Jak už možná někteří vědí, studuju obor inteligentní systémy. Teď, jak se učím na zkoušku, mě u toho napadá spousta nápadů, tak se musím podělit:
Lidé se už dekády snaží nějak naučit stroj myslet. Jestli je to dobře nebo ne, to nechejme stranou. V umělé inteligenci existuje tzv. slabá AI (Artificial Intelligence = umělá inteligence), kdy stroj jedná na základě nějakých podnětů podle nějakých pravidel a pak silná AI, která rozumí problému jako celku, ví, co dělá. Vemte si třeba takový virus chřipky - je to takový malý automat, který útočí na jiné buňky podle svých jednoduchých RNA "pravidel". Co ale ví virus o nachlazení, které způsobuje? Nic. Podobně je to i s kolektivní inteligencí mravenců nebo včel, ti malí drobečci sami o sobě neví, jak jejich hromadné chování vypadá navenek, jen chodí podle feromonových stop a tak. Ale k věci - na principu slabé AI je založen Turingův stroj (ano, ta věc z mé neoblíbené teoretické informatiky... sakra, jak se to prolíná všecko, i ten Gödel a Hilbert v tom jsou namočení :). Co se silné AI týče, žádný takový stroj neexistuje. Lidé se to snažili všemožně dokázat. Třeba ten Turingův test, jak je v jedné uzavřené místnosti člověk, v druhé počítač a třetí člověk má zjistit, kdo z nich je člověk. Pravda, občas se to může podařit, ale po delší době pozná snad každý, že něco nehraje. No zkuste si to třeba s Elizou. To je takový případ slabé AI.
Podívejme se na způsob, jak myslí lidé a počítače. Lidé vidí věci obecně, počítače postupují podle nějakých pravidel. Příkladem budiž šachy - člověk se koukne a vidí, počítač propočítává. Dokážeme vytvořit systém, který taky vidí věci obecně? Který si uvědomí sám sebe, čili jinak řečeno, bude kompletní, úplný? Kdysi jeden pán J.R. Lucas předložil takovou myšlenku o úplnosti, přesněji ji nějak formuloval; on myšlenku kompletnosti vyslovil už Hilbert, nato mu ji dokázal Gödel (tzn. že formální systém je buď nekonzistentní nebo neúplný). Prostě vezměme si nějaký formální systém, ve kterém máme větu "V tomto formálním systému nemůžu být dokázána". Pokud je tato věta dokazatelná, pak se sama popírá, vznikne paradox a systém je nekonzistentní. Pokud je nedokazatelná, pak je věta pravdivá, systém je konzistentní, jenže k úplnosti tohoto systému mi chybí právě dokázat tady tu větu.
A v takovém uzavřeném kolečku jsou ty naše stroje. Stroj je vlastně formální systém se svými pravidly. Člověk může o sobě říct ono slavné Descartovo "Myslím, tedy jsem", stroj to říct nemůže, neuvědomuje si sám sebe, protože není úplný. Lidský mozek prostě není stroj, lidská mysl není formální systém. Nebo ne? To už úplně ta informatika hraničí se smyslem života. :) Podívejte - mějme nějaký lidský mozek, do kterého jsou uměle přiváděny elektrické impulsy. Mozek tak vidí, slyší, třeba i chodí, mluví, prostě má svůj svět (založený na tom, co mu pošleme za signály). Ve skutečnosti je připevněný někde na přístrojích (připomíná vám to film Matrix? :). Co je pak to bytí, ta existence? Přece ty přenosy signálů mezi neurony, tj. myšlení. A už jsme u toho Descartova úsloví.
Teď mě ale zrovna napadlo, že pokud je život jen snůška signálů mezi neurony, přičemž fyzické povaze našeho já věříme jen proto, že nám to říká mozek, dokážeme si tak jistojistě uvědomit sami sebe? Jinak řečeno - jsme úplní? A pokud jsme úplní, jsme i konzistentní? (Jen dodám - konzistence znamená třeba že žádnou platnou metodou nemůže být dokázáno 0 = 1; pokud by to někdo dokázal, celou současnou matematiku by to asi hodně rozhodilo).
No nic, o tomto by se dalo uvažovat dlouho a dlouho a stejně bych se asi k ničemu nedobral, zkoušeli to mnohem chytřejší lidé přede mnou a po delší čas a ke smyslu života nedošli. :) Pokud bychom dokázali sestrojit silnou AI, znamenalo by to, že i člověk je jen nějaký automat, byť složitý. Co by pak byl člověk? Bůh té nové AI? A pokud ano, měl by právo jí znovu sebrat existenci, čili život?
No nic, půjdu se radši zase normálně učit. :) Ale prostě když to čtu, tak mě takové věci napadají, nemůžu si pomoct. Snad jsem si vybral obor správně, zdá se, že je to moje parketa. Rád tu uvidím mou nejoblíbenější teoretickou informatičku Mirku :-D, jestli sem dá nějaký svůj poznatek, bude to jen dobře. :)
Lidé se už dekády snaží nějak naučit stroj myslet. Jestli je to dobře nebo ne, to nechejme stranou. V umělé inteligenci existuje tzv. slabá AI (Artificial Intelligence = umělá inteligence), kdy stroj jedná na základě nějakých podnětů podle nějakých pravidel a pak silná AI, která rozumí problému jako celku, ví, co dělá. Vemte si třeba takový virus chřipky - je to takový malý automat, který útočí na jiné buňky podle svých jednoduchých RNA "pravidel". Co ale ví virus o nachlazení, které způsobuje? Nic. Podobně je to i s kolektivní inteligencí mravenců nebo včel, ti malí drobečci sami o sobě neví, jak jejich hromadné chování vypadá navenek, jen chodí podle feromonových stop a tak. Ale k věci - na principu slabé AI je založen Turingův stroj (ano, ta věc z mé neoblíbené teoretické informatiky... sakra, jak se to prolíná všecko, i ten Gödel a Hilbert v tom jsou namočení :). Co se silné AI týče, žádný takový stroj neexistuje. Lidé se to snažili všemožně dokázat. Třeba ten Turingův test, jak je v jedné uzavřené místnosti člověk, v druhé počítač a třetí člověk má zjistit, kdo z nich je člověk. Pravda, občas se to může podařit, ale po delší době pozná snad každý, že něco nehraje. No zkuste si to třeba s Elizou. To je takový případ slabé AI.
Podívejme se na způsob, jak myslí lidé a počítače. Lidé vidí věci obecně, počítače postupují podle nějakých pravidel. Příkladem budiž šachy - člověk se koukne a vidí, počítač propočítává. Dokážeme vytvořit systém, který taky vidí věci obecně? Který si uvědomí sám sebe, čili jinak řečeno, bude kompletní, úplný? Kdysi jeden pán J.R. Lucas předložil takovou myšlenku o úplnosti, přesněji ji nějak formuloval; on myšlenku kompletnosti vyslovil už Hilbert, nato mu ji dokázal Gödel (tzn. že formální systém je buď nekonzistentní nebo neúplný). Prostě vezměme si nějaký formální systém, ve kterém máme větu "V tomto formálním systému nemůžu být dokázána". Pokud je tato věta dokazatelná, pak se sama popírá, vznikne paradox a systém je nekonzistentní. Pokud je nedokazatelná, pak je věta pravdivá, systém je konzistentní, jenže k úplnosti tohoto systému mi chybí právě dokázat tady tu větu.
A v takovém uzavřeném kolečku jsou ty naše stroje. Stroj je vlastně formální systém se svými pravidly. Člověk může o sobě říct ono slavné Descartovo "Myslím, tedy jsem", stroj to říct nemůže, neuvědomuje si sám sebe, protože není úplný. Lidský mozek prostě není stroj, lidská mysl není formální systém. Nebo ne? To už úplně ta informatika hraničí se smyslem života. :) Podívejte - mějme nějaký lidský mozek, do kterého jsou uměle přiváděny elektrické impulsy. Mozek tak vidí, slyší, třeba i chodí, mluví, prostě má svůj svět (založený na tom, co mu pošleme za signály). Ve skutečnosti je připevněný někde na přístrojích (připomíná vám to film Matrix? :). Co je pak to bytí, ta existence? Přece ty přenosy signálů mezi neurony, tj. myšlení. A už jsme u toho Descartova úsloví.
Teď mě ale zrovna napadlo, že pokud je život jen snůška signálů mezi neurony, přičemž fyzické povaze našeho já věříme jen proto, že nám to říká mozek, dokážeme si tak jistojistě uvědomit sami sebe? Jinak řečeno - jsme úplní? A pokud jsme úplní, jsme i konzistentní? (Jen dodám - konzistence znamená třeba že žádnou platnou metodou nemůže být dokázáno 0 = 1; pokud by to někdo dokázal, celou současnou matematiku by to asi hodně rozhodilo).
No nic, o tomto by se dalo uvažovat dlouho a dlouho a stejně bych se asi k ničemu nedobral, zkoušeli to mnohem chytřejší lidé přede mnou a po delší čas a ke smyslu života nedošli. :) Pokud bychom dokázali sestrojit silnou AI, znamenalo by to, že i člověk je jen nějaký automat, byť složitý. Co by pak byl člověk? Bůh té nové AI? A pokud ano, měl by právo jí znovu sebrat existenci, čili život?
No nic, půjdu se radši zase normálně učit. :) Ale prostě když to čtu, tak mě takové věci napadají, nemůžu si pomoct. Snad jsem si vybral obor správně, zdá se, že je to moje parketa. Rád tu uvidím mou nejoblíbenější teoretickou informatičku Mirku :-D, jestli sem dá nějaký svůj poznatek, bude to jen dobře. :)
5 komentářů:
http://www.ai-tools.org/
treba se ti to bude hodit
no to je pocta, ma spomenut v clanku;) tak, hmm, filozofovat na podobnu notu sa mi parkrat v zivote postastilo a ono sa clovek vacsinou k nicomu nedoberie. moze sa kludne povazovat za formalny dokazovy system s konecnou mnozinou axiom, ktora je ale tak velka, ze svoje vlastne hranice nikdy neobjavi. a kludne nim nemusi byt. samozrejme, kvantove pocitace su aktualne modernou temou, takze sa mozno objavia reakcie, ze kvantovy pocitac je tym riesenim, co vlastne mozog je. Lenze Church-Turingova teza sa uplatnuje aj tu, a aj kvantovy pocitac je simulovatelny obycajnym TM (samozrejme, nie z hladiska zlozitosti). Priekopnikom myslienky, ze ludsky mozog akykolvek stroj, ci pocitac vo svojich moznostiach prevysuje je dlhe roky Roger Penrose - diskusia k jeho knihe "Road to reality" a (pomerne) novych myslienkach je na http://www.bluesci.org/content/view/454/385/
Zaujimavy AI-web je napr. tento: http://www.kurzweilai.net/
co sa tyka mna, kedze to, ci Church-Turingova teza stanovuje hranice mojho mozgu alebo nie si neviem formalne zdovodnit, viac menej intuitivne verim tomu, co sa mi paci. tak napriklad, ze Dobro ma zmysel, a Spravodlivost (ako objektivny koncept) existuje, nech uz je jej vykonavatelom ktokolvek. To mimo ineho znamena, ze sa priklanam k nazoru byt viac nez stroj, pretoze v risi strojov, kde nedeterminizmus znamena nanajvys nahodu (v kvantovke) a ani nahodou slobodnu volu (hoci neviem presvedcivo vysvetlit, co si myslim, ze to je), tazko mozno hovorit o moralke a tym padom o duchovnych hodnotach.
g33k: Jéé, to je hezký, zvlášť ty prográmky v sekci Toolbox! :)
mirka: Třeba tyto úvahy popožene vyřešení P vs NP problému. Určitě na to přijdeš, já ti věřím! ;)
ad P vs NP: no, to sa teda mylis. ja sa totiz nebudem pokusat to dokazovat. na prednaskach som sa dozvedela dost o tom, ake metody nefunguju. a stretla som typkov, co sa podobnymi otazkami zaoberaju. teda - 1) vylamalo si na tom zuby dost ludi na to, aby som tym zabijala vzacne minuty svojho zivota. 2) jeden z typkov, ktori sa (zdaleka nielen) tymto zaoberaju je Scott Aaronson s neskutocne sirokym rozhladom a brilantnymi myslienkami, v 26 rokoch je 10 rokov vedecky aktivny ... no P vs NP zatal nevyriesil. co potom my +- normalni?
mirka: Třeba to chce jen trošku jinej pohled, ne tak svázanej zažitým matematickým myšlením. :)
BTW to jméno Aaron mi připomnělo Aarona Harold Cohena, předpokládám, že shoda jmen je čistě náhodná. :)
Okomentovat