Pekelné zážitky s Internet Explorerem

Čas od času se mi stane, že musím použít operační systém Windows. Když už v tomto systému jsem, k přístupu na Internet používám prohlížeč Internet Explorer. Ptáte se proč? Je to z důvodu, abych byl v obraze, co ten prohlížeč umí a dokázal ho srovnat s ostatními. V Linuxu běžně používám Firefox, případně Chrome/Chromium. A musím říct, že v porovnání s těmito prohlížeči je Internet Explorer peklo. Rozhodl jsem se sepsat body, které mi na IE celkem vadí, přijdou mi podivné a neintuitivní.

Používám Internet Explorer 8, což je současná stabilní verze prohlížeče.

Takže, co mi vadí?

Pomalost -- oproti Firefoxu či Chrome je prohlížeč strašně utahaný. Odezva GUI mi přijde o něco pomalejší, jsou to jen milisekundy, ale i to stačí, aby to člověka začalo po nějaké době štvát. Ani nemluvím o Flashi, který dokáže zatopit počítačem; čekal bych, že když už je to dělané primárně pro Windows a IE, že to zde bude rychlejší. Nevím, zda to svádět jen na Flash, takhle mi to nebrzdí žádný jiný prohlížeč.

Otevření nové záložky trvá také zbytečně dlouho, to je věc, která musí být hned, ne půl vteřiny. Ctrl+T Alt+D a píšu adresu, nehodlám čekat. Nebo klikání prostředním tlačítkem (kolečkem) na odkaz - měl by se otevřít v novém okně. Někdy je zpoždění takové, že klikám znova a pak se mi najednou objeví záložky tři. A někdy se mi to i tak otevře ve stejném okně. :-P Případně kliknu na odkaz a než se stránka vykreslí, nemůžu ani přepnout na jiné záložky. Vykreslování stránky mi přijde, jakoby fungovalo následovně: nejprve něco načítám, uvnitř zpracovávám a pak zobrazím. To zobrazení na konci je celkem rychlé, ale to načítání + zpracovávání předtím, kdy se uživateli zdá, že se nic neděje, to je nepříjemné.

Nedodržování standardů -- Microsoft byl vždy pověstný tím, že na standardy kašlal a šel si podle svého. Stačí se podívat na Internet Explorer 6, který se rozšířil s Windows XP a na který programátoři webových stránek dost nadávali a nadávají. Museli vyrábět různé hacky a obezličky, aby v něm něco rozchodili. Bohužel tyto hacky nebyly funkční v dalších verzích IE, kdy Microsoft začal dohánět ostatní prohlížeče v jakémsi takémsi dodržování webových standardů a to způsobuje programátorům problémy dodnes, jejich webové aplikace nejsou přenositelné na nové prohlížeče a starým vyprchává podpora ze strany Microsoftu.

IE8 přicházel s tím, že by se to mělo změnit k lepšímu. Ale není tomu tak. Spousta stránek se mi zobrazuje rozbitých, špatně vykreslených a polofunkčních. Příklad za všechny: Facebook - neumí pořádně zpracovávat vložené odkazy do políčka "What's on your mind", v ostatních prohlížečích se vložený odkaz hned zpracuje, v IE musím kliknout na tu ikonku pro vložení odkazu a stisknout Attach. Někdy se to povede vložit i bez tohoto, ale je to otravné.

Další věc je podpora standardů HTML5. Respektive nepodpora. Sice udělal IE velký krok v před oproti verzi 7, ale i tak stále dost věcí chybí. Argumentem vývojářů bývá, že HTML5 stejně nemá hotovou specifikaci (ta bude až tak kolem roku 2020), ale to mi přijde jako směšný argument. Za prvé, standardy jsou tvořeny tím, co vyžadují uživatelé a uživatelé musí mít možnost si to někde vyzkoušet. Za druhé, čekat od r. 1999, kdy byla vydána specifikace HTML4, nějakých 21 let do specifikace HTML5 bez jakéhokoliv vývoje, toho je schopný opravdu jen Microsoft (a proto díky bohu za konkurenci, díky které MS svým pomalým zadkem vůbec hejbe, jinak bychom tu měli ještě IE5). Za třetí, některé věci ve finální podobě budou tak jako tak, jen se trochu změní jejich forma. Za čtvrté, ze dne na den nikdo na HTML5 nepřejde, vývojáři potřebují mít na čem vývoj zkoušet. Za páté, v dnešní době už se některé fičury HTML5 tak zapsaly do podvědomí lidí, že web bez nich by působil jako z pravěku.

Internet Explorer má momentálně v ACID3 testu jen 20 bodů ze 100, což je nejméně ze všech prohlížečů.

A další drobnosti a nezařaditelné chybky:

• proč nemůžu nikde najít Google Addon pro vyhledávání v Internet Exploreru?
• občas se mi stává, že se při scrollování obraz úplně rozmaže a musím skočit úplně nahoru v obrazovce a scrollovat znova
• stahování souborů je uděláno tak nešikovně, pro 10 stahovaných souborů mám 10 okýnek
• málo doplňků a potřeba restartovat po instalaci doplňku (to sice musí Firefox taky, ale ve verzi 4, co vyjde cobydup, už by to být nemělo)
• neintuitivní nastavení vlastností prohlížeče (pokročilé nastavování na jedné hromadě s nastavením, které může využít i běžný uživatel)
• ... (ono toho bude víc, budu postupně doplňovat :-)

A klady?

Abych jen nehanil, IE8 je určitě pokrok dopředu oproti předchozím verzím. Přijde mi stabilnější a i když má chyby, tak přece jen ty stránky nějak zobrazuje. Vykreslování písma vypadá také dobře, i když např. u ajaxových stránek ala Facebook nebo Twitter se občas setkám s tím, že nově vložený text je nevyhlazený a zubatý, po refreshi už je to v pořádku. Celkem slibně vypadá přicházející verze IE9, která by krom velké podpory webových standardů měla přinést i hardwarovou akceleraci, čímž ostatním prohlížečům dost uteče. Ale už jsem také četl pár názorů na betaverzi, že to třeba s tou podporou standardů není tak slavné, že nebude pořádně podporovat SVG se ví už teď.

Uvidíme. Momentálně je pro mě Internet Explorer jeden z nejhůře používatelných prohlížečů (když odmyslím experimenty nebo specializované prohlížeče jako Konqueror, links, lynx atd.) Pravda, je to hodně o zvyku, ale i tak jsou prostě stránky, které i zvyklý uživatel musí vidět.

009-1

Mám rád anime seriály, ale ne ledajaké. Nejvíce mě baví anime ponuré, jako třeba Blood+, Elfen Lied nebo TOKKO, ale také tzv. spy-fi, špionážní scifi, mezi které patří asi nejznámější Ghost in the Shell nebo Appleseed. Ke spy-fi lze zařadit i 12-dílný seriál, který jsem viděl v současné době -- 009-1.

009-1 je kód agentky Mylene Hoffman, organizace Zero Zero, což je výzvědná služba Západního Bloku. Západní a Východní Blok stojí proti sobě, každý se svou ideologií a se svými špióny. Série obsahuje 12 dílů (respektive 13, 9. díl jsem našel ve dvou verzích), které jsou na sobě v podstatě nezávislé, ale objevují se v nich střípky, které dostanou smysl až v posledních dílech.

009-1 ukazuje pochmurný život agentky, pro niž je zabíjení každodenním chlebem. Občas se vyloupne na povrch její ženská stránka a musí navíc bojovat se svými emocemi, které se s životem agenta a zabijáka celkem odlišují.

Na své si přijdou i pánové, film je prošpikován fetišistickými záběry na Mylenino tělo a hlavně její bujné poprsí, které se občas stává vražednou zbraní a to doslova - má v nich zabudované malé kulomety. :-)

Série se mi celkem líbila, někdy byl děj až mrazivý a opravdu depresivní... tak, jak to mám od tohoto žánru rád.

OpenIndiana -- hrátky se systémem

Dne 14. září 2010 byla vydána další větev operačního systému OpenSolaris, jehož vývoj Oracle ukončil (ať se za to smaží v křemíkovém pekle), zvaná OpenIndiana. Pro úplně neznalé: jde o Unixový operační systém (má tedy k původním Unixům blíž než rozšířenější Linux), který má být binárně kompatibilní s komerčním Solarisem.

Rozhodl jsem se tento systém vyzkoušet a používat jej jako normální desktopový systém (sice přes VirtualBox, ale na fullscreen :-) Protože tolik do vnitřností a fungování OpenIndiany nevidím, budou následující připomínky brané spíše z pohledu uživatelského. Dodávám, že projekt je teprve v rané fázi vývoje a spousta věcí tam proto nefunguje.

Instalace

Instalace byla vcelku bezproblémová, stáhl jsem ISO a zavedl ho ve Virtualboxu. Jediný zádrhel byla neuvěřitelná pomalost instalačního procesu. Mohlo to trvat dobré 3-4 hodiny, procesor byl vytížen na maximum. Naštěstí po restartu a standardním náběhu systému už se OpenIndiana chovala bezproblémově a relativně svižně i na virtuálním PC.

Instalace si vezme tak 3,5 GB místa na disku.

Instalace OpenIndiany

Desktopové prostředí

OpenIndiana využívá klasické Gnome v aktuální verzi 2.30. Běžný uživatel tak na první pohled nepozná žádný rozdíl oproti Linuxu. Což považuji za plus -- uživatel by se neměl zajímat o vnitřek systému, aby byl schopen systém používat.

Co se rychlosti týče, byl systém o něco pomalejší, ale to připisuji tomu, že jsem to testoval ve Virtualboxu (2 jádra 2GHz, 1,7GB RAM). Při běžné práci se zatížení CPU pohybovalo kolem 30-40%. Problém se vyskytoval také s přehráváním zvuku a hudby, tam to občas trhalo, ale to opět připisuji virtuálnímu prostředí.

Když už jsem naťuknul multimédia, musím se zmínit o jedné vadě na kráse, která mi celkem vadí. Týká se licenčních poplatků za použití různých kodeků. Zde se ukazuje výhoda svobodného kodeku Ogg Vorbis, který to přehrálo bez problémů. Pro MP3 se dá stáhnout volná verze kodeku. Ale pokud jsem chtěl přehrát nějaké video ve formátu MPEG4, vyskočila na mě nabídka pro nákup kodeků. Pro představu Complete Set of Playback Plugins" je za 28€, samotný MPEG4 Part 2 dekodér za 7€. Snad bude v budoucnu dekodér portován i na OpenIndiana.

Kodeky nejsou vždy zadarmo

Systém byl původně zamýšlen jako serverová distribuce, tak se mu absence podpory multimédií dá odpustit, ale do budoucna to bude určitě potřeba. Na IRC jsem se bavil s vývojáři a nějaká implementace kodeků již existuje, tak uvidíme. Jinak přehrávání HD filmu proběhlo naprosto bez problémů a bez trhání.

Přehrávání 720p OGV videa bez problémů.

Co se kancelářského balíčku týče, stáhl jsem si OpenOffice 3.2.1 a fungují bez problémů; koneckonců vycházejí ze StarOffice, které byly původně právě na Solarisu.

OpenOffice na OpenIndiana

Zapojení flash disku bylo bez problémů, stejně jako připojení sdíleného disku přes VirtualBox (kdyby někoho zajímalo: sudo mount -F vboxfs dokumenty /home/michal/gentoo/ , dokumenty jsou název sdílené složky a /home/michal/gentoo je cesta, kam ji chcete připojit).

Balíčkovací systém

Balíčkovací systém je intuitivní, vyhledávání a instalace programů bezproblémová. Grafická nadstavba využívá klasický Solarisový balíčkovací systém a jeho příkazy pkgadd, pkginfo, pkgrm apod. najdete i zde. 

V současnosti může někomu vadit celkem pomalý vývoj balíčků, ale lidí, co se věnují aktivně projektu, je celkem málo, kolem dvacítky. Nicméně to neznamená, že se za projektem nic neděje. Jen krátký pobyt na IRC kanálu #openindiana@Freenode mi ukázal, že se neustále něco řeší. Momentálně například přehození OpenIndiany na projekt Illumos.

Internet

Asi základní činnost na počítači v dnešní době, surfování po Internetu, je bez problémů. OpenIndiana obsahuje prohlížeč Firefox v aktuální verzi 3.6.8. Důkazem, že v něm jde normálně fungovat, budiž tento blogpost, který byl komplet napsán ve Firefoxu a OpenIndianě včetně nasnímání obrázků. V repozitáři balíčků chyběl dnes celkem podstatný plugin pro Flash, ale ten jsem stáhl, rozbalil, zkopíroval soubor libflashplayer.so do adresáře ~/.mozilla/plugins/ a vše jede bez problémů včetně videí.

Na kecání obsahuje systém program Pidgin, na emaily Thunderbird. Se světem zůstanete ve spojení. :-)

Operační systém OpenIndiana doporučuji všem, co se nebojí vyzkoušet něco nového. Pro běžného uživatele, co surfuje, prohlíží si fotky a pouští hudbu a videa, tento OS všechno splňuje. Samozřejmě až na problémy s kodeky, které ale podle mne budou brzy vyřešeny. Projekt je teprve v plenkách, tak je třeba mu dát šanci a počkat si. Osobně se v něm budu vrtat dál a doufám, že se naučím i něco víc o tom, jak funguje Solaris uvnitř.

Škrty, škrty, škrty... a já jim fandím

Nejen na Facebooku jsem se zúčastnil debat o současných škrtech, které probíhají v naší zemi. Většinou jsem se setkal s odmítavým postojem, někdy jsem byl nazýván ODSákem a prostě obecně jsem našel málo spřízněných duší, které by bylo pro škrty, stejně jako já.

Proto jsem se rozhodl svůj názor a postoj k finančním škrtům shrnout sem na blog. Dodávám, že nejsem žádný ekonom a do detailů jednotlivé programy také neznám, ale myslím si, že můj názor není úplně zcestný.

V roce 2008 přišla ekonomická krize. Zavinil ji nezodpovědný přístup bank (a myslím, že by se dalo ukázat na konkrétní lidi, kdyby byla politická vůle) a zasáhla celý svět. Avšak  prostý lid se smál. Noviny psaly o tom, že lidé nakupují stále více dárků k Vánocům a zdálo se, že krize neexistuje, že to je jen vzdálená teorie z Ameriky.

V roce 2009 přišlo první šetření a to ve firmách a obecně v soukromé sféře. A letos v roce 2010 přišla krize i do pozic ve státní sféře. Odbory se zvedly a začaly stávkovat, demonstrovat, že to takhle tedy nejde.

Neříkám, že jsou škrty příjemné. To nejsou. Ale státní dluh je obrovský. Téměř 100 miliard korun ročně ztrácíme jen na úrocích. Za tuto částku by šlo o třetinu zvýšit důchody. A s každým rokem je to stále horší, státní dluh již přesáhl 1 bilión korun. Že se dluhy neplatí, si může myslet jen ignorant nebo Jiří Paroubek. Krásná ukázka toho, jak můžeme dopadnout, se naskýtá v Řecku a nebo na Islandu. Takže základní premisa této úvahy je: Dluhy se platit musí.

Dobrá, chceme splatit dluh, jak na to? Ideálním řešením by bylo vést ekonomický systém země tak, aby dokázal vydělávat. To se jaksi minulým vládám dvakrát nedařilo, dluh rostl a rostl a to i v období ekonomického růstu. Nebudu rozebírat, jestli je to vina ČSSD nebo ODS (osobně si myslím, že je to kombinací obou, protože žádná vláda nebyla u moci tak dlouho, aby své nápady mohla dotáhnout do konce), skutečnost je taková, že to tu šlo do háje a dluh utěšeně narostl do obřích rozměrů. Na stránkách http://www.verejnydluh.cz můžeme pěkně vidět, jak penízky naskakují. A narostl do takových rozměrů, že už ho jen šikovné hospodaření nespraví, je na čase sáhnout po nepopulárním kroku, a to vzít peníze od občanů.

Odkud taky odjinud? "Běžný občan" vyhrkne, že se to má vzít od bohatých. Je to celkem jasné, hájí svůj vlastní zájem. Na průměrný plat 23000 Kč nedosáhnou 2/3 lidí, medián je cca 20000 Kč. Většina lidí tedy žije s platem cca 15 tisíc čistého a s tím se v dnešní době žije špatně.

Kdybych byl sprostý ODSák (a nebo prostě ultrapravičák), tak bych řekl, že je to každého věc, jak si to zařídí: člověk může více studovat, hledat lepší práci, založit si živnost a dřít jak mezek na 150%. Zvítězí ten silnější. Jenže to neřeknu; ne každý má jako smysl existence práci a chce se věnovat i něčemu jinému, koníčkům, rodině, cestování... práci uznává a nevyhýbá se jí, ale bere ji jen jako něco, co mu dává peníze na plnění svých tužeb, ne jako životní cíl.

Sprostý ODSák ale nejsem. A nebráním se tomu, aby bohatší dávali o něco vyšší peníze do státní kasy, než to dělají chudší. Ale tady to chce jednat velmi, velmi opatrně.

Ať už to zní jakkoliv škaredě, ti bohatí jsou zároveň často i ti, co dávají chudým práci. Podnikatelé, manažeři a ředitelé firem. Těmto lidem nevadí, když je stát obere na daních o pár tisíc navíc než někoho chudšího. Ale vocamcaď pocamcaď. Já být na místě majitele firmy ve státě, kde se pro bohaté lidi zvedne daň na 40% (jak navrhovala KSČM), tak udělám jedno: sbalím si svých pět švesteky a založím firmu v jiném státě. Ubude pracovních pozic a stát ze mě nedostane na daních ani to, co bral předtím. Možná je ještě jako jeden podobný příklad vhodné uvést Pohádku pro asociální demokraty.

Navíc - bohatých tu opravdu není moc. Nemám přesná čísla, ale jak se říká "horních deset tisíc"... vezměme tedy těch 10000 lidí a zabavme jim pěkně po komunisticku všechen plat, řekněme 1500000 Kč ročně. Dostáváme se na 15 miliard korun ročně. Jenže státní dluh je přes bilión a těch 15 mld. korun nepokryje ani úrok (~100 miliard korun ročně)! Ne, ani kdybychom okradli bohaté o všechno, co mají (vždyť za to přece mohou oni, řekl by kovaný levicový dělník...), nepomohlo by to. Je tedy třeba sáhnout i mezi běžný lid. Souhlasíte? Pokud ne, nemusíte dál číst, ale aspoň v komentáři by mě zajímal váš názor, kde jinde chcete ty peníze vzít (všecko zprivatizovat? Ale kdeže, to by tady bylo ještě hůř. A navíc je to sakra nesociální řešení)

Dobrá tedy, vezmeme peníze i od těch, co nejsou bohatí. Nejen střední vrstvu, ale i od těch chudších. Tady souhlasím s tím, že chudým by se zase tolik brát nemělo. Současné životní minimum 8000 Kč dnes opravdu náklady na živobytí nepokryje. Běžným lidem, co nejsou za hranicí chudoby, by ale nějaký stržený peníz neměl způsobovat vážné problémy. Holt se to chce uskrovnit, snížit životní standard. Toto si spousta lidí nechce připustit (a nedivím se jim), ale nic jiného jim nezbude. Šetřit se prostě musí.

Prostě si člověk nebude moct kupovat maso každý den. Nebude moct každý měsíc kupovat nové oblečení. Nebude se vozit v autě, bude muset do MHD a nebo jet na kole. Nebude se koupat dvakrát denně. Životní komfort lidí se zvednul, dříve byly takové věci samozřejmé. A nikdo se tohoto komfortu nechce zbavovat. Ale neznamená to, že se takhle nedá žít. Dá. Možná to zní arogantně (a teď budu ten zlej ODSák), ale pohodlný a komfortní život není zadarmo.

Škrty již postihly soukromou sféru a teď přišly do státní. Není žádný důvod, proč by státní sféra neměla také šetřit. Ano, u některých povolání je to diskutabilní. Určitě je důležitější lékař než nějaký úředník či informatik. To teď ale neřeším, to už je věc detailnější analýzy. Jde ale o to, že na redukci státního dluhu by se měli podílet všichni. Neříkám, zda je správné zrovna o těch navrhovaných 10%, protože do toho tak moc nevidím. Ale nevěřím, že chystané škrty způsobí, že v zemi bude hladomor a poroste anarchie a kriminalita bude jak v Bronxu. Jen se prostě lidé budou muset uskrovnit.

Až budeme z dluhové pasti venku, tak se teprve začnou dělat reformy a změny, které zabrání tomu, aby takové problémy vznikaly. Ale to bude běh na dlouhou trať. Zabránit růstu dluhu je třeba co nejrychleji a to jde právě přes daně. Věřím, že za 5 let se bude dařit lépe a životní úroveň lidí poroste. Nemohu si však odpustit rýpnutí: zde se asi ukáže slabina demokracie, a to taková, že lidé, kteří vidí nejdále do termínu další výplaty, budou příště volit úplný opak toho, co jde zde dnes (jak tomu bylo skoro pokaždé) a následující vláda všechny chystané změny zahodí a zkusí začít odznova se svým novým řešením.

To je můj názor, který jsem si tu vylil, neříkám, že se s ním musí shodovat všichni, protože každý má pohled na svět jiný - někdo je liberálnější, někdo konzervativnější. Ale snad to aspoň některým ukáže věci z jiného úhlu pohledu.

Hloupá moderní angličtina aneb stydíme se za češtinu

Přemýšleli jste někdy, co vlastně nosíte na oblečení za nápisy? Vybíráte si tyto nápisy účelově a nebo na sebe vezmete cokoliv? Přiznám se, sám mám asi 15 let staré tričko s nápisem Hardvard Fond, které nosím na cvičení. :-) Líbí se mi trička s názorem, nějakým vtipem, co okolojdoucího pobaví. I když... koupil jsem si kdysi tričko RTFM ze seriálu IT Crowd a lidé se na mě občas dívali jak na mladého komunistu, protože neznali pointu. Toho se příště chci vyvarovat a taková trička nosit maximálně na nějaké geek srazy. :-)

Zamysleli jste se ale někdy nad těmi běžnými nápisy a značkami, které lidé hrdě nosí? Většina z nich je v anglickém jazyce. Budiž, angličtina je světový jazyk, módní, rozumí tomu skoro každý. Tedy, umí to přeložit, ale necítí význam těch nápisů. Myslím, že většinu nápisů z těchto triček byste si na sebe v češtině nevzali. :-)

Podívejme se na některé známé značky. Quiksilver = Rtuť. Horsefeathers = Koní perutě. Private member = Soukromý člen. G-Star = Hvězda G. Jistě si vzpomenete na další (klidně je napište do komentáře), já na módní značky znalec nejsem.

A když odmyslím loga, spousta lidí nosí podobné přiblblé nápisy, které by na sebe v češtině také nenavlékli. Jmenuji jen pár, co mě teď napadá: Denim = Džínovina, Love = Láska... Schválně, zkuste si prolézt šatník a zkuste podobně uvažovat, jestli byste s tím samým tričkem česky vylezli vůbec na ulic. Ale třeba jo, když i do televize jde pán s nápisem Suck my dick a ani mu to nepřijde blbý. :) Být to česky, tak ho nepustí ani za vrátnici.

Nechci být žádný módní policajt (naopak, tydle šašky, co nemají nic jiného na práci, než hledat, kdo je jak oblečenej, rád nemám), jen chci nabídnout jinej pohled na věc. Že angličtina je sice světová, ale nesnažme se být za každou cenu free cool in. :-)

Sbohem, FIT VUT

Před pár dny jsem se dozvěděl nemilou skutečnost - na FIT VUT končím. Důvody byly dva: nepodařilo se mi udělat jeden předmět (který už jsem jednou zvládl a nebyl mi uznán) a nebylo mi uznána žádost o odložení termínu odevzdání diplomové práce.

S diplomkou to bylo takové komplikované. Magisterský obor opakuji a když jsem ho měl poprvé, diplomku jsem již začal tvořit. Pak jsem byl vyloučen, znovu jsem si podal přihlášku, znovu jsem zkusil magisterské studium. Když nastal čas dělat diplomovou práci, zašel jsem za svým vedoucím, kde jsem se dozvěděl, že se v zimním semestru muselo něco podepisovat; to jsem neřešil, protože jsem myslel, že to mám vyřešené už z minulého studia. A ještě větší problém byl, že téma diplomové práce, které jsem načal, minulý rok vypracoval a dokončil jiný student (dokonce ve své diplomové práci citoval tu mou semestrální, milé :-). Musel jsem tedy vytvořit zadání úplně nové, což naštěstí ještě uznat šlo, avšak se šibečním termínem: diplomku jsem musel odevzdat komplet hotovou do 2 měsíců. To opravdu s plným pracovním úvazkem a jedním velkým projektem navíc doopravdy nešlo. Proto jsem požádal o posunutí termínu odevzdání. Tomu nebylo vyhověno, tím pádem jsem nesplnil studijní předpoklady a nepustí mě ani ke státnicím. A protože již opakuji, znamená to vyloučení ze studia. Že jsem neudělal SNT byla už jen formalita, protože k čemu by mi byl hotový předmět, když mě ke státnicím stejně nepustí (avšak musím říct, že výsledky té zkoušky opravdu neodpovídaly těm týdnům, co jsem se na ni učil; hodnocení 0 nebo plný počet bodů prostě není správné).

Kupodivu mě vyloučení nijak moc nezlomilo. Pravda, 4 roky jsem studoval a titulu Ing. nedosáhl. Na druhou stranu jsem získal aspoň nějaké vědomosti, které se mi sice z 80% nebudou v životě hodit, ale jsem rád, že je znám. Důvodem, proč jsem celkem v klidu, je ztráta motivace školu dodělat. Opakoval jsem stále ty samé předměty, nic nového jsem se nedozvídal, rostoucí buzerace ze strany nového děkanátu (minimální počty bodů, (ne)uznávání předmětů atd.), měl jsem už slušnou práci, ve které titul není tak moc třeba. Jediným důvodem bylo uspokojení potřeb rodičů a prarodičů, kteří tady to do hloubky nevidí a zajímá je spíš jen fakt "mám/nemám titul", a také svůj osobní pocit, že na to mám.

A popravdě, myslím si nadále, že na to mám. Nechci, aby to znělo jako nějaké chvástání, ale s pár inženýry od nás jsem se bavil a oni nevěděli prostě nic. Zkouškama se nějak proopisovali, projekty si koupili a nadrtili se až na státnice, které zas tak těžké nejsou, pokud víte aspoň něco (všichni známe, jak to chodí u maturity). V tomto jsem byl asi moc poctivý, ale aspoň mám čisté svědomí.

Kvůli výše uvedeným důvodům nezahazuji magisterský/inženýrský titul úplně. Přemýšlím, že si dám rok dva pauzu, abych získal motivaci, a pak zkusím titul získat, ovšem na jiné škole. FIT VUT nenabízí dálkové studium a denní se při práci opravdu nedá. Obávám se, že to bude trochu na úkor kvality, protože do té školy už nepůjdu kvůli vědomostem, ale opravdu jen kvůli titulu. Idealistické myšlenky, s kterými jsem na výšku nastupoval, jsou pryč.

A jak FIT VUT hodnotím celkově?

Musím říct, že ta škola určitě naučí programovat. Naučí člověka dělat projekty, pracovat v menších týmech a naučí ho základy od všeho možného v IT. Takže pokud se někdo chce naučit používat různé nástroje a rychle se učit nové věci (jazyky, nástroje), je ta škola ideál.

Na magisterském studiu už to bylo horší. Bakalář vám stačí k tomu, abyste bez problémů našli práci v IT. Detaily se naučíte tam a nebo samostudiem. Ovšem s tím samostudiem je háček. Škola je časově dost náročná, co se projektů, půlsemestrálek a laboratoří týče. Není to typ školy, kdy na to celý semestr kašlete a na konci se akorát naučíte na zkoušky. S touto školou těžko budete studovat ještě nějakou další, jak to mají často lidé na humanitně zaměřených univerzitách. Pokud chcete pracovat na plný úvazek při studiu, zvažte, jestli jste opravdu dostatečně geniální. Abych se vrátil k tomu samostudiu: pokud vás něco zajímá, nebudete mít moc času věnovat se tomu do hloubky, protože vás budou otravovat povinnosti z jiných předmětů. Projekty většinou nejdou zkombinovat ve více předmětech (znám člověka, co to zkoušel a výsledkem bylo 0 bodů, když se to profláklo), časově budete opravdu vytížení. Takže pokud máte nějaký další koníček, budete mít opravdu nabitý program.

Zde se mi líbí přístup např. Masarykovy univerzity, kde je sice více teorie a méně projektů, ale člověk se tam může více věnovat tomu, co ho zajímá. Pokud má člověk opravdu zájem, programovat se naučí i tam, to se nebojím.

Co může na FIT VUT odradit, je přístup některých vyučujících. Pedantické vyžadování některých fakt (nikoho nezajímá, že víte, o co jde, musíte to napsat přesně formálně jako ve skriptech), obviňování z plagiátorství v případě úkolů na 20 řádků, které se ani jinak napsat nedají, vyžadování znalostí, které se na přednášce ani ve slidech neprobíraly... ale asi je fakt, že takoví budou všude, že to nezávisí na škole. Možná jsem měl jen smůlu, že jsem na takové narazil.

Takže jsem rád, že jsem na této škole byl a zároveň jsem částečně rád, že tam už končím. Konečně budu mít po 7 letech volno okolo Vánoc a konce roku, nebude mě to rozptylovat v práci (člověk se špatně soustředí na pracovní projekt, když ví, že ho čeká projekt školní) a budu mít čas se ve svém volném čase věnovat projektům, které mě zajímají. Sbohem, FIT VUT.