jdu teď vykoupat a zítra hurá do Brna.